Rychlejší přístup než prohlížeči!
178 vztahy: Adrastea (měsíc), Akrece, Aktivní galaktické jádro, Aristarchos ze Samu, Arizona, Arthur Eddington, Úniková rychlost, Astronomická jednotka, Astronomie, Asymptotická větev obrů, Atom, Bílý trpaslík, Charon (měsíc), Chemická reakce, Chemický prvek, Degenerovaný plyn, Deimos (měsíc), Diferenciální rotace, Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009, Dráhová rezonance, Elektromagnetické spektrum, Elipsa, Eliptická galaxie, Emanuel Swedenborg, Energie, Europa (měsíc), Excentricita dráhy, Exoplaneta, Fosfidy, Fosilie, Fred Hoyle, Fyzika, Galaktické jádro, Galaktický epicykl, Galaktický rok, Galaxie Mléčná dráha, Galaxie v Andromedě, Galileovy měsíce, Ganymed (měsíc), Geologie, Gravitační kolaps, Gravitace, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Heliocentrismus, Heliový záblesk, Helium, Hertzsprungův–Russellův diagram, Hlavní pás, Hlavní posloupnost, Hromadná vymírání, ..., Hubbleův vesmírný dalekohled, Hustota, Hvězda, Hvězda typu T Tauri, Hvězdný vítr, Hvězdokupa, Hydrostatická rovnováha, Immanuel Kant, Infračervené záření, Io (měsíc), Izotop, Jaderná reakce, Jupiter (planeta), Křemičitany, Kelvin, Kmitání, Kometa, Kontinent, Kovy, Kráter, Krystalická struktura, Kuiperův pás, Ledový obr, Librační centrum, Lithium, Mars (planeta), Místní skupina galaxií, Měsíc, Měsíc (satelit), Měsíc planetky, Měsíce Jupiteru, Měsíce Saturnu, Merkur (planeta), Metalicita, Meteor Crater, Meteorit, Methan, Metis (měsíc), Mezihvězdné prostředí, Mikrometeorit, Mlhovina v Orionu, Mlhovinová hypotéza, Model z Nice, Modrý obr, Molekulární mračno, Moment hybnosti, NASA, Neptun (planeta), Nikl, Nukleosyntéza, Oběžná dráha, Obyvatelná zóna, Oddělený disk, Oortův oblak, Otáčení, Oxid uhličitý, Oxidy, Pacifická astronomická společnost, Panspermie, Parsek, Phobos (měsíc), Pierre-Simon Laplace, Planeta, Planetární mlhovina, Planetární prstenec, Planetární soustava, Planetesimála, Planetka, Planetologie, Pluto (trpasličí planeta), Plynný obr, Povrch Země, Pozdní velké bombardování, Proměnná hvězda, Protohvězda, Protoplaneta, Protoplanetární disk, Radioaktivní datování, Rázová vlna, Roční období, Rocheova mez, Rozptýlený disk, Saturn (planeta), Scénář skákajícího Jupitera, Shoemaker-Levy 9, Skleníkové plyny, Skleníkový efekt, Slapy, Slunce, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Sněžná čára (astrofyzika), Sonda Cassini, Spirála, Stardust (sonda), Sulfidy, Supernova, Světelný rok, Světový oceán, Tření, Teorie chaosu, Teorie relativity, Teorie velkého impaktu, Teplota, Teplota tání, Terestrická planeta, Termonukleární fúze, Titan (měsíc), Tlak, Triton (měsíc), Uhlík, Uran (planeta), Vázaná rotace, Velký křach, Venuše (planeta), Vesmír, Voda, Voda na Marsu, Vodík, Vodní pára, Vypařování, Záření, Zářivý výkon, Zářivost, Zákon zachování hybnosti, Země, Zemská osa, 81P/Wild-2. Rozbalte index (128 více) »
Adrastea (měsíc)
Adrastea (Řecky Αδράστεια), též známá jako Jupiter XV, je v pořadí 2.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Adrastea (měsíc) · Vidět víc »
Akrece
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Akrece · Vidět víc »
Aktivní galaktické jádro
Aktivní galaxie M87 Aktivní galaktické jádro (AGN z anglického) je střed aktivní galaxie tvořený obří černou dírou obklopenou obrovskými rotujícími mračny plynu a prachu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Aktivní galaktické jádro · Vidět víc »
Aristarchos ze Samu
Aristarchos ze Samu (asi 310 – 230 př. n. l.) byl řecký matematik a astronom, tvůrce heliocentrického modelu vesmíru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Aristarchos ze Samu · Vidět víc »
Arizona
Arizona (anglická výslovnost nebo, oficiálně) je stát nacházející se na jihozápadě Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Arizona · Vidět víc »
Arthur Eddington
Sir Arthur Stanley Eddington (28. prosince 1882, Kendal, Spojené království - 22. listopadu 1944, Cambridge, Spojené království) byl britský astrofyzik.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Arthur Eddington · Vidět víc »
Úniková rychlost
Úniková rychlost (u Země při povrchu mluvíme o 2. kosmické rychlosti) je rychlost, kterou se pohybuje po parabolické dráze kolem centrálního tělesa v dané výši těleso zanedbatelně malé hmotnosti.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Úniková rychlost · Vidět víc »
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Astronomická jednotka · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Astronomie · Vidět víc »
Asymptotická větev obrů
Znázornění vývoje hvězd v Hertzsprung-Russelově diagramu. Horizontální větev se nachází v oblasti označené AGB. Asymptotická větev obrů je oblast v Hertzsprung-Russelově diagramu, v níž se nachází hvězdy o hmotnostech blízkých hmotnosti Slunce (0,6 – 10), které jsou blízko konce svého vývoje.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Asymptotická větev obrů · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Atom · Vidět víc »
Bílý trpaslík
Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Bílý trpaslík · Vidět víc »
Charon (měsíc)
Bez popisu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Charon (měsíc) · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Chemický prvek · Vidět víc »
Degenerovaný plyn
Degenerovaný plyn je plyn s tak vysokou hustotou, že jeho fyzikální vlastnosti se v důsledku kvantových efektů podstatně odlišují od vlastností ideálního plynu (stavová rovnice).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Degenerovaný plyn · Vidět víc »
Deimos (měsíc)
Deimos (z řeckého, česky Hrůza) je vnějším a menším ze dvou známých měsíců planety Marsu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Deimos (měsíc) · Vidět víc »
Diferenciální rotace
Video v plné velikosti zde) Diferenciální rotace je pozorována, když se různé části rotujícího tělesa pohybují různou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Diferenciální rotace · Vidět víc »
Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009
datum přístupu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009 · Vidět víc »
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Dráhová rezonance · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Elipsa · Vidět víc »
Eliptická galaxie
Obří eliptická galaxie NGC 4881 Eliptická galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Eliptická galaxie · Vidět víc »
Emanuel Swedenborg
Emanuel Swedenborg (29. ledna 1688 Stockholm – 29. března 1772 Londýn)Life of Emanuel Swedenborg, Sig Synnestvedt, Swedenborg Foundation 1985 (brožura sestavená z knihy The Essentaial Swedenborg, Sig Synnestvedt, Twayne Publishers, Inc. 1970), český překlad Swedenborgův Fond 1993.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Emanuel Swedenborg · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Energie · Vidět víc »
Europa (měsíc)
Europa (též Jupiter II) je měsíc planety Jupiter, druhý nejbližší a současně nejmenší z Galileovských měsíců.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Europa (měsíc) · Vidět víc »
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Excentricita dráhy · Vidět víc »
Exoplaneta
nedostupné.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Exoplaneta · Vidět víc »
Fosfidy
fosfidu boritého a dalších fosfidů fosfidu sodného Fosfidy jsou sloučeniny fosforu s nějakým méně elektronegativním prvkem nebo prvky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Fosfidy · Vidět víc »
Fosilie
doi.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Fosilie · Vidět víc »
Fred Hoyle
Sir Fred Hoyle (24. června 1915 – 20. srpna 2001) byl významný britský astronom a spisovatel sci-fi.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Fred Hoyle · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Fyzika · Vidět víc »
Galaktické jádro
Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galaktické jádro · Vidět víc »
Galaktický epicykl
Schéma oběhu Slunce kolem středu Galaxie Galaktický epicykl je zjednodušený matematický model, který popisuje pohyb těles v komplikovaném gravitačním poli galaxií.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galaktický epicykl · Vidět víc »
Galaktický rok
sluneční soustavy. Galaktický rok je doba, kterou potřebuje Slunce k jednomu oběhu kolem středu naší Galaxie.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galaktický rok · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Galaxie v Andromedě
Galaxie v Andromedě je spirální galaxie, vzdálená přibližně 2,5 miliónu světelných let (2,4×1019 km) od Země, v souhvězdí Andromedy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galaxie v Andromedě · Vidět víc »
Galileovy měsíce
#PŘESMĚRUJ Galileiho měsíce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Galileovy měsíce · Vidět víc »
Ganymed (měsíc)
#PŘESMĚRUJ Ganymedes (měsíc).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Ganymed (měsíc) · Vidět víc »
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Geologie · Vidět víc »
Gravitační kolaps
Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Gravitační kolaps · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Gravitace · Vidět víc »
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics je astrofyzikální ústav v Cambridge v Bostonu, Massachusetts, USA.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics · Vidět víc »
Heliocentrismus
Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Heliocentrismus · Vidět víc »
Heliový záblesk
Heliový záblesk je název pro náhlé zažehnutí heliové fúze v jádru hvězd, jejichž hmotnost nepřesahuje 2,25 násobek hmotnosti Slunce M_\odot.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Heliový záblesk · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Helium · Vidět víc »
Hertzsprungův–Russellův diagram
HR diagram Hertzsprungův–Russellův diagram, zkráceně H–R diagram, HR diagram nebo HRD je zobrazení hvězd v souřadnicích spektrální třída resp.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hertzsprungův–Russellův diagram · Vidět víc »
Hlavní pás
Ilustrace ukazuje hlavní výskyt planetek Hlavní pás planetek je oblast sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hlavní pás · Vidět víc »
Hlavní posloupnost
Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hlavní posloupnost · Vidět víc »
Hromadná vymírání
kambria po současnost; osa x: miliony let do minulosti, osa y: procenta vymřelých druhů Hromadné vymírání (někdy také masové vymírání) je událost, během které dojde k vymření velkého počtu biologických druhů a dočasně rapidně klesne diversita životních forem na zemi.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hromadná vymírání · Vidět víc »
Hubbleův vesmírný dalekohled
Rozložené schéma Hubbleova vesmírného dalekohledu Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hubbleův vesmírný dalekohled · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hustota · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hvězda · Vidět víc »
Hvězda typu T Tauri
akrečním diskem Hvězda T Tauri, po níž byla pojmenována celá tato třída hvězd. Napravo od hvězdy lze vidět mlhovinu, odrážející její světlo. Hvězda typu T Tauri (též hvězda asociace typu T) je typ mladé málo hmotné proměnné hvězdy, která se teprve vynořila z plynné obálky molekulárního mračna, v němž se zrodila.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hvězda typu T Tauri · Vidět víc »
Hvězdný vítr
Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, jako např. NGC 6751 Hvězdný vítr je ustálený proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hvězdný vítr · Vidět víc »
Hvězdokupa
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hvězdokupa · Vidět víc »
Hydrostatická rovnováha
Grafické znázornění rovnováhy tíhové síly a vztlakové síly Hydrostatická rovnováha nastává, když je tíhová síla rovna velikosti vztlakové síly, působící v opačném směru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Hydrostatická rovnováha · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Immanuel Kant · Vidět víc »
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Infračervené záření · Vidět víc »
Io (měsíc)
Io je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených Galileem.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Io (měsíc) · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Izotop · Vidět víc »
Jaderná reakce
Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Jaderná reakce · Vidět víc »
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Jupiter (planeta) · Vidět víc »
Křemičitany
Křemičitany (silikáty) jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Křemičitany · Vidět víc »
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kelvin · Vidět víc »
Kmitání
pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kmitání · Vidět víc »
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kometa · Vidět víc »
Kontinent
Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida) Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kontinent · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kovy · Vidět víc »
Kráter
Arizoně Kráter vzniklý z Operace Plowshare Kráter je prohlubeň (deprese) přibližně kruhového tvaru na povrchu těles v planetární soustavě (planet, měsíců a planetek).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kráter · Vidět víc »
Krystalická struktura
NaCl (kuchyňská sůl) Krystalická struktura neboli struktura krystalu je konkrétní způsob rozmístění základních stavebních částic (atomů, iontů nebo molekul) v krystalu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Krystalická struktura · Vidět víc »
Kuiperův pás
Mléčné dráhy, který brání účinnému pozorování v určitých místech oblohy. Kuiperův pás (vyslovuj kaiperův), zřídka nazývaný také Edgeworthův-Kuiperův pás, je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 astronomických jednotek) až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Kuiperův pás · Vidět víc »
Ledový obr
Neptun ze sondy Voyager 2 Ledoví obři jsou někdy vyčleňovanou podskupinou plynných obrů, která má ukázat odlišnost těchto planet.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Ledový obr · Vidět víc »
Librační centrum
Librační centra soustavy s velmi těžkým centrálním tělesem (jako je Slunce v soustavě Slunce - Země) Lagrangeovy body a ekvipotenciální křivky soustavy dvou těles Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě tří těles m1, m2 a m3 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly působící na třetí (relativně lehké) těleso tak, že toto těleso umístěné v daném bodě nemění vůči soustavě svou polohu (zachovává od m1 i m2 konstantní vzdálenost).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Librační centrum · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Lithium · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Mars (planeta) · Vidět víc »
Místní skupina galaxií
Mapa Místní skupiny galaxií Místní skupina galaxií je skupina galaxií, ve které se nalézá Mléčná dráha s naší Sluneční soustavou.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Místní skupina galaxií · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Měsíc · Vidět víc »
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Měsíc (satelit) · Vidět víc »
Měsíc planetky
Dactyl Měsíc planetky (též nesprávně měsíc asteroidu nebo asteroidní měsíc) je planetka, která je přirozeným satelitem jiné planetky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Měsíc planetky · Vidět víc »
Měsíce Jupiteru
Jupiter má 80 měsíců.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Měsíce Jupiteru · Vidět víc »
Měsíce Saturnu
S platností ke květnu 2023 je známo celkem 145 měsíců planety Saturn a 53 z nich je pojmenováno.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Měsíce Saturnu · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Metalicita
Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Metalicita · Vidět víc »
Meteor Crater
Meteor CraterNejvětší nalezený fragment meteoritu, který vytvořil Meteor Crater, vystavený v turistickém centru Meteor Crater, Flagstaff, Arizona Meteor Crater (též Barringerův kráter, anglicky Barringer Crater) je impaktní kráter v USA v Coconino County v Arizoně.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Meteor Crater · Vidět víc »
Meteorit
Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země, popřípadě jiné planety.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Meteorit · Vidět víc »
Methan
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Methan · Vidět víc »
Metis (měsíc)
Metis nad Jupiterem Takto by vypadal Jupiter z tohoto měsíce. Metis je měsíc planety Jupiter, který patří do vnitřní skupiny.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Metis (měsíc) · Vidět víc »
Mezihvězdné prostředí
Mezihvězdné prostředí se nazývá prostor a hmota, které se nacházejí mezi hvězdami v naší galaxii.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Mezihvězdné prostředí · Vidět víc »
Mikrometeorit
Mikrometeorit nalezený ve sněhu v Antarktidě Mikrometeorit je velice malý meteorit, tedy kousek materiálu dopadlého na povrchu planety, který obvykle váží méně než gram.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Mikrometeorit · Vidět víc »
Mlhovina v Orionu
Mlhovina v Orionu, známá také jako M42 (Messier 42), je emisní mlhovina vzdálená 1 600 světelných let od Země v souhvězdí Orionu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Mlhovina v Orionu · Vidět víc »
Mlhovinová hypotéza
Hubbleova vesmírného dalekohledu Mlhovinová hypotéza (též nebulární hypotéza) je v současné době nejrozšířenější astronomickou hypotézou vysvětlující vznik sluneční soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Mlhovinová hypotéza · Vidět víc »
Model z Nice
Model z Nice je scénář dynamického vývoje sluneční soustavy, který je dílem týmu vědců z ve francouzském městě Nice.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Model z Nice · Vidět víc »
Modrý obr
AU od hvězdy Rigel. Modrý obr je hvězda spektrálního typu O nebo B a třídy svítivosti III (patří mezi obry).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Modrý obr · Vidět víc »
Molekulární mračno
vydavatel.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Molekulární mračno · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Moment hybnosti · Vidět víc »
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a NASA · Vidět víc »
Neptun (planeta)
Neptun (česky zastarale Vodopán) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Neptun (planeta) · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Nikl · Vidět víc »
Nukleosyntéza
Příklady nukleosyntézy Nukleosyntéza (z lat. nucleus, jádro a řec. synthesis, skládání) je různý druh jaderných procesů, při němž probíhá vznik prvků s vyšší atomovou hmotností než měly výchozí prvky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Nukleosyntéza · Vidět víc »
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Oběžná dráha · Vidět víc »
Obyvatelná zóna
Solární planetární systém Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Obyvatelná zóna · Vidět víc »
Oddělený disk
kubewana (modrá) a rezonanční tělesa (červená). Oddělený disk je vzdálená oblast sluneční soustavy nacházející se za oběžnou dráhou Neptunu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Oddělený disk · Vidět víc »
Oortův oblak
Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet (schéma není v měřítku, naznačuje jen tvary) Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 20 000–180 000 AU od Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Oortův oblak · Vidět víc »
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Otáčení · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Oxidy
Oxidy (dříve psáno oxydy, v souladu s dalšími jazyky, zastarale kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními (elektropozitivnějšími) prvky.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Oxidy · Vidět víc »
Pacifická astronomická společnost
Pacifická astronomická společnost (v originále Astronomical Society of the Pacific – zkratka ASP) je největší astronomická společnost na světě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Pacifická astronomická společnost · Vidět víc »
Panspermie
PanspermiePanspermie je hypotéza o vzniku života na Zemi předpokládající, že byl přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují kosmickým prostorem a v příznivých podmínkách se pokoušejí uchytit.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Panspermie · Vidět víc »
Parsek
Schematické vysvětlení jednotky parsek Parsek, také parsec (značka jednotky pc) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v odborné literatuře v astronomii.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Parsek · Vidět víc »
Phobos (měsíc)
Phobos, též psáno Fobos (z řeckého Φόβος, česky Děs), je vnitřním a větším ze dvou známých měsíců planety Marsu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Phobos (měsíc) · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planeta · Vidět víc »
Planetární mlhovina
Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetární mlhovina · Vidět víc »
Planetární prstenec
Saturn Planetární prstenec je přírodní útvar, složený z úlomků a prachu, který obepíná planetu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetární prstenec · Vidět víc »
Planetární soustava
Umělecká představa možné planetární soustavy Planetární soustava je soustava různých vesmírných těles obíhajících hvězdu, sestávající například z planet, trpasličích planet, měsíců, planetek, meteoroidů, komet a kosmického prachu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetární soustava · Vidět víc »
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetesimála · Vidět víc »
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetka · Vidět víc »
Planetologie
sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Planetologie · Vidět víc »
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Pluto (trpasličí planeta) · Vidět víc »
Plynný obr
Jupiter Plynný obr je velká planeta, která není složena převážně z hornin nebo jiné pevné látky - obří planety jsou tvořeny z plynů.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Plynný obr · Vidět víc »
Povrch Země
Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Povrch Země · Vidět víc »
Pozdní velké bombardování
Pozdní velké bombardování se nazývá doba před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let, během které byla oblast vnitřních planet „bombardována“ velkými asteroidy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Pozdní velké bombardování · Vidět víc »
Proměnná hvězda
Proměnná hvězda je hvězda, jejíž hvězdná velikost (zdánlivá jasnost), popř.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Proměnná hvězda · Vidět víc »
Protohvězda
temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje a zakrývá Protohvězda, prahvězda nebo globule je velmi mladý objekt, který stále nabírá hmotu ze svého mateřského molekulárního mračna.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Protohvězda · Vidět víc »
Protoplaneta
Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Protoplaneta · Vidět víc »
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Protoplanetární disk · Vidět víc »
Radioaktivní datování
Radioaktivní datování (často nazývané radiometrické datování) je technika užívaná pro datování materiálů, obvykle založená na srovnání mezi množstvím přirozeně se vyskytujícího radioaktivního izotopu s jeho produkty rozpadu, za využití známých poločasů rozpadu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Radioaktivní datování · Vidět víc »
Rázová vlna
Rázová vlna je plocha nespojitosti fyzikálních veličin popisujících stav prostředí.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Rázová vlna · Vidět víc »
Roční období
Sezónní změny ročních období Roční období je jedna z hlavních částí roku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Roční období · Vidět víc »
Rocheova mez
Rocheova mez je teoretická hranice vzdálenosti, pod níž je jedno těleso, držené pohromadě pouze vlastní gravitací, roztrženo vlivem slapových sil druhého tělesa.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Rocheova mez · Vidět víc »
Rozptýlený disk
Dysnomia Rozptýlený disk je vzdálená oblast sluneční soustavy, která je řídce osídlena ledovými planetkami, označovanými jako objekty rozptýleného disku (zkratka SDO, z anglického). Tyto objekty jsou podskupinou širší skupiny transneptunických těles (TNO).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Rozptýlený disk · Vidět víc »
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Saturn (planeta) · Vidět víc »
Scénář skákajícího Jupitera
Scénář skákajícího Jupitera představuje možný průběh migrace obřích planet ve sluneční soustavě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Scénář skákajícího Jupitera · Vidět víc »
Shoemaker-Levy 9
17. května 1994 Kometa Shoemaker-Levy 9, formálně označovaná jako D/1993 F2, byla neperiodická kometa, která roku 1994 dopadla na planetu Jupiter.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Shoemaker-Levy 9 · Vidět víc »
Skleníkové plyny
Skleníkové plyny zachycují část tepla, které vzniká při ohřívání zemského povrchu slunečním zářením. Na tomto obrázku jsou symbolicky znázorněny tři důležité skleníkové plyny: vodní pára, oxid uhličitý a methan. Radiační síla (vliv oteplování) různých faktorů přispívajících ke změně klimatu do roku 2019 Skleníkové plyny jsou plyny v atmosféře, které zvyšují povrchovou teplotu planet, jako je Země.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Skleníkové plyny · Vidět víc »
Skleníkový efekt
Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Skleníkový efekt · Vidět víc »
Slapy
Obec Slapy se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 34 km jižně od centra Prahy a 4 km jižně od Štěchovic.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Slapy · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Slunce · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Sluneční soustava · Vidět víc »
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Sluneční vítr · Vidět víc »
Sněžná čára (astrofyzika)
Sněžná čára (též hranice mrazu) je pojem, který v astrofyzice označuje hranici oddělující oblast planetárního systému chudou na těkavé látky od oblasti, která je na tyto látky bohatá a obsahuje velké množství ledu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Sněžná čára (astrofyzika) · Vidět víc »
Sonda Cassini
#PŘESMĚRUJ Cassini (sonda).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Sonda Cassini · Vidět víc »
Spirála
Spirála je křivka, která obíhá pevně daný ústřední bod (pól spirály) a přitom se od tohoto bodu soustavně vzdaluje.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Spirála · Vidět víc »
Stardust (sonda)
Stardust je americká kometární sonda určená k odběru vzorku prachu z kómy komety 81P/Wild-2 a dalšího prachu mezihvězdného a meziplanetárního původu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Stardust (sonda) · Vidět víc »
Sulfidy
Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Sulfidy · Vidět víc »
Supernova
Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Supernova · Vidět víc »
Světelný rok
Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Světelný rok · Vidět víc »
Světový oceán
Oceán, South Beach, Miami Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Světový oceán · Vidět víc »
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Tření · Vidět víc »
Teorie chaosu
Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru. Zde pro počáteční hodnoty ''r''.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Teorie chaosu · Vidět víc »
Teorie relativity
Teorie relativity je sada dvou fyzikálních teorií vytvořených Albertem Einsteinem: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Teorie relativity · Vidět víc »
Teorie velkého impaktu
jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza o srážce mladé planety Země (Prazemě) s hypotetickou protoplanetou Theiou.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Teorie velkého impaktu · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Teplota · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Teplota tání · Vidět víc »
Terestrická planeta
Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Terestrická planeta · Vidět víc »
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Termonukleární fúze · Vidět víc »
Titan (měsíc)
Titan (Saturn VI) je největší ze 145 do května 2023 objevených měsíců planety Saturn.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Titan (měsíc) · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Tlak · Vidět víc »
Triton (měsíc)
Triton (nebo také Neptun I) je největší z měsíců planety Neptun.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Triton (měsíc) · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Uhlík · Vidět víc »
Uran (planeta)
Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Uran (planeta) · Vidět víc »
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Vázaná rotace · Vidět víc »
Velký křach
Představa Velkého křachu Velký křach (též Velký krach) je označení pro model budoucího vývoje vesmíru, který počítá s tím, že se jeho rozpínání zastaví a přejde ve smršťování, které nevyhnutelně skončí zánikem veškeré hmoty v singularitě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Velký křach · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Vesmír · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Voda · Vidět víc »
Voda na Marsu
Umělecká představa, jak by mohl Mars jednou vypadat, slouží i jako podklad, jak nejspíše vypadal dříve Viking) Voda na Marsu je souhrnné označení veškeré vody, která se nachází na planetě Mars.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Voda na Marsu · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Vodík · Vidět víc »
Vodní pára
Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Vodní pára · Vidět víc »
Vypařování
Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu, jako při varu).
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Vypařování · Vidět víc »
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Záření · Vidět víc »
Zářivý výkon
Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Zářivý výkon · Vidět víc »
Zářivost
Zářivost je radiometrická veličina, definovaná jako měrná veličina zářivého toku v prostorovém úhlu.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Zářivost · Vidět víc »
Zákon zachování hybnosti
Zákon zachování hybnosti tvrdí, že hybnost izolované soustavy těles se zachovává.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Zákon zachování hybnosti · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země · Vidět víc »
Zemská osa
Rotující Země se znázorněním osy Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v ECEF v závislosti na čase v MJD. Zemská osa je osa zemské rotace, tedy myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a Zemská osa · Vidět víc »
81P/Wild-2
81P/Wild-2 nebo také Wild 2 je krátkoperiodická kometa, kterou 6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild.
Nový!!: Vznik a vývoj sluneční soustavy a 81P/Wild-2 · Vidět víc »
