Rychlejší přístup než prohlížeči!
65 vztahy: Arnošt Ludvík Hesenský, Římskokatolická církev, Berlín, Darmstadt, Dějiny Německa, Druhá světová válka, Frankfurt nad Mohanem, Gießen, Hesenští, Hesenské lankrabství, Hesensko, Hesensko-Darmstadtsko, Hesensko-Kasselsko, Judaismus, Kalvinismus, Konstituční monarchie, Kurfiřt, Lankrabě, Lidový stát Hesensko, Listopadová revoluce (Německo), Ludvík I. Hesenský, Ludvík II. Hesenský, Ludvík IV. Hesenský, Luteránství, Město, Mohan, Mohuč, Napoleon Bonaparte, Nasavsko, Němčina, Němci, Německá revoluce, Německé císařství, Německý spolek, Pruské království, Prusko, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Rakouské císařství, Rýn, Republika, Severoněmecký spolek, Svobodné říšské město, Vídeňský kongres, Výmarská republika, Velkovévodství, Vestfálsko, 1803, 1806, 1813, ..., 1815, 1816, 1830, 1848, 1866, 1867, 1871, 1877, 1892, 19. září, 1910, 1918, 1933, 1945, 22. listopad. Rozbalte index (15 více) »
Arnošt Ludvík Hesenský
Arnošt Ludvík V. Hesenský (25. listopad 1868, Darmstadt – 9. října 1937, Langen) byl v letech 1892 až 1918 posledním velkovévodou hesenským.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Arnošt Ludvík Hesenský · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Berlín · Vidět víc »
Darmstadt
Darmstadt je německé město, které se nachází na jihu německé spolkové země Hesensko.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Darmstadt · Vidět víc »
Dějiny Německa
Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Dějiny Německa · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Druhá světová válka · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Gießen
Gießen (také Giessen) je město v německé spolkové zemi Hesensko.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Gießen · Vidět víc »
Hesenští
Dynastie Hesenských (německy Haus Hessen) nebo Hesenští je německá panovnická dynastie.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Hesenští · Vidět víc »
Hesenské lankrabství
Hesenské lankrabství nebo lankrabství Hesensko (německy Landgrafschaft Hessen) byl stát, který existoval od roku 1264 do 1567 na území dnešního Hesenska.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Hesenské lankrabství · Vidět víc »
Hesensko
Hesensko je spolková země ve středním Německu o rozloze 21 115 km².
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Hesensko · Vidět víc »
Hesensko-Darmstadtsko
Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Hesensko-Darmstadtsko · Vidět víc »
Hesensko-Kasselsko
Hesensko-Kasselsko (německy Hessen-Kassel) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1866.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Hesensko-Kasselsko · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Judaismus · Vidět víc »
Kalvinismus
Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Kalvinismus · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Kurfiřt · Vidět víc »
Lankrabě
Heraldická koruna lankraběte Lankrabě, řidčeji lantkrabě, lanckrabí, lantkrabí, zastarale landkrabě (Landgraf, landgraaf, landgrave, comes magnus, comes patriae, comes provinciae, comes terrae, comes principalis, lantgravius) byl šlechtický titul, užívaný výhradně ve Svaté říši římské.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Lankrabě · Vidět víc »
Lidový stát Hesensko
Provincie lidového státu v roce 1930: Oberhessen, Starkenburg a Rýnské Hesensko (''Rheinhessen'') Lidový stát Hesensko (německy: Volksstaat Hessen) byl název německého státu Hesensko-Darmstadtsko v letech 1918 až 1945.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Lidový stát Hesensko · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Ludvík I. Hesenský
Ludvík I. Hesenský (14. června 1753, Prenzlau – 6. dubna 1830, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtský lankrabě (jako Ludvík X.) a později první hesenský velkovévoda.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Ludvík I. Hesenský · Vidět víc »
Ludvík II. Hesenský
Ludvík II.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Ludvík II. Hesenský · Vidět víc »
Ludvík IV. Hesenský
Ludvík IV.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Ludvík IV. Hesenský · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Luteránství · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Město · Vidět víc »
Mohan
Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Mohan · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Mohuč · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku).
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Nasavsko · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Němci · Vidět víc »
Německá revoluce
#PŘESMĚRUJ Listopadová revoluce (Německo).
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Německá revoluce · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Německé císařství · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Německý spolek · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Prusko · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a První světová válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Rýn · Vidět víc »
Republika
Portoriku roku 1937 Republika (z latinského res publica, věc veřejná) je forma vlády, ve které je země považována za veřejnou záležitost, nikoliv vlastnictví vládce.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Republika · Vidět víc »
Severoněmecký spolek
Severoněmecký spolek nebo Severoněmecká konfederace (německy Norddeutscher Bund) byl konfederací (spolkem) severoněmeckých států nacházejících se severně od řeky Mohan.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Severoněmecký spolek · Vidět víc »
Svobodné říšské město
Svobodná říšská města ve Svaté říši římské, rok 1648 Svobodné říšské město (německy: Reichsstadt) bylo označení městského státu ve Svaté říši římské, v němž formálně vládl pouze císař Svaté říše římské; jako protiklad říšského města, která spadalo do příslušné části říše a kde vládl některý z mnoha říšských knížat (vévoda nebo kníže-biskup).
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Svobodné říšské město · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Výmarská republika · Vidět víc »
Velkovévodství
Velkovévodství je formou monarchie, v jejíž čele stojí velkovévoda.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Velkovévodství · Vidět víc »
Vestfálsko
provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a Vestfálsko · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1803 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1806 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1813 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1815 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1816 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1830 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1848 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1867 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1871 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1877 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1892 · Vidět víc »
19. září
19.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 19. září · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1910 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1918 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1933 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 1945 · Vidět víc »
22. listopad
22.
Nový!!: Hesenské velkovévodství a 22. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hesensko–darmstadské velkovévodství, Hessenské velkovévodství, Velkovévodství Hesensko, Velkovévodství Hesensko-Darmstadtské, Velkovévodství Hesenské, Velkovévodství Hesenské a Porýnské, Velkovévodství Hessensko, Velkovévodství Hessenské, Velkovévodství Hessenské a Porýnské.
