Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Alfred Döblin, Berlín, Filosofie, Germanistika, Heinrich Mann, Illertissen, Michail Bulgakov, Mnichov, Německo, Redaktor, Theodor W. Adorno, Univerzita Brémy, 1941, 1965, 1970, 1973, 2000, 2002, 2009, 2020, 3. červenec, 6. leden.
Alfred Döblin
Alfred Döblin (10. srpna 1878 Štětín – 28. června 1957 Emmendingen) byl německý expresionistický spisovatel a lékař.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Alfred Döblin · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Berlín · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Filosofie · Vidět víc »
Germanistika
Germanistika je filologicky zaměřený obor, který se zabývá studiem německého jazyka, německou literaturou, kulturou a dějinami německy mluvících zemí.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Germanistika · Vidět víc »
Heinrich Mann
Luiz Heinrich Mann (27. března 1871, Lübeck – 12. března 1950, Santa Monica, Kalifornie, USA) byl německý spisovatel, bratr Thomase Manna a strýc několika významných osobností.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Heinrich Mann · Vidět víc »
Illertissen
Illertissen je město v německé spolkové zemi Bavorsko.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Illertissen · Vidět víc »
Michail Bulgakov
Michail Afanasjevič Bulgakov (Михаил Афанасьевич Булгаков, 15. května 1891NEFELOV, K. S.. Russkaja literatura v biografijach i obrazcach: (S portretami pisatelej). Praga: Chutor, 1946, s. 365 – 10. března 1940) byl ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař první poloviny 20. století.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Michail Bulgakov · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Mnichov · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Německo · Vidět víc »
Redaktor
Redaktor deníku Gazeta Wyborcza při práci Redaktor je osoba, která vykonává redakci popřípadě pracuje v nějaké redakci (ať už v redakční instituci či v redaktorské budově).
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Redaktor · Vidět víc »
Theodor W. Adorno
Max Horkheimer (vlevo), Theodor Adorno (vpravo) a Jürgen Habermas (vpravo vzadu), v Heidelbergu, 1965 Theodor Ludwig Wiesengrund-Adorno (11. září 1903 – 6. srpna 1969) byl německý filosof, muzikolog, sociolog, estetik a spolu s M. Horkheimerem nejvýznamnější představitel kritické teorie frankfurtské školy.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Theodor W. Adorno · Vidět víc »
Univerzita Brémy
Glasshalle Univerzita Brémy (německy: Universität Bremen) je státní univerzita v Brémách.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a Univerzita Brémy · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 1941 · Vidět víc »
1965
1965 (MCMLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 1965 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 1970 · Vidět víc »
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 1973 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 2000 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 2002 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 2009 · Vidět víc »
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 2020 · Vidět víc »
3. červenec
3.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 3. červenec · Vidět víc »
6. leden
6.
Nový!!: Wilfried F. Schoeller a 6. leden · Vidět víc »
