Rychlejší přístup než prohlížeči!
306 vztahy: Abrahámovská náboženství, Absolutně černé těleso, Al-Ghazzálí, Albert Einstein, Albumasar, Alexandr Fridman, Alkindus, Amplituda pravděpodobnosti, Anaximandros, Anaximenés, Anihilace, Antická řecká filozofie, Antihmota, Antimon, Antinomie, Antropický princip, Apeiron, Arabská filozofie, Archimédés, Aristarchos ze Samu, Aristotelés, Arno Allan Penzias, Asteroid, Astrofyzika, Astronomie, Atom, Atomismus, Atomová fyzika, Atomové jádro, Atum, Automatizace, Averroes, Avicenna, Aztécká mytologie, Ádi-buddha, Árjabhata, Írán, Železo, Částice, Čína, Čerpací stanice pohonných hmot, Řím, Řekové, Babylón, Baruch Spinoza, Baryon, Bod Omega, Boson, Brahmagupta, Brahman, ..., Brahmánda Purana, Buddhismus, Casimirův jev, Chemický prvek, Christiaan Huygens, Coatlicue, CPT symetrie, Démokritos, Dějiny průzkumu sluneční soustavy, Deuterium, Diferenciální rovnice, Edmund Halley, Edwin Hubble, Elektrický náboj, Elektromagnetické záření, Elektromagnetismus, Elektron, Elektroslabá interakce, Elementární částice, Eliptická galaxie, Empedoklés, Enúma eliš, Energie, Epos, Eudoxos z Knidu, Eukleidovská geometrie, Eukleidovský prostor, Experiment, Extrakce, Falzifikace, Fermion, Filament (astronomie), Filolaos, Filozofie, Finsko, Fosfor, Foton, Fraktál, Frekvence, Fritz Zwicky, Fyzika, Fyzika částic, Fyzikální konstanty, Gaia, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Galaxie v Andromedě, Galileo Galilei, Gaussův zákon elektrostatiky, Generace (částice), Genesis, Geocentrismus, Geodetika, Geologie, Geometrie, Georges Edouard Lemaître, Giordano Bruno, Gottfried Wilhelm Leibniz, Gravitační konstanta, Gravitace, Hérakleitos, Hekataios, Helenizace, Heliocentrismus, Helium, Hilbertův prostor, Hmota, Hustota, Hvězda, Hybnost, Identita (matematika), Immanuel Kant, Indická filozofie, Indie, Inflace, Inflace (kosmologie), Interpretace kvantové mechaniky, Isaac Newton, Islám, Izanagi, Izanami, Jaderná fyzika, Jakov Borisovič Zeldovič, Jan Filoponos, Jan Scotus Eriugena, Jean-Philippe de Cheseaux, Jednoduše souvislá množina, Jin a jang, Johann Heinrich Lambert, John Archibald Wheeler, Judaismus, Kalevala, Kardašovova škála, Křesťanství, Křivost křivky, Kelvin, Klaudios Ptolemaios, Kleanthés z Assu, Kolaps vlnové funkce, Kometa, Kosmický prostor, Kosmogonie, Kosmologická konstanta, Kosmologický princip, Kosmologie, Kosmos, Koule, Kovy, Kupa galaxií, Kurt Gödel, Kvantová chromodynamika, Kvantová mechanika, Kvantová pěna, Kvantová teorie pole, Kvark, Kvasar, Lee Smolin, Lepton, Leukippos z Milétu, Ložisko (geologie), Logos, Maorové, Marcus Tullius Cicero, Max Tegmark, Mýtus, Měsíc, Měsíc (satelit), Megaparsek, Metrický tenzor, Mikrovlny, Mikuláš Koperník, Mikuláš Kusánský, Mise, Mnohovesmír, Moment hybnosti, Nadkupa galaxií, NASA, Náboženství, Náklad, Národní obrození, Nús, Nekonečno, Nepravidelná galaxie, Neutrino, Neutron, Oběžná dráha, Obecná teorie relativity, Occamova břitva, Odpor prostředí, Olbersův paradox, Paříž, Pangu, Paralaxa, Parmenidés, Patičča samuppáda, Příroda, Přírodní zákon, Předsókratici, Planck (družice), Planckův čas, Planckova konstanta, Planeta, Platina, Plazma, Plútarchos, Pozorovatelný vesmír, Průmysl, Proton, Pythagoras, Pythagoreismus, Pythagorova věta, Radioaktivní datování, Raketové palivo, Rangi a Papa, Regrese, Reliktní záření, Richard Feynman, Robert Woodrow Wilson, Roger Penrose, Rozhlas, Rudý posuv, Rychlost, Rychlost světla, Science fiction, Setrvačnost, Severská mytologie, Shapirův efekt, Silná interakce, Singularita, Skepticismus, Slabá interakce, Slapové jevy, Sloanova velká zeď, Slunce, Sluneční soustava, Souhvězdí Andromedy, Souhvězdí Kasiopeji, Speciální teorie relativity, Spektrální čára, Spontánní narušení symetrie, Starofrancouzština, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Stříbro, Středověk, Stephen Hawking, Stoicismus, Strabón, Svět, Světelný rok, Světlo, Světový názor, Symetrie, Systém, Těžba, Technologie, Temná energie, Temná hmota, Teorie relativity, Teorie strun, Teorie všeho, Teplo, Thalés z Milétu, Thomas Digges, Thomas Wright (astronom), Tiamat, Tibetský buddhismus, Titus Lucretius Carus, Topologie, Toroid, Triliarda, Tunelový jev, Tycho Brahe, Vaišéšika, Vakuum, Varieta (matematika), Věda, Vědecký zápis čísel, Velký křach, Velký třesk, Vlnová délka, Vodík, Vzdálenost, Vznik a vývoj vesmíru, Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, William James, Ymir, Záření, Základní interakce, Zákon zachování, Zákon zachování energie, Zénón z Eleje, Země, Zlato, 3D, 6. století př. n. l.. Rozbalte index (256 více) »
Abrahámovská náboženství
dharmických (žlutá) Abrahámovská náboženství jsou náboženské systémy, které svou duchovní tradici spojují s Abrahámem.
Nový!!: Vesmír a Abrahámovská náboženství · Vidět víc »
Absolutně černé těleso
Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.
Nový!!: Vesmír a Absolutně černé těleso · Vidět víc »
Al-Ghazzálí
#PŘESMĚRUJ Al-Ghazálí.
Nový!!: Vesmír a Al-Ghazzálí · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Vesmír a Albert Einstein · Vidět víc »
Albumasar
Latinský překlad Albumasarového spisu ''De Magnis Coniunctionibus'' Albumasar (někdy též Abú Ma'šar nebo al-Balchí) (10. srpna 787 – 9. března 886), celým vlastním jménem Dža'far ibn Muhammad Abú Ma'šar al-Balchí, byl perský astrolog, astronom a matematik působící v Balchu v dnešním Afghánistánu.
Nový!!: Vesmír a Albumasar · Vidět víc »
Alexandr Fridman
Alexandr Alexandrovič Fridman (16. června 1888 Petrohrad – 16. září 1925 tamtéž) byl ruský matematik, geofyzik a meteorolog, jeden z tvůrců teorie rozpínání vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Alexandr Fridman · Vidět víc »
Alkindus
Alkindus (někdy též al-Kindí) (801–873), celým vlastním jménem Abú Jusúf Jakúb ibn Isák al-Kindí, byl arabský astrolog, astronom, filosof, matematik a lékař působící na muslimských univerzitách v Bagdádu a Basře v době arabského chalífátu dynastie Abbásovců.
Nový!!: Vesmír a Alkindus · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Vesmír a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Anaximandros
Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv.
Nový!!: Vesmír a Anaximandros · Vidět víc »
Anaximenés
Anaximenés z Milétu patřil k tzv.
Nový!!: Vesmír a Anaximenés · Vidět víc »
Anihilace
Anihilace: z atomového jádra je emitován pozitron neboli antielektron (e+) společně s neutrinem (v). Pozitron se náhodně pohybuje po okolí. Po několika kontaktech s různými elektrony (e-) ztratí tolik energie, že nakonec reaguje s jedním elektronem. Výsledkem procesu anihilace je emitování dvou fotonů, přičemž každý má typicky energii 511 keV. V důsledku zbytkové energie pozitronu fotony zpravidla nejsou emitovány přesně v úhlu 180 stupňů, jak je na obrázku. Anihilace je proces v částicové fyzice, při kterém dochází k zániku částice a její antičástice při jejich vzájemném setkání.
Nový!!: Vesmír a Anihilace · Vidět víc »
Antická řecká filozofie
Antická řecká filozofie tvoří nejdůležitější součást (západní) antické filozofie.
Nový!!: Vesmír a Antická řecká filozofie · Vidět víc »
Antihmota
Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn.
Nový!!: Vesmír a Antihmota · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Vesmír a Antimon · Vidět víc »
Antinomie
Pojem antinomie (řecky rozpor mezi zákony, protimluv) použil Immanuel Kant v Kritice čistého rozumu k označení neřešitelných rozporů, konfliktů opačných a přitom dobře zdůvodněných stanovisek.
Nový!!: Vesmír a Antinomie · Vidět víc »
Antropický princip
Antropický princip (AP) je filosofický pokus o vysvětlení skutečnosti, že hodnoty základních fyzikálních konstant se nacházejí v takových rozmezích, které umožňují vznik inteligentního života.
Nový!!: Vesmír a Antropický princip · Vidět víc »
Apeiron
Apeiron (z řec. a-, bez, a peras, mez, hranice) znamená beztvaré, neomezené, nekonečné a vyskytuje se už u Homéra jako označení pro bezmeznou zemi nebo moře.
Nový!!: Vesmír a Apeiron · Vidět víc »
Arabská filozofie
#PŘESMĚRUJ Islámská filozofie.
Nový!!: Vesmír a Arabská filozofie · Vidět víc »
Archimédés
Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př. n. l. Syrakusy) byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.
Nový!!: Vesmír a Archimédés · Vidět víc »
Aristarchos ze Samu
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Nový!!: Vesmír a Aristotelés · Vidět víc »
Arno Allan Penzias
Arno Allan Penzias (* 26. dubna 1933) je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření.
Nový!!: Vesmír a Arno Allan Penzias · Vidět víc »
Asteroid
Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.
Nový!!: Vesmír a Asteroid · Vidět víc »
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Nový!!: Vesmír a Astrofyzika · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Vesmír a Astronomie · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Vesmír a Atom · Vidět víc »
Atomismus
Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
Nový!!: Vesmír a Atomismus · Vidět víc »
Atomová fyzika
Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů.
Nový!!: Vesmír a Atomová fyzika · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Vesmír a Atomové jádro · Vidět víc »
Atum
Atum Kresba Atuma Atum (možno číst také jako Item, Tem nebo Temu; význam jména není zcela jasný, snad „Úplný“ nebo „Neexistující“, je překládáno také jako „Veškerenstvo“ nebo „Nerozlišené“, případně „Všechno“ nebo „Nic“, obecně jej „lze spojovat s motivy úplnosti, dokončení, ale také dokonání a neexistence“) je zpravidla antropomorfní staroegyptský bůh.
Nový!!: Vesmír a Atum · Vidět víc »
Automatizace
Automatizace označuje použití samočinných řídicích systémů k řízení technologických zařízení a procesů.
Nový!!: Vesmír a Automatizace · Vidět víc »
Averroes
Ibn Rušd,, (celým jménem; 14. dubna 1126 Córdoba – 12. prosince 1198 Marrákeš) byl arabský polyhistor žijící v Andalusii, který se mimo jiné zabýval filozofií, teologií, medicínou, astronomií, fyzikou, psychologií, matematikou, jurisprudencí, logikou a lingvistikou.
Nový!!: Vesmír a Averroes · Vidět víc »
Avicenna
Ibn Síná, na Západě známý jako Avicenna, celým jménem Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná (asi 980–1037, persky أبو علي الحسين بن عبد الله بن سينا) byl středověký perský filosof, lékař a polyhistor, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu.
Nový!!: Vesmír a Avicenna · Vidět víc »
Aztécká mytologie
Xochipilli („Květinový princ“), aztécký bůh lásky, kukuřice, květin, her a tance Aztécká mytologie je bájesloví a základ náboženství Aztéků, obyvatel Aztécké říše.
Nový!!: Vesmír a Aztécká mytologie · Vidět víc »
Ádi-buddha
Ádi-buddha Samantabhadra ve spojení s partnerkou Samantabhadri v pozici ''jab-jum'' Ádi-Buddha („pra-buddha“, „prvotní buddha“ či „primordiální buddha“) je personifikovaná podoba transcendentní absolutní skutečnosti či univerzální podstaty bytí, jehož imanentní přítomností v realitě je čiré duchovní světlo bez začátku a konce, vnímatelné v meditačním pohroužení.
Nový!!: Vesmír a Ádi-buddha · Vidět víc »
Árjabhata
Árjabhata, někdy též Árjabhata I. nebo Árjabhata starší (v sanskrtu, 476-550) byl indický matematik a astronom, jeden ze zakladatelů velké indické matematické tradice, vůbec první indický matematik, jehož dílo se jmenovitě dochovalo.
Nový!!: Vesmír a Árjabhata · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Vesmír a Írán · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Vesmír a Železo · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Vesmír a Částice · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Vesmír a Čína · Vidět víc »
Čerpací stanice pohonných hmot
Česká značka značící čerpací stanici D1 Architektonicky individualizovaná, originální pumpa Queensland, Australie Čerpací stanice pro doplňování paliva do motorových lodí Čerpací stanice neboli benzinová pumpa, hovorově benzinka, čerpačka nebo pumpa, je místo sloužící k doplňování paliv do motorových vozidel.
Nový!!: Vesmír a Čerpací stanice pohonných hmot · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Vesmír a Řím · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Vesmír a Řekové · Vidět víc »
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Nový!!: Vesmír a Babylón · Vidět víc »
Baruch Spinoza
Baruch Spinoza (či Benedikt Spinoza, lat. Benedictus; 24. listopadu 1632, Amsterdam – 21. února 1677, Haag) byl nizozemský filozof židovského původu, který mj.
Nový!!: Vesmír a Baruch Spinoza · Vidět víc »
Baryon
Baryonový oktet Baryonový dekuplet Baryon je v částicové fyzice složená částice, která je tvořena lichým počtem kvarků.
Nový!!: Vesmír a Baryon · Vidět víc »
Bod Omega
Bod Omega je symbolické označení pro „druhý pól“ evoluce Vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Bod Omega · Vidět víc »
Boson
Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.
Nový!!: Vesmír a Boson · Vidět víc »
Brahmagupta
Brahmaguptova věta Brahmagupta (598 Bhinmal – 668 Udždžain) byl indický matematik a astronom, první, který užíval nulu, a který použil matematiku a algebru pro popis a předpovídání astronomických událostí.
Nový!!: Vesmír a Brahmagupta · Vidět víc »
Brahman
Brahman, také brahma (v dévanágarí ब्रह्मन्) je pojem pocházející z hinduismu, který označuje zcela nepopsatelný základ všeho.
Nový!!: Vesmír a Brahman · Vidět víc »
Brahmánda Purana
#PŘESMĚRUJ Brahmánda purána.
Nový!!: Vesmír a Brahmánda Purana · Vidět víc »
Buddhismus
náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“.
Nový!!: Vesmír a Buddhismus · Vidět víc »
Casimirův jev
Příklad Casimirova jevu Casimirův jev (Casimirův efekt, Casimirova síla) se vysvětluje jako projev existence párů virtuálních částic ve vakuu.
Nový!!: Vesmír a Casimirův jev · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Vesmír a Chemický prvek · Vidět víc »
Christiaan Huygens
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. července 1695, Haag) byl význačný nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction.
Nový!!: Vesmír a Christiaan Huygens · Vidět víc »
Coatlicue
Socha Coatlicue v Museo Nacional de Antropología Coatlicue, též známá jako Toci, Naše pramáti, Teteo Innan, Matka bohů, či Cihuacoatl, Paní hadů, je aztéckou bohyní země a patronkou žen, které zemřou při porodu.
Nový!!: Vesmír a Coatlicue · Vidět víc »
CPT symetrie
Symetrie obrácení náboje, parity a času je základní symetrie fyzikálních zákonů pod současnou transformací nábojové konjugace (C), transformací parity (P) a obrácením času (T).
Nový!!: Vesmír a CPT symetrie · Vidět víc »
Démokritos
Holandský malíř 17. století: Démokritos s lebkou Démokritos Démokritos z Abdér (přibližně 460–370 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filozof, jeden ze zakladatelů atomismu.
Nový!!: Vesmír a Démokritos · Vidět víc »
Dějiny průzkumu sluneční soustavy
Časová osa průzkumu sluneční soustavy. Dějiny průzkumu sluneční soustavy se pojí s dějinami kosmonautiky.
Nový!!: Vesmír a Dějiny průzkumu sluneční soustavy · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Vesmír a Deuterium · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Vesmír a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Edmund Halley
Royal Greenwich Observatory Edmund Halley (někdy Edmond, 8. listopadu 1656 – 14. ledna 1742) byl anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog, fyzik a demograf.
Nový!!: Vesmír a Edmund Halley · Vidět víc »
Edwin Hubble
Edwin Powell Hubble (20. listopadu 1889 Marshfield, Missouri, USA – 28. září 1953 San Marino, Kalifornie, USA) byl americký astronom, který svými pozorováními zásadně přispěl ke kosmologickému poznání.
Nový!!: Vesmír a Edwin Hubble · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Vesmír a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektromagnetické záření
Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.
Nový!!: Vesmír a Elektromagnetické záření · Vidět víc »
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Nový!!: Vesmír a Elektromagnetismus · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Vesmír a Elektron · Vidět víc »
Elektroslabá interakce
Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.
Nový!!: Vesmír a Elektroslabá interakce · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Vesmír a Elementární částice · Vidět víc »
Eliptická galaxie
Obří eliptická galaxie NGC 4881 Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Vesmír a Eliptická galaxie · Vidět víc »
Empedoklés
Empedoklés z Akragantu (řecky Ἐμπεδοκλῆς ὁ Ἀκραγαντῖνος Empedokles ho Akragantinos, nar. 490 př. n. l. v Akragantu na Sicilii, zemř. okolo 430 př. n. l.-uvádí se, že spáchal sebevraždu skokem do Etny, aby lidé uvěřili, že odešel mezi bohy) byl řecký filozof předsokratického období.
Nový!!: Vesmír a Empedoklés · Vidět víc »
Enúma eliš
Enúma eliš („Když nahoře“) je jeden z nejdůležitějších a nejsložitějších akkadských mýtů.
Nový!!: Vesmír a Enúma eliš · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Vesmír a Energie · Vidět víc »
Epos
Homér, autor eposů Illias a Odyssea Epos či epopej je rozsáhlá epická veršovaná báseň.
Nový!!: Vesmír a Epos · Vidět víc »
Eudoxos z Knidu
ekliptiky, třetí (zelená) a čtvrtá (červená) vytváří osmičkový pohyb (hippopeda) naznačující retrográdní pohyb. Animace Eudoxos z Knidu (asi 408 př. n. l. – asi 355 př. n. l.) byl starořecký astronom, matematik a filozof.
Nový!!: Vesmír a Eudoxos z Knidu · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Vesmír a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Eukleidovský prostor
Eukleidovský prostor je matematický výraz pro člověku nejbližší, intuitivní představu prostoru.
Nový!!: Vesmír a Eukleidovský prostor · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Vesmír a Experiment · Vidět víc »
Extrakce
, filtrace. Extrakce neboli vyluhování je metoda získávání látek z různých, většinou přírodních materiálů.
Nový!!: Vesmír a Extrakce · Vidět víc »
Falzifikace
Falzifikace (z lat. falsum facere, doslova „učinit nepravdivé“) může znamenat.
Nový!!: Vesmír a Falzifikace · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Vesmír a Fermion · Vidět víc »
Filament (astronomie)
Filamenty (vlákna, galaktická vlákna) představují největší známé struktury ve vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Filament (astronomie) · Vidět víc »
Filolaos
Filolaos (470 – 399 př. n. l.) byl řecký antický filozof.
Nový!!: Vesmír a Filolaos · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Vesmír a Filozofie · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Vesmír a Finsko · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: Vesmír a Fosfor · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Vesmír a Foton · Vidět víc »
Fraktál
Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.
Nový!!: Vesmír a Fraktál · Vidět víc »
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Nový!!: Vesmír a Frekvence · Vidět víc »
Fritz Zwicky
Pamětní deska na Zwickyho rodném domě ve Varně Fritz Zwicky (14. února 1898 Varna, Bulharsko – 8. února 1974 Pasadena, Kalifornie, USA) byl švýcarsko-americký astronom.
Nový!!: Vesmír a Fritz Zwicky · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Vesmír a Fyzika · Vidět víc »
Fyzika částic
Fyzika částic (též částicová fyzika) je oblast fyziky, která se zabývá částicemi.
Nový!!: Vesmír a Fyzika částic · Vidět víc »
Fyzikální konstanty
Na této stránce je seznam fyzikálních konstant.
Nový!!: Vesmír a Fyzikální konstanty · Vidět víc »
Gaia
Gaia (řecky Γαῖα země, latinsky Tellus nebo Terra), též Gé, je v řecké mytologii bohyně země a sama Země.
Nový!!: Vesmír a Gaia · Vidět víc »
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Nový!!: Vesmír a Galaxie · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Vesmír a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Galaxie v Andromedě
Galaxie v Andromedě je spirální galaxie, vzdálená přibližně 2,5 miliónu světelných let (2,4×1019 km) od Země, v souhvězdí Andromedy.
Nový!!: Vesmír a Galaxie v Andromedě · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Vesmír a Galileo Galilei · Vidět víc »
Gaussův zákon elektrostatiky
Gaussův zákon elektrostatiky vyjadřuje vztah mezi tokem elektrické intenzity a elektrickým nábojem.
Nový!!: Vesmír a Gaussův zákon elektrostatiky · Vidět víc »
Generace (částice)
Generace (též rodina) je oddíl elementárních částic látky, obsahující po jedné částici každého typu z hlediska elektrického náboje.
Nový!!: Vesmír a Generace (částice) · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Vesmír a Genesis · Vidět víc »
Geocentrismus
Dvojstrana z ''Annotazione'' ze Sacroboscova ''Tractatus de Sphaera'' představující ptolemaiovský systém různě sesazených sfér Geocentrický kosmos – zjednodušené celkové schéma Geocentrismus je model, v němž Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní.
Nový!!: Vesmír a Geocentrismus · Vidět víc »
Geodetika
Geodetický trojúhelník na kouli. Geodetiky jsou velké kruhové oblouky. V diferenciální geometrii je geodetika křivka představující v určitém smyslu nejkratší cestu mezi dvěma body na ploše nebo obecněji na Riemannovské varietě.
Nový!!: Vesmír a Geodetika · Vidět víc »
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Geologie · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Vesmír a Geometrie · Vidět víc »
Georges Edouard Lemaître
Georges Edouard Lemaître (17. července 1894 Charleroi, Henegavsko, Belgie – 20. června 1966 Lovaň, Brabant, Belgie) byl belgický (původem valonský) římskokatolický kněz, matematik, astronom a kosmolog, jeden z průkopníků teorie vzniku vesmíru počáteční explozí.
Nový!!: Vesmír a Georges Edouard Lemaître · Vidět víc »
Giordano Bruno
Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus (leden 1548, Nola u Neapole – 17. února 1600, Řím) byl italský dominikánský mnich, filozof (představitel renesančního hermetismu), spisovatel (básník a komediograf), teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou.
Nový!!: Vesmír a Giordano Bruno · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Vesmír a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Gravitační konstanta
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti.
Nový!!: Vesmír a Gravitační konstanta · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Vesmír a Gravitace · Vidět víc »
Hérakleitos
Hérakleitos z Efesu (cca 540–480 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filosof (respektive myslitel, který byl později – v době, kdy už filosofická tradice existovala – zpětně označen za filosofa), rodák z Efesu, města na západním pobřeží Malé Asie, kde se dnes rozkládá Turecko.
Nový!!: Vesmír a Hérakleitos · Vidět víc »
Hekataios
Hekataios z Milétu (řecky: Ἑκαταῖος) (560 či 550 – 480 př. n. l.) byl nejvýznamnějším starověkým řeckým logografem – historikem a geografem.
Nový!!: Vesmír a Hekataios · Vidět víc »
Helenizace
Řecká kultura pronikala i do židovské kultury, až nakonec otupila i zákaz zobrazování živých tvorů Helenizace je pojem používaný k popsání kulturní změny, při které se něco neřeckého stane řeckým (Antické Řecko).
Nový!!: Vesmír a Helenizace · Vidět víc »
Heliocentrismus
Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Heliocentrismus · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Vesmír a Helium · Vidět víc »
Hilbertův prostor
Hilbertovým prostorem je v matematice a fyzice označován vektorový prostor, v kterém je možné měřit úhly a velikosti vektorů a konstruovat ortogonální projekce vektorů na podprostory.
Nový!!: Vesmír a Hilbertův prostor · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Vesmír a Hmota · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Vesmír a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Vesmír a Hvězda · Vidět víc »
Hybnost
Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.
Nový!!: Vesmír a Hybnost · Vidět víc »
Identita (matematika)
Identita, nebo také identické zobrazení, je matematické zobrazení, které přiřazuje prvku množiny ten samý prvek stejné množiny.
Nový!!: Vesmír a Identita (matematika) · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Vesmír a Immanuel Kant · Vidět víc »
Indická filozofie
Indická filosofie patří k nejstarším filozofickým tradicím světa.
Nový!!: Vesmír a Indická filozofie · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Vesmír a Indie · Vidět víc »
Inflace
Inflace 2019 studené války. Zlatý standard USA opustily v roce 1933. Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.
Nový!!: Vesmír a Inflace · Vidět víc »
Inflace (kosmologie)
Inflace je teorie z oboru kosmologie, podle níž v raném vesmíru nastala fáze, kdy se prostor exponenciálně rozpínal.
Nový!!: Vesmír a Inflace (kosmologie) · Vidět víc »
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.
Nový!!: Vesmír a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Nový!!: Vesmír a Isaac Newton · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Vesmír a Islám · Vidět víc »
Izanagi
#PŘESMĚRUJ Izanagi a Izanami.
Nový!!: Vesmír a Izanagi · Vidět víc »
Izanami
#PŘESMĚRUJ Izanagi a Izanami Kategorie:Bohyně podsvětí.
Nový!!: Vesmír a Izanami · Vidět víc »
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Nový!!: Vesmír a Jaderná fyzika · Vidět víc »
Jakov Borisovič Zeldovič
Jakov Borisovič Zeldovič (8. března 1914 Minsk – 2. prosince 1987 Moskva) byl sovětský fyzik běloruského původu, který se podílel na vývoji ruských jaderných zbraní, ale je též autorem řady významných prací z oblasti adsorbce a katalýzy, šíření rázových vln, jaderné fyziky, astrofyziky, obecné relativity, částicové fyziky a kosmologie.
Nový!!: Vesmír a Jakov Borisovič Zeldovič · Vidět víc »
Jan Filoponos
Jan Filoponos, také Johannes Philoponus nebo Grammaticus (asi 490 – asi 570, Alexandrie) byl řecký křesťanský filosof, vědec a teolog, komentátor, ale také kritik Aristotela, zejména jeho představ o věčnosti vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Jan Filoponos · Vidět víc »
Jan Scotus Eriugena
Eriugena. Vyobrazení z irské bankovky. Jan Scotus Eriugena nebo Erigena (asi 810/815–877) byl filozof a teolog irského původu, nejvýznamnější myslitel karolinské renesance.
Nový!!: Vesmír a Jan Scotus Eriugena · Vidět víc »
Jean-Philippe de Cheseaux
#PŘESMĚRUJ Jean-Philippe Loys de Chéseaux.
Nový!!: Vesmír a Jean-Philippe de Cheseaux · Vidět víc »
Jednoduše souvislá množina
Topologický prostor se nazývá jednoduše souvislý (nebo 1-souvislý nebo 1-jednoduše souvislý), pokud je obloukově souvislý a každý oblouk mezi dvěma body může být spojitě transformován (intuitivně pro vložené prostory, tak aby zůstaly v daném prostoru) na jiný oblouk, přičemž se zachovávají oba koncové body.
Nový!!: Vesmír a Jednoduše souvislá množina · Vidět víc »
Jin a jang
Tchaj-ťi tchu (taijitu), tradiční symbol reprezentující síly Jin a Jang. Tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla a také že charakter dané síly záleží na pozorovateli. Síla jin a síla jang jsou dvě spojené části jednoho celku.
Nový!!: Vesmír a Jin a jang · Vidět víc »
Johann Heinrich Lambert
Johann Heinrich Lambert (26. srpen 1728, Mylhúzy – 25. září 1777, Berlín) byl švýcarský matematik, fyzik, astronom a filozof narozený v Alsasku, na území dnešní Francie.
Nový!!: Vesmír a Johann Heinrich Lambert · Vidět víc »
John Archibald Wheeler
John Archibald Wheeler (9. července 1911 Jacksonville, USA – 13. dubna 2008) byl americký fyzik, který se zabýval teorií relativity a relativistickou astrofyzikou.
Nový!!: Vesmír a John Archibald Wheeler · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Vesmír a Judaismus · Vidět víc »
Kalevala
Into Konrad Inha: Bratři Poavila a Triihvo Jamanen přednášejí tradiční finskou lidovou poezii Kalevala v obci Uhtua, dnes Republika Karélie, 1894 Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů.
Nový!!: Vesmír a Kalevala · Vidět víc »
Kardašovova škála
Grafické znázornění tří stupňů Kardašovovy škály Kardašovova škála je stupnice, kterou navrhl v 60.
Nový!!: Vesmír a Kardašovova škála · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Vesmír a Křesťanství · Vidět víc »
Křivost křivky
Křivost křivky je převrácená hodnota poloměru křivosti křivky.
Nový!!: Vesmír a Křivost křivky · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Vesmír a Kelvin · Vidět víc »
Klaudios Ptolemaios
Klaudios Ptolemaios (zkráceně jen Ptolemaios), nebo v angličtině Ptolemy, (asi 85 – asi 168, Alexandrie) byl antický matematik, astronom, astrolog a geograf, který žil a pracoval v egyptské Alexandrii.
Nový!!: Vesmír a Klaudios Ptolemaios · Vidět víc »
Kleanthés z Assu
Kleanthés z Assu (331 př. n. l.. Assos – 251 př. n. l., Atény) byl starořecký filozof, představitel stoické školy (konkrétně tzv. staré stoy), v jejímž čele vystřídal Zénóna z Kitia, který byl jeho učitelem.
Nový!!: Vesmír a Kleanthés z Assu · Vidět víc »
Kolaps vlnové funkce
V kvantové mechanice se kolapsem vlnové funkce rozumí její redukce ze superpozice několika vlastních stavů měřených veličin na jeden z těchto vlastních stavů.
Nový!!: Vesmír a Kolaps vlnové funkce · Vidět víc »
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Nový!!: Vesmír a Kometa · Vidět víc »
Kosmický prostor
Složky atmosféry s vesmírným prostorem jako nejzazší vrstvou. Kosmický prostor (též vesmírný prostor) je označení, které se používá pro oblast ve vesmíru, kde se nenachází žádná atmosféra (v kontrastu s pojmem vzdušný prostor).
Nový!!: Vesmír a Kosmický prostor · Vidět víc »
Kosmogonie
Kosmogonie (z řeckého κόσμος „pořádek, vesmír“ a γίγνομαι „rodím se“) je nauka o vzniku světa.
Nový!!: Vesmír a Kosmogonie · Vidět víc »
Kosmologická konstanta
Kosmologická konstanta, značka Λ (velká lambda), je fyzikální konstanta, kterou dočasně zavedl Albert Einstein pro uvedení výpočtů své obecné teorie relativity do souladu se stacionární teorií vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Kosmologická konstanta · Vidět víc »
Kosmologický princip
Kosmologický princip je předpoklad uvedený na základě pozorování velkých vesmírných struktur (např. reliktního záření) tvrdící, že: Velkými měřítky se přitom myslí vzdálenosti větší než 500 Mpc.
Nový!!: Vesmír a Kosmologický princip · Vidět víc »
Kosmologie
Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.
Nový!!: Vesmír a Kosmologie · Vidět víc »
Kosmos
Macrobia, kolem 1150) Kosmos (κόσμος) je řecké slovo, které ve vědě a ve filosofii znamená svět či vesmír.
Nový!!: Vesmír a Kosmos · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Vesmír a Koule · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Vesmír a Kovy · Vidět víc »
Kupa galaxií
Část galaxií z kupy galaxií v Panně vzdálené 50 milionů světelných letKupa galaxií je skupina několika stovek až tisíců galaxií.
Nový!!: Vesmír a Kupa galaxií · Vidět víc »
Kurt Gödel
Kurt Friedrich Gödel (28. dubna 1906 Brno – 14. ledna 1978 Princeton, New Jersey) byl rakousko-americký matematik, který se stal jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob.
Nový!!: Vesmír a Kurt Gödel · Vidět víc »
Kvantová chromodynamika
Kvantová chromodynamika (QCD) je kalibrační teorie interakcí barevných kvarků, antikvarků a gluonů.
Nový!!: Vesmír a Kvantová chromodynamika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Vesmír a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantová pěna
#PŘESMĚRUJ Kvantová fyzika#Formulace.
Nový!!: Vesmír a Kvantová pěna · Vidět víc »
Kvantová teorie pole
Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.
Nový!!: Vesmír a Kvantová teorie pole · Vidět víc »
Kvark
Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).
Nový!!: Vesmír a Kvark · Vidět víc »
Kvasar
polární výtrysk Kvazar či kvasar (transkripce anglického akronymu) je vesmírné těleso s výrazným rudým posuvem spektra.
Nový!!: Vesmír a Kvasar · Vidět víc »
Lee Smolin
Lee Smolin (* 6. června 1955 New York) je americký teoretický fyzik pracující na Perimeter Institute for Theoretical Physics v Ontariu a mimořádný profesor na univerzitách ve Waterloo a v Torontu.
Nový!!: Vesmír a Lee Smolin · Vidět víc »
Lepton
Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).
Nový!!: Vesmír a Lepton · Vidět víc »
Leukippos z Milétu
Leukippos z Milétu (řecky) (500–440 př. n. l.) byl starořecký filozof. Jako Démokritův předchůdce a učitel je zakladatelem atomismu.
Nový!!: Vesmír a Leukippos z Milétu · Vidět víc »
Ložisko (geologie)
Umělecký obrázek, na kterém automatická sonda hledá na Marsu těžitelná ložiska Ložisko (ložisko nerostné suroviny nebo nerostný zdroj) je anomální přírodní nahromadění nerostné suroviny pod povrchem nebo na zemském povrchu, kterou je v současnosti nebo budoucnosti možné z praktického (či ekonomického) hlediska výhodné nebo dovolitelné těžit se ziskem.
Nový!!: Vesmír a Ložisko (geologie) · Vidět víc »
Logos
Řecké slovo logos (λόγος od legein, sbírat, mluvit, počítat) má velmi široký význam, navazující na patrně nejstarší význam něčeho sebraného či shromážděného.
Nový!!: Vesmír a Logos · Vidět víc »
Maorové
Maorové (či také Maoři) jsou původní polynéské obyvatelstvo Nového Zélandu (Aotearoa).
Nový!!: Vesmír a Maorové · Vidět víc »
Marcus Tullius Cicero
350px Marcus Tullius Cicero (3. ledna 106 př. n. l. Arpinum – 7. prosince 43 př. n. l. Řím) byl římský řečník, republikánský politik, filosof a spisovatel.
Nový!!: Vesmír a Marcus Tullius Cicero · Vidět víc »
Max Tegmark
Max Tegmark (* 5. května 1967 Stockholm) je švédsko-americký fyzik a kosmolog.
Nový!!: Vesmír a Max Tegmark · Vidět víc »
Mýtus
Mýtus (řecky μύθος, vyprávění) je „symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“, typicky báje, tradiční, obvykle anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž klade otázky.
Nový!!: Vesmír a Mýtus · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Vesmír a Měsíc · Vidět víc »
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Nový!!: Vesmír a Měsíc (satelit) · Vidět víc »
Megaparsek
Megaparsek (Mpc) je astronomická jednotka vzdálenosti o velikosti 1 000 000 Parseků.
Nový!!: Vesmír a Megaparsek · Vidět víc »
Metrický tenzor
V matematice je metrický tenzor zpravidla tenzorové pole druhého řádu na hladké varietě, které dává do souvislosti souřadnice a vzdálenost.
Nový!!: Vesmír a Metrický tenzor · Vidět víc »
Mikrovlny
Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 1 m, což odpovídá frekvenci 300 MHz (0,3 GHz) až 300 GHz, jsou to pásma Ultra high frequency (UHF), Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF).
Nový!!: Vesmír a Mikrovlny · Vidět víc »
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).
Nový!!: Vesmír a Mikuláš Koperník · Vidět víc »
Mikuláš Kusánský
Náhrobek v kostele San Pietro in vincoli v Římě Andrea Bregno, Sv. Petr s okovem mezi Mikulášem Kusánským a andělem. Kostel San Pietro in vincoli v Římě Ilustrissimus Mikuláš Kusánský, také Cusanus, Kusánus nebo z Kusy, německy Nikolaus von Kues, vlastním jménem Johann Chrypffs (Krebs), 1. srpna 1401 Kues (dnes Bernkastel-Kues, Německo – 11. srpna 1464 Todi, Umbrie) byl katolický kněz (biskup, později dosáhl titulu kardinála) a diplomat, renesanční filosof, teolog a všestranný učenec, který silně ovlivnil novověké myšlení včetně J. A. Komenského.
Nový!!: Vesmír a Mikuláš Kusánský · Vidět víc »
Mise
Mise, výraz pocházející z latinského missio znamenajícího „poslat“, je poslání, úkol; sbor osob vyslaný za nějakým účelem nebo úřad pověřený určitým posláním, například zastupováním státu v zahraničí (diplomatická, politická nebo obchodní mise).
Nový!!: Vesmír a Mise · Vidět víc »
Mnohovesmír
Mnohovesmír (též multivesmír, multiversum, v angličtině multiverse) je teorie o existenci mnoha vesmírů.
Nový!!: Vesmír a Mnohovesmír · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Vesmír a Moment hybnosti · Vidět víc »
Nadkupa galaxií
Okolí Místní nadkupy galaxií Nadkupa galaxií (též supergalaxie) je seskupení kup a skupin galaxií, které v součtu obsahují několik tisíc až stovek tisíc jednotlivých galaxií.
Nový!!: Vesmír a Nadkupa galaxií · Vidět víc »
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Nový!!: Vesmír a NASA · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Vesmír a Náboženství · Vidět víc »
Náklad
Náklad je ekonomický a účetní pojem, znamenající spotřebování ekonomického zdroje, které je obvykle spojené též se současným nebo budoucím výdejem peněz.
Nový!!: Vesmír a Náklad · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Vesmír a Národní obrození · Vidět víc »
Nús
Nús je jedním z hlavních pojmů klasické řecké filosofie.
Nový!!: Vesmír a Nús · Vidět víc »
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Nový!!: Vesmír a Nekonečno · Vidět víc »
Nepravidelná galaxie
M82 Nepravidelná galaxie je galaxie, která nespadá do Hubbleovy klasifikace galaxií.
Nový!!: Vesmír a Nepravidelná galaxie · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Vesmír a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Vesmír a Neutron · Vidět víc »
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Nový!!: Vesmír a Oběžná dráha · Vidět víc »
Obecná teorie relativity
prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.
Nový!!: Vesmír a Obecná teorie relativity · Vidět víc »
Occamova břitva
Occamova (Ockhamova) břitva je princip logické úspornosti, od 19.
Nový!!: Vesmír a Occamova břitva · Vidět víc »
Odpor prostředí
Odpor prostředí je soubor všech sil, kterými plyn nebo kapalina působí proti pohybu těles v něm.
Nový!!: Vesmír a Odpor prostředí · Vidět víc »
Olbersův paradox
Zjednodušená analogie Olbersova paradoxu: v nekonečném lese by v každém směru byl vidět strom Olbersův paradox, též Chéseauxův-Olbersův paradox či fotometrický paradox popsaný německým astronomem Heinrichem Wilhelmem Olbersem poprvé roku 1823 a již dříve také Johanem Keplerem v roce 1610 a astronomy Halleyem a de Chéseaux v 18. století, je fyzikálně paradoxní pozorování toho, že noční obloha je temná – zatímco ve statickém nekonečném vesmíru by noční obloha musela být jasná.
Nový!!: Vesmír a Olbersův paradox · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Vesmír a Paříž · Vidět víc »
Pangu
Portrét Pangu od Sancai TuhuiPangu (tradiční čínština: 盤古) je dle čínské mytologie první živá bytost a tvůrce všeho živého.
Nový!!: Vesmír a Pangu · Vidět víc »
Paralaxa
Paralaxa Paralaxa se projevuje u dvouokých zrcadlovek, kde pohled z hledáčku a objektivu fotoaparátu není týž Paralaxa (z řeckého παράλλαξις (parallaxis) znamenající „změna“) je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst v prostoru k pozorovanému bodu.
Nový!!: Vesmír a Paralaxa · Vidět víc »
Parmenidés
Parmenidés z Eleje (asi 510 př. n. l. – 450 př. n. l.) byl řecký předsokratovský filosof, narozen v řecké kolonii Elea (dnes Velia, součást obce Ascea u Salerna na jihu Itálie).
Nový!!: Vesmír a Parmenidés · Vidět víc »
Patičča samuppáda
Patičča samuppáda (pálí, v sanskrtu pratítja samutpáda) je buddhistická filosofická teorie, jejíž název se překládá nejčastěji jako „závislé vznikání“ nebo „podmíněné vznikání“, a která tvrdí, že všechny fyzické i psychické jevy jsou „podmíněné“, tzn.
Nový!!: Vesmír a Patičča samuppáda · Vidět víc »
Příroda
Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.
Nový!!: Vesmír a Příroda · Vidět víc »
Přírodní zákon
Přírodní zákon nebo také zákon přírody je tvrzení nebo předpis, který popisuje chování přírody za určitých podmínek.
Nový!!: Vesmír a Přírodní zákon · Vidět víc »
Předsókratici
Předsókratici, také předsókratovci nebo presokratici je souhrnné označení pro rané řecké filosofy před Sókratovým obratem a novým založením filosofie zhruba v polovině 4.
Nový!!: Vesmír a Předsókratici · Vidět víc »
Planck (družice)
Planck byl kosmický dalekohled Evropské kosmické agentury navržený a postavený k průzkumu anizotropního reliktního záření (CMB) ze všech částí vesmíru za použití vysoké citlivosti a úhlového rozlišení.
Nový!!: Vesmír a Planck (družice) · Vidět víc »
Planckův čas
Planckův čas je časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Nový!!: Vesmír a Planckův čas · Vidět víc »
Planckova konstanta
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant.
Nový!!: Vesmír a Planckova konstanta · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Vesmír a Planeta · Vidět víc »
Platina
Platina (chemická značka Pt, Platinum) je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy.
Nový!!: Vesmír a Platina · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Vesmír a Plazma · Vidět víc »
Plútarchos
Plútarchos, starořecky Πλούταρχος (asi 46, Chaironeia – asi 127, Delfy) byl řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl.
Nový!!: Vesmír a Plútarchos · Vidět víc »
Pozorovatelný vesmír
Mléčná dráha je v centru. Pozorovatelný vesmír je kulová část vesmíru, ze které mohlo od vzniku vesmíru na planetu Zemi doputovat nějaké elektromagnetické záření.
Nový!!: Vesmír a Pozorovatelný vesmír · Vidět víc »
Průmysl
HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro.
Nový!!: Vesmír a Průmysl · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Vesmír a Proton · Vidět víc »
Pythagoras
Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.
Nový!!: Vesmír a Pythagoras · Vidět víc »
Pythagoreismus
Pythagoras Pythagoreismus (též pýthagoreismus) je filosofická esoterní škola a významná tradice západního myšlení, kterou založil kolem roku 530 př. n. l.
Nový!!: Vesmír a Pythagoreismus · Vidět víc »
Pythagorova věta
Pythagorova věta: Součet obsahů čtverců nad odvěsnami (modrá plus červená plocha) se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku (fialová plocha) Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.
Nový!!: Vesmír a Pythagorova věta · Vidět víc »
Radioaktivní datování
Radioaktivní datování (často nazývané radiometrické datování) je technika užívaná pro datování materiálů, obvykle založená na srovnání mezi množstvím přirozeně se vyskytujícího radioaktivního izotopu s jeho produkty rozpadu, za využití známých poločasů rozpadu.
Nový!!: Vesmír a Radioaktivní datování · Vidět víc »
Raketové palivo
raketoplánu Atlantis. Raketové palivo je pracovní látka a směs, která proudí z raketového motoru a na principu akce a reakce a zákona zachování hybnosti předává raketě pohybovou energii.
Nový!!: Vesmír a Raketové palivo · Vidět víc »
Rangi a Papa
Rangi a Papa se drží v pevném objetí Rangi (otec) a Papa (matka) byli v mytologii Maorů z Nového Zélandu prvotní božský pár, dvě stvořitelská božstva, která byla zdrojem, z něhož vznikaly všechny věci: vesmír, jiní bohové, lidé, různí tvorové a všechny funkce země.
Nový!!: Vesmír a Rangi a Papa · Vidět víc »
Regrese
Regrese nebo regres (lat. regressus, od regredior, ustupuji) může označovat.
Nový!!: Vesmír a Regrese · Vidět víc »
Reliktní záření
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.
Nový!!: Vesmír a Reliktní záření · Vidět víc »
Richard Feynman
Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.
Nový!!: Vesmír a Richard Feynman · Vidět víc »
Robert Woodrow Wilson
Robert Woodrow Wilson (* 10. ledna 1936 v Houstonu, Texas) je americký astronom, držitel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1978 za objev tzv.
Nový!!: Vesmír a Robert Woodrow Wilson · Vidět víc »
Roger Penrose
Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic.
Nový!!: Vesmír a Roger Penrose · Vidět víc »
Rozhlas
Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům.
Nový!!: Vesmír a Rozhlas · Vidět víc »
Rudý posuv
spektrem Slunce (vlevo) Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače.
Nový!!: Vesmír a Rudý posuv · Vidět víc »
Rychlost
Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.
Nový!!: Vesmír a Rychlost · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Vesmír a Rychlost světla · Vidět víc »
Science fiction
Americký sci-fi magazín (1958) Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr (především literární, filmový, herní či výtvarný), vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle.
Nový!!: Vesmír a Science fiction · Vidět víc »
Setrvačnost
Setrvačnost je vlastnost hmotných těles (těles s hmotností), která se snaží setrvat ve stavu před vnějším fyzikálním působením, tj.
Nový!!: Vesmír a Setrvačnost · Vidět víc »
Severská mytologie
Runový kámen pocházející ze švédského Röku v Östergötlandu. Jeho původ je datován do 9. století a odkazuje nejen na ztracené germánské legendy z období stěhování národů, ale i na příběhy ze severské mytologie Severská mytologie je soubor příběhů o bozích, hrdinech, stvoření, přirozenosti a konci světa, který byl vlastní předkřesťanským Seveřanům a který je součástí severského náboženství.
Nový!!: Vesmír a Severská mytologie · Vidět víc »
Shapirův efekt
Shapirův efekt je zpoždění signálu, který prochází silným gravitačním polem.
Nový!!: Vesmír a Shapirův efekt · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Vesmír a Silná interakce · Vidět víc »
Singularita
Singularita (— ojedinělý, jedinečný) je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce apod.
Nový!!: Vesmír a Singularita · Vidět víc »
Skepticismus
Skepticismus (z řeckého slova skeptomai –„pochybuji“) je filozofický směr blízký agnosticismu a nihilismu.
Nový!!: Vesmír a Skepticismus · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Vesmír a Slabá interakce · Vidět víc »
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Nový!!: Vesmír a Slapové jevy · Vidět víc »
Sloanova velká zeď
Sloanova velká zeď v DTFE rekonstrukci vnitřních částí 2dF Galaxy Redshift Survey Sloanova velká zeď byla do roku 2013 největší objevenou strukturou ve vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Sloanova velká zeď · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Vesmír a Slunce · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Vesmír a Sluneční soustava · Vidět víc »
Souhvězdí Andromedy
Souhvězdí Andromedy je jedním ze 48 souhvězdí uvedených v díle řeckého astronoma Ptolemaia ze 2. století našeho letopočtu a současně jedním z 88 moderních souhvězdí.
Nový!!: Vesmír a Souhvězdí Andromedy · Vidět víc »
Souhvězdí Kasiopeji
Kassiopea je souhvězdí na severní obloze.
Nový!!: Vesmír a Souhvězdí Kasiopeji · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Vesmír a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Vesmír a Spektrální čára · Vidět víc »
Spontánní narušení symetrie
Potenciál vedoucí ke spontánnímu narušení symetrie (potenciál mexického klobouku). Minima potenciálu je dosaženo ve stavu s nenulovým parametrem asymetrie (v údolí kolem středového kopce). Základní stav je tedy asymetrický a degenerovaný. Spontánní narušení symetrie je fyzikální jev, mající význam především v oblasti částicové fyziky, jejíž aplikaci právě v tomto oboru nalezl americký vědec japonského původu Jóichirem Nambu, za což dostal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2008.
Nový!!: Vesmír a Spontánní narušení symetrie · Vidět víc »
Starofrancouzština
Starofrancouzština byl románský dialect continuum, kterým se mluvilo v oblastech Belgie, Švýcarska a severní Francie přibližně v letech 1000–1300.
Nový!!: Vesmír a Starofrancouzština · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Vesmír a Starověké Řecko · Vidět víc »
Starověký Egypt
Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.
Nový!!: Vesmír a Starověký Egypt · Vidět víc »
Stříbro
Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Vesmír a Stříbro · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Vesmír a Středověk · Vidět víc »
Stephen Hawking
Stephen William Hawking (8. ledna 1942 Oxford – 14. března 2018 Cambridge) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel.
Nový!!: Vesmír a Stephen Hawking · Vidět víc »
Stoicismus
Zénón z Kitia. Foto Paolo Monti, 1969 Stoicismus je filosofický směr, založený oficiálně Zénonem z Kitia počátkem 3.
Nový!!: Vesmír a Stoicismus · Vidět víc »
Strabón
Strabón (asi 63 př. n. l. Amaseia v Pontu – 19 až 23 n. l.) byl starořecký filosof, historik a geograf.
Nový!!: Vesmír a Strabón · Vidět víc »
Svět
Obvyklá mapa světa Pojem svět označuje celek přírody, věcí, míst a událostí, které jsou nám přístupné skrze smysly, zkušenosti, rozum a emoce.
Nový!!: Vesmír a Svět · Vidět víc »
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Nový!!: Vesmír a Světelný rok · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Vesmír a Světlo · Vidět víc »
Světový názor
Světový názor či světonázor je označení pro souhrn jednotlivcových představ, názorů a životních hodnot, které se týkají nejzákladnějších filozofických, etických, politických, sociálních a náboženských otázek.
Nový!!: Vesmír a Světový názor · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Vesmír a Symetrie · Vidět víc »
Systém
Systémem se v exaktní vědě, technice, a v systémovém pojetí rozumí kognitivní (znalostní) model dané části reálného světa (existující či projektované), reprezentovaný nástroji exaktního světa (matematika, formální logika, programovací jazyky, jazyky blokových schémat).
Nový!!: Vesmír a Systém · Vidět víc »
Těžba
Těžební dílo s dolem Těžba je dobývání nerostných surovin z přírodních zdrojů.
Nový!!: Vesmír a Těžba · Vidět víc »
Technologie
Technologie (řecky.
Nový!!: Vesmír a Technologie · Vidět víc »
Temná energie
Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Temná energie · Vidět víc »
Temná hmota
kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
Nový!!: Vesmír a Temná hmota · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Vesmír a Teorie relativity · Vidět víc »
Teorie strun
#PŘESMĚRUJTeorie superstrun.
Nový!!: Vesmír a Teorie strun · Vidět víc »
Teorie všeho
Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.
Nový!!: Vesmír a Teorie všeho · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Vesmír a Teplo · Vidět víc »
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Nový!!: Vesmír a Thalés z Milétu · Vidět víc »
Thomas Digges
Thomas Digges (1546, Wootton – 24. srpna 1595, Londýn) byl anglický matematik a astronom.
Nový!!: Vesmír a Thomas Digges · Vidět víc »
Thomas Wright (astronom)
''Originální teorie čili Nová hypotéza o vesmíru'' Thomas Wright (22. září 1711 – 25. února 1786) byl anglický astronom, matematik, výrobce přístrojů, architekt a zahradní projektant.
Nový!!: Vesmír a Thomas Wright (astronom) · Vidět víc »
Tiamat
Tiamat je babylónská bohyně, zosobňující prvotní slané vody, která byla se svým druhem Apsúem, prvotními sladkými vodami, první existující bytostí.
Nový!!: Vesmír a Tiamat · Vidět víc »
Tibetský buddhismus
Tibetské kolo dharmy Buddhy Gautamy v Sikkimu, Indie Buddhismus se do Tibetu poprvé dostal v 7. století, avšak plně se rozvinul až v 8. století zásluhou indických učenců, buddhistického pandity Šantarakšity a velkého duchovního mistra Padmasambhavy.
Nový!!: Vesmír a Tibetský buddhismus · Vidět víc »
Titus Lucretius Carus
Titus Lucretius Carus (okolo 97 př. n. l. – 55 př. n. l.) byl římský básník a filosof.
Nový!!: Vesmír a Titus Lucretius Carus · Vidět víc »
Topologie
Möbiova páska, objekt, který má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie zabývá. Topologie (z řeckého topos - místo a logos - studie) je obor matematiky, opírající se o velmi obecný výklad pojmu prostor (topologický prostor).
Nový!!: Vesmír a Topologie · Vidět víc »
Toroid
Toroid vzniklý rotací čtverce Klasický toroid – torus (anuloid) toroidním jádrem v elektronice Toroid je těleso v prostoru získané rotací uzavřené rovinné křivky (např. kružnice) okolo osy ležící v rovině křivky a neprotínající křivku.
Nový!!: Vesmír a Toroid · Vidět víc »
Triliarda
Triliarda je název pro číslo 1021, tedy jedničku a za ní 21 nul: V soustavě SI se triliarda označuje předponou zetta-.
Nový!!: Vesmír a Triliarda · Vidět víc »
Tunelový jev
Tunelový jev (též kvantové tunelování) je kvantový jev známý z kvantové mechaniky, při němž částice porušuje principy klasické fyziky tím, že prochází potenciálovou bariérou, která je vyšší než energie částice.
Nový!!: Vesmír a Tunelový jev · Vidět víc »
Tycho Brahe
Tycho Brahe (14. prosince 1546, zámek Knudstrup, Dánsko (dnes jižní Švédsko) – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe (někdy uváděný chybně jako „Tycho de Brahe“), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista.
Nový!!: Vesmír a Tycho Brahe · Vidět víc »
Vaišéšika
Vaišéšika (v dévanágarí वैशेषिक) je jedna ze šesti ortodoxních indických filosofických škol a historicky je příbuzná se školou logického myšlení - njájou.
Nový!!: Vesmír a Vaišéšika · Vidět víc »
Vakuum
Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.
Nový!!: Vesmír a Vakuum · Vidět víc »
Varieta (matematika)
V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.
Nový!!: Vesmír a Varieta (matematika) · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Vesmír a Věda · Vidět víc »
Vědecký zápis čísel
kalkulátorem ve vědeckém zápisu, na 3 platné číslice Vědecký zápis čísel nebo vědecká notace je způsob reprezentace čísel na kalkulačkách nebo čísel v pohyblivé řádové čárce na počítačích.
Nový!!: Vesmír a Vědecký zápis čísel · Vidět víc »
Velký křach
Představa Velkého křachu Velký křach (též Velký krach) je označení pro model budoucího vývoje vesmíru, který počítá s tím, že se jeho rozpínání zastaví a přejde ve smršťování, které nevyhnutelně skončí zánikem veškeré hmoty v singularitě.
Nový!!: Vesmír a Velký křach · Vidět víc »
Velký třesk
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Nový!!: Vesmír a Velký třesk · Vidět víc »
Vlnová délka
Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.
Nový!!: Vesmír a Vlnová délka · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Vesmír a Vodík · Vidět víc »
Vzdálenost
Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.
Nový!!: Vesmír a Vzdálenost · Vidět víc »
Vznik a vývoj vesmíru
Vývoj vesmíru (ilustrační obrázek) Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.
Nový!!: Vesmír a Vznik a vývoj vesmíru · Vidět víc »
Wilkinson Microwave Anisotropy Probe
Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP, původně známá jako Microwave Anisotropy Probe nebo Explorer 80) je americká sonda určená pro měření fluktuací reliktního záření s úhlovým rozlišením 0,3° a citlivostí 20 μK, čímž výrazně překonala svou předchůdkyni, sondu COBE.
Nový!!: Vesmír a Wilkinson Microwave Anisotropy Probe · Vidět víc »
William James
O fotografovi pojednává článek William James (fotograf). William James William James, (11. ledna 1842 New York, USA – 26. srpna 1910 Chocorua, New Hampshire, USA) byl americký psycholog, jeden ze zakladatelů vědecké a empirické psychologie, autor vlivných knih o mystice, o psychologii náboženství a filosofii výchovy a významný představitel pragmatické filosofie.
Nový!!: Vesmír a William James · Vidět víc »
Ymir
Ymi, též Ymir nebo Argelmir (staroseversky šterkový křikloun) je oboupohlavní obr ze severské mytologie, předek ostatních obrů – Jotunů a důležitá postava stvoření světa.
Nový!!: Vesmír a Ymir · Vidět víc »
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Nový!!: Vesmír a Záření · Vidět víc »
Základní interakce
Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.
Nový!!: Vesmír a Základní interakce · Vidět víc »
Zákon zachování
Ve fyzice se jako zákon zachování označuje tvrzení, že určitá měřitelná veličina fyzikálního systému se během vývoje tohoto systému nemění.
Nový!!: Vesmír a Zákon zachování · Vidět víc »
Zákon zachování energie
Zákon zachování energie je jeden ze základních a nejčastěji používaných fyzikálních zákonů.
Nový!!: Vesmír a Zákon zachování energie · Vidět víc »
Zénón z Eleje
Zénón z Eleje (Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l. – cca 430 př. n. l.) byl předsókratovský řecký filosof.
Nový!!: Vesmír a Zénón z Eleje · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Vesmír a Země · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Vesmír a Zlato · Vidět víc »
3D
Trojrozměrné kartézské souřadnice s osami x, y a z 3D či 3-D je zkratka výrazu „trojdimenzionální“, „trojrozměrný“ a označuje svět, který je možné popsat třemi rozměry (viz kartézská soustava souřadnic); předměty ve trojrozměrném světě mají objem.
Nový!!: Vesmír a 3D · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Vesmír a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
