134 vztahy: Adolf Hitler, Alfred Rosenberg, Alsasko, Anšlus, Štětín, Żmigród, Židé, Černé moře, Říšská marka, Říšský komisariát Ostland, Řecko, Baltské moře, Baltské státy, Benito Mussolini, Berlín, Besarábie, Białystok, Bohumín, Bolzano, Bosna (historická země), Brixen, Bruneck, Brusel, Budapešť, Bukovina (země), Bulharsko, Chełm, Chorvatsko, Cvikov (Německo), Dějiny Polska, Deutscher Schulverein, Dněpr, Dobrudža, Dolní Benešov, Estonsko, Etničtí Němci, Francie, Fryštát, Gdaňsk, Gdyně, Generalplan Ost, Generální gouvernement, Gorzyczki (Slezské vojvodství), Halič, Heim ins Reich, Heinrich Himmler, Hitlerjugend, Hnězdno, Indoktrinace, Innsbruck, ..., Itálie, Jižní Tyrolsko, Josif Vissarionovič Stalin, Karanténa, Karl Hermann Frank, Kolobřeh, Koncentrační tábor, Krakov, Kyjev, Lebensborn, Litva, Lodž, Lotrinsko, Lotyšsko, Lublaň, Lublin, Lucembursko, Merano, Minsk, Moskva, Nacismus, Nacistické Německo, Národní socialismus, Následné norimberské procesy, Německá říše, Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie, NKVD, Nucená práce, Občina Kočevje, Opce (právo), Paříž, Pabianice, Pakt Ribbentrop–Molotov, Partyzán, Petrohrad, Petrovice u Karviné, Piła, Pirna, Pobaltští Němci, Polský koridor, Polsko, Pomoří, Poznaň, Protektorát Čechy a Morava, Rakousko, Rasse- und Siedlungshauptamt, Reichssicherheitshauptamt, Reinhard Heydrich, Riga, Rudá armáda, Rudolf Hess, San, Sanok, Schutzstaffel, Severní Bukovina, Slezsko, Slovensko, Slovinsko, Sovětská okupace východního Polska 1939 – 1941, Sovětský svaz, Srbsko, Sterzing, Svaz německých dívek, Tallinn, Tartu, Tyrolsko, Ukrajina, Vídeň, Verein für das Deutschtum im Ausland, Volksdeutsche, Volyň, Vorarlbersko, Wehrmacht, Werner Lorenz, Západní Bug, Západní Prusko, Zgierz, 1934, 1937, 1938, 1939, 1940, 1943, 1944. Rozbalte index (84 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Adolf Hitler · Vidět víc »
Alfred Rosenberg
Alfred Ernst Rosenberg (12. ledna 1893 Tallinn – 16. října 1946 Norimberk) byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany (NSDAP).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Alfred Rosenberg · Vidět víc »
Alsasko
Alsasko (francouzsky Alsace, německy das Elsass, alsasky s’Elsass, česky dříve Elsasko) je bývalý region Francie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Alsasko · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Anšlus · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Štětín · Vidět víc »
Żmigród
Żmigród je polské město ležící v Dolnoslezském vojvodství v třebnickém okrese, sídlo żmigródské gminy.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Żmigród · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Židé · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Černé moře · Vidět víc »
Říšská marka
1 RM, niklová Říšská marka (německy Reichsmark, zkratka RM) bylo mezi léty 1924 až 1948 oficiální platidlo v Německu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Říšská marka · Vidět víc »
Říšský komisariát Ostland
Říšský komisariát Ostland (Reichskommissariat Ostland, RKO) byl civilní okupační režim zřízený nacistickým Německem v okupovaných Baltských státech (Estonsko, Lotyšsko, a Litva) a na velké části Běloruska během druhé světové války.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Říšský komisariát Ostland · Vidět víc »
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Řecko · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Baltské moře · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Baltské státy · Vidět víc »
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Benito Mussolini · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Berlín · Vidět víc »
Besarábie
Besarábie v současné Evropě Besarábie jako součást meziválečného Velkého Rumunska Besarábie je historické území ve východní Evropě tvořící východní část historické země Moldávie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Besarábie · Vidět víc »
Białystok
#PŘESMĚRUJ Bělostok.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Białystok · Vidět víc »
Bohumín
Bohumín je české město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na hranicích s Polskem, 9 km severovýchodně od Ostravy.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bohumín · Vidět víc »
Bolzano
Bolzano (italsky) nebo Bozen (německy), též Balsan/Bulsan (ladinsky), je město v regionu Trentino-Alto Adige v severní Itálii, správní středisko autonomní provincie Bolzano (zvaná též Jižní Tyrolsko).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bolzano · Vidět víc »
Bosna (historická země)
Bosna na mapě současné Bosny a Hercegoviny Bosna (cyrilicí Босна) je historická země na Balkáně.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bosna (historická země) · Vidět víc »
Brixen
Brixen (Bressanone, v ladinském jazyku Persenon nebo též Porsenù) je s počtem přes 20 000 obyvatel třetím největším městem italské autonomní provincie Bolzano (Alto Adige).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Brixen · Vidět víc »
Bruneck
Bruneck (ladinsky Bornech) je město v Jižním Tyrolsku v Itálii, středisko regionu Pustertal.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bruneck · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Brusel · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Budapešť · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bukovina (země) · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Bulharsko · Vidět víc »
Chełm
Chełm je historické město ve východním Polsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Chełm · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Chorvatsko · Vidět víc »
Cvikov (Německo)
Cvikov (zastarale Zvíkov,, výslovnost: IPA) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko, okresní město zemského okresu Cvikov.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Cvikov (Německo) · Vidět víc »
Dějiny Polska
Státní znak Polské republiky Dějiny Polska počínají příchodem Západních Slovanů, kteří v období raného středověku založili na polském území trvalé osady.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Dějiny Polska · Vidět víc »
Deutscher Schulverein
Deutscher Schulverein (česky Německý školský spolek) byl německý obranný spolek na podporu německého národního školství v Předlitavsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Deutscher Schulverein · Vidět víc »
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Dněpr · Vidět víc »
Dobrudža
Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Dobrudža · Vidět víc »
Dolní Benešov
Dolní Benešov (dříve Benešov u Hlučína; německy Beneschau nebo dříve Beneschau über Ratibor či Markt Beneschau; polsky Beneszów Dolny) je malé město ležící v okrese Opava, v údolí na levém břehu řeky Opavy na Hlučínsku, nedaleko hranic s Polskem.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Dolní Benešov · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Estonsko · Vidět víc »
Etničtí Němci
Němčinou (nebo nářečím němčiny) mluví značná menšina (> 50 000), ale nemá žádné právní uznání Za etnické Němce (německy) jsou v tradičním označení považovány osoby, jejichž předkové jsou nebo byli Němci, a kteří nemají německé občanství, respektive kteří se ho vzdali, či je ztratili.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Etničtí Němci · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Francie · Vidět víc »
Fryštát
Fryštát (Freystadium Orientale, Freistadt, Frysztat) je centrální historická městská část statutárního města Karviná.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Fryštát · Vidět víc »
Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Gdaňsk · Vidět víc »
Gdyně
Gdyně (kašubsky Gdiniô) je město na severu Polska v Pomořském vojvodství na břehu Baltského moře.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Gdyně · Vidět víc »
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Generalplan Ost · Vidět víc »
Generální gouvernement
Generální gouvernement (1939–1945) (německy Generalgouvernement für die besetzten polnischen Gebiete, polsky Generalne Gubernatorstwo, často však hovorově Generalna Gubernia) byla územně-správní jednotka vytvořená na základě Hitlerova dekretu z 12.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Generální gouvernement · Vidět víc »
Gorzyczki (Slezské vojvodství)
Gorzyczki jsou vesnice v polském Slezském vojvodství, v okrese Wodzisław.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Gorzyczki (Slezské vojvodství) · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Halič · Vidět víc »
Heim ins Reich
Heim ins Reich (česky domů do říše) je slogan objevující se od roku 1920 ve spojení s právem na sebeurčení pohraničních německých oblastí bývalého Rakouska-Uherska a používaný zejména v době německého nacionalismu jako politické heslo.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Heim ins Reich · Vidět víc »
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Heinrich Himmler · Vidět víc »
Hitlerjugend
Hitlerjugend (v překladu Hitlerova mládež, německy Hitler-Jugend, zkratka HJ) byla polovojenská mládežnická organizace NSDAP, která pod jiným názvem vznikla v roce 1922 a existovala až do roku 1945.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Hitlerjugend · Vidět víc »
Hnězdno
Hnězdno (polsky Gniezno, německy Gnesen) je jedno z nejstarších polských měst.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Hnězdno · Vidět víc »
Indoktrinace
Členové Hitlerjugend zdraví nacistickým pozdravem na shromáždění v Lustgarten v Berlíně, 1933 Dívka držící citáty předsedy Maa (1968) Indoktrinace (z lat. doctrina, nauka) znamená úsilí zaměřené k slepému a odevzdanému přijetí určité doktríny, názorů či postojů, které nepřipouští diskusi ani kritiku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Indoktrinace · Vidět víc »
Innsbruck
Innsbruck (zastarale Inšpruk nebo Inomostí, latinsky Oenipontum) je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Innsbruck · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Itálie · Vidět víc »
Jižní Tyrolsko
první světové válce. Jižní Tyrolsko jako ''Tirol''. Jižní Tyrolsko (též Jižní Tyroly) je historické území v severní Itálii, součást historické země Tyrolsko.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Jižní Tyrolsko · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Karanténa
Karanténa je držení osob nebo zvířat na izolovaném místě za účelem pozorování, zda se u nich projeví příznaky nějakého infekčního onemocnění.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Karanténa · Vidět víc »
Karl Hermann Frank
Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary – 22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Karl Hermann Frank · Vidět víc »
Kolobřeh
Kolobřeh je město v Západním Pomořansku v Polsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Kolobřeh · Vidět víc »
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Koncentrační tábor · Vidět víc »
Krakov
Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Krakov · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Kyjev · Vidět víc »
Lebensborn
Sestra v domově Lebensbornu Křest Árijského života Lebensborn, plným názvem Lebensborn e. V. (eingetragener Verein, zapsaný spolek), byl v nacistické Třetí říši vládou podporovaný spolek, jehož cílem bylo na základě nacistické ideologie o rasové hygieně (nacistická eugenika) zvýšit počet árijských dětí.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lebensborn · Vidět víc »
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Litva · Vidět víc »
Lodž
Lodž (– výslovnost, nebo, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lodž · Vidět víc »
Lotrinsko
Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lotrinsko · Vidět víc »
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lotyšsko · Vidět víc »
Lublaň
Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lublaň · Vidět víc »
Lublin
Lublin je historické město ve východním Polsku mezi Varšavou (160 km) a hranicí s Ukrajinou (80 km).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lublin · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Lucembursko · Vidět víc »
Merano
Merano (něm. Meran) je italské historické a lázeňské město v provincii Bolzano.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Merano · Vidět víc »
Minsk
Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Minsk · Vidět víc »
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Moskva · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Nacismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Nacistické Německo · Vidět víc »
Národní socialismus
Národní socialismus je označení různých ideologií, které vznikly spojením konceptu socialismu s prvky nacionalismu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Národní socialismus · Vidět víc »
Následné norimberské procesy
Soudci v Kruppově procesu (odzadu dopředu: Daly, Anderson a Wilkins) Následné norimberské procesy (formálně Procesy s válečnými zločinci před norimberskými vojenskými tribunály) bylo dvanáct amerických vojenských tribunálů pro válečné zločiny proti vojenským, politickým a ekonomickým představitelům nacistického Německa po druhé světové válce.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Následné norimberské procesy · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Německá říše · Vidět víc »
Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie
Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s ustanoveními tajného dodatkového protokolu k paktu Molotov–Ribbentrop ze dne 23. srpna 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Zóny zájmů Sovětského svazu a Třetí říše na území druhé polské republiky v souladu s Německo–sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie ze dne 28. září 1939: Hnědá barva – zájmové území III. Říše, červená – zájmové území SSSR Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie je mezinárodní dohoda uzavřená v Moskvě mezi Třetí říší a Svazem sovětských socialistických republik 28.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Německo-sovětská smlouva o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie · Vidět víc »
NKVD
NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl,, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a NKVD · Vidět víc »
Nucená práce
Nucená práce nebo povinná práce je práce nebo služba, která je od osoby vymáhána pod pohrůžkou trestu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Nucená práce · Vidět víc »
Občina Kočevje
Občina Kočevje je jedna ze slovinských občin.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Občina Kočevje · Vidět víc »
Opce (právo)
Opce v právu označuje jednostranné právní jednání, kterým dojde k naplnění odkládací podmínky, a tím ke vzniku právních následků jiného právního jednání.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Opce (právo) · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Paříž · Vidět víc »
Pabianice
Pabianice je město ve středním Polsku, 10 km jihozápadně od Lodže, s níž je spojeno meziměstskou tramvajovou dopravou.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Pabianice · Vidět víc »
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Partyzán · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Petrohrad · Vidět víc »
Petrovice u Karviné
Petrovice u Karviné jsou obec, která se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Petrovice u Karviné · Vidět víc »
Piła
Piła je město v Polsku v Velkopolském vojvodství v okrese Piła v stejnojmenné gmině.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Piła · Vidět víc »
Pirna
Pirna (česky zastarale Perno) je velké okresní město na Labi v německé spolkové zemi Sasko.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Pirna · Vidět víc »
Pobaltští Němci
#PŘESMĚRUJ Baltští Němci.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Pobaltští Němci · Vidět víc »
Polský koridor
vpravo Polský koridor, také zmiňovaný jako Gdaňský koridor či jen Koridor, je území v Pomoří (Pomořské vojvodství, východní Pomoří, dříve součást Západního Pruska), které bylo předáno po první světové válce Polsku, aby získalo přístup k Baltu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Polský koridor · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Polsko · Vidět víc »
Pomoří
Pomoří, též Gdaňské nebo Východní Pomoří (polsky Pomorze Gdańskie či Pomorze Wschodnie; kašubsky Pòrénkòwô Pòmòrskô; německy Pommerellen; latinsky Pomerelia), je historická země při pobřeží Baltského moře, od roku 1945 součást Polska, v jehož rámci od roku 1999 rozdělená mezi nynější samosprávná vojvodství Pomořské a Kujavsko-pomořské.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Pomoří · Vidět víc »
Poznaň
Poznaň (s výslovností) je jedno z nejstarších a největších polských měst.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Poznaň · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Rakousko · Vidět víc »
Rasse- und Siedlungshauptamt
Rasse- und Siedlungshauptamt (RuSHA, česky „Hlavní rasový a osidlovací úřad SS“) byl vedle Hlavního úřadu SS (SS-Hauptamt) a Hlavního úřadu SD (Hauptamt SD) jedním ze tří nejstarších Hlavních úřadů SS.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Rasse- und Siedlungshauptamt · Vidět víc »
Reichssicherheitshauptamt
RSHA nebo také Reichssicherheitshauptamt (Hlavní říšský bezpečnostní úřad) byl založen 27. září 1939 říšským vůdcem SS (Reichsführer) Heinrichem Himmlerem, když sloučil tajnou státní policii (Geheime Staatspolizei), bezpečnostní službu (Sicherheitsdienst) a kriminální policii (Kriminalpolizei).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Reichssicherheitshauptamt · Vidět víc »
Reinhard Heydrich
Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Reinhard Heydrich · Vidět víc »
Riga
Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Riga · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Rudá armáda · Vidět víc »
Rudolf Hess
Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Rudolf Hess · Vidět víc »
San
San je řeka na jihovýchodě Polska (Podkarpatské vojvodství).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a San · Vidět víc »
Sanok
Sanok (ukrajinsky Сянік / S'anik, latinsky Sanocum, německy zastarale Saanig, maďarsky zastarale Szánok; do roku 1786 Královské svobodné město Sanok) je okresní město v jihovýchodním cípu Polska na řece San; je sídlem Sanockého okresu v Podkarpatském vojvodství.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Sanok · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Schutzstaffel · Vidět víc »
Severní Bukovina
Severní Bukovina na mapě Ukrajiny (žlutá plná) Národnostní situace v Bukovině v roce 1930 (Ukrajinci, Rumuni); šrafovanou čarou vyznačena i dnešní UA-RO hranice Severní Bukovina (Pivnična Bukovina) je území o rozloze 6262 km² na západě Ukrajiny.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Severní Bukovina · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Slezsko · Vidět víc »
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Slovensko · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Slovinsko · Vidět víc »
Sovětská okupace východního Polska 1939 – 1941
#PŘESMĚRUJ Sovětská okupace východního Polska 1939–1941.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Sovětská okupace východního Polska 1939 – 1941 · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Sovětský svaz · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Srbsko · Vidět víc »
Sterzing
Sterzing je italské město v provincii Bolzano.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Sterzing · Vidět víc »
Svaz německých dívek
Svaz německých dívek (německy Bund Deutscher Mädel, BDM nebo BdM) byl založen v červnu 1930 jako dívčí odnož o čtyři roky dříve vzniklé chlapecké organizace Hitlerjugend (HJ) v době národního socialismu v Německu.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Svaz německých dívek · Vidět víc »
Tallinn
Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Tallinn · Vidět víc »
Tartu
Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Tartu · Vidět víc »
Tyrolsko
Tyrolsko či Tyroly je spolková země na západě Rakouska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Tyrolsko · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Ukrajina · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Vídeň · Vidět víc »
Verein für das Deutschtum im Ausland
Verein für das Deutschtum im Ausland (česky Spolek pro Němce v zahraničí) vznikl v roce 1908 z německého školského spolku Allgemeiner Deutscher Schulverein.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Verein für das Deutschtum im Ausland · Vidět víc »
Volksdeutsche
Německé osídlení v roce 1910 Mimoni v Československu, 1938. Volksdeutschi v Lodži zdraví německou armádu, 1939 Volksdeutsche (Němci podle národnosti) je někdejší označení především pro osoby, jejichž mateřským jazykem byla němčina, a kteří žili v Evropě mimo státy s německou majoritou (srov. Říšští Němci).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Volksdeutsche · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Volyň · Vidět víc »
Vorarlbersko
Vorarlbersko (výslovnost, -), nazývané též Ländle (výslovnost, česky Zemička), je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgendlandsku) druhá nejmenší rakouská spolková země.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Vorarlbersko · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Wehrmacht · Vidět víc »
Werner Lorenz
Werner Lorenz (2. října 1891, Grünhof, Německé císařství – 13. května 1974, Düsseldorf, Západní Německo) byl veterán první světové války a německý důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei za druhé světové války, který velel hlavnímu úřadu pro spolupráci s etnickými Němci.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Werner Lorenz · Vidět víc »
Západní Bug
Západní Bug (– Zachodni Buh, – Zachidnyj Buh) je řeka na severozápadě Ukrajiny (Lvovská a Volyňská oblast) a v jihovýchodním Polsku, přičemž částečně tvoří jejich vzájemnou hranici a také hranici Polska s Běloruskem (Brestská oblast).
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Západní Bug · Vidět víc »
Západní Prusko
Západní Prusko (německy Westpreußen; polsky Prusy Zachodnie), v letech 1466-1793 Prusy královské (polsky: Prusy Królewskie) nebo Prusy polské (polsky: Prusy Polskie), jako součást Polského království.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Západní Prusko · Vidět víc »
Zgierz
Zgierz (v letech 1943–1945 Görnau, historicky Zhoř) je okresní město v Lodžském vojvodství v Polsku.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a Zgierz · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1934 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1940 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1943 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Volksdeutsche Mittelstelle a 1944 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Hauptamt Volksdeutsche Mittelstelle.