48 vztahy: Bílá neděle, Ceres (mytologie), Devana, Diana (mytologie), Došek, Doubravka (kněžna), Durynsko, Folklór, Franky, German, Jan Długosz, Jižní Slované, Kalojan, Kokarda (ozdoba), Koleda, Koncil, Kostroma, Kraslice, Kupadelné svátky, Květná neděle, Letnice, Lužice, Masopust, Máje, Měšek I., Morana, Okres Trutnov, Přerov, Polsko, Postní doba, Praha, Rodnověří, Sasko, Slovanské pohanství, Slunce, Starověký Řím, Stuha, Suchovršice, Svátost, Václav Hájek z Libočan, Vítání jara na Šmelcovně, Východní Slované, Západní Slované, 1366, 1384, 1420, 1541, 1617.
Bílá neděle
Bílá neděle (latinsky Dominica in albis, 2. neděle velikonoční) je posledním dnem velikonočního oktávu.
Nový!!: Vítání jara a Bílá neděle · Vidět víc »
Ceres (mytologie)
Mérida ''Sláva přírodě (Ave natura)'' 1910, dílo představující římský průvod k Ceres, bohyni pšenice. Práce italského Cesare Saccaggiho Ceres (2. pád Cerery, 3. pád Cereře atd.), latinsky Cerēs, je římská bohyně úrody a obilí, blízká dalším zemědělským božstvům jako Tellus, Liber a Libera.
Nový!!: Vítání jara a Ceres (mytologie) · Vidět víc »
Devana
''Devana'' od Andreje Šiškina Devana (polsky Dziewanna, latinsky Dzewana), též Zevana (polsky Ziewanna) je podle raně novověkých polských kronik, jejichž autenticita je nejistá, bohyně ztotožňovaná s římskou Dianou (a řeckou Artemidou).
Nový!!: Vítání jara a Devana · Vidět víc »
Diana (mytologie)
Diana, latinsky Dīāna, je římská bohyně.
Nový!!: Vítání jara a Diana (mytologie) · Vidět víc »
Došek
Dům s doškovou střechou ve skanzenu Svidník, Slovensko polské vesnici Nawojowa Góra Dánsku Došek je jednou z tradičních střešních krytin lidových staveb.
Nový!!: Vítání jara a Došek · Vidět víc »
Doubravka (kněžna)
#PŘESMĚRUJ Doubravka Přemyslovna.
Nový!!: Vítání jara a Doubravka (kněžna) · Vidět víc »
Durynsko
Durynsko (latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko, je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Vítání jara a Durynsko · Vidět víc »
Folklór
valašském lidovém kroji Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.
Nový!!: Vítání jara a Folklór · Vidět víc »
Franky
Mapa dnešních tří správních celků Frank v rámci Bavorska Svatá říše římská kolem roku 1000, administrativní rozdělení Mapa znázorňující územní rozdrobenost Frank, 12. století Mapa Franconie z Topographia Franconiæ od Martina Zeillera podle původní rytiny od Matthaeus Meriana, rok 1648 Franconia, rok 1799, soubor map Johna Caryho Franky (německy Franken, latinsky Franconia) jsou historické a jazykové území v Německu, nacházející se v povodí řeky Mohanu a dříve také středního Rýna.
Nový!!: Vítání jara a Franky · Vidět víc »
German
German je kultovní hliněná figurína ve folklóru východního Srbska a severního Bulharska.
Nový!!: Vítání jara a German · Vidět víc »
Jan Długosz
Jan Długosz (1415 Brzeźnica u Radomska – 18. května 1480 Krakov), také známý jako Joannes, Ioannes nebo Johannes Longinus či Dlugossius byl polský letopisec, diplomat, voják a tajemník biskupa Zbygniewa Cardinala Oleśnického z Krakova.
Nový!!: Vítání jara a Jan Długosz · Vidět víc »
Jižní Slované
Země obývané jižními Slovany Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky.
Nový!!: Vítání jara a Jižní Slované · Vidět víc »
Kalojan
Ivan I.
Nový!!: Vítání jara a Kalojan · Vidět víc »
Kokarda (ozdoba)
Sokolská kokarda Čepice sokolského kroje s kokardou Jakobínská čapka s kokardou Kokarda je růžice ze stužek, obvykle skládaná, nebo jakýkoli jiný kulatý či oválný symbol ve výrazných barvách, zpravidla národních,https://www.pohary-bauer.cz/clanky/co-je-kokarda-a-jak-ji-vyrobit který se obvykle nosí na klobouku či čapce.
Nový!!: Vítání jara a Kokarda (ozdoba) · Vidět víc »
Koleda
Vánoční koleda je píseň s vánoční tematikou.
Nový!!: Vítání jara a Koleda · Vidět víc »
Koncil
Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedonský) v roce 451 (freska z roku 1876: Vasilij Ivanovič Surikov). Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe.
Nový!!: Vítání jara a Koncil · Vidět víc »
Kostroma
Kostroma (rusky: Кострома) je město v Rusku, centrum Kostromské oblasti.
Nový!!: Vítání jara a Kostroma · Vidět víc »
Kraslice
Vyřezávaná kraslice Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami.
Nový!!: Vítání jara a Kraslice · Vidět víc »
Kupadelné svátky
Kupadelné svátky je označení pro slovanské oslavy letního slunovratu.
Nový!!: Vítání jara a Kupadelné svátky · Vidět víc »
Květná neděle
''Ježíšův příjezd do Jeruzaléma'' (1320), autor Pietro Lorenzetti Východním Timoru Kyjevě (Ukrajina) Květná neděle o utrpení Páně, zvaná též Pašijová neděle, je křesťanský pohyblivý svátek, který připadá na neděli před Velikonocemi.
Nový!!: Vítání jara a Květná neděle · Vidět víc »
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Nový!!: Vítání jara a Letnice · Vidět víc »
Lužice
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.
Nový!!: Vítání jara a Lužice · Vidět víc »
Masopust
Masopust (lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.
Nový!!: Vítání jara a Masopust · Vidět víc »
Máje
Česká májka Máje, májka, mája nebo máj je označení ozdobeného kmene stromu, který tvoří ústřední prvek jarních slavností rozšířených po většině Evropy.
Nový!!: Vítání jara a Máje · Vidět víc »
Měšek I.
Měšek I., někdy také nazýván Mečislav, (asi 935 – 25. května 992) byl nejstarším historicky doloženým polským knížetem z rodu Piastovců.
Nový!!: Vítání jara a Měšek I. · Vidět víc »
Morana
Čaramura z Ořechoviček (Národní muzeum, i. č. H4-1744), symbol smrti, v expozici Musaion v Letohrádku Kinských (slaměná čepice přidána neodborným zásahem). Původní stav: https://www.esbirky.cz/predmet/40113913 Morana, Polsko Morana či Smrtka je figurína, často chápána jako zpodobnění smrti či zimy, která je upalována, topena či zakopávána při západoslovanských jarních lidových obřadech vynášení smrtky a vítání jara.
Nový!!: Vítání jara a Morana · Vidět víc »
Okres Trutnov
Přehled obecních znaků okresu Trutnov Okres Trutnov je okresem v Královéhradeckém kraji.
Nový!!: Vítání jara a Okres Trutnov · Vidět víc »
Přerov
Přerov (Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km².
Nový!!: Vítání jara a Přerov · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Vítání jara a Polsko · Vidět víc »
Postní doba
Postní doba (nebo také doba svatopostní, velký půst nebo jen půst, latinsky Quadragesima) je v křesťanství období přípravy na Velikonoce.
Nový!!: Vítání jara a Postní doba · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vítání jara a Praha · Vidět víc »
Rodnověří
zbručského idolu (Svantovít) Rodnověří neboli rodná víra, či jazyčnictví (tradiční ruský výraz), je novopohanské náboženství a nové náboženské hnutí hlásící se k odkazu slovanského předkřesťanského náboženství (historicky nazývaného pohanstvím), které kompletně vymizelo už v období středověku.
Nový!!: Vítání jara a Rodnověří · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Vítání jara a Sasko · Vidět víc »
Slovanské pohanství
#PŘESMĚRUJ Slovanské náboženství.
Nový!!: Vítání jara a Slovanské pohanství · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Vítání jara a Slunce · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Vítání jara a Starověký Řím · Vidět víc »
Stuha
Pestrý sortiment stuh Stuha či stužka je úzká plošná textilie s pevnými kraji.
Nový!!: Vítání jara a Stuha · Vidět víc »
Suchovršice
Suchovršice jsou obec, která se nachází v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.
Nový!!: Vítání jara a Suchovršice · Vidět víc »
Svátost
Svátost (z lat. pojmu sacramentum – „posvátná věc, posvátný úkon, přísaha“, který je ekvivalentem staršího řec. μυστήριον mystérion – „tajemství“) nebo v rámci pravoslavných církví svatá Tajina je důležitý křesťanský obřad, často takový, jejž podle názoru teologů ustanovil Ježíš Kristus a který prostřednictvím viditelného symbolu zprostředkuje neviditelnou Boží milost.
Nový!!: Vítání jara a Svátost · Vidět víc »
Václav Hájek z Libočan
(Titulní list, 1541) Václav Hájek z Libočan (konec 15. st. – 18. březen 1553 Praha) byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický, od roku 1521 katolický kněz.
Nový!!: Vítání jara a Václav Hájek z Libočan · Vidět víc »
Vítání jara na Šmelcovně
#PŘESMĚRUJ Šmelcovna (Javůrek)#Vítání jara na Šmelcovně.
Nový!!: Vítání jara a Vítání jara na Šmelcovně · Vidět víc »
Východní Slované
Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.
Nový!!: Vítání jara a Východní Slované · Vidět víc »
Západní Slované
Západní Slované je západní větev Slovanů, hovořící západoslovanskými jazyky, která zahrnuje Poláky (spolu s Kašuby a Slezany), Čechy (spolu s Moravany), Slováky, Lužické Srby a historicky také kmeny Polabských Slovanů (Obodrité, Veneté).
Nový!!: Vítání jara a Západní Slované · Vidět víc »
1366
Bez popisu.
Nový!!: Vítání jara a 1366 · Vidět víc »
1384
Bez popisu.
Nový!!: Vítání jara a 1384 · Vidět víc »
1420
Rok 1420 (MCDXX) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Vítání jara a 1420 · Vidět víc »
1541
Bez popisu.
Nový!!: Vítání jara a 1541 · Vidět víc »
1617
1617 (MDCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vítání jara a 1617 · Vidět víc »