Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Adolf Hitler, Auschwitz-Birkenau, Baltské moře, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva v Ardenách, Braniborsko, Ferdinand Schörner, Georgij Konstantinovič Žukov, Ivan Stěpanovič Koněv, Josef Harpe, Josif Vissarionovič Stalin, Kladská Nisa, Kostřín, Morava, Nacistické Německo, Odra, Ostravsko-opavská operace, Osvětim, Polsko, Pomořansko, Pruské Slezsko, Rudá armáda, Sandoměř, Slezsko, Sovětský svaz, The New York Times, Varšava, Východní fronta (druhá světová válka), Východní Prusko, Visla, Winston Churchill, Západní fronta (druhá světová válka), 12. leden, 1939, 1940, 1945, 27. leden, 3. únor, 4. ukrajinský front.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Adolf Hitler · Vidět víc »
Auschwitz-Birkenau
#PŘESMĚRUJ Auschwitz.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Auschwitz-Birkenau · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Baltské moře · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Berlín · Vidět víc »
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Bitva o Berlín · Vidět víc »
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Bitva v Ardenách · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Braniborsko · Vidět víc »
Ferdinand Schörner
Ferdinand Schörner (12. června 1892, Mnichov, Bavorsko – 2. července 1973, taktéž „Krvavý Schörner“) byl od prosince 1941 generál a od dubna 1945 polní maršál německého wehrmachtu za druhé světové války.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Ferdinand Schörner · Vidět víc »
Georgij Konstantinovič Žukov
Georgij Konstantinovič Žukov (Strelkovka, Kalužská gubernie, dnes Kalužská oblast – 18. června 1974 Moskva) byl sovětský vojevůdce a politik, maršál SSSR (od ledna 1943), čtyřnásobný hrdina SSSR, který od srpna 1942 až do roku 1945 v době Velké vlastenecké války působil i ve funkci zástupce Vrchního velitele Rudé armády J. V. Stalina a náměstka lidového komisaře obrany.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Georgij Konstantinovič Žukov · Vidět víc »
Ivan Stěpanovič Koněv
Ivan Stěpanovič Koněv (Lodejno, Nikolský újezd, Vologodská gubernie – 21. května 1973 Moskva) byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Ivan Stěpanovič Koněv · Vidět víc »
Josef Harpe
Josef Harpe (21. září 1887 – 14. března 1968) byl veterán první světové války a německý generál Wehrmachtu za druhé světové války, který dosáhl hodnosti generálplukovník.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Josef Harpe · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Kladská Nisa
Kladská Nisa (německy Glatzer Neiße, v anglickém úzu spíše Eastern Neisse „Východní Nisa“) je řeka na jihozápadě Polska (Dolnoslezské a Opolské vojvodství), jeden z největších levých přítoků Odry.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Kladská Nisa · Vidět víc »
Kostřín
Kostřín je město na soutoku Odry a Warty v polském Lubušském vojvodství.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Kostřín · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Morava · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Nacistické Německo · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Odra · Vidět víc »
Ostravsko-opavská operace
#PŘESMĚRUJ Ostravská operace.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Ostravsko-opavská operace · Vidět víc »
Osvětim
Náměstí v Osvětimi Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí Osvětim (rod ženský; zřídka Osvěnčín nebo Osvěčím, (rod mužský),,, romsky Aušvica nebo Osvěnčim) je polské čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství ležící při ústí řeky Soły do Visly.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Osvětim · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Polsko · Vidět víc »
Pomořansko
Pomořansko, taktéž Pomořany (německy Pommern, polsky Pomorze, latinsky Pomerania), je historické území při pobřeží Baltského moře, rozdělené od roku 1945 mezi Polsko a Německo.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Pomořansko · Vidět víc »
Pruské Slezsko
Pruské Slezsko (oficiálně Provincie Slezsko, německy Provinz Schlesien, zkráceně Slezsko, Schlesien) bylo v letech 1742–1945 jednou z částí Pruska (od roku 1871 v rámci Německa), v letech 1815–1919 a pak 1938–1941 jednou z jeho provincií.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Pruské Slezsko · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Rudá armáda · Vidět víc »
Sandoměř
Sandoměř (– mužský rod) je okresní město v Malopolsku ve Svatokřížském vojvodství, ležící na řece Visle.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Sandoměř · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Slezsko · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Sovětský svaz · Vidět víc »
The New York Times
The New York Times je newyorský deník, založený v roce 1851.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a The New York Times · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Varšava · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Východní Prusko · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Visla · Vidět víc »
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Winston Churchill · Vidět víc »
Západní fronta (druhá světová válka)
Západní fronta během druhé světové války byla válečná fronta v Dánsku, Norsku, Lucembursku, Belgii, Nizozemí, Francii a Německu a zahrnuje dvě střetnutí v období let 1939 až 1940 a v druhou frontu v období roků 1944 a 1945.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a Západní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
12. leden
12.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 12. leden · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 1940 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 1945 · Vidět víc »
27. leden
27.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 27. leden · Vidět víc »
3. únor
3.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 3. únor · Vidět víc »
4. ukrajinský front
4.
Nový!!: Viselsko-oderská operace a 4. ukrajinský front · Vidět víc »
