Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Vladimir Iljič Lenin

Index Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.

154 vztahy: Adaptace, Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Alexandr III. Alexandrovič, Alexandr Parvus, Alexandr Uljanov, Alexej Rykov, Únorová revoluce, Šlechta, Švédsko, Švýcarsko, Židé, Čeka, Československo, Čuvaši, Říjnová revoluce, Řím, Berlín, Bern, Bitva u Varšavy (1920), Bolševici, Brestlitevský mír, Car, Cévní mozková příhoda, Církev, Co dělat?, Curych, De facto, Dialektický materialismus, Dialektika, Dubnové teze, Elektrifikace, Emigrace, Epistemologie, Ernst Mach, Estonci, Exteritorialita, Fakulta, Fanny Kaplanová, Filozof, Finsko, Francie, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Georgij Plechanov, Gorki Leninskije, Grigorij Zinovjev, Gulag, Gymnázium, Halič, Hladomor v Povolží, Imperialismus, ..., Inessa Armandová, Itálie, Jakobíni, Josif Vissarionovič Stalin, Juliánský kalendář, Julij Osipovič Martov, Kalmykové, Kapitalismus, Kapitál, Karl Kautsky, Karl Marx, Kazaň, Klíční kost, Kněz, Kominterna, Komunismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Kontrarevoluce, Konverze (náboženství), Kostel, Kozáci, Krakov, Kronštadtské povstání, Latina, Lena, Leninismus, Leninovo mauzoleum, Lev Davidovič Trockij, Lev Kameněv, Lubomír Sochor, Luteránství, Maďarsko, Marxismus, Měšťanstvo, Menševici, Michail Tomskij, Mikuláš II. Alexandrovič, Mojsej Urickij, Mongolové, Monopol, Moskva, Mumie, Naděžda Krupská, Německá říše, Německo, New York, Nikolaj Bucharin, Nová ekonomická politika, Paříž, Petrohrad, Plíce, Politika, Polsko, Povolžští Němci, Povolží, Praha, Pravoslaví, Právní věda, Propaganda, První světová válka, Pseudonym, Psychika, Rakousko, Revoluce, Rudá armáda, Rudý teror, Ruská občanská válka, Ruská pravoslavná církev, Ruská sociálně demokratická dělnická strana, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Rusko, Seznam hlav vlád Ruska, Seznam představitelů Sovětského svazu, Sibiř, Sociální demokracie, Soud, Sovět, Sovětský svaz, Státy Dohody, Strana socialistů-revolucionářů, Svoboda (nakladatelství), Syfilis, Tambovská oblast, Tambovské povstání, Teorie, The New York Times, Totalitarismus, Trest smrti, Uljanovsk, Univerzita, Varšava, Východní fronta (první světová válka), Velká čistka, Victor Adler, Viktor Černov, Volha, Zakopane, Západní fronta (první světová válka), Zimmerwaldská konference, 1903, 1917, 1924, 21. leden, 26. říjen. Rozbalte index (104 více) »

Adaptace

jazyk.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Adaptace · Vidět víc »

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »

Alexandr III. Alexandrovič

Alexandr III. (Aničkinův palác, Petrohrad –, Livadija, Krym) byl předposlední car Ruska, vládnoucí v letech 1881–1894.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Alexandr III. Alexandrovič · Vidět víc »

Alexandr Parvus

Alexandr Parvus (Berezino, Minská gubernie, Ruské impérium – 12. prosince 1924 Berlín, Německo), vlastním jménem Izrael Lazarevič Gelfand (také Helphand), byl ruský židovský revolucionář.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Alexandr Parvus · Vidět víc »

Alexandr Uljanov

Alexandr Iljič Uljanov (rusky Александр Ильич Ульянов, Nižnij Novgorod – Šlisselburg) byl ruský anarchista, proticarský spiklenec a starší bratr Vladimira Iljiče Lenina.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Alexandr Uljanov · Vidět víc »

Alexej Rykov

Alexej Ivanovič Rykov (25. února 1881 Saratov – 15. března 1938 Moskva) byl sovětský politik, předseda Rady lidových komisařů a oběť Stalinových čistek.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov · Vidět víc »

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Únorová revoluce · Vidět víc »

Šlechta

Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Šlechta · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Švédsko · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Švýcarsko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Židé · Vidět víc »

Čeka

Emblém Čeky Členové kolegia VČK v roce 1921, zleva: Jakov Peters, Józef Unszlicht, Abram Belenkij (stojí), Felix Edmundovič Dzeržinskij a Vjačeslav Menžinskij. Čeka (fonetická podoba ruské zkratky ЧК, Črezvyčajnaja komissija, Mimořádná komise. Rusky: ЧК, ВЧК СНК РСФСР; celým názvem Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрареволюцией и саботажем при Совете народныхкомиссаров РСФСР, transkripcí Vsěrossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbě s kontrarevoljucijej i sabotažem pri Sovětě narodnych komissarov RSFSR, česky Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR) byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Čeka · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Československo · Vidět víc »

Čuvaši

Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Čuvaši · Vidět víc »

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Říjnová revoluce · Vidět víc »

Řím

Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Řím · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Berlín · Vidět víc »

Bern

Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Bern · Vidět víc »

Bitva u Varšavy (1920)

Polský velitel, generál Józef Piłsudski Sovětský velitel, generál Michail Tuchačevskij Bitva u Varšavy (polsky Bitwa warszawska, Cud nad Wisłą; známá též jako Zázrak na Visle; 13. – 25. srpen 1920) představovala rozhodující střetnutí sovětsko-polské války.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Bitva u Varšavy (1920) · Vidět víc »

Bolševici

Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Bolševici · Vidět víc »

Brestlitevský mír

Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Brestlitevský mír · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Car · Vidět víc »

Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Cévní mozková příhoda · Vidět víc »

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Církev · Vidět víc »

Co dělat?

Co dělat? je politický pamflet, který napsal Vladimir Iljič Lenin na přelomu let 1901 a 1902.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Co dělat? · Vidět víc »

Curych

Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Curych · Vidět víc »

De facto

Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a De facto · Vidět víc »

Dialektický materialismus

Dialektický materialismus (zkráceně diamat) je filozofický směr založený na učení Karla Marxe a Friedricha Engelse, který je postaven na organické jednotě materialistického pojetí světa a dialektiky a je součástí marxismu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Dialektický materialismus · Vidět víc »

Dialektika

Dialektika (z řeckého dialektiké techné od dialegesthai, rozmlouvat) je filosofický pojem, jenž nabýval během dějin různých významů a je i dnes nejednoznačný.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Dialektika · Vidět víc »

Dubnové teze

Dubnové teze jsou programový dokument bolševické strany, který vyložil Vladimir Iljič Lenin na dvou schůzích 4.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Dubnové teze · Vidět víc »

Elektrifikace

Neznámo Elektrifikovaná železniční trať Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu, resp.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Elektrifikace · Vidět víc »

Emigrace

Japonský vládní plakát propagující Jižní Ameriku Emigrace (z lat. ex-migrare, vystěhovat se) je opuštění (či útěk) ze země původu a přestěhování se do jiné země.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Emigrace · Vidět víc »

Epistemologie

Epistemologie (z řeckého έπιστήμη epistémé znalost, schopnost + λόγος logos slovo, řeč), občas také gnozeologie (z řec. γνῶσις gnósis poznání) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka), je jedna ze základních filozofických disciplín (vedle etiky, logiky a metafyziky), která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces, předmět či limity.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Epistemologie · Vidět víc »

Ernst Mach

Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice – 19. února 1916 Vaterstetten) byl moravsko-německý teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Ernst Mach · Vidět víc »

Estonci

Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Estonci · Vidět víc »

Exteritorialita

Exteritorialita je pojmem z mezinárodního práva.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Exteritorialita · Vidět víc »

Fakulta

Fakulta (latinsky facultas – obor, předmět, disciplína) je oborově vymezená část vysoké školy univerzitního typu, jako je např.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Fakulta · Vidět víc »

Fanny Kaplanová

Fanny nebo též Fanja Kaplanová (rodným jménem Fejga Jefimovna Rojtmanová nebo též Fejga Chaimovna Rojtblatová; 10. února 1890 Volyňská gubernie – 3. září 1918 Moskva) byla ruská revolucionářka, která údajně spáchala neúspěšný atentát na Vladimira Iljiče Lenina.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Fanny Kaplanová · Vidět víc »

Filozof

Filozof (ve stylově příznakové podobě také filosof) je člověk, který se zabývá filozofickými otázkami v různých oblastech této disciplíny, který ji pěstuje a případně vyučuje.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Filozof · Vidět víc »

Finsko

Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Finsko · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Francie · Vidět víc »

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) byl filosof, představitel německého idealismu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Georg Wilhelm Friedrich Hegel · Vidět víc »

Georgij Plechanov

Georgij Plechanov na dobové fotografii Georgij Valentinovič Plechanov (Tambov, Rusko – 30. května 1918, Terijoki, Finsko) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Georgij Plechanov · Vidět víc »

Gorki Leninskije

Gorki Leninskije (rusky Горки Ленинские) je sídlo městského typu v Moskevské oblasti ležící na řece Pachra, nedaleko města Vidnoje, přibližně 10 km od Moskevského dálničního okruhu směrem na město Kašira Nalézá se zde architektonicko-umělecký komplex poslední čtvrtiny 18. století.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Gorki Leninskije · Vidět víc »

Grigorij Zinovjev

Grigorij Jevsejevič Zinovjev (někdy i Zinověv,, rodným jménem Hirsch Apfelbaum (Гирш Апфельбаум), známý také pod jménem Ovsej-Geršon Aronovič Radomyslskij (Овсей-Гершон Аронович Радомысльский); 23. září 1883 Jelizavetgrad – 25. srpna 1936, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jedna z obětí Stalinových čistek.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Grigorij Zinovjev · Vidět víc »

Gulag

Mapa pracovních táborů existujících na území SSSR v letech 1923 až 1961. Zdroj: Nezisková organizace Memorial Gulag (rusky:, ГУЛаг, Главное управление исправительно-трудовыхлагерей, česky: Hlavní správa nápravně-pracovních táborů) byl jedním z oddělení lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD, ministerstva vnitra) Sovětského svazu řídící a spravující systém pracovních a koncentračních táborů SSSR, který začal být budován za Lenina (1919) na samém počátku Sovětského svazu a byl rozšířen za Stalinovy vlády.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Gulag · Vidět víc »

Gymnázium

Gymnázium poskytuje formální vzdělávání a je v České republice jedním ze tří hlavních druhů středních škol poskytujících všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Gymnázium · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Halič · Vidět víc »

Hladomor v Povolží

Hladomor v Povolží, také známý jako ruský hladomor v roce 1921, byl katastrofální hladomor, který zasáhl rozsáhlé oblasti v bolševickém Rusku v letech 1921 až 1922.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Hladomor v Povolží · Vidět víc »

Imperialismus

Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Imperialismus je pojem užívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, náboženských, ekonomických nebo politických důvodů (přírodní bohatství, levné pracovní síly, strategické body).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Imperialismus · Vidět víc »

Inessa Armandová

Inessa Fjodorovna Armandová (Ине́сса Фёдоровна Арма́нд), francouzsky Inès Elizabeth Armand rozená Elisabeth Pécheux d'Herbenville, pseudonym Jelena Blonina (8. května 1874 Paříž – 24. září 1920 Nalčik) byla rusko-francouzská komunistická revolucionářka a feministka, spolupracovnice a milenka Lenina.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Inessa Armandová · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Itálie · Vidět víc »

Jakobíni

Mědiryt „Uzavření spolku Jakobínů v průběhu noci z 27. na 28. července 1794“ Jakobíni bylo původně označení členů nejvlivnějšího politického klubu, vzniklého v době Velké francouzské revoluce.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Jakobíni · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Juliánský kalendář

Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Juliánský kalendář · Vidět víc »

Julij Osipovič Martov

Julij Osipovič Martov (vlastním jménem Cederbaum; 24. listopadu 1873 Istanbul – 4. dubna 1923 Schömberg) byl ruský politik a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Julij Osipovič Martov · Vidět víc »

Kalmykové

Kalmykové (kalmycky хальмг, хальмгуд, калмыки, халимаг) je západomongolský národ žijící převážně v Kalmycké republice, která je součástí Ruské federace.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kalmykové · Vidět víc »

Kapitalismus

Kapitalismus je ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kapitalismus · Vidět víc »

Kapitál

Kapitál jsou obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kapitál · Vidět víc »

Karl Kautsky

Karl Johann Kautsky (16. října 1854, Praha farnost při Kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském – 17. října 1938, Amsterdam) byl rakousko-český socialistický politik a přední teoretik marxismu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Karl Kautsky · Vidět víc »

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Karl Marx · Vidět víc »

Kazaň

Kazaň je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu a jedním z největších měst v Rusku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kazaň · Vidět víc »

Klíční kost

Vyznačení klíční kosti v lidském těle Pravá klíční kost Klíční kost (clavicula) je párová kost lidského těla, která tvoří část kosterní soustavy horních končetin.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Klíční kost · Vidět víc »

Kněz

Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kněz · Vidět víc »

Kominterna

Kominterna (Komunistická internacionála), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kominterna · Vidět víc »

Komunismus

Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Komunismus · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »

Kontrarevoluce

Kontrarevoluce je regresivní společenský proces, který vystupuje proti revoluci.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kontrarevoluce · Vidět víc »

Konverze (náboženství)

#PŘESMĚRUJ Náboženská konverze Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Konverze (náboženství) · Vidět víc »

Kostel

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze – nejvýznamnější kostel v České republice Kostel (z latinského castellum s významem hrad z důvodu užívaného opevnění, též chrám či chrám Páně) je sakrální stavba, která slouží křesťanům k modlitbám a bohoslužbě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kostel · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kozáci · Vidět víc »

Krakov

Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Krakov · Vidět víc »

Kronštadtské povstání

Kronštadtské povstání představovalo neúspěšnou vzpouru většiny sovětské Baltské flotily proti vládě bolševiků v březnu 1921.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Kronštadtské povstání · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Latina · Vidět víc »

Lena

Lena (nebo což znamená velká řeka) je řeka na východní Sibiři v Rusku (Irkutská oblast, Sacha).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Lena · Vidět víc »

Leninismus

Vladimir Iljič Lenin 1920 Leninismus je ideový proud komunismu založený na myšlenkách a politických názorech Vladimira Iljiče Lenina.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Leninismus · Vidět víc »

Leninovo mauzoleum

Leninovo mauzoleum je mauzoleum věnované prvnímu komunistickému vůdci SSSR Vladimíru Iljiči Leninovi.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Leninovo mauzoleum · Vidět víc »

Lev Davidovič Trockij

Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »

Lev Kameněv

Lev Borisovič Kameněv (vlastním jménem Leo Rosenfeld; 18. července 1883 Moskva, Ruské impérium – 25. srpna 1936 Moskva, SSSR) byl přední sovětský politik a spisovatel.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Lev Kameněv · Vidět víc »

Lubomír Sochor

Lubomír Sochor (7. července 1925 Boňkov – 14. listopadu 1986 Paříž) byl marxistický filozof, překladatel, pedagog a publicista, který v roce 1979 emigroval do Francie.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Lubomír Sochor · Vidět víc »

Luteránství

Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Luteránství · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Maďarsko · Vidět víc »

Marxismus

Karl Marx a Friedrich Engels, otcové marxistického myšlení, montáž fotografií z 60. let 19. století Marxismus je metoda socioekonomické analýzy spojené s ekonomickou, politickou, společenskou teorií a praxí, vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse a dále rozvíjená množstvím jejich následovníků.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Marxismus · Vidět víc »

Měšťanstvo

Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů čili plnoprávných obyvatel měst.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Měšťanstvo · Vidět víc »

Menševici

Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Menševici · Vidět víc »

Michail Tomskij

Michail Pavlovič Tomskij (rodným jménem Michail Pavlovič Jefremov (Ефремов); 31. října 1880, Kolpino – 22. srpna 1936, Bolševo) byl tovární dělník, odborář a bolševický vůdce.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Michail Tomskij · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Mojsej Urickij

Moisej Solomonovič Urickij (Čerkasy – 30. srpna 1918 Petrohrad) byl ruský politik židovského původu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Mojsej Urickij · Vidět víc »

Mongolové

Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Mongolové · Vidět víc »

Monopol

Monopol je obvykle chápán jako jedna z forem nedokonalé konkurence, kdy existuje jen jedna firma na straně nabídky.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Monopol · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Moskva · Vidět víc »

Mumie

incké dívky, která byla před 500 lety obětována bohům Mumie je mrtvé tělo člověka nebo zvířete, které bylo zachováno buď přirozeně (mrazem, vysušením pískem apod.) nebo uměle (balzamováním).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Mumie · Vidět víc »

Naděžda Krupská

Naděžda Konstantinovna Krupská (Petrohrad –, Moskva) byla ruská politička a pedagožka.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Naděžda Krupská · Vidět víc »

Německá říše

Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Německá říše · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Německo · Vidět víc »

New York

New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a New York · Vidět víc »

Nikolaj Bucharin

Nikolaj Ivanovič Bucharin (rusky Николай Иванович Бухарин, 9. října 1888, Moskva – 15. března 1938, Moskva) byl bolševický revolucionář, sovětský politik, filosof, žurnalista a spisovatel.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Nikolaj Bucharin · Vidět víc »

Nová ekonomická politika

Nikolaj Bucharin, přední zastánce Nové ekonomické politiky Nová ekonomická politika (NEP; Новая экономическая политика, Novaja ekonomičeskaja politika) byla politika omezeného soukromého podnikání zahájená sovětskou vládou v březnu 1921 po 10.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Nová ekonomická politika · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Paříž · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Petrohrad · Vidět víc »

Plíce

bronchů v plicích člověka Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω - dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Plíce · Vidět víc »

Politika

Politické spektrum Politika (z řeckého polis – město, politiké techné – správa obce) je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Politika · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Polsko · Vidět víc »

Povolžští Němci

Kateřina II. Veliká Povolžští Němci (německy: Wolgadeutsche nebo Russlanddeutsche, rusky: поволжские немцы) byli etničtí Němci žijící podél řeky Volhy v jižní části evropského Ruska převážně v okolí dnešního města Saratov.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Povolžští Němci · Vidět víc »

Povolží

Povodí řeky Volhy Povolží je v širším smyslu povodí řeky Volhy.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Povolží · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Praha · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Pravoslaví · Vidět víc »

Právní věda

Právní věda neboli jurisprudence je věda zkoumající z různých hledisek právo, a to ať již právo pozitivní (platné), tak i právo přirozené.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Právní věda · Vidět víc »

Propaganda

Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Propaganda · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a První světová válka · Vidět víc »

Pseudonym

Pseudonym je krycí jméno nebo umělecká značka, pod kterou autor publikuje své dílo nebo pod kterým člověk z jiného důvodu vystupuje v rámci komunikace s ostatními lidmi.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Pseudonym · Vidět víc »

Psychika

Řecké písmeno Psí je chápáno jako označení pro psychologii i psychiku Psychika (někdy chápaná jako synonymum mysli) je nejzákladnějším a nejobecnějším psychologickým pojmem.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Psychika · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Rakousko · Vidět víc »

Revoluce

Eugène Delacroix: ''Svoboda vede lid 28. července 1830'' (Červencová revoluce) Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Revoluce · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Rudá armáda · Vidět víc »

Rudý teror

Stráž u hrobu Mojseje Solomonoviče Urického, Petrohrad (fotografie z 2. září 1918). Překlad nápisu na transparentu: „Smrt buržoazii a jejím pomahačům. Ať žije Rudý teror.“ Rudý teror byla v sovětském Rusku kampaň masového uvězňování a poprav vedená vládou bolševiků.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Rudý teror · Vidět víc »

Ruská občanská válka

Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Ruská občanská válka · Vidět víc »

Ruská pravoslavná církev

Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »

Ruská sociálně demokratická dělnická strana

Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDS) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) (Росси́йская социа́л-демократи́ческая рабо́чая па́ртия.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Ruská sociálně demokratická dělnická strana · Vidět víc »

Ruská sovětská federativní socialistická republika

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Rusko · Vidět víc »

Seznam hlav vlád Ruska

Toto je seznam hlav vlád Ruska, neboli předsedů vlád Ruska (dnešní terminologií), sestavený v chronologické linii od prvního premiéra Ruského impéria Sergeje Witteho, který do úřadu nastoupil v roce 1905, až do současnosti.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Seznam hlav vlád Ruska · Vidět víc »

Seznam představitelů Sovětského svazu

Po bolševické revoluci (1917) a ruské občanské válce (1917–1922/1925) vznikl v roce 1922 Sovětský svaz, který vystřídal Ruské impérium.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Seznam představitelů Sovětského svazu · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Sibiř · Vidět víc »

Sociální demokracie

Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Sociální demokracie · Vidět víc »

Soud

Justice na londýnském Old Bailey, sídlu Hlavního trestního soudního dvora Anglie a Walesu Soud je nezávislý státní orgán vykonávající soudní moc.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Soud · Vidět víc »

Sovět

Sovět („rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Sovět · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Sovětský svaz · Vidět víc »

Státy Dohody

Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Státy Dohody · Vidět víc »

Strana socialistů-revolucionářů

Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »

Svoboda (nakladatelství)

Nakladatelství Svoboda bylo československé nakladatelství působící v letech 1945–1998.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Svoboda (nakladatelství) · Vidět víc »

Syfilis

Syfilis (též příjice nebo lues, dříve francouzská, galská či uherská nemoc) je pohlavně přenosnou infekcí způsobovanou bakterií Treponema pallidum z kmene spirochét.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Syfilis · Vidět víc »

Tambovská oblast

Tambovská oblast je jedna z oblastí (federálních subjektů) ve středním Rusku.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Tambovská oblast · Vidět víc »

Tambovské povstání

Tambovské povstání (rusky Тамбовское восстание) neboli Antonovščina (Антоновщина) bylo jedno z největších lidových povstání během občanské války v Rusku proti moci Sovětů.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Tambovské povstání · Vidět víc »

Teorie

Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Teorie · Vidět víc »

The New York Times

The New York Times je newyorský deník, založený v roce 1851.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a The New York Times · Vidět víc »

Totalitarismus

Totalitarismus (z latinského totus.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Totalitarismus · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Trest smrti · Vidět víc »

Uljanovsk

Uljanovsk, původně Simbirsk je ruské město na řece Volze.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Uljanovsk · Vidět víc »

Univerzita

Univerzita (z lat. universitas.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Univerzita · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Varšava · Vidět víc »

Východní fronta (první světová válka)

Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Východní fronta (první světová válka) · Vidět víc »

Velká čistka

Trojky NKVD nad knězem Petrem Zinovievem ke smrti zastřelením z roku 1937 Ivana Kučuhury Velká čistka (rusky, Bal'šaja čistka), někdy označovaná i jako Velký teror, je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v Sovětském svazu 30.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Velká čistka · Vidět víc »

Victor Adler

Victor Adler (psáno i Viktor; 24. června 1852, Praha – 11. listopadu 1918, Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive rakouský sociálně demokratický politik německé národnosti a židovského původu, na konci 80.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Victor Adler · Vidět víc »

Viktor Černov

Viktor Michajlovič Černov (Chvalynsk, Ruské impérium – 15. dubna 1952, New York, USA) byl ruský revolucionář, politik, spisovatel, žurnalista, filosof a spoluzakladatel strany socialistů-revolucionářů.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Viktor Černov · Vidět víc »

Volha

Volha ((Volga),, nebo, mordvinsky Рав) je veletok, největší řeka Evropy.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Volha · Vidět víc »

Zakopane

#PŘESMĚRUJ Zakopané.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Zakopane · Vidět víc »

Západní fronta (první světová válka)

Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Západní fronta (první světová válka) · Vidět víc »

Zimmerwaldská konference

Dějiště konference Zimmerwaldská konference bylo jednání protiválečně zaměřených socialistických politiků.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a Zimmerwaldská konference · Vidět víc »

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a 1903 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a 1917 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a 1924 · Vidět víc »

21. leden

21.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a 21. leden · Vidět víc »

26. říjen

26.

Nový!!: Vladimir Iljič Lenin a 26. říjen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Lenin, Mikuláš Lenin, Nikolaj Lenin, V. I. Lenin, V. I. Uljanov, Vladimir Iljič, Vladimir Iljič Uljanov, Vladimir Lenin, Vladimir Uljanov, Vladimír Iljič Lenin, Vladimír Iljič Uljanov, Vladimír Lenin, Vladimír Uljanov.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »