Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Bratislava, Bratislavský hrad, Devín, Doba halštatská, Dunaj, Kostnice, Laténská kultura, Mojmír I., Morava, Moravské knížectví, Nitranské knížectví, Románský sloh, Slované, Slovensko, Velkomoravská říše.
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Bratislava · Vidět víc »
Bratislavský hrad
Bratislavský hrad je soubor staveb v historickém areálu, který zabírá vrchol návrší na jihozápadním ostrohu malokarpatského hřebenu na levém břehu Dunaje v Bratislavě.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Bratislavský hrad · Vidět víc »
Devín
Městská část v rámci Bratislavy Devín, česky také Děvín (Devény, Theben) je jedna z nejmenších městských částí Bratislavy, rozkládající se poblíž soutoku řek Moravy a Dunaje.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Devín · Vidět víc »
Doba halštatská
keltskými kmeny jsou vyznačená názvy. NM Praha) Artefakty z halštatského období (NM Praha) Doba halštatská označuje období, během kterého se ve střední Evropě objevili Keltové a začalo se zpracovávat železo.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Doba halštatská · Vidět víc »
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Dunaj · Vidět víc »
Kostnice
Sedlci u Kutné Hory Ossarium v Kbelnici u Jičína Kostnice (novolat. ossuarium) se nazývá místnost k ukládání lidských kosterních pozůstatků.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Kostnice · Vidět víc »
Laténská kultura
Rozšíření halštatské (žl.) a laténské kultury (zel.) Laténská kultura odvozuje svůj název od archeologického naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde bylo roku 1857 objeveno množství artefaktů.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Laténská kultura · Vidět víc »
Mojmír I.
Mojmír I., freska ve Znojemské rotundě Mojmír I. (uváděný jako Moimar či Moymar) byl první historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Mojmír I. · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Morava · Vidět víc »
Moravské knížectví
Moravské knížectví byl středověký státní útvar existující přibližně od roku 830 do roku 1055 (v letech 833–907 bylo součástí Velkomoravské říše a od roku 1030 do roku 1055 bylo údělem v Českého knížectví) přibližně na území dnešní Moravy a části dolních Rakous a Záhoří na Slovensku.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Moravské knížectví · Vidět víc »
Nitranské knížectví
Nitranské knížectví, též Nitransko (slovensky Nitrianske kniežatstvo, maďarsky Nyitrai Fejedelemség), bylo původně slovanské knížectví nacházející se v jihozápadní části dnešního Slovenska.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Nitranské knížectví · Vidět víc »
Románský sloh
Pise Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 10.–13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Románský sloh · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Slované · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Slovensko · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Velkomoravská bazilika (Bratislavský hrad) a Velkomoravská říše · Vidět víc »
