Rychlejší přístup než prohlížeči!
75 vztahy: Alemanština, Úřední jazyk, Římskokatolická církev, Bavorské království, Bádenské markrabství, Bádensko, Berlín, Dějiny Německa, Falčtina, Fridrich I. Bádenský (velkovévoda), Fridrich II. Bádenský, Hesenské velkovévodství, Karel Bádenský, Karel Fridrich Bádenský, Karlsruhe, Konstituční monarchie, Kurfiřt, Listopadová revoluce (Německo), Ludvík I. Bádenský (1763–1830), Majorita, Maxmilián Bádenský, Město, Minorita, Mohan, Napoleon Bonaparte, Němčina, Němci, Německá marka, Německá revoluce, Německé císařství, Německý spolek, Protestantismus, Pruské království, Prusko-francouzská válka, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Rakouské císařství, Rýnský spolek, Revoluce v roce 1848, Vídeňský kongres, Výmarská republika, Velkovévodství, Württemberské království, Zähringenové, 12. století, 1771, 1803, 1805, 1806, 1810, ..., 1811, 1813, 1815, 1818, 1829, 1830, 1837, 1848, 1849, 1852, 1855, 1856, 1862, 1866, 1867, 1871, 1877, 1891, 1905, 1907, 1910, 1914, 1918, 1933, 22. listopad. Rozbalte index (25 více) »
Alemanština
Alemanština (někdy psáno alemannština) neboli alemanské dialekty je skupina dialektů němčiny (hornoněmeckých dialektů), kterými se mluví ve Švýcarsku (kromě jeho západní části a kantonu Ticino na jihu), dále na většině území německé spolkové země Bádensko-Württembersko (bez jeho severní třetiny území), v západní části Bavorska (vládní obvod Švábsko), v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko, v Lichtenštejnsku, v bývalém francouzském regionu Alsasko a také v malé části Itálie a ve Venezuele (město Colonia Tovar).
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Alemanština · Vidět víc »
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Úřední jazyk · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Bavorské království · Vidět víc »
Bádenské markrabství
Bádenské markrabství (německy Markgrafschaft Baden) byl státní útvar na jihozápadě dnešního Německa, na území historického Bádenska.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Bádenské markrabství · Vidět víc »
Bádensko
Bádensko (německy Baden) je historická země na jihozápadě Německa, na území dnešní spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Bádensko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Berlín · Vidět víc »
Dějiny Německa
Státní znak Spolkové republiky Německo Pojetí Německa jako zvláštní oblasti ve střední Evropě lze vystopovat k římskému veliteli Caesarovi, který popisoval nedobyté oblasti na východ od řeky Rýn jako Germanii, kterou tak odlišil od Galie (Francie), která byla podmaněna.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Dějiny Německa · Vidět víc »
Falčtina
Falčtina (Pfälzisch/Pälzisch nebo Pfaelzisch/Paelzisch) je západofrancký dialekt německého jazyka, který je používán v údolí Rýna, přibližně v oblasti mezi městy Zweibrücken, Kaiserslautern, Alzey, Worms, Mannheim, Heidelberg, Špýr, Wörth am Rhein a hranicí alsaského regionu ve Francii a také za ní.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Falčtina · Vidět víc »
Fridrich I. Bádenský (velkovévoda)
Fridrich I. Bádenský, celým jménem Friedrich Wilhelm Ludwig Zähringen von Baden (9. září 1826, Karlsruhe – 28. září 1907, Mainau)) byl šestý, předposlední bádenský velkovévoda v letech 1856–1907. Předtím byl v letech 1852–1856 regentem za svého nemocného bratra velkovévodu Ludvíka II. Pocházel z rodu Zähringenů. Narodil se jako třetí syn velkovévody Leopolda (1790–1852) a jeho manželky Žofie Švédské (1801–1865), dcery krále Gustava IV. Adolfa.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Fridrich I. Bádenský (velkovévoda) · Vidět víc »
Fridrich II. Bádenský
Fridrich II.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Fridrich II. Bádenský · Vidět víc »
Hesenské velkovévodství
Hesenské velkovévodství byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Hesenské velkovévodství · Vidět víc »
Karel Bádenský
#PŘESMĚRUJ Karel Ludvík Fridrich Bádenský.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Karel Bádenský · Vidět víc »
Karel Fridrich Bádenský
Karel Fridrich Bádenský (22. listopadu 1728, Karlsruhe – 10. června 1811, Karlsruhe) byl bádenský panovník a sjednotitel Bádenska, markrabě Bádensko-Durlašský (1738–1771), Bádensko-Bádenský (1761–1771), později markrabě bádenský (1771–1803/1806), ještě později kurfiřt bádenský (1803–1806) a nakonec první bádenský velkovévoda (1806–1811).
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Karel Fridrich Bádenský · Vidět víc »
Karlsruhe
Karlsruhe je město ležící na břehu řeky Rýn na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko blízko německo-francouzských hranic.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Karlsruhe · Vidět víc »
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Konstituční monarchie · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Kurfiřt · Vidět víc »
Listopadová revoluce (Německo)
Listopadová revoluce byla revoluce v Německém císařství ke konci první světové války, ve které bylo Německo tehdy již de facto poraženo.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Listopadová revoluce (Německo) · Vidět víc »
Ludvík I. Bádenský (1763–1830)
Ludvík I. Bádenský (německy Ludwig I. von Baden; 9. února 1763 Karlsruhe – 30. března 1830 tamtéž) byl od 8. prosince roku 1818 do své smrti bádenský velkovévoda.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Ludvík I. Bádenský (1763–1830) · Vidět víc »
Majorita
#PŘESMĚRUJ Většina.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Majorita · Vidět víc »
Maxmilián Bádenský
Maxmilián Alexander Friedrich Wilhelm princ a markrabě Badenský (znám také jako Max von Baden) (10. červenec 1867 – 6. listopad 1929) byl posledním kancléřem Německé říše v roce 1918 a posledním následníkem trůnu Bádenského velkovévodství.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Maxmilián Bádenský · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Město · Vidět víc »
Minorita
#PŘESMĚRUJ Menšina.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Minorita · Vidět víc »
Mohan
Mohan je řeka v Německu, která patří mezi nejznámější německé řeky.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Mohan · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Němčina · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Němci · Vidět víc »
Německá marka
Německá marka (či hovorově, oficiální zkratka DEM, jindy také používáno DM) byla oficiálním platidlem v Západním Německu (1948–1990) a později ve znovusjednocené Spolkové republice Německo (1990–2002) až do nahrazení eurem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Německá marka · Vidět víc »
Německá revoluce
#PŘESMĚRUJ Listopadová revoluce (Německo).
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Německá revoluce · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Německé císařství · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Německý spolek · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Protestantismus · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Pruské království · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a První světová válka · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rýnský spolek
Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Rýnský spolek · Vidět víc »
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Výmarská republika · Vidět víc »
Velkovévodství
Velkovévodství je formou monarchie, v jejíž čele stojí velkovévoda.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Velkovévodství · Vidět víc »
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Württemberské království · Vidět víc »
Zähringenové
#PŘESMĚRUJ Zähringové.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a Zähringenové · Vidět víc »
12. století
Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 12. století · Vidět víc »
1771
1771 (MDCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1771 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1803 · Vidět víc »
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1805 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1806 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1810 · Vidět víc »
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1811 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1813 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1815 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1818 · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1829 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1830 · Vidět víc »
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1837 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1849 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1852 · Vidět víc »
1855
1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1855 · Vidět víc »
1856
1856 (MDCCCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1856 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1862 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1867 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1871 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1877 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1891 · Vidět víc »
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1905 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1907 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1910 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1914 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1918 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 1933 · Vidět víc »
22. listopad
22.
Nový!!: Bádenské velkovévodství a 22. listopad · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Velkovévodství Bádensko, Velkovévodství bádenské.
