23 vztahy: Abdalláh I., Alí ibn Husajn, Ammán, Arabština, Athény, Fajsal I., Fajsal II., Ghazi I., Hášimovci, Husajn ibn Alí al-Hášimí, Linie následnictví iráckého trůnu, Londýn, Paříž, Státní převrat, Thomas Edward Lawrence, 14. červenec, 18. říjen, 1898, 1923, 1933, 1958, 1970, 28. únor.
Abdalláh I.
Abdalláh I. (arabsky: عبد الله الأول بن الحسين; Abd Alláh ibn al-Husajn) z dynastie Hášimovců, 1882 Mekka, Osmanská říše – 20. července 1951 Jeruzalém, Jordánsko, byl v letech 1946–1951 první jordánský král a předtím v letech 1921–1946 emír Zajordánska (po dobu trvání Britského mandátu Palestina).
Nový!!: Zeid bin Husajn a Abdalláh I. · Vidět víc »
Alí ibn Husajn
Alí ibn Husajn (al-Hášimí) (arabsky: علي بن الحسين; Ali bin Husayn, *1879 Mekka, †14. června 1935 Bagdád) byl v letech 1924–1925 králem Hidžázu a šarifem a emírem Mekky.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Alí ibn Husajn · Vidět víc »
Ammán
Ammán (arabsky عَمَّان, dříve řecky Φιλαδελφια Filadelfia, latinsky Philadelphia), je hlavním městem Jordánska.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Ammán · Vidět víc »
Arabština
Arabština (al-lugha al-ʿarabíja) je semitský jazyk.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Arabština · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Athény · Vidět víc »
Fajsal I.
Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května 1883 – 8. září 1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Fajsal I. · Vidět víc »
Fajsal II.
Fajsal II. (arabsky: الملك فيصل الثاني, Faysal bin Ġāzī) z dynastie Hášimovců, 2. května 1935 Bagdád – 14. července 1958 tamtéž, byl od roku 1939 (resp. 1953) do své smrti posledním iráckým králem.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Fajsal II. · Vidět víc »
Ghazi I.
Ghazi I. (arabsky: غازي الأول, Ġāzī bin Fayṣal, také Gházi, 12. března 1912, Mekka – 4. dubna 1939) byl v letech 1933 až 1939 irácký král.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Ghazi I. · Vidět víc »
Hášimovci
Hášimovci (arabsky al-Hášimí) také Hášimové nebo dynastie Hášimovců je současný vládnoucí rod v Jordánsku (od 1921). Nejprve vládli v Hidžázu (1916–1925), odkud byli vytlačeni panovníky z dynastie Saúdů. Vládli také v Iráku (v letech 1921–1958) a krátce i v Sýrii (1920). Za zakladatele dynastie je pokládán Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf (odhadem 464–497 n. l.) praděd proroka Muhammada, již oba pocházeli z kmene Kurajšovci, kde Hášim ibn ''ʿ''Abd Manáf položil základ linie Banú Hášim, tj. pozdějších Hášimovců. Dnešní Hášimovci jsou tedy větví rodu Banú Hášim, jež byla jednou z větví kmene Kurajšovců. Za zakladatele moderní éry dynastie je považován Husajn ibn ''ʿ''Alí al-Hášimí, který byl v roce 1916 prohlášen králem Hidžázu. Synové Husajna ibn ''ʿ''Alího, obsadili také trůny Sýrie (krátce v roce 1920), Iráku (do 1958) a Jordánska, kde rod vládne dodnes. O rok později však abdikuje a na jeho místo nastupuje jeho nejstarší syn Alí, který ovšem ztrácí trůn v důsledku vojenské porážky ve prospěch ''ʿ''Abda ''ʿ''Azíze al-Saúda, čímž Hášimovci roku 1925 přicházejí o Hidžáz. Hášimovci se považují za potomky legendárního proroka Muhammada, přičemž jsou patrně nejznámějším muslimským rodem, který to o sobě prohlašuje a zřejmě oprávněně. Tuto tezi stavějí na tom že jsou potomky Hasana ibn ʿAlího syna Fátimy (Muhammadovy dcery) a jejího manžela ʿAlího. Současný jordánský král Abdalláh II. je údajně ve 43. generaci přímým potomkem proroka Muhammada.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Hášimovci · Vidět víc »
Husajn ibn Alí al-Hášimí
Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: حسین بن علی; Ḥusayn bin Ali) byl v letech 1916 až 1924 králem Hidžázu, předtím v letech 1908 až 1916 šarifem a emírem Mekky, centra Hidžázu.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Husajn ibn Alí al-Hášimí · Vidět víc »
Linie následnictví iráckého trůnu
iráckého království Následnictví iráckého trůnu užívalo za dob monarchie jako systému určení následníka trůnu salické právo vzhledem k muslimským zvykům, kdy jsou ženy a jejich potomci úplně vyloučeni z následnictví trůnu.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Linie následnictví iráckého trůnu · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Londýn · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Zeid bin Husajn a Paříž · Vidět víc »
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Státní převrat · Vidět víc »
Thomas Edward Lawrence
Plukovník Thomas Edward Lawrence, známý jako Lawrence z Arábie (16. srpna 1888, Tremadoc, Wales – 19. května 1935, Clouds Hill, Anglie) byl britský voják, cestovatel a arabista.
Nový!!: Zeid bin Husajn a Thomas Edward Lawrence · Vidět víc »
14. červenec
14.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 14. červenec · Vidět víc »
18. říjen
18.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 18. říjen · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 1898 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 1923 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 1933 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 1958 · Vidět víc »
1970
1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 1970 · Vidět víc »
28. únor
28.
Nový!!: Zeid bin Husajn a 28. únor · Vidět víc »