Rychlejší přístup než prohlížeči!
32 vztahy: Bavorská lidová strana, Berlín, Deutsche Zentrumspartei, Francie, Friedrich Ebert, Gustav Stresemann, Heidelberg, Hyperinflace, Joseph Wirth, Německá demokratická strana, Německá lidová strana (Německo), Německé císařství, Německý kancléř, Německo, Porúří, Právo, První světová válka, Spojené státy americké, Suhl, Výmarská republika, Vláda Wilhelma Cuna, 12. srpen, 1876, 1907, 1917, 1918, 1922, 1923, 1933, 2. červenec, 22. listopad, 3. leden.
Bavorská lidová strana
Bavorská lidová strana (německy: Bayerische Volkspartei; BVP) byla německá politická strana v období Výmarské republiky.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Bavorská lidová strana · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Berlín · Vidět víc »
Deutsche Zentrumspartei
Deutsche Zentrumspartei (česky Německá strana centrum či Centrum) je německá katolická klerikální strana.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Deutsche Zentrumspartei · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Francie · Vidět víc »
Friedrich Ebert
Friedrich Ebert (4. února 1871, Heidelberg – 28. února 1925 Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Friedrich Ebert · Vidět víc »
Gustav Stresemann
Gustav Stresemann (10. května 1878 – 3. října 1929) byl německý liberální státník a nejvýraznější postava meziválečné zahraniční politiky Výmarské republiky.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Gustav Stresemann · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Heidelberg · Vidět víc »
Hyperinflace
Hyperinflace v Argentině Desetimilionová německá bankovka z roku 1923 Stobilionová zimbabwská bankovka z roku 2009 maďarských pengő z Maďarska (1946), největší bankovka, která kdy byla vydána. Byly vytištěny i bankovky v hodnotě 1 triliardy maďarských pengő, ale nikdy nebyly uvedeny do oběhu Hyperinflace je jedním ze tří druhů inflace (mírná inflace, pádivá inflace a hyperinflace).
Nový!!: Wilhelm Cuno a Hyperinflace · Vidět víc »
Joseph Wirth
Joseph Wirth, celým jménem Karl Joseph Wirth, (6. září 1879, Freiburg im Breisgau, Německo – 3. ledna 1956, tamtéž) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1921–1922 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Joseph Wirth · Vidět víc »
Německá demokratická strana
Německá demokratická strana (německy Deutsche Demokratische Partei, zkratka DDP) byla levicově liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Německá demokratická strana · Vidět víc »
Německá lidová strana (Německo)
Německá lidová strana (německy Deutsche Volkspartei, zkratka DVP) byla národně liberální politická strana působící v Německu v období Výmarské republiky.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Německá lidová strana (Německo) · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Německé císařství · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Německý kancléř · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Německo · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Porúří · Vidět víc »
Právo
Právo je multidimenzionální fenomén a vícevýznamový výraz, který je nutno definovat ve všech jeho rovinách, neboli dimenzích.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Právo · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Wilhelm Cuno a První světová válka · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Spojené státy americké · Vidět víc »
Suhl
Suhl je německé město v Durynsku na řece Lauter, žije v něm necelých čtyřicet tisíc lidí (historické maximum bylo 56 345 v roce 1988, od té doby se počet neustále snižuje v důsledku vystěhovalectví na západ).
Nový!!: Wilhelm Cuno a Suhl · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Výmarská republika · Vidět víc »
Vláda Wilhelma Cuna
Vláda Wilhelma Cuna nebo také kabinet osobností (německy: Kabinett der Persönlichkeiten) byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky působící od 22. listopadu 1922 do 12. srpna 1923.
Nový!!: Wilhelm Cuno a Vláda Wilhelma Cuna · Vidět víc »
12. srpen
12.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 12. srpen · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1876 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1907 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1918 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1922 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1923 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 1933 · Vidět víc »
2. červenec
2.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 2. červenec · Vidět víc »
22. listopad
22.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 22. listopad · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Wilhelm Cuno a 3. leden · Vidět víc »
