Rychlejší přístup než prohlížeči!
66 vztahy: Analytická chemie, Argon, Argonit, Atmosféra, Atmosféra Země, Atom, Atomový orbital, Chemická reakce, Destilace, Dusík, Elektromagnetické spektrum, Elektron, Elektronová konfigurace, Emanace (rozcestník), Ernest Rutherford, Experiment, Fluoridy, Frakční destilace, Friedrich Ernst Dorn, Helium, Henry Cavendish, Hmotnostní spektrometrie, Inertní plyny, Ionizační potenciál, Jaderná fyzika, John William Strutt, 3. baron Rayleigh, Jurij Oganesjan, Kalifornium, Krypton, Kyslík, Latina, Lawrence Livermore National Laboratory, Neil Bartlett, Neon, Norman Lockyer, Oganesson, Oxidy dusíku, Periodická tabulka, Pierre Janssen, Plyn, Plynová chromatografie, Plynové stabilní hasicí zařízení, Radioaktivita, Radium, Radon, Rentgenová fluorescence, Skupina (periodická tabulka), Slunce, Spektrální čára, Spektroskopie, ..., Starořečtina, Supratekutost, Supravodivost, Teplota tání, Teplota varu, Tlak, United States Dollar, Vápník, Vesmír, Vodík, Vzduch, William Ramsay, Xenon, Země, Zemní plyn, Zemská kůra. Rozbalte index (16 více) »
Analytická chemie
Plamenný test na přítomnost mědi Analytická chemie je jedním z oborů chemie, který se zabývá zkoumáním chemického složení látek a směsí.
Nový!!: Vzácné plyny a Analytická chemie · Vidět víc »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: Vzácné plyny a Argon · Vidět víc »
Argonit
Láhve s argonitem v systému pro potlačení ohně Argonit (Argonite) je obchodní značka a registrovaná ochranná známka plynové směsi, kterou vlastní britská společnost Ginge-Kerr.
Nový!!: Vzácné plyny a Argonit · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Vzácné plyny a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Vzácné plyny a Atmosféra Země · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Vzácné plyny a Atom · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Vzácné plyny a Atomový orbital · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Vzácné plyny a Chemická reakce · Vidět víc »
Destilace
Destilace je metoda oddělování kapalných látek založená na různé těkavosti složek ve vroucí kapalné směsi.
Nový!!: Vzácné plyny a Destilace · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Vzácné plyny a Dusík · Vidět víc »
Elektromagnetické spektrum
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.
Nový!!: Vzácné plyny a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Vzácné plyny a Elektron · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Vzácné plyny a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Emanace (rozcestník)
Výraz emanace (z latinského emanare - vyvěrat, vytékat, prýštit, šířit se apod.) má více významů.
Nový!!: Vzácné plyny a Emanace (rozcestník) · Vidět víc »
Ernest Rutherford
Ernest Rutherford, 1.
Nový!!: Vzácné plyny a Ernest Rutherford · Vidět víc »
Experiment
Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.
Nový!!: Vzácné plyny a Experiment · Vidět víc »
Fluoridy
Fluoridy jsou soli kyseliny fluorovodíkové (HF).
Nový!!: Vzácné plyny a Fluoridy · Vidět víc »
Frakční destilace
Frakční destilace (též rektifikace) je proces rozdělování složek (frakcí) směsi.
Nový!!: Vzácné plyny a Frakční destilace · Vidět víc »
Friedrich Ernst Dorn
Friedrich Ernst Dorn (27. července 1848 Dobre Miasto, dnes Polsko – 16. prosince 1916 Halle) byl německý fyzik, který roku 1900 objevil chemický prvek radon.
Nový!!: Vzácné plyny a Friedrich Ernst Dorn · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Vzácné plyny a Helium · Vidět víc »
Henry Cavendish
Henry Cavendish (10. října 1731 Nice – 24. února 1810 Londýn) byl britský fyzik a chemik.
Nový!!: Vzácné plyny a Henry Cavendish · Vidět víc »
Hmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrum Toluenu Hmotnostní spektrometrie (zkratka MS z anglického Mass spectrometry) je metoda analytické chemie.
Nový!!: Vzácné plyny a Hmotnostní spektrometrie · Vidět víc »
Inertní plyny
brambůrků napuštěný ochrannou atmosférou z inertních plynů Inertní plyny (neboli netečné plyny) jsou plyny za daných podmínek nepodléhající chemickým reakcím.
Nový!!: Vzácné plyny a Inertní plyny · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Vzácné plyny a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Jaderná fyzika
Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
Nový!!: Vzácné plyny a Jaderná fyzika · Vidět víc »
John William Strutt, 3. baron Rayleigh
John William Strutt, 3.
Nový!!: Vzácné plyny a John William Strutt, 3. baron Rayleigh · Vidět víc »
Jurij Oganesjan
Jurij Colakovič Oganesjan (* 14. dubna 1933) je ruský (resp. sovětský) jaderný fyzik arménského původu z Rostova na Donu.
Nový!!: Vzácné plyny a Jurij Oganesjan · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Vzácné plyny a Kalifornium · Vidět víc »
Krypton
Krypton (chemická značka Kr, Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Vzácné plyny a Krypton · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Vzácné plyny a Kyslík · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Vzácné plyny a Latina · Vidět víc »
Lawrence Livermore National Laboratory
Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) je americké federální výzkumné zařízení v Livermore v Kalifornii ve Spojených státech, založené Kalifornskou univerzitou v Berkeley v roce 1952.
Nový!!: Vzácné plyny a Lawrence Livermore National Laboratory · Vidět víc »
Neil Bartlett
Neil Bartlett (15. září 1932 Newcastle upon Tyne, Spojené království - 5. srpna 2008 Walnut Creek, Kalifornie, USA) byl v Anglii narozený americký chemik.
Nový!!: Vzácné plyny a Neil Bartlett · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Vzácné plyny a Neon · Vidět víc »
Norman Lockyer
Joseph Norman Lockyer (17. května 1836 Rugby – 16. srpna 1920 Salcombe Regis) byl anglický astronom.
Nový!!: Vzácné plyny a Norman Lockyer · Vidět víc »
Oganesson
Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).
Nový!!: Vzácné plyny a Oganesson · Vidět víc »
Oxidy dusíku
Oxidy dusíku jsou sloučeniny dusíku a kyslíku, zejména.
Nový!!: Vzácné plyny a Oxidy dusíku · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Vzácné plyny a Periodická tabulka · Vidět víc »
Pierre Janssen
Pierre Jules César Janssen (22. února 1824 Paříž – 23. prosince 1907 Meudon), ve Francii obvykle Jules Janssen, byl francouzský fyzik a astronom, člen Francouzské akademie věd, průkopník spektroskopie a astrofyziky a spoluobjevitel prvku helium.
Nový!!: Vzácné plyny a Pierre Janssen · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Vzácné plyny a Plyn · Vidět víc »
Plynová chromatografie
Plynový chromatograf Hewlett Packard. Model 5890 Plynová chromatografie (anglicky Gas chromatography, zkratka GC) je typ separační metody, kdy se od sebe oddělují složky obsažené ve vzorku a které mohou být převedeny do plynné fáze, aniž by došlo k jejich rozkladu.
Nový!!: Vzácné plyny a Plynová chromatografie · Vidět víc »
Plynové stabilní hasicí zařízení
Plynové stabilní hasicí zařízení, zkráceně dle ČSN požárního kodexu GHZ.
Nový!!: Vzácné plyny a Plynové stabilní hasicí zařízení · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Vzácné plyny a Radioaktivita · Vidět víc »
Radium
Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6.
Nový!!: Vzácné plyny a Radium · Vidět víc »
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Vzácné plyny a Radon · Vidět víc »
Rentgenová fluorescence
Rentgenová fluorescence (zkratka XRF z anglického X-ray fluorescence) je spektroskopická metoda analytické chemie patřící mezi metody elektromagnetické spektroskopie.
Nový!!: Vzácné plyny a Rentgenová fluorescence · Vidět víc »
Skupina (periodická tabulka)
Periodická tabulka s vyznačenými skupinami 1-18 Skupina v periodické tabulce prvků je její vertikální sloupec.
Nový!!: Vzácné plyny a Skupina (periodická tabulka) · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Vzácné plyny a Slunce · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Vzácné plyny a Spektrální čára · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Vzácné plyny a Spektroskopie · Vidět víc »
Starořečtina
Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).
Nový!!: Vzácné plyny a Starořečtina · Vidět víc »
Supratekutost
Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.
Nový!!: Vzácné plyny a Supratekutost · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Vzácné plyny a Supravodivost · Vidět víc »
Teplota tání
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Nový!!: Vzácné plyny a Teplota tání · Vidět víc »
Teplota varu
Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře.
Nový!!: Vzácné plyny a Teplota varu · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Vzácné plyny a Tlak · Vidět víc »
United States Dollar
#PŘESMĚRUJ Americký dolar.
Nový!!: Vzácné plyny a United States Dollar · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Vzácné plyny a Vápník · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Vzácné plyny a Vesmír · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Vzácné plyny a Vodík · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Vzácné plyny a Vzduch · Vidět víc »
William Ramsay
Sir William Ramsay (2. října 1852, Glasgow – 23. července 1916, High Wycombe) byl skotský chemik.
Nový!!: Vzácné plyny a William Ramsay · Vidět víc »
Xenon
Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Vzácné plyny a Xenon · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Vzácné plyny a Země · Vidět víc »
Zemní plyn
Těžba zemního plynu v metrech krychlových za rok Prokázané zásoby zemního plynu ve světě na základě The World Factbook (2014) Zemní plyn (novodobě někdy označován jako fosilní plyn) je nejedovatý přírodní hořlavý plyn využívaný jako fosilní palivo (zdroj energie) a jako surovina pro chemický průmysl.
Nový!!: Vzácné plyny a Zemní plyn · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Vzácné plyny a Zemská kůra · Vidět víc »
