Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Administrativní dělení Polska, Štětín, Štětínský záliv, Baltské moře, Dziwna, Gmina, Kilometr čtvereční, Kopec, Les, Měšek I., Międzyzdroje, Nadmořská výška, Němci, Německá říše, Německo, Ostrov, Polsko, Pomořanština, Praslovanština, Prusko, Slované, Svina, Svinoústí, Turistická značka, Turistika, Uznojem, Voda, Volyň, Wolin (město), Wolinský národní park, Západopomořanské vojvodství, 1720, 1999, 967.
Administrativní dělení Polska
Polská vojvodství Polsko (Polska, oficiálním celým názvem Rzeczpospolita Polska) má 3 úrovně administrativního dělení.
Nový!!: Wolin a Administrativní dělení Polska · Vidět víc »
Štětín
Štětín (výslovnost) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska.
Nový!!: Wolin a Štětín · Vidět víc »
Štětínský záliv
Štětínský záliv (nebo) je záliv Baltského moře u břehů Německa (Meklenbursko-Přední Pomořansko) a Polska (Západopomořanské vojvodství).
Nový!!: Wolin a Štětínský záliv · Vidět víc »
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Nový!!: Wolin a Baltské moře · Vidět víc »
Dziwna
Dziwna je průliv 32,4 km dlouhý v Západopomořanském vojvodství v Polsku, kterým protéká voda ze Štětínského zálivu (řeka Odra) do Baltského moře.
Nový!!: Wolin a Dziwna · Vidět víc »
Gmina
Mapa rozdělení Polska na gminy Gmina (z německého „Gemeinde“) je polská územněsprávní jednotka.
Nový!!: Wolin a Gmina · Vidět víc »
Kilometr čtvereční
Kilometr čtvereční Kilometr čtvereční (též kilometr čtverečný, značka km², v cizině někdy qkm) je jednotka pro plošný obsah.
Nový!!: Wolin a Kilometr čtvereční · Vidět víc »
Kopec
Kopec je obecné označení pro vyvýšené povrchové tvary georeliéfu různého tvaru a velikosti bez přesné morfometrické charakteristiky.
Nový!!: Wolin a Kopec · Vidět víc »
Les
Les je území hustě porostlé stromy.
Nový!!: Wolin a Les · Vidět víc »
Měšek I.
Měšek I., někdy také nazýván Mečislav, (asi 935 – 25. května 992) byl nejstarším historicky doloženým polským knížetem z rodu Piastovců.
Nový!!: Wolin a Měšek I. · Vidět víc »
Międzyzdroje
Międzyzdroje je město v Polsku v Západopomořanském vojvodství v okrese Kamień.
Nový!!: Wolin a Międzyzdroje · Vidět víc »
Nadmořská výška
HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).
Nový!!: Wolin a Nadmořská výška · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Wolin a Němci · Vidět víc »
Německá říše
Německá říše je historický oficiální název prvního německého národního státu používaný od 25. ledna 1871 do roku 1943, kdy byl dne 26. června zaveden oficiální název Velkoněmecká říše (Großdeutsches Reich).
Nový!!: Wolin a Německá říše · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Wolin a Německo · Vidět víc »
Ostrov
Ostrov Tenerife Ostrov je pevnina menší než kontinent a větší než skála, která vystupuje nad hladinu vody.
Nový!!: Wolin a Ostrov · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Wolin a Polsko · Vidět víc »
Pomořanština
Pomořanština je souhrnné označení pro vymřelé západoslovanské nářečí, kterým mluvili Slované na pobřeží Baltského moře západně od dolní Visly a východně od Trávy v dnešním Meklenbursku-Předním Pomořansku v Německu a Západním Pomořansku v Polsku v 6.
Nový!!: Wolin a Pomořanština · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Wolin a Praslovanština · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Wolin a Prusko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Wolin a Slované · Vidět víc »
Svina
Svina (pomořansky: Swina) je průliv v Západopomořanském vojvodství v Polsku tekoucí ze Štětínského zálivu do Baltského moře mezi ostrovy Uznojem a Volyň.
Nový!!: Wolin a Svina · Vidět víc »
Svinoústí
Svinoústí (polsky Świnoujście, německy Swinemünde, česky též Ústí nad Svinou) je okresní a lázeňské přístavní město v Západopomořanském vojvodství v severním Polsku, nacházející se na třech velkých ostrovech – Uznojem (Usedom), Volyň (Wolin) a Karsibór a 44 malých, neobývaných.
Nový!!: Wolin a Svinoústí · Vidět víc »
Turistická značka
zříceninou Dívčí kámen Turistická značka je symbol nebo tabulka, jejímž účelem je poskytnout turistům informaci o směru cesty, případně též o vzdálenostech, podmínkách průchodnosti, popisech míst atd.
Nový!!: Wolin a Turistická značka · Vidět víc »
Turistika
Turista Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí.
Nový!!: Wolin a Turistika · Vidět víc »
Uznojem
Mapa ostrova Uznojem (pomořansky Ùznôm) je pobřežní ostrov Baltského moře na hranici Polska (městský okres Svinoústí, Západopomořanské vojvodství) a Německa (Zemský okres Přední Pomořansko-Greifswald, Meklenbursko-Přední Pomořansko), který uzavírá ze severu Štětínský záliv (vody řeky Odra).
Nový!!: Wolin a Uznojem · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Wolin a Voda · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: Wolin a Volyň · Vidět víc »
Wolin (město)
Wolin (historicky Volyn) je město a gmina na ostrově stejného jména v severozápadním cípu Polska.
Nový!!: Wolin a Wolin (město) · Vidět víc »
Wolinský národní park
Wolinský národní park,, je polský národní park nacházející se v Západopomořanském vojvodství na ostrově Wolin mezi Štětínským zálivem a Baltským mořem.
Nový!!: Wolin a Wolinský národní park · Vidět víc »
Západopomořanské vojvodství
Západopomořanské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.
Nový!!: Wolin a Západopomořanské vojvodství · Vidět víc »
1720
1720 (MDCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Wolin a 1720 · Vidět víc »
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Wolin a 1999 · Vidět víc »
967
Bez popisu.
Nový!!: Wolin a 967 · Vidět víc »
