Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Činoherní klub, Berlín, Carl Zuckmayer, Heinz Rühmann, Hejtman z Kopníku (divadelní hra), Kopnikiáda, Lucemburk, Lucembursko, Petr Nárožný, První světová válka, Sovetsk (Kaliningradská oblast), Vilém II. Pruský, 13. únor, 16. říjen, 1849, 1906, 1922, 3. leden.
Činoherní klub
Činoherní klub je pražské divadlo, jež vzniklo roku 1965 jako součást Státního divadelního studia (ředitel Miloš Hercík).
Nový!!: Wilhelm Voigt a Činoherní klub · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Berlín · Vidět víc »
Carl Zuckmayer
Carl Zuckmayer (27. prosince 1896, Nackenheim, Porýní-Falc – 18. ledna 1977, Visp, Valais) byl německý dramatik, spisovatel.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Carl Zuckmayer · Vidět víc »
Heinz Rühmann
Heinz Rühmann, původním jménem Heinrich Wilhelm Rühmann (7. března 1902 Essen – 3. října 1994 Berg) byl německý filmový herec, režisér a producent.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Heinz Rühmann · Vidět víc »
Hejtman z Kopníku (divadelní hra)
Berlin: Propyläen, 1930, 189 S. Hejtman z Kopníku (v německém originálu většinou uváděno jako Der Hauptmann von Köpenick) je označení pro různá divadelní představení, inspirovaná skutečnou aférou falešného setníka Wilhelma Voigta z roku 1906.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Hejtman z Kopníku (divadelní hra) · Vidět víc »
Kopnikiáda
Kopnikiáda je termín označující zesměšnění úřadů či jiné autority určitým oklamáním – například s pomocí přestrojení, které vzbuzuje obecný respekt a vážnost (třeba s pomocí uniformy).
Nový!!: Wilhelm Voigt a Kopnikiáda · Vidět víc »
Lucemburk
Lucemburk je hlavní město Lucemburského velkovévodství a žije zde 128 494 obyvatel a v jeho aglomeraci 181 764 (2022).
Nový!!: Wilhelm Voigt a Lucemburk · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Lucembursko · Vidět víc »
Petr Nárožný
Petr Nárožný (* 14. dubna 1938 Praha) je český herec, komik, vypravěč, moderátor a bavič.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Petr Nárožný · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Wilhelm Voigt a První světová válka · Vidět víc »
Sovetsk (Kaliningradská oblast)
#PŘESMĚRUJ Sovětsk (Kaliningradská oblast).
Nový!!: Wilhelm Voigt a Sovetsk (Kaliningradská oblast) · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Wilhelm Voigt a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
13. únor
13.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 13. únor · Vidět víc »
16. říjen
16.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 16. říjen · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 1849 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 1906 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 1922 · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Wilhelm Voigt a 3. leden · Vidět víc »
