Rychlejší přístup než prohlížeči!
36 vztahy: Únorová revoluce, Írán, Židé, Čeka, Československý spisovatel, Říjnová revoluce, Berlín, Finsko, Formalismus, Ivan Řezáč (herec), Ivan Chrz, Komunistická strana Sovětského svazu, Laurence Sterne, Lev Nikolajevič Tolstoj, Literární teorie, Maxim Gorkij, Melantrich, Michail Michajlovič Bachtin, Mladá fronta, Moskva, Němci, Německo, Petrohrad, Rudá armáda, Rusové, Scénář, Sergej Michajlovič Ejzenštejn, Sovětský svaz, Spisovatel, Ukrajina, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, 1893, 1916, 1984, 24. leden, 6. prosinec.
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Únorová revoluce · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Írán · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Židé · Vidět víc »
Čeka
Emblém Čeky Členové kolegia VČK v roce 1921, zleva: Jakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenkij (stojí), Felix Edmundovič Dzeržinskij a Vjačeslav Menžinskij. Čeka (fonetická podoba ruské zkratky ЧК, Črezvyčajnaja komissija, Mimořádná komise. Rusky: ЧК, ВЧК СНК РСФСР; celým názvem Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрареволюцией и саботажем при Совете народныхкомиссаров РСФСР, transkripcí Vsěrossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbě s kontrarevoljucijej i sabotažem pri Sovětě narodnych komissarov RSFSR, česky Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR) byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Čeka · Vidět víc »
Československý spisovatel
Československý spisovatel, později Český spisovatel, bylo jedno z nejvýznamnějších nakladatelství v Československu v 2. polovině 20. století.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Československý spisovatel · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Berlín · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Finsko · Vidět víc »
Formalismus
Formalismus (z lat. forma, tvar a formalis, tvarový) znamená zdůrazňování tvaru, podoby či formy, někdy na úkor obsahu.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Formalismus · Vidět víc »
Ivan Řezáč (herec)
Ivan Řezáč (* 20. února 1955 Plzeň) je český divadelní a filmový herec.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Ivan Řezáč (herec) · Vidět víc »
Ivan Chrz
Ivan Chrz (* 11. října 1944, Praha) je český rozhlasový režisér.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Ivan Chrz · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Laurence Sterne
Laurence Sterne (24. listopad 1713, Clonmel, hrabství Tipperary, Irsko – 18. březen 1768, Londýn) byl britský duchovní a romanopisec období preromantismu.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Laurence Sterne · Vidět víc »
Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj (Jasná Poljana – Astapovo) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Lev Nikolajevič Tolstoj · Vidět víc »
Literární teorie
Literární teorie je – vedle literární historie a kritiky – hlavní část literární vědy (vědy o literatuře).
Nový!!: Viktor Šklovskij a Literární teorie · Vidět víc »
Maxim Gorkij
Maxim Gorkij Maxim Gorkij, vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov – (28. března 1868, Nižnij Novgorod – 18. června 1936, Gorki-10, Moskevská oblast) byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Maxim Gorkij · Vidět víc »
Melantrich
Historická budova Melantrichu na Václavském náměstí – stav v létě roku 2007 Melantrich bylo české nakladatelství a vydavatelství, působící od roku 1898, nejprve pod názvem Tiskařské družstvo Národně sociální strany.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Melantrich · Vidět víc »
Michail Michajlovič Bachtin
Michail Michajlovič Bachtin (17. listopadu 1895, Orel – 7. března 1975, Moskva) byl ruský literární vědec a teoretik kultury, původce pojmů chronotop, monologičnost/polyfoničnost, karnevalismus.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Michail Michajlovič Bachtin · Vidět víc »
Mladá fronta
Mladá fronta, a. s. bylo české vydavatelství.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Mladá fronta · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Viktor Šklovskij a Moskva · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Německo · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Petrohrad · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Viktor Šklovskij a Rudá armáda · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Rusové · Vidět víc »
Scénář
Scénář (historicky též scenario) je ve scénickém umění psané literární dílo určené k dalšímu zpracování.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Scénář · Vidět víc »
Sergej Michajlovič Ejzenštejn
Sergej Michajlovič Ejzenštejn (rusky Сергей Михайлович Эйзенштейн, 22. ledna 1898, Riga, Ruské impérium - 11. února 1948 Moskva, SSSR) byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Sergej Michajlovič Ejzenštejn · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Spisovatel · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Ukrajina · Vidět víc »
Vladimir Vladimirovič Majakovskij
Vladimir Vladimirovič Majakovskij (19. července 1893 – 14. dubna 1930) byl ruský prozaik, básník a dramatik.
Nový!!: Viktor Šklovskij a Vladimir Vladimirovič Majakovskij · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Viktor Šklovskij a 1893 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Viktor Šklovskij a 1916 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Viktor Šklovskij a 1984 · Vidět víc »
24. leden
24.
Nový!!: Viktor Šklovskij a 24. leden · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Viktor Šklovskij a 6. prosinec · Vidět víc »
