Rychlejší přístup než prohlížeči!
69 vztahy: Almanach, Černá Hora, Černohorci, Boj za srbský jazyk i pravopis, Bosňáci, Cyrilice, Dušan Karpatský, Ignác Leopold Kober, Ilyrismus, Ilyrové, Jernej Kopitar, Josef Kolář, Maďarsko, Makedonci, Němčina, Německo, Nový zákon, Odeon (nakladatelství), Petr II. Petrović-Njegoš, Praha, Pravopis, První srbské povstání, Rakousko, Romantismus, Ruština, Rusko, Slavenosrbský jazyk, Slovanský sjezd, Srbština, Srbi svi i svuda, Srbové, Srbská pravoslavná církev, Srbsko, Staroslověnština, Svoboda (nakladatelství), Uhersko, Vídeň, Velké Srbsko, 1787, 1814, 1815, 1818, 1823, 1824, 1825, 1828, 1833, 1834, 1836, 1837, ..., 1847, 1848, 1849, 1852, 1864, 1865, 1866, 1867, 1872, 1877, 1887, 1899, 19. století, 1948, 1957, 1987, 1989, 6. listopad, 7. únor. Rozbalte index (19 více) »
Almanach
''Frauenzimmer-Almanach'', Lipsko, 1817 Almanach (též sborník) je neperiodická publikace obsahující samostatné, většinou tematicky příbuzné stati, spojené v jeden knižní celek se společným názvem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Almanach · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Černá Hora · Vidět víc »
Černohorci
Černohorci (černohorsky Црногорци/Crnogorci) jsou jihoslovanský národ, žijící především v Černé Hoře na pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Černohorci · Vidět víc »
Boj za srbský jazyk i pravopis
Boj za srbský jazyk i pravopis (srbsky Rat za srpski jezik i pravopis, v cyrilici Рат за српски језик и правопис) je polemický spis Đura Daničiće o celkové délce 63 stran, který vyšel v roce 1847 v Budíně.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Boj za srbský jazyk i pravopis · Vidět víc »
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Bosňáci · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Cyrilice · Vidět víc »
Dušan Karpatský
Dušan Karpatský (28. únor 1935 Trebišov, Slovensko – 1. února 2017 Praha) byl slavista, přední český překladatel ze slovanských jazyků, především pak ze srbochorvatštiny.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Dušan Karpatský · Vidět víc »
Ignác Leopold Kober
Ignác Leopold Kober, alternativně I. L. Kober (6. ledna 1825 v Praze – 26. května 1866) byl český nakladatel, tiskař, knihkupec.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Ignác Leopold Kober · Vidět víc »
Ilyrismus
Ilyrismus (chorvatsky Ilirizam, v srbské cyrilici pak Илиризам) bylo politicko-kulturní hnutí, které se objevilo ve 30.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Ilyrismus · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Ilyrové · Vidět víc »
Jernej Kopitar
Jernej (v českém prostředí též Bartoloměj) Kopitar (21. srpna 1780 Repnje, Habsburská monarchie – 11. srpna 1844 Vídeň, Rakouské císařství) byl slovinský jazykovědec, buditel první slovinské generace a sběratel rukopisů.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Jernej Kopitar · Vidět víc »
Josef Kolář
Josef Kolář (15. března 1830 Sylvárův ÚjezdSOA Zámrsk, Matrika narozených 1815-1848 v Sylvárově Újezdě, sign.91-2, ukn.5552, str.88. Dostupné online – 22. dubna 1910 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském) byl český slavista, překladatel a pedagog.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Josef Kolář · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Maďarsko · Vidět víc »
Makedonci
Makedonci (také makedonští Slované, Slavomakedonci) jsou jihoslovanský národ, představující 64,18 % obyvatelstva Severní Makedonie (1 300 000), menšiny žijí v Srbsku, Černé Hoře, Albánii aj., celkem 1 700 000.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Makedonci · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Němčina · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Německo · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Nový zákon · Vidět víc »
Odeon (nakladatelství)
Odeon bylo československé a posléze české nakladatelství.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Odeon (nakladatelství) · Vidět víc »
Petr II. Petrović-Njegoš
Znak metropolity Petra Petr II.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Petr II. Petrović-Njegoš · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Praha · Vidět víc »
Pravopis
Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Pravopis · Vidět víc »
První srbské povstání
První srbské povstání bylo vzpourou Srbů na území Bělehradského pašalíku a dalších šest nahijích tehdejší Osmanské říše (Šumadija), které byly osídleny Srby, zprvu proti místní dahijské správě a později proti turecké nadvládě jako takové.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a První srbské povstání · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Rakousko · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Romantismus · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Ruština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Rusko · Vidět víc »
Slavenosrbský jazyk
Slavenosrbský jazyk (slavяnoserbskій, slavenoserpskій, slovenskій) byl jazyk, respektive varianta několika jazyků - srbštiny, ruštiny a staroslověnštiny - který se používal na přelomu 18. a 19. století v srbském literárním umění i školství hlavně ve Vojvodině a dalších místech Rakouska, kde žili Srbové.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Slavenosrbský jazyk · Vidět víc »
Slovanský sjezd
Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Slovanský sjezd · Vidět víc »
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Srbština · Vidět víc »
Srbi svi i svuda
Vuk Stefanović Karadzić Srbi svi i svuda (v srbské cyrilici Срби сви и свуда, česky Srbové všichni a všude) je spis Vuka Stefanoviće Karadžiće, vydaný roku 1849 ve Vídni jako součást knihy Kovčežić za istoriju, jezik i običaje Srba sva tri zakona.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Srbi svi i svuda · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Srbové · Vidět víc »
Srbská pravoslavná církev
Administrativní rozdělení Srbské pravoslavné církve. Obraz zakladatele, svatého Sávy, z 13. století Srbská pravoslavná církev je autokefální pravoslavná církev působící zejména v Srbsku, Černé Hoře, Republice srbské v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku, dalšími ohnisky jsou komunity srbských emigrantů.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Srbská pravoslavná církev · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Srbsko · Vidět víc »
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Staroslověnština · Vidět víc »
Svoboda (nakladatelství)
Nakladatelství Svoboda bylo československé nakladatelství působící v letech 1945–1998.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Svoboda (nakladatelství) · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Uhersko · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Vídeň · Vidět víc »
Velké Srbsko
Jedna z vizí hranic Velkého Srbska, kterou prosazoval srbský politik Vojislav Šešelj, definovaná hypotetickou hranicí Virovitica – Karlovac – Karlobag na západě. Velké Srbsko je název pro ideologický koncept rozšíření území Srbska podle etnických, kulturních, či jinak vytyčovaných hranic.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a Velké Srbsko · Vidět víc »
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1787 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1815 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1818 · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1823 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1824 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1825 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1828 · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1833 · Vidět víc »
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1834 · Vidět víc »
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1836 · Vidět víc »
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1837 · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1847 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1848 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1849 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1852 · Vidět víc »
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1864 · Vidět víc »
1865
1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1865 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1866 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1867 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1872 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1877 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1887 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1899 · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 19. století · Vidět víc »
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1948 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1957 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1987 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 1989 · Vidět víc »
6. listopad
6.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 6. listopad · Vidět víc »
7. únor
7.
Nový!!: Vuk Stefanović Karadžić a 7. únor · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Vuk Karadžić, Vuk Stefanovič Karadžič.
