Rychlejší přístup než prohlížeči!
69 vztahy: Albrecht Pruský (1809–1872), Anglie, Anna Pavlovna Ruská, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský, August Vilém Pruský (1722–1758), Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Berlín, Delft, Dolní Slezsko, Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská, Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská, Exil, Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Francie, Frederik Nizozemský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Generálplukovník, Haag, Hohenzollernové, Hortense de Beauharnais, Jiří I., Kaliningrad, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Kristýna Luisa Öttingenská, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Limburské vévodství, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Pruská (1808-1870), Marianna Oranžská, Nieuwe Kerk (Delft), Nizozemsko, Palác Noordeinde, Petrohrad, Postupim, Prusko, Seznam lucemburských panovníků, Seznam nizozemských královen, Seznam panovníků Nizozemska, ..., Seznam pruských panovníků, Spojené provincie nizozemské, Strýc, Tilburg, Vévoda, Vilém I. Nizozemský, Vilém II. Nizozemský, Vilém V. Oranžský, Vilemína Pruská (1751–1820), Wassenaar, 12. říjen, 15. březen, 1774, 1795, 18. listopad, 1812, 1815, 1837, 24. srpen. Rozbalte index (19 více) »
Albrecht Pruský (1809–1872)
Albrecht Pruský (Fridrich Jindřich Albrecht; 4. října 1809, Königsberg – 14. října 1872, Berlín) byl pátým synem a nejmladším dítětem pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Albrecht Pruský (1809–1872) · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Anglie · Vidět víc »
Anna Pavlovna Ruská
Anna Romanovna-Holstein-Gottorp, též Anna Pavlovna (Ruská), rusky Анна Павловна, nizozemsky a v zemích mluvících německy Anna Paulowna (Sankt Petěrburk – 1. března 1865, Haag) byla rodem ruská velkokněžna a královna nizozemská v letech 1840 až 1849.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Anna Pavlovna Ruská · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. prosince 1667, Gotha – 12. září 1739, Einhausen) byl od roku 1678 hesensko-darmstadtským lankrabětem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Berlín · Vidět víc »
Delft
Radnice v Delftu Delft je nizozemské město ležící v provincii Jižní Holandsko mezi Haagem a Rotterdamem, jedno z nejstarších historických sídel Holandska, proslulé architekturou, modře zdobenou keramikou a univerzitou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Delft · Vidět víc »
Dolní Slezsko
Dolní Slezsko (slezsky Dolny Ślůnsk nebo Dolny Ślōnsk, slezskoněmecky Niederschläsing, německy Niederschlesien, polsky Dolny Śląsk, latinsky Silesia Inferior) je severozápadní část Slezska, jedna ze dvou – vedle Horního Slezska – hlavních oblastí, na něž se tato historická země ve Střední Evropě tradičně dělí.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Dolní Slezsko · Vidět víc »
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská (28. listopadu 1661 – 15. listopadu 1705) byla německou šlechtičnou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem hesensko-darmstadtskou lankraběnkou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská (12. srpna 1676, Ansbach – 13. března 1731, Hanau) byla dcerou markraběte Jana Fridricha Braniborsko-Ansbašského (1654–1686) a jeho první manželky Johany Alžběty Bádensko-Durlašské (1651–1680).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Exil · Vidět víc »
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand Albrecht II.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Francie · Vidět víc »
Frederik Nizozemský
Frederik Nizozemský (Vilém Frederik Karel; 28. února 1797, Berlín – 8. září 1881, Wassenaar) byl druhým synem nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Frederik Nizozemský · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Generálplukovník
jazyk.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Generálplukovník · Vidět víc »
Haag
Haag (nizozemsky, oficiální název zní) je třetí největší město Nizozemska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Haag · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Hohenzollernové · Vidět víc »
Hortense de Beauharnais
Hortense de Beauharnais (10. dubna 1783, Paříž, Francie – 5. října 1837, zámek Arenenberg, Salenstein, Švýcarsko) byla královna Nizozemska jako manželka Ludvíka Bonaparte a matka císaře Napoleona III.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Hortense de Beauharnais · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Jiří I. · Vidět víc »
Kaliningrad
Kaliningrad, do roku 1946 (nebo Королевец – Korolevec), je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace (mezi Polskem a Litvou).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Kaliningrad · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristýna Luisa Öttingenská Erb Kristýna Luisa Öttingenská (20./21. března 1671, Oettingen in Bayern – 3./12. září 1747, Blankenburg) byla provdaná brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně a babička české a uherské královny Marie Terezie.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Kristýna Luisa Öttingenská · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Limburské vévodství
Limburské vévodství (německy, nizozemsky), původně hrabství, byl drobný stát Svaté říše římské, který se rozkládal na území dnešní belgické provincie Lutych.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Limburské vévodství · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Pruská (1808-1870)
#PŘESMĚRUJ Luisa Pruská (1808–1870).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Luisa Pruská (1808-1870) · Vidět víc »
Marianna Oranžská
Marianna Oranžská, celým jménem Marianna Vilemína Frederika Luisa Šarlota (9. května 1810, Berlín – 29. května 1883, Eltville am Rhein) byla jednou z nejliberálnějších šlechtičen 19.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Marianna Oranžská · Vidět víc »
Nieuwe Kerk (Delft)
Nieuwe Kerk (nizozemsky Nový Kostel), respektive kostel Panny Marie a svaté Uršuly, je gotický kostel v nizozemském městě Delft.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Nieuwe Kerk (Delft) · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Nizozemsko · Vidět víc »
Palác Noordeinde
Palác Noordeinde (nizozemsky Paleis Noordeinde) je jeden ze tří oficiálních paláců nizozemské královské rodiny.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Palác Noordeinde · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Petrohrad · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Postupim · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Prusko · Vidět víc »
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Seznam lucemburských panovníků · Vidět víc »
Seznam nizozemských královen
Následující tabulka uvádí manželky (manžele) vládnoucího nizozemského krále (královny).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Seznam nizozemských královen · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Spojené provincie nizozemské
Spojené provincie nizozemské, oficiálně zvané Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden), také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byly historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existujícím do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Spojené provincie nizozemské · Vidět víc »
Strýc
Strýcové podle generací. Výraz strýc (strýček nebo strejda, nářečně také ujec) ve svém základním významu označuje příbuzného mužského pohlaví, totiž bratra jednoho z rodičů nebo manžela sourozence jednoho z rodičů.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Strýc · Vidět víc »
Tilburg
Tilburg (brabantsky: Tilbörg) je město na jihu Nizozemska v provincii Severní Brabantsko.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Tilburg · Vidět víc »
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Vévoda · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém II. Nizozemský
Portrét krále Viléma II. Vilém II.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Vilém II. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém V. Oranžský
Vilém V. Oranžský nebo Vilém V. Batávský (nebo; 8. března 1748 v Haagu – 9. dubna 1806 v Brunšviku) byl poslední nizozemský místodržitel v letech 1751–1795.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Vilém V. Oranžský · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1751–1820)
Frederika Žofie Vilemína Pruská (německy Friederike Sophie Wilhelmine Prinzessin von Preußen; (7. srpna 1751, Berlín – 9. června 1820, palác Het Loo, Apeldoorn) byla rodem pruská princezna a sňatkem manželka Viléma V. Oranžského (1748–1806), nizozemského místodržitele.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Vilemína Pruská (1751–1820) · Vidět víc »
Wassenaar
Wassenaar Soubor:Ltspkr.png je město v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a Wassenaar · Vidět víc »
12. říjen
12.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 12. říjen · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 15. březen · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 1774 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 1795 · Vidět víc »
18. listopad
18.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 18. listopad · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 1812 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 1815 · Vidět víc »
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 1837 · Vidět víc »
24. srpen
24.
Nový!!: Vilemína Pruská (1774–1837) a 24. srpen · Vidět víc »
