Rychlejší přístup než prohlížeči!
68 vztahy: Alexandr II. Nikolajevič, Alexandra Sasko-Altenburská, Amálie Württemberská, Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský, Athény, Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická, Šarlota Pruská (1798–1860), Žofie Dorota Württemberská, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Cévní mozková příhoda, Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov, Elsa Württemberská, Ernestina Sasko-Výmarská, Evžen Württemberský (1846-1877), Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Sasko-Altenburský, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Hřích, Henrietta Nasavsko-Weilburská, Josef Sasko-Altenburský, Karel I. Württemberský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Kristián Nasavsko-Weilburský, Karolína Oranžsko-Nasavská, Kateřina II. Veliká, Konstantin Nikolajevič Romanov, Konstantin Nikolajevič Ruský, Korunovace, Linec, Ludvík Württemberský, Luisa Meklenbursko-Střelická, Luteránství, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Německo, Neteř, Olga Konstantinovna Romanovová, Olga Nikolajevna Romanovová (1822), Opatija, Osvojení, Pavel I. Ruský, Petr III. Ruský, Petrohrad, Polsko, Pravoslaví, Ratibořice (zámek), Rubl, ..., Ruské impérium, Rusko, Seznam hlav ruského státu, Seznam württemberských panovníků, Slezsko, Souboj, Stuttgart, Varšava, Velkokníže, Württemberské království, Württembersko, Závěť, 11. duben, 16. únor, 1854, 1874, 1912, 8. květen. Rozbalte index (18 více) »
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Alexandr II. Nikolajevič · Vidět víc »
Alexandra Sasko-Altenburská
Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »
Amálie Württemberská
Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Amálie Württemberská · Vidět víc »
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
Arnošt Fridrich III.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Athény · Vidět víc »
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická (Šarlota Georgina Luisa Frederika; 17. listopadu 1769, Hannover – 14. května 1818, Hildburghausen) byla členkou rodu Meklenbursko-Střelických a narozením meklenbursko-střelická vévodkyně.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1798–1860)
Šarlota Pruská, plným jménem německy Friederike Luise Charlotte Wilhelmine von Preußen (13. července 1798 zámek Charlottenburg u Berlína – 1. listopadu 1860 Carské Selo), byla rodem pruská princezna a od roku 1825 jako manželka cara Mikuláše I. ruská carevna, známá pod jménem Alexandra Fjodorovna, které přijala po sňatku.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Šarlota Pruská (1798–1860) · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda (CMP, též ictus, iktus, mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Cévní mozková příhoda · Vidět víc »
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Dynastie Holstein-Gottorp-Romanov byla třetí a poslední vládnoucí ruskou dynastií, která vládla Ruskému impériu v letech 1762–1917.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov · Vidět víc »
Elsa Württemberská
Elsa Württemberská (Elsa Matylda Marie; 1. března 1876 Stuttgart – 27. května 1936 Pfaffstätt) byla dcerou vévody Evžena Württemberského a velkokněžny Věry Konstantinovny a manželkou prince Albrechta ze Schaumburg-Lippe.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Elsa Württemberská · Vidět víc »
Ernestina Sasko-Výmarská
Ernestina Sasko-Výmarská (4. ledna 1740, Výmar – 10. června 1786, Hildburghausen) byla sasko-výmarsko-eisenašskou princeznou a sňatkem sasko-hildburghausenskou vévodkyní.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Ernestina Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Evžen Württemberský (1846-1877)
Evžen Württemberský, plným jménem německy Herzog Wilhelm Eugen August Georg von Württemberg (20. srpna 1846, Bückeburg, Schaumburg-Lippe – 20. ledna 1877, Düsseldorf) byl člen württemberského panovnického domu.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Evžen Württemberský (1846-1877) · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (29. dubna 1763 – 29. září 1834) byl sasko-hidburghausenským (1780–1826) a sasko-altenburským (1826–1834) vévodou.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Fridrich Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Hřích
Hřích (ze stsl. grěch, chyba, hřích) je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Hřích · Vidět víc »
Henrietta Nasavsko-Weilburská
Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Henrietta Nasavsko-Weilburská · Vidět víc »
Josef Sasko-Altenburský
Josef Sasko-Altenburský (27. srpna 1789, Hildburghausen – 25. listopadu 1868, Altenburg) byl sasko-altenburským vévodou.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Josef Sasko-Altenburský · Vidět víc »
Karel I. Württemberský
Karel I. Fridrich Alexandr (6. března 1823 Stuttgart – 6. října 1891 Stuttgart) byl v pořadí třetí württemberský král vládnoucí v letech 1864 až 1891.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Karel I. Württemberský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský (16. ledna 1735, Weilburg – 28. listopadu 1788, Kirchheim), byl od narození až do roku 1753 hrabě Nasavsko-Weilburský a od roku 1753 až do svojí smrti pak prvním knížetem Nasavsko-Weilburským.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Karel Kristián Nasavsko-Weilburský · Vidět víc »
Karolína Oranžsko-Nasavská
Karolína Oranžsko-Nassavská (28. února 1743, Leeuwarden – 6. května 1787, Kirchheimbolanden), rozená jako Vilemína Karolína Hannoverská, byla rodem hannoverská princezna a sňatkem také nasavsko-weilburská kněžna.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Karolína Oranžsko-Nasavská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Romanov
#PŘESMĚRUJ Konstantin Nikolajevič Ruský.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Konstantin Nikolajevič Romanov · Vidět víc »
Konstantin Nikolajevič Ruský
Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Korunovace · Vidět víc »
Linec
Linec je hlavní město rakouské spolkové země Horní Rakousy.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Linec · Vidět víc »
Ludvík Württemberský
Ludvík Württemberský (30. srpna 1756 – 20. září 1817) byl druhým synem Fridricha II.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Ludvík Württemberský · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Luteránství · Vidět víc »
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Německo · Vidět víc »
Neteř
Slovo neteř ve svém základním významu označuje příbuznou ženského pohlaví, bratrovu nebo sestřinu dceru.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Neteř · Vidět víc »
Olga Konstantinovna Romanovová
Olga Konstantinovna Romanovová (řecky: Όλγα; 3. září 1851, Pavlovsk – 18. června 1926, Pau) byla jako manželka krále Jiřího I. řecká královna.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Olga Konstantinovna Romanovová · Vidět víc »
Olga Nikolajevna Romanovová (1822)
#PŘESMĚRUJ Olga Nikolajevna Romanovová (1822–1892).
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Olga Nikolajevna Romanovová (1822) · Vidět víc »
Opatija
Opatija je chorvatské město a turistické letovisko na východním pobřeží Istrie u Kvarnerského zálivu na úpatí pohoří Učka, 11 km západně od Rijeky.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Opatija · Vidět víc »
Osvojení
Osvojení neboli adopce dítěte Osvojení nebo také adopce je jednou z forem náhradní rodinné péče, která si dává za cíl založit takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je přirozený mezi rodiči a dětmi.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Osvojení · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Petrohrad · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Polsko · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Pravoslaví · Vidět víc »
Ratibořice (zámek)
Ratibořice jsou zámek v Babiččině údolí severně od České Skalice.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Ratibořice (zámek) · Vidět víc »
Rubl
Rubl je současná měnová jednotka v těchto státech a územích.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Rubl · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Ruské impérium · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Rusko · Vidět víc »
Seznam hlav ruského státu
Erb ruských knížat (15. století) Znak Ruského carství (17. století) Malý znak Ruského carství Malý znak Ruského impéria Velký znak Ruského impéria Znak Svazu sovětských socialistických republik Znak Ruské federace Toto je seznam hlav ruského státu.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Seznam hlav ruského státu · Vidět víc »
Seznam württemberských panovníků
Znak Württemberska Seznam württemberských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí hrabata, vévody a krále.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Seznam württemberských panovníků · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Slezsko · Vidět víc »
Souboj
Souboj nebo duel je dobrovolné střetnutí dvou osob se zbraněmi, které se řídí pravidly a má poskytnout satisfakci uraženému, to jest odčinit předchozí urážku, resp.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Souboj · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Stuttgart · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Varšava · Vidět víc »
Velkokníže
Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Velkokníže · Vidět víc »
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Württemberské království · Vidět víc »
Württembersko
Württembersko (německy Württemberg) je historická země a někdejší stát v letech 1083–1918 v jihozápadním Německu na místě současné spolkové země Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Württembersko · Vidět víc »
Závěť
Závěť (též poslední vůle, poslední pořízení nebo testament, zastarale kšaft) je jednostranné právní jednání, ve kterém budoucí zůstavitel ustanoví (povolá) jednu nebo více osob za své dědice, tj.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a Závěť · Vidět víc »
11. duben
11.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 11. duben · Vidět víc »
16. únor
16.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 16. únor · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 1854 · Vidět víc »
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 1874 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 1912 · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: Věra Konstantinovna Romanovová a 8. květen · Vidět víc »
