Rychlejší přístup než prohlížeči!
20 vztahy: Berlín, Druhá světová válka, Fyzika, Helium, Magnetické pole, Max Planck, Německo, Supravodivost, Technická univerzita Berlín, Technická univerzita Mnichov, Waldemar Meissner, 16. listopad, 16. prosinec, 1882, 1922, 1925, 1933, 1946, 1965, 1974.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Walther Meissner a Berlín · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Walther Meissner a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Walther Meissner a Fyzika · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Walther Meissner a Helium · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Walther Meissner a Magnetické pole · Vidět víc »
Max Planck
Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik a filozof, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie.
Nový!!: Walther Meissner a Max Planck · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Walther Meissner a Německo · Vidět víc »
Supravodivost
LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.
Nový!!: Walther Meissner a Supravodivost · Vidět víc »
Technická univerzita Berlín
Technická univerzita Berlín (do roku 1946) je technická vysoká škola založená roku 1770 v Berlíně.
Nový!!: Walther Meissner a Technická univerzita Berlín · Vidět víc »
Technická univerzita Mnichov
Technická univerzita Mnichov (TUM) je technická vysoká škola založená roku 1868 v Mnichově.
Nový!!: Walther Meissner a Technická univerzita Mnichov · Vidět víc »
Waldemar Meissner
Waldemar Meissner (německy: Meißner) (1852–1928) byl německý inženýr ze Charlottenburgu, který v roce 1913 nalezl Wieferichovo prvočíslo 1093.
Nový!!: Walther Meissner a Waldemar Meissner · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Walther Meissner a 16. listopad · Vidět víc »
16. prosinec
16.
Nový!!: Walther Meissner a 16. prosinec · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Walther Meissner a 1882 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Walther Meissner a 1922 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Walther Meissner a 1925 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Walther Meissner a 1933 · Vidět víc »
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Walther Meissner a 1946 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Walther Meissner a 1965 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Walther Meissner a 1974 · Vidět víc »
