Rychlejší přístup než prohlížeči!
100 vztahy: Únorová ústava, Ústava České republiky, Ústavní listina Československé republiky, Ústavní soud České republiky, Župy v Československu, Česká národní rada, Česká televize, Český rozhlas, Český statistický úřad, Český zemský sněm, Říšská rada (Rakousko), Říšský sněm, Badeniho volební reforma, Březnová ústava, Bitva u Solferina, Centralismus, D'Hondtova metoda, Děkanát a vikariát, Dubnová ústava, Evropská unie, Evropský parlament, Fakulta, Federace, Felix Schwarzenberg, Ferdinand I. Dobrotivý, Feudalismus, Frankfurtský sněm, František Josef I., František Palacký, Kandidátní listina, Karel Kramář, Karlovarský kraj, Kraje v Česku, Krajský úřad, Krvavá neděle (1905), Kurie (volby), Listina základních práv a svobod, Listina základních práv Evropské unie, Magistrát hlavního města Prahy, Mandát (politika), Ministerstvo vnitra České republiky, Moravský zemský sněm, Moravskoslezský kraj, Národní výbor (1848), Národní výbor československý, Obec s pověřeným obecním úřadem, Obecní úřad, Olomouc, Panská sněmovna, Pasivní rezistence, ..., Předlitavsko, Politická strana, Politické hnutí, Poměrný volební systém, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Praha, Prezident České republiky, Prosincová ústava, Prozatímní ústava, Prusko-rakouská válka, Radim Špaček (politik), Rektor, Revoluční národní shromáždění, Senát Národního shromáždění ČSR, Senát Parlamentu České republiky, Seznam senátních obvodů v Česku, Silvestrovské patenty, Služební zákon, Smlouva o fungování Evropské unie, Starosta, Statutární město, Státní správa, Státní volební komise, Svéprávnost, Taaffeho volební reforma, Uhersko, Uzavírací klauzule, Václav Klaus, Většinový volební systém, Velezrada, Velkoněmecká koncepce, Volba prezidenta České republiky 1993, Volby do České národní rady 1992, Volby do Evropského parlamentu 2004, Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996, Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016, Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000, Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994, Volební obvod, Volební okrsek, Volební právo, Volební systém, Voličský průkaz, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Zastupitelstvo kraje, Zastupitelstvo obce, Zákon o hlavním městě Praze, Zdeněk Koudelka, Země Koruny svatoštěpánské, Země v Československu. Rozbalte index (50 více) »
Únorová ústava
Úvodní strana textu Únorové ústavy Únorová či Schmerlingova ústava, v jiných jazycích zpravidla označovaná Únorový patent, byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé jeho území.
Nový!!: Volební právo v Česku a Únorová ústava · Vidět víc »
Ústava České republiky
Ústava České republiky je základní zákon České republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Ústava České republiky · Vidět víc »
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Ústavní listina Československé republiky · Vidět víc »
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky je specializovaná česká soudní instituce, která stojí mimo systém obecných soudů a jejímž základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základních lidských práv fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky, a to i proti rozhodnutím obecných soudů, která by nebyla v souladu s ústavním pořádkem.
Nový!!: Volební právo v Česku a Ústavní soud České republiky · Vidět víc »
Župy v Československu
Župy v Československu byly regionální jednotky územní správy a samosprávy, existující v prvorepublikovém Československu ve dvou verzích mezi lety 1918 a 1928.
Nový!!: Volební právo v Česku a Župy v Československu · Vidět víc »
Česká národní rada
Česká národní rada (zkratkou ČNR) byla od 1.
Nový!!: Volební právo v Česku a Česká národní rada · Vidět víc »
Česká televize
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné televizní vysílání na území Česka.
Nový!!: Volební právo v Česku a Česká televize · Vidět víc »
Český rozhlas
Český rozhlas (ČRo) je veřejnoprávní instituce provozující celoplošné rozhlasové vysílání na území Česka.
Nový!!: Volební právo v Česku a Český rozhlas · Vidět víc »
Český statistický úřad
Český statistický úřad (ČSÚ) je ústřední orgán státní správy České republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Český statistický úřad · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Volební právo v Česku a Český zemský sněm · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Volební právo v Česku a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Říšský sněm
Říšský sněm může označovat.
Nový!!: Volební právo v Česku a Říšský sněm · Vidět víc »
Badeniho volební reforma
Badeniho volební reforma byla změna volebního systému v předlitavské části Rakouska-Uherska, kterou roku 1896 prosadila vláda Kazimíra Badeniho a která zřizovala pátou kurii s všeobecným volebním právem ve volbách do Říšské rady, čímž radikálním způsobem rozšiřovala počet oprávněných voličů.
Nový!!: Volební právo v Česku a Badeniho volební reforma · Vidět víc »
Březnová ústava
Felix Schwarzenberg, jeden z tvůrců ústavy Březnová či Stadionova ústava je oktrojovaná ústava vydaná císařem Františkem Josefem I. v Olomouci roku 1849 po revoluci v Rakouském císařství, která se odehrála v předchozím roce.
Nový!!: Volební právo v Česku a Březnová ústava · Vidět víc »
Bitva u Solferina
Bojiště u Solferina po bitvě Mapa bitvy Písku. Bitva u Solferina (24. června 1859) byla největší a rozhodující bitvou druhé italské války za nezávislost, ve které francouzsko-sardinská vojska porazila rakouskou armádu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Bitva u Solferina · Vidět víc »
Centralismus
#PŘESMĚRUJ Centralizace.
Nový!!: Volební právo v Česku a Centralismus · Vidět víc »
D'Hondtova metoda
D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů přepočtu hlasů voličů na mandáty politickým stranám pro poměrný volební systém.
Nový!!: Volební právo v Česku a D'Hondtova metoda · Vidět víc »
Děkanát a vikariát
Děkanát, děkanství a vikariát jsou v římskokatolické církvi územní jednotky menší než diecéze a větší než farnost, obvykle sestávají z několika farností.
Nový!!: Volební právo v Česku a Děkanát a vikariát · Vidět víc »
Dubnová ústava
Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava, v oficiálním znění Ústavní listina rakouského císařství (německy Verfassungsurkunde des österreichischen Kaiserstaates), zákon č.
Nový!!: Volební právo v Česku a Dubnová ústava · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Volební právo v Česku a Evropská unie · Vidět víc »
Evropský parlament
Evropský parlament (EP) je jeden ze sedmi orgánů Evropské unie a spolu s Radou Evropské unie přijímá její legislativní akty.
Nový!!: Volební právo v Česku a Evropský parlament · Vidět víc »
Fakulta
Fakulta (latinsky facultas – obor, předmět, disciplína) je oborově vymezená část vysoké školy univerzitního typu, jako je např.
Nový!!: Volební právo v Česku a Fakulta · Vidět víc »
Federace
Federace (fœdus, „smlouva“) je typ uspořádání státu, kdy jde o složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie).
Nový!!: Volební právo v Česku a Federace · Vidět víc »
Felix Schwarzenberg
#PŘESMĚRUJ Felix ze Schwarzenbergu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Felix Schwarzenberg · Vidět víc »
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Nový!!: Volební právo v Česku a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Nový!!: Volební právo v Česku a Feudalismus · Vidět víc »
Frankfurtský sněm
#PŘESMĚRUJ Frankfurtský parlament.
Nový!!: Volební právo v Česku a Frankfurtský sněm · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Volební právo v Česku a František Josef I. · Vidět víc »
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
Nový!!: Volební právo v Česku a František Palacký · Vidět víc »
Kandidátní listina
Kandidátní listina, krátce kandidátka, je uspořádaný seznam kandidátů pro volby v poměrném volebním systému.
Nový!!: Volební právo v Česku a Kandidátní listina · Vidět víc »
Karel Kramář
matrika narozených města Vysoké nad Jizerou – záznam o narození Karla Kramáře Pamětní deska JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Busta JUDr. Karla Kramáře na rohu jeho rodného domu ve Vysokém nad Jizerou Karel Kramář (27. prosince 1860 Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937 Praha) byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení.
Nový!!: Volební právo v Česku a Karel Kramář · Vidět víc »
Karlovarský kraj
Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech, a je tak nejzápadnějším krajem České republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Karlovarský kraj · Vidět víc »
Kraje v Česku
Přehled krajů Česka a jejich znaky Kraje v Česku jsou vyšší územní samosprávné celky, které jsou územními společenstvími občanů s právem na samosprávu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Kraje v Česku · Vidět víc »
Krajský úřad
Detail z průčelí budovy jihlavského krajského úřadu. Krajský úřad je jedním z orgánů kraje (vedle zastupitelstva kraje, rady kraje, hejtmana kraje a zvláštního orgánu kraje).
Nový!!: Volební právo v Česku a Krajský úřad · Vidět víc »
Krvavá neděle (1905)
Krvavá neděle je masakr, který se odehrál během poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě 22. ledna (podle tehdy platného ruského kalendáře 9. ledna) 1905.
Nový!!: Volební právo v Česku a Krvavá neděle (1905) · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Kurie (volby) · Vidět víc »
Listina základních práv a svobod
Listina základních práv a svobod je součást ústavního pořádku České republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Listina základních práv a svobod · Vidět víc »
Listina základních práv Evropské unie
Preambule listiny (anglicky) Listina základních práv Evropské unie (někdy též Charta základních práv) je dokument zakotvující základní práva při uskutečňování norem evropského práva.
Nový!!: Volební právo v Česku a Listina základních práv Evropské unie · Vidět víc »
Magistrát hlavního města Prahy
Magistrát hlavního města Prahy je fakticky obecním a krajským úřadem hlavního města Prahy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Magistrát hlavního města Prahy · Vidět víc »
Mandát (politika)
Mandát (z lat. manu dare, pověřit, přikázat) v demokraciích znamená oprávnění a pravomoc poslance nebo jiného voleného funkcionáře, kterou mu svěřili voliči.
Nový!!: Volební právo v Česku a Mandát (politika) · Vidět víc »
Ministerstvo vnitra České republiky
Ministerstvo vnitra České republiky (zkratka MV ČR) je ústřední orgán státní správy pro vnitřní věci státu, zejména pro veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Nový!!: Volební právo v Česku a Ministerstvo vnitra České republiky · Vidět víc »
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Nový!!: Volební právo v Česku a Moravský zemský sněm · Vidět víc »
Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku.
Nový!!: Volební právo v Česku a Moravskoslezský kraj · Vidět víc »
Národní výbor (1848)
pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.
Nový!!: Volební právo v Česku a Národní výbor (1848) · Vidět víc »
Národní výbor československý
13. listopadu zasedal a přijímal první zákony. Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války.
Nový!!: Volební právo v Česku a Národní výbor československý · Vidět víc »
Obec s pověřeným obecním úřadem
Pověřený obecní úřad je obecní úřad, který v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu v rozsahu přiznaném „obcím s pověřeným obecním úřadem“.
Nový!!: Volební právo v Česku a Obec s pověřeným obecním úřadem · Vidět víc »
Obecní úřad
Obecní úřad Stará Lysá, okres Nymburk Obecní úřad Dražůvky, okres Hodonín Obecní úřad (zkr. OÚ) je úřední orgán obecní správy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Obecní úřad · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Olomouc · Vidět víc »
Panská sněmovna
Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.
Nový!!: Volební právo v Česku a Panská sněmovna · Vidět víc »
Pasivní rezistence
Pasivní rezistence (neboli pasivní odpor) je politický termín vyjadřující způsob obrany zvolených cílů bez použití zbraní.
Nový!!: Volební právo v Česku a Pasivní rezistence · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Volební právo v Česku a Předlitavsko · Vidět víc »
Politická strana
Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
Nový!!: Volební právo v Česku a Politická strana · Vidět víc »
Politické hnutí
Politické hnutí je sociální hnutí v oblasti politiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Politické hnutí · Vidět víc »
Poměrný volební systém
Poměrný (proporční) volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou mandáty na úrovni volebního obvodu rozdělovány poměrně, a základech rovného volebního práva.
Nový!!: Volební právo v Česku a Poměrný volební systém · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Nový!!: Volební právo v Česku a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Volební právo v Česku a Praha · Vidět víc »
Prezident České republiky
Prezident České republiky (dle Ústavy prezident republiky) je hlava České republiky, která je volena přímo českými občany, resp.
Nový!!: Volební právo v Česku a Prezident České republiky · Vidět víc »
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Nový!!: Volební právo v Česku a Prosincová ústava · Vidět víc »
Prozatímní ústava
Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č.
Nový!!: Volební právo v Česku a Prozatímní ústava · Vidět víc »
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
Nový!!: Volební právo v Česku a Prusko-rakouská válka · Vidět víc »
Radim Špaček (politik)
Radim Špaček (* 25. prosince 1959) je český politik a biolog, v letech 2010 až 2014 místopředseda a v letech 2018 až 2023 předseda monarchistické strany Koruna Česká, v 90.
Nový!!: Volební právo v Česku a Radim Špaček (politik) · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Rektor · Vidět víc »
Revoluční národní shromáždění
Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa v letech 1918–1920.
Nový!!: Volební právo v Česku a Revoluční národní shromáždění · Vidět víc »
Senát Národního shromáždění ČSR
Senát Národního shromáždění byla horní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky v letech 1920–1939.
Nový!!: Volební právo v Česku a Senát Národního shromáždění ČSR · Vidět víc »
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky je horní komora Parlamentu České republiky.
Nový!!: Volební právo v Česku a Senát Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Seznam senátních obvodů v Česku
Toto je seznam senátních obvodů v Česku.
Nový!!: Volební právo v Česku a Seznam senátních obvodů v Česku · Vidět víc »
Silvestrovské patenty
Silvestrovské patenty byly legální základy rakouského neoabsolutismu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Silvestrovské patenty · Vidět víc »
Služební zákon
Služební zákon byl zkrácený název zákona č.
Nový!!: Volební právo v Česku a Služební zákon · Vidět víc »
Smlouva o fungování Evropské unie
#PŘESMĚRUJ Římské smlouvy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Smlouva o fungování Evropské unie · Vidět víc »
Starosta
Starosta je nejvyšší představitel obecní správy ve městě nebo v obci.
Nový!!: Volební právo v Česku a Starosta · Vidět víc »
Statutární město
Statutární město je město, jehož správa je organizována (nebo může být organizována) podle základní městské vyhlášky, anebo jde o takové město, jež je plně řízeno dle zemského zákona, přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako statut města.
Nový!!: Volební právo v Česku a Statutární město · Vidět víc »
Státní správa
Finanční úřad v Ostravě Státní správa je činnost státu prováděná buď přímo státními orgány nebo jinými orgány, na které stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl.
Nový!!: Volební právo v Česku a Státní správa · Vidět víc »
Státní volební komise
Státní volební komise je stálý volební orgán České republiky, který je podřízen Ministerstvu vnitra.
Nový!!: Volební právo v Česku a Státní volební komise · Vidět víc »
Svéprávnost
Svéprávnost (do 1. ledna 2014 způsobilost k právním úkonům, někdy též nesprávně plnoprávnost) je způsobilost právně jednat, například uzavírat jakékoli smlouvy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Svéprávnost · Vidět víc »
Taaffeho volební reforma
#PŘESMĚRUJ Volební reforma 1882.
Nový!!: Volební právo v Česku a Taaffeho volební reforma · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Volební právo v Česku a Uhersko · Vidět víc »
Uzavírací klauzule
Uzavírací klauzule neboli volební klauzule, někdy také nepřesně volební kvórum, je minimální podíl (případně počet) hlasů, stanovený volebním zákonem, který musí politická strana získat ve volbách, aby se dostala do parlamentu či do jiného zastupitelského sboru.
Nový!!: Volební právo v Česku a Uzavírací klauzule · Vidět víc »
Václav Klaus
Václav Klaus (* 19. června 1941 Praha) je český ekonom a politik, spoluzakladatel Občanské demokratické strany a mezi roky 1991–2002 její první předseda.
Nový!!: Volební právo v Česku a Václav Klaus · Vidět víc »
Většinový volební systém
Většinový volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou všechny mandáty na úrovni volebního obvodu přiděleny jedné kandidátce.
Nový!!: Volební právo v Česku a Většinový volební systém · Vidět víc »
Velezrada
Velezrada je zločin spočívající v jednání proti státu, jehož je člověk občanem.
Nový!!: Volební právo v Česku a Velezrada · Vidět víc »
Velkoněmecká koncepce
#PŘESMĚRUJ Německá otázka Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Volební právo v Česku a Velkoněmecká koncepce · Vidět víc »
Volba prezidenta České republiky 1993
Volba prezidenta České republiky 1993 proběhla 26.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volba prezidenta České republiky 1993 · Vidět víc »
Volby do České národní rady 1992
Volby do České národní rady 1992 se uskutečnily v pátek 5.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do České národní rady 1992 · Vidět víc »
Volby do Evropského parlamentu 2004
Volby do Evropského parlamentu se konaly od 10.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do Evropského parlamentu 2004 · Vidět víc »
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996 (Senátní volby 1996) se uskutečnily ve dnech 15.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996 · Vidět víc »
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016
do zastupitelstev krajů 7. října 2016 Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016 se uskutečnily 7. a 8. října, druhé kolo proběhlo o týden později, tedy 14. a 15. října 2016.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016 · Vidět víc »
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000
První volby do krajských zastupitelstev proběhly 12.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2000 · Vidět víc »
Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994
První volby do zastupitelstev obcí se v samostatné České republice uskutečnily 18.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994 · Vidět víc »
Volební obvod
krajů. Volební obvod je ohraničené území, ve kterém lze v rámci voleb získat předem stanovený počet mandátů.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volební obvod · Vidět víc »
Volební okrsek
Volební okrsek je zpravidla menší osídlené území, které je vymezeno pro účely konání voleb.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volební okrsek · Vidět víc »
Volební právo
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020, volební místnost v Olomouci. Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volební právo · Vidět víc »
Volební systém
Graf volebních systémů Volební systém je v užším smyslu konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů.
Nový!!: Volební právo v Česku a Volební systém · Vidět víc »
Voličský průkaz
Voličský průkaz je v českém volebním právu průkaz umožňující voliči volit pro většinu voleb kdekoliv na území Česka mimo volební okrsek (obec), kam přísluší podle jeho trvalého pobytu.
Nový!!: Volební právo v Česku a Voličský průkaz · Vidět víc »
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
Zastupitelstvo hlavního města Prahy (ZHMP) je voleným orgánem hlavního města Prahy.
Nový!!: Volební právo v Česku a Zastupitelstvo hlavního města Prahy · Vidět víc »
Zastupitelstvo kraje
Zastupitelstvo kraje je jediný z orgánů kraje, který je ústavně zakotven.
Nový!!: Volební právo v Česku a Zastupitelstvo kraje · Vidět víc »
Zastupitelstvo obce
Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2010 Zastupitelstvo obce je základní orgán obce, který ji samostatně spravuje.
Nový!!: Volební právo v Česku a Zastupitelstvo obce · Vidět víc »
Zákon o hlavním městě Praze
Zákon o hlavním městě Praze, č.
Nový!!: Volební právo v Česku a Zákon o hlavním městě Praze · Vidět víc »
Zdeněk Koudelka
Zdeněk Koudelka (* 9. května 1969 Boskovice) je moravský právník, vysokoškolský pedagog a politik, jenž se hlásí k moravské národnosti, v letech 1998 až 2006 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD.
Nový!!: Volební právo v Česku a Zdeněk Koudelka · Vidět víc »
Země Koruny svatoštěpánské
Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím.
Nový!!: Volební právo v Česku a Země Koruny svatoštěpánské · Vidět víc »
Země v Československu
Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv.
Nový!!: Volební právo v Česku a Země v Československu · Vidět víc »
