Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Země

Index Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

325 vztahy: Afélium, Afrika, Akrece, Alexandrie, Antarktida, Apollo 17, Archea, Argon, Asie, Úranos, Astenosféra, Astronomický symbol, Asuán, Atlantský oceán, Atmosféra, Atmosféra Země, Austrálie (kontinent), Šíření tepla prouděním, Živce, Živočichové, Bakterie, Baltika, Biom, Biosféra, Cestování, Chaos (mytologie), Charon (měsíc), Chemická reakce, Chemie, Chimborazo, Cruithne (planetka), Déšť, Deformace, Den, Desková tektonika, Diplomacie, Doba ledová, Doba oběhu, Draslík, Dráhová rezonance, Druh, Dusík, Dynamo, Ekliptika, Elektron, Elipsa, Elipsoid, Eratosthenés z Kyrény, Eroze, Eukaryota, ..., Eurasie, Evropa, Excentricita dráhy, Exosféra, Explorer 1, Fauna, Fotosyntéza, Fyzická geografie, Fyzikální pole, Gaia, Geocentrismus, Geochemie, Geofyzika, Geoid, Geologie, Gondwana, Google Earth, Gravitační diferenciace, Gravitace, Greenwich (londýnský obvod), Gutenbergova diskontinuita, Helium, Heterotrofie, Hillova sféra, Hliník, Hmotnost, Hnití, Hořčík, Hornina, Houby, Hustota, Hvězdný čas, Hydrosféra, Hydrostatický tlak, Indický oceán, Ionosféra, Jaro, Jezero, Jižní Amerika, Jižní pól, Jižní polokoule, Jura, Kartografie, Kaspické moře, Křemík, Kilogram, Kobalt, Koloběh kyslíku, Koloběh uhlíku, Koloběh vody, Kometa, Kontinent, Kontinentální kůra, Koordinovaný světový čas, Korálový útes, Koule, Kružnice, Krystal, Květena, Kyslík, Laurasie, Laurentie, Látka, Láva, Léto, Les, Limnologie, Litosféra, Londýn, Luna 1, Magma, Magmatický oceán, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Magnetosféra, Mapa, Mapové zobrazení, Marianský příkop, Mars (planeta), Měsíční fáze, Měsíc, Měsíc (satelit), Merkur (planeta), Meteor, Meteorologie, Metr, Mezosféra, Milankovičovy cykly, Miliarda, Minerál, Mnohobuněčnost, Moře, Mohorovičićova diskontinuita, Molekula, Mount Everest, Mrtvé moře, Nadmořská výška, NASA, NASA World Wind, National Geographic Society, Námořní mapa, Námořní míle, Národ, Neutrino, Newtonův gravitační zákon, Nikl, Noosféra, Novověk, Nutace, Oběžná dráha, Obchod, Objem, Objemový průtok, Oblačnost, Oblak, Obloha, Oceán, Oceánská kůra, Odstředivá síla, Ofiolitový komplex, Olovo, Organická látka, Organismus, Otáčení, Oxid uhličitý, Ozon, Paleontologie, Pangea, Panthalassa, Pára, Pásemné pohoří, Pedosféra, Peridotit, Perihélium, Planeta, Planetární diferenciace, Planetesimála, Planetka, Planetologie, Plášťový chochol, Plochá Země, Pluto (trpasličí planeta), Plyn, Podnebí, Podzemní voda, Podzim, Polární kruh, Poledník, Poloměr, Populace, Potok, Povodí, Povrch Země, Povrchová voda, Pozice Země ve vesmíru, Precese zemské osy, Prokaryota, Proton, Protoplaneta, Protoplanetární disk, Radioaktivita, Ráz těles, Roční období, Rodinie, Rok, Rostliny, Rotace Země, Rovník, Rovnoběžka, Saltonské moře, Síra, Sedimentace (geologie), Sedimentární hornina, Seismická tomografie, Seismická vlna, Setrvačník, Severní Amerika, Severní pól, Severní polokoule, Sibiř (kontinent), Siločáry, Sinice, Skleníkový efekt, Slapová síla, Slapové jevy, Slunce, Sluneční energie, Sluneční soustava, Sluneční terminátor, Sluneční vítr, Slunovrat, Sníh, Sodík, Sopečné plyny, Sopka, Srážky, Stáří Země, Stát, Středooceánský hřbet, Stratosféra, Stromboli, Subdukce, Superkontinent, Světový oceán, Symetrie, Tíhové zrychlení, Těžiště, Tektonická deska, Tektonika, Tellur, Teorie sněhové koule, Teorie velkého impaktu, Teplo, Teplota, Terestrická planeta, Termální pramen, Termosféra, Tethys (moře), Tichý oceán, Titan (prvek), Titáni, Točivý moment, Troján, Tropický podnebný pás, Troposféra, Uhlík, Ultrafialové záření, Ultramafická hornina, Unicode, Uran (prvek), V, Van Allenovy pásy, Vápenec, Vápník, Vázaná rotace, Vítr, Vektor, Velká poloosa dráhy, Venuše (planeta), Vesmír, Voda, Vodík, Vodní doprava, Vodní nádrž, Vodní pára, Vodní tok, Vulkanismus, Vzduch, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Vznik života, Watt, Wide-field Infrared Survey Explorer, Zatmění Měsíce, Zatmění Slunce, Záření, Základní poledník, Záliv, Země, Zeměpisná šířka, Zeměpisná délka, Zeměpisné rekordy světa, Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011, Zemská kůra, Zemská osa, Zemské jádro, Zemský plášť, Zima, Zploštění, 1851, 1968, 1995, 1999, 24. prosinec, 3. leden, 4. červenec. Rozbalte index (275 více) »

Afélium

Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.

Nový!!: Země a Afélium · Vidět víc »

Afrika

Afrika (anglicky, francouzsky, portugalsky, arabsky أفريقيا,, amharsky አፍሪቃ,, svahilsky) je třetí největší kontinent po Asii a Americe s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi a včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.

Nový!!: Země a Afrika · Vidět víc »

Akrece

Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.

Nový!!: Země a Akrece · Vidět víc »

Alexandrie

Alexandrie (řecky Ἀλεξάνδρεια Alexandreia, arabsky الإسكندرية Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernátu.

Nový!!: Země a Alexandrie · Vidět víc »

Antarktida

Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je čtvrtý největší kontinent.

Nový!!: Země a Antarktida · Vidět víc »

Apollo 17

Apollo 17, poslední let programu Apollo, je a na dlouhá léta ještě zůstane posledním letem člověka na Měsíc.

Nový!!: Země a Apollo 17 · Vidět víc »

Archea

Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.

Nový!!: Země a Archea · Vidět víc »

Argon

Argon, chemická značka Ar, (lat. Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.

Nový!!: Země a Argon · Vidět víc »

Asie

Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.

Nový!!: Země a Asie · Vidět víc »

Úranos

Úranos a Gaia Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie) Tycho Brahe: Bůh Úranos Úranos (latinsky Caelus) byl v řecké mytologii první bůh nebes (ačkoliv byl titán) a nebe samo.

Nový!!: Země a Úranos · Vidět víc »

Astenosféra

Litosféra plovoucí na astenosféře Astenosféra je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek.

Nový!!: Země a Astenosféra · Vidět víc »

Astronomický symbol

Astronomický symbol je znak, který se používá pro zjednodušené zobrazení různých vesmírných těles.

Nový!!: Země a Astronomický symbol · Vidět víc »

Asuán

Asuán (أسوان, oficiální transkripce Aswān) je město na jihu Egypta, často nazývané branou černé Afriky.

Nový!!: Země a Asuán · Vidět víc »

Atlantský oceán

Antarktických oblastí Atlantský oceán, jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.

Nový!!: Země a Atlantský oceán · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Nový!!: Země a Atmosféra · Vidět víc »

Atmosféra Země

Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.

Nový!!: Země a Atmosféra Země · Vidět víc »

Austrálie (kontinent)

Austrálie (anglicky Australia) je světadíl s nejmenší rozlohou a nejmenší průměrnou nadmořskou výškou.

Nový!!: Země a Austrálie (kontinent) · Vidět víc »

Šíření tepla prouděním

zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.

Nový!!: Země a Šíření tepla prouděním · Vidět víc »

Živce

Draselný živec Živce jsou skupinou horninotvorných minerálů z oddělení tektosilikátů.

Nový!!: Země a Živce · Vidět víc »

Živočichové

Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.

Nový!!: Země a Živočichové · Vidět víc »

Bakterie

Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.

Nový!!: Země a Bakterie · Vidět víc »

Baltika

Mapa kontinentu Baltika je prehistorický kontinent, zahrnující zhruba dnešní území severní a východní Evropy.

Nový!!: Země a Baltika · Vidět víc »

Biom

Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek (tj. a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev).

Nový!!: Země a Biom · Vidět víc »

Biosféra

Biosféra (též živý obal Země) je část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života.

Nový!!: Země a Biosféra · Vidět víc »

Cestování

Socha věnovaná fenoménu cestovatele. Oviedo, Španělsko Cestování znamená přepravu lidí účastnících se cesty či výletu nebo proces či čas vystihující osobu či objekt v pohybu z jednoho místa na druhé.

Nový!!: Země a Cestování · Vidět víc »

Chaos (mytologie)

V řecké mytologii je Chaos (χάος, 2. pád Chaosu) počátek a pramen všeho na světě.

Nový!!: Země a Chaos (mytologie) · Vidět víc »

Charon (měsíc)

Bez popisu.

Nový!!: Země a Charon (měsíc) · Vidět víc »

Chemická reakce

Chemická reakce je proces vedoucí za vhodných podmínek ke změně chemické struktury chemických látek.

Nový!!: Země a Chemická reakce · Vidět víc »

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία, česky lučba) je věda, která se zabývá vlastnostmi, složením, přípravou, strukturou anorganických a organických látek a jejich vzájemnými interakcemi.

Nový!!: Země a Chemie · Vidět víc »

Chimborazo

Mount Chimborazo nebo Chimborazo je vyhaslý čtvrtohorní stratovulkán.

Nový!!: Země a Chimborazo · Vidět víc »

Cruithne (planetka)

Oběžná dráha Země a Cruithne 3753 Cruithne je blízkozemní planetka, která patří do Atenovy skupiny.

Nový!!: Země a Cruithne (planetka) · Vidět víc »

Déšť

Déšť Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch.

Nový!!: Země a Déšť · Vidět víc »

Deformace

Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.

Nový!!: Země a Deformace · Vidět víc »

Den

Den je jednotka času trvající 24 hodin a také denní doba, čas mezi východem a západem slunce, tedy opak noci.

Nový!!: Země a Den · Vidět víc »

Desková tektonika

Obrázek ukazuje rozložení tektonických desek, jak byly zmapovány ve druhé polovině 20. století Tectonicsplates (preserved surfaces) Desková tektonika je komplexní vědecká teorie zabývající se dynamickým vývojem systému tektonických desek na povrchu Země v návaznosti na procesy a strukturu zemského pláště.

Nový!!: Země a Desková tektonika · Vidět víc »

Diplomacie

Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí nejen pěstování styků mezi různými státy, ale především řešení mezinárodních problémů.

Nový!!: Země a Diplomacie · Vidět víc »

Doba ledová

Relativní rozdíl průměrných teplot vzhledem k současnosti za posledních 800 tisíc let podle ledovcových záznamů (projekt EPICA) Nárůst hladiny moří po poslední době ledové Doba ledová je relativně studené, suché a prašné klimatické období.

Nový!!: Země a Doba ledová · Vidět víc »

Doba oběhu

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Nový!!: Země a Doba oběhu · Vidět víc »

Draslík

Draslík (chemická značka K, Kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech.

Nový!!: Země a Draslík · Vidět víc »

Dráhová rezonance

Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.

Nový!!: Země a Dráhová rezonance · Vidět víc »

Druh

Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.

Nový!!: Země a Druh · Vidět víc »

Dusík

Dusík, chemická značka N (lat. Nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Země a Dusík · Vidět víc »

Dynamo

Dynamo v muzeu E.A.G Dynamo je točivý elektrický stroj, přeměňující mechanickou energii z rotoru hnacího stroje na elektrickou energii ve formě stejnosměrného elektrického proudu.

Nový!!: Země a Dynamo · Vidět víc »

Ekliptika

Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.

Nový!!: Země a Ekliptika · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Nový!!: Země a Elektron · Vidět víc »

Elipsa

Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.

Nový!!: Země a Elipsa · Vidět víc »

Elipsoid

Elipsoid Elipsoid je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů, jejichž poloha vůči zadanému bodu (středu) splňuje podmínky dané následující nerovnicí.

Nový!!: Země a Elipsoid · Vidět víc »

Eratosthenés z Kyrény

Eratosthenés z Kyrény Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276-272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.

Nový!!: Země a Eratosthenés z Kyrény · Vidět víc »

Eroze

Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu Eroze podpořená nesprávnou orbou Eroze je přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu (půda, horniny, skály, apod.). Příčinou eroze je mechanické působení pohybujících se okolních látek - především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin.

Nový!!: Země a Eroze · Vidět víc »

Eukaryota

Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je velká skupina (doména) jednobuněčných a mnohobuněčných organismů, jako jsou například živočichové, rostliny, houby nebo prvoci.

Nový!!: Země a Eukaryota · Vidět víc »

Eurasie

Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.

Nový!!: Země a Eurasie · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je území brané buďto jako jeden ze šesti světadílů v jejich tradičních pojetích, nebo jako západní část Eurasie.

Nový!!: Země a Evropa · Vidět víc »

Excentricita dráhy

Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.

Nový!!: Země a Excentricita dráhy · Vidět víc »

Exosféra

Pohled na Měsíc přes část atmosféry ve vyšších oblastech Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země.

Nový!!: Země a Exosféra · Vidět víc »

Explorer 1

Explorer 1 (oficiálně Satellite 1958 Alpha) byla první družice vypuštěná Spojenými státy americkými.

Nový!!: Země a Explorer 1 · Vidět víc »

Fauna

Fauna Fauna je souhrnné označení té části přírody, kterou se zabývá zoologie, to znamená živočichy.

Nový!!: Země a Fauna · Vidět víc »

Fotosyntéza

Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Nový!!: Země a Fotosyntéza · Vidět víc »

Fyzická geografie

Skutečný pohled na zemský povrch a atmosféru Fyzická geografie je disciplína geografie, která zkoumá zákonitosti formování a dynamiky přírodní složky krajinné sféry.

Nový!!: Země a Fyzická geografie · Vidět víc »

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.

Nový!!: Země a Fyzikální pole · Vidět víc »

Gaia

Anselma Feuerbacha (1875) Gaia (řecky Γαῖα země, latinsky Tella nebo Terra), někdy také nazývána Gé je v řecké mytologii bohyně země a sama Země.

Nový!!: Země a Gaia · Vidět víc »

Geocentrismus

Geocentrismus je názor, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní.

Nový!!: Země a Geocentrismus · Vidět víc »

Geochemie

Geochemie je věda o chemickém složení Země, zkoumá obsah, distribuci a procesy migrace chemických prvků a jejich izotopů ve složkách geologického a životního prostředí na Zemi, zkoumá látkové a energetické toky, transport chemických komponent v čase a prostoru a jejich interakce s hydrosférou, atmosférou a biosférou.

Nový!!: Země a Geochemie · Vidět víc »

Geofyzika

Příklad geofyzikálního měření Geofyzika je multidisciplinární věda, který se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země.

Nový!!: Země a Geofyzika · Vidět víc »

Geoid

Mapa zvlnění geoidu v metrech (na základě gravitačního modelu EGM96 a referencích WGS84 elipsoidu) gravitačních jednotkách Geoid je fyzikální model povrchu Země při střední hladině světových oceánů.

Nový!!: Země a Geoid · Vidět víc »

Geologie

Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj.

Nový!!: Země a Geologie · Vidět víc »

Gondwana

náhled Gondwana byl superkontinent, který zahrnoval území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy.

Nový!!: Země a Gondwana · Vidět víc »

Google Earth

Google Earth je virtuální glóbus dříve známý jako Earth Viewer.

Nový!!: Země a Google Earth · Vidět víc »

Gravitační diferenciace

Gravitační diferenciace je druh diferenciace, kdy docházi vlivem gravitace k rozlišování taveniny či jiné látky na dvě a více různých složek.

Nový!!: Země a Gravitační diferenciace · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace, gravitační interakce je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty a právě tím se odlišuje od všech ostatních interakcí.

Nový!!: Země a Gravitace · Vidět víc »

Greenwich (londýnský obvod)

Greenwichský chrám Městská část Greenwich, oficiální název zní London Borough of Greenwich, je městským obvodem na jihovýchodě Londýna a je součástí Vnitřního Londýna.

Nový!!: Země a Greenwich (londýnský obvod) · Vidět víc »

Gutenbergova diskontinuita

Písmeno B označuje Gutenbergovu diskontinuitu Gutenbergova diskontinuita je část zemského obalu, která se nachází v hloubce 2900 kilometrů od zemské kůry, což představuje přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy (hlavně železem a niklem).

Nový!!: Země a Gutenbergova diskontinuita · Vidět víc »

Helium

Helium, chemická značka He, (lat. Helium) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny a tvořící druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Nový!!: Země a Helium · Vidět víc »

Heterotrofie

Heterotrofie (z řec. heterone - jiný a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku tzv.

Nový!!: Země a Heterotrofie · Vidět víc »

Hillova sféra

Lagrangeových bodů pro planetu, kolem níž obíhá jeden měsíc. Body L1 a L2 leží na hranici Hillovy sféry. Hillova sféra je oblast kolem nějakého tělesa (planety, měsíce), v níž má toto těleso silnější gravitační vliv než jiné masivnější těleso, kolem kterého obíhá.

Nový!!: Země a Hillova sféra · Vidět víc »

Hliník

Hliník (chemická značka Al) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.

Nový!!: Země a Hliník · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Země a Hmotnost · Vidět víc »

Hnití

Rozkládající se broskev sledovaná po 6 dnů v intervalech přibližně 12 hodin, kdy se postupně vytváří plíseň. Hnití (hniloba, rozklad, putrefakce) je chemický, biologicky podmíněný proces, při kterém dochází k rozkladu organických látek bez přístupu kyslíku.

Nový!!: Země a Hnití · Vidět víc »

Hořčík

Hořčík (chemická značka Mg, Magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.

Nový!!: Země a Hořčík · Vidět víc »

Hornina

sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.

Nový!!: Země a Hornina · Vidět víc »

Houby

Houby (Fungi, dříve Mycophyta) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám, ale nyní vyčleněnou jako samostatnou říši.

Nový!!: Země a Houby · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Země a Hustota · Vidět víc »

Hvězdný čas

Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem její osy.

Nový!!: Země a Hvězdný čas · Vidět víc »

Hydrosféra

Koloběh vody Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj.

Nový!!: Země a Hydrosféra · Vidět víc »

Hydrostatický tlak

Hydrostatický tlak je tlak, který vzniká v kapalině její tíhou.

Nový!!: Země a Hydrostatický tlak · Vidět víc »

Indický oceán

Mapa Indického oceánu (mimo antarktickou oblast) Batymetrická mapa Indického oceánu Maledivy Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi, nachází se mezi východním pobřežím Afriky, jižní částí Asie, západním pobřežím Austrálie a Antarktidou.

Nový!!: Země a Indický oceán · Vidět víc »

Ionosféra

Ionosféra má schopnost odrážet radiové vlny zpět k povrchu. Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů.

Nový!!: Země a Ionosféra · Vidět víc »

Jaro

kvetoucí strom Jaro (zastarale vesna) je jedno ze čtyř ročních období.

Nový!!: Země a Jaro · Vidět víc »

Jezero

Jezero v Bariloche (Argentina) Jezero je vodní nádrž, která je napájena povrchovou, srážkovou, popř.

Nový!!: Země a Jezero · Vidět víc »

Jižní Amerika

Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu, která se nachází na západní polokouli.

Nový!!: Země a Jižní Amerika · Vidět víc »

Jižní pól

Jižní pól na mapě Antarktidy'''(1) Jižní geografický pól'''(2) Jižní magnetický pól (2007)(3) Jižní geomagnetický pól(4) Jižní pól nedostupnosti Místo označující jižní geografický pól Jižní pól, též jižní točna na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu směrem k rovníku jeví, jako by se otáčela ve směru hodinových ručiček.

Nový!!: Země a Jižní pól · Vidět víc »

Jižní polokoule

Mapa světa, jižní polokoule je žlutě zvýrazněna (Antarktida není zakreslena) jižního pólu Jižní polokoule nebo jižní hemisféra je pojem označující část Země, která se rozkládá jižně od rovníku (0° s./j. z. š.) až k jižnímu pólu (+90° j. z. š.). Jižní polokoule zahrnuje čtyři kontinenty (Antarktida, Austrálie, většina Jižní Ameriky a část Afriky) a čtyři oceány (jižní část Atlantského oceánu, Indický oceán, jih Tichého oceánu a Jižní oceán).

Nový!!: Země a Jižní polokoule · Vidět víc »

Jura

Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.

Nový!!: Země a Jura · Vidět víc »

Kartografie

Ilustrační mapa Různá kartografická zobrazení Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.

Nový!!: Země a Kartografie · Vidět víc »

Kaspické moře

alt.

Nový!!: Země a Kaspické moře · Vidět víc »

Křemík

Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.

Nový!!: Země a Křemík · Vidět víc »

Kilogram

Přibližná podoba mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.

Nový!!: Země a Kilogram · Vidět víc »

Kobalt

Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.

Nový!!: Země a Kobalt · Vidět víc »

Koloběh kyslíku

Koloběh kyslíku Koloběh kyslíku je biogeochemický cyklus kyslíku, který koluje mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - zemskou atmosférou, biosférou a litosférou.

Nový!!: Země a Koloběh kyslíku · Vidět víc »

Koloběh uhlíku

uhličitanů a kerogenu. Koloběh uhlíku je biogeochemický cyklus, při němž se uhlík, který lze považovat za základní stavební kámen veškerých organických sloučenin, vyměňuje mezi biosférou, litosférou, hydrosférou a atmosférou.

Nový!!: Země a Koloběh uhlíku · Vidět víc »

Koloběh vody

Schéma koloběhu vody Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.

Nový!!: Země a Koloběh vody · Vidět víc »

Kometa

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa, zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.

Nový!!: Země a Kometa · Vidět víc »

Kontinent

Mapa světa, zobrazující barevně odlišené kontinenty Fullerova projekce zobrazuje povrch Země jako rozložený mnohostěn, veškerá pevnina se tak jeví téměř jako jeden celek Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je velkou souvislou pevninskou masou.

Nový!!: Země a Kontinent · Vidět víc »

Kontinentální kůra

1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Ukázka kontinentální kůry a její rozlohy. Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami, její spodní hranicí je Conradova diskontinuita.

Nový!!: Země a Kontinentální kůra · Vidět víc »

Koordinovaný světový čas

Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.

Nový!!: Země a Koordinovaný světový čas · Vidět víc »

Korálový útes

Satelitní snímek Velkého korálového útesu. Korálové útesy na mapě světa. Korálový útes je velký podmořský útvar, složený z korálů.

Nový!!: Země a Korálový útes · Vidět víc »

Koule

euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.

Nový!!: Země a Koule · Vidět víc »

Kružnice

Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.

Nový!!: Země a Kružnice · Vidět víc »

Krystal

Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).

Nový!!: Země a Krystal · Vidět víc »

Květena

Flora Květena (též flóra nebo rostlinstvo) je soubor rostlinných druhů určitého území.

Nový!!: Země a Květena · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, Oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Země a Kyslík · Vidět víc »

Laurasie

Mapa rozmístění kontinentů Laurasie byl severnější z obou kontinentů, na které se ve druhohorách rozpadl superkontinent Pangea.

Nový!!: Země a Laurasie · Vidět víc »

Laurentie

náhled Průběh srážky Laurentie s Avalonií a Baltikou Laurentie (též Severoamerický kratón) je kratón, který několikrát v historii Země existoval jako samostatný kontinent (je tomu tak i dnes, kdy tvoří kontinent Severní Ameriku).

Nový!!: Země a Laurentie · Vidět víc »

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).

Nový!!: Země a Látka · Vidět víc »

Láva

Postupující proud lávy Proud lávy ''pahoehoe'' Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem.

Nový!!: Země a Láva · Vidět víc »

Léto

Dánsku Léto je jedno z ročních období.

Nový!!: Země a Léto · Vidět víc »

Les

Les je území hustě porostlé stromy.

Nový!!: Země a Les · Vidět víc »

Limnologie

Ženevské jezero Limnologie (slovo pochází z řeckého) je věda o kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody.

Nový!!: Země a Limnologie · Vidět víc »

Litosféra

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště.

Nový!!: Země a Litosféra · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže.

Nový!!: Země a Londýn · Vidět víc »

Luna 1

Luna 1 (Луна 1) byla kosmická sonda SSSR.

Nový!!: Země a Luna 1 · Vidět víc »

Magma

Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.

Nový!!: Země a Magma · Vidět víc »

Magmatický oceán

Magmatický oceán je geologické označení pro rozsáhlou oblast vyvřelého magmatu na povrchu, které nejspíše vznikalo na začátku formování planet, během kterých byl jejich povrch roztavený a tedy bez pevné kůry.

Nový!!: Země a Magmatický oceán · Vidět víc »

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj (tedy elektrický proud).

Nový!!: Země a Magnetické pole · Vidět víc »

Magnetické pole Země

Znázornění magnetického pole Země(N) - severní pól(S) - jižní pól Polarita pole za posledních 169 miliónů let. Polarity za posledních 5 miliónů let. Současná polarita (černě) je střídána opačnou polaritou (bíle). Proměnlivost sklonu směru zemského magnetického pole k povrchu v letech 1590 - 1990. Posuv severního magnetického pólu v letech 1831 až 2007. Schematický nákres zemské magnetosféry Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země.

Nový!!: Země a Magnetické pole Země · Vidět víc »

Magnetosféra

Ilustrační obrázek magnetického pole okolo Země Magnetosféra je označení pro oblast kolem kosmického tělesa (jako hvězda, planeta atd.) ve kterém jsou sledované magnetické síly větší než v jeho okolí.

Nový!!: Země a Magnetosféra · Vidět víc »

Mapa

Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.

Nový!!: Země a Mapa · Vidět víc »

Mapové zobrazení

Mapové zobrazení, často též kartografická projekce, je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Nový!!: Země a Mapové zobrazení · Vidět víc »

Marianský příkop

Marianský příkop na mapě Tichého oceánu Marianský příkop je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od souostroví Mariany, poblíž ostrova Guam.

Nový!!: Země a Marianský příkop · Vidět víc »

Mars (planeta)

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.

Nový!!: Země a Mars (planeta) · Vidět víc »

Měsíční fáze

Schéma vzniku měsíčních fází: Pozorované osvětlení záleží na poloze Měsíce vůči Zemi Jednotlivé fáze Měsíce: 1 nov, 3 první čtvrť, 5 úplněk, 7 poslední čtvrť Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorována ze Země.

Nový!!: Země a Měsíční fáze · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Nový!!: Země a Měsíc · Vidět víc »

Měsíc (satelit)

Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

Nový!!: Země a Měsíc (satelit) · Vidět víc »

Merkur (planeta)

Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc a je tak menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

Nový!!: Země a Merkur (planeta) · Vidět víc »

Meteor

Letící meteor pozorován ze Země (Foto: NASA) Meteor (řec. meteóra, z met-aër, co se odehrává ve vzduchu, nad zemí; ve starší češtině také povětroň nebo létavice) je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou.

Nový!!: Země a Meteor · Vidět víc »

Meteorologie

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.

Nový!!: Země a Meteorologie · Vidět víc »

Metr

Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18.

Nový!!: Země a Metr · Vidět víc »

Mezosféra

Polární mezosférický oblak. Mezosféra (z řeckého slova mesos znamenající uprostřed) je vrstva zemské atmosféry, mezi stratosférou a termosférou.

Nový!!: Země a Mezosféra · Vidět víc »

Milankovičovy cykly

Vostok jsou dva nezávisle získány údaje o stavu vodní hladiny a teplotě oceánu. Vertikální linie jsou současné klimatické podmínky v roce 2000 Milankovičova teorie nebo Milankovičovy (klimatické) cykly jsou kvaziperiodicky se opakující systematické změny v příjmu slunečního záření, způsobené výkyvy v oběhu Zemského tělesa kolem Slunce v kombinaci s nehomogenitou příjmu Zemí (různé albedo či možnost zalednění na různých hemisférách).

Nový!!: Země a Milankovičovy cykly · Vidět víc »

Miliarda

Miliarda (zkratka mld.) je základní číslovka, která označuje číslo 1 000 000 000, tedy 109 (jednička a za ní devět nul), jinými slovy tisíc milionů.

Nový!!: Země a Miliarda · Vidět víc »

Minerál

300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako výsledek geologických procesů.

Nový!!: Země a Minerál · Vidět víc »

Mnohobuněčnost

url.

Nový!!: Země a Mnohobuněčnost · Vidět víc »

Moře

Dánsku Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem.

Nový!!: Země a Moře · Vidět víc »

Mohorovičićova diskontinuita

Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště.

Nový!!: Země a Mohorovičićova diskontinuita · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Země a Molekula · Vidět víc »

Mount Everest

Mount Everest (Džomolangma;, Sagarmátha), je s nadmořskou výškou 8848 m n. m. (podle starších údajů i 8850 m n. m.) nejvyšší hora na Zemi.

Nový!!: Země a Mount Everest · Vidět víc »

Mrtvé moře

Mrtvé moře (hebrejsky:, doslova „moře Soli;“; doslova „Mrtvé moře“) je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem na západě a Jordánskem na východě.

Nový!!: Země a Mrtvé moře · Vidět víc »

Nadmořská výška

HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na zemi k hladině některého moře (obvykle nejbližšího).

Nový!!: Země a Nadmořská výška · Vidět víc »

NASA

82 a 1992–dosud pečeť NASA Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, zkráceně NASA je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.

Nový!!: Země a NASA · Vidět víc »

NASA World Wind

Vrstva USGS Urban Areas Hi-Res Orthoimagery - Washington Software World Wind je virtuální glóbus z produkce NASA, určený k používání na osobních počítačích (PC) s prostředím Java SDK.

Nový!!: Země a NASA World Wind · Vidět víc »

National Geographic Society

National Geographic Society („Národní zeměpisná společnost“) je nezávislá nezisková vzdělávací instituce.

Nový!!: Země a National Geographic Society · Vidět víc »

Námořní mapa

Námořní mapa je grafická reprezentace moře a přilehlého pobřeží.

Nový!!: Země a Námořní mapa · Vidět víc »

Námořní míle

Odvození délky námořní míle Námořní míle je jednotka délky, která nepatří do soustavy SI (ale je na ni vázána definicí).

Nový!!: Země a Námořní míle · Vidět víc »

Národ

Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

Nový!!: Země a Národ · Vidět víc »

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Nový!!: Země a Neutrino · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Na základě analýzy pohybu Měsíce kolem Země, planet kolem Slunce a na základě znalosti Keplerových zákonů formuloval Newton tzv.

Nový!!: Země a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »

Nikl

Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.

Nový!!: Země a Nikl · Vidět víc »

Noosféra

Noosféra je slovo označující prostor myšlení (též idejí či duše).

Nový!!: Země a Noosféra · Vidět víc »

Novověk

Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.

Nový!!: Země a Novověk · Vidět víc »

Nutace

Rotace ('''R''', zeleně), precese ('''P''', modře) a nutace ('''N''', červeně) setrvačníku nebo planety Nutace (z lat. nutare, kývat, kolísat) je kývavý či kolísavý pohyb osy otáčení nedokonale symetrického rotujícího tělesa, jako je setrvačník, planeta nebo letící kulka.

Nový!!: Země a Nutace · Vidět víc »

Oběžná dráha

Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.

Nový!!: Země a Oběžná dráha · Vidět víc »

Obchod

Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze, případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).

Nový!!: Země a Obchod · Vidět víc »

Objem

Objem je veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Nový!!: Země a Objem · Vidět víc »

Objemový průtok

Objemový průtok (objemový tok) je objem kapaliny, který proteče jedním místem (celým průřezem v jednom místě trubice) za jednotku času.

Nový!!: Země a Objemový průtok · Vidět víc »

Oblačnost

Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky.

Nový!!: Země a Oblačnost · Vidět víc »

Oblak

kumulus, které se tvoří za pěkného počasí stratokumulus shora > Oblak estetika Oblak, též mrak nebo mračno (1. p. množného čísla a 4. p. oblaky i oblaka, 2. p. oblaků i oblak), je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet.

Nový!!: Země a Oblak · Vidět víc »

Obloha

Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (knižně nebo básnicky firmament (z lat. firmamentum vzpěra, sloup) nebo nebeská klenba) je ta část zemské atmosféry nebo vesmíru, která je viditelná z povrchu Země (nebo jiné planety).

Nový!!: Země a Obloha · Vidět víc »

Oceán

Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem).

Nový!!: Země a Oceán · Vidět víc »

Oceánská kůra

1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Stáří oceánské kůry, milióny let (Ma) před současností (2000). Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří.

Nový!!: Země a Oceánská kůra · Vidět víc »

Odstředivá síla

Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.

Nový!!: Země a Odstředivá síla · Vidět víc »

Ofiolitový komplex

Ordovické ofiolity v Gros Morne National Park na Newfoundlandu Ofiolitový komplex či ofiolity je soubor bazických a ultrabazických láv a menších lávových intruzí, který je často doprovázen páskovanými silicity.

Nový!!: Země a Ofiolitový komplex · Vidět víc »

Olovo

Olovo chemická značka: Pb (lat. Plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.

Nový!!: Země a Olovo · Vidět víc »

Organická látka

Dřevo je typická organická látka, kde převažuje celulóza, ale je tvořena i desítkami dalších sloučenin Organická látka (česky méně často ústrojná látka) je obecný název pro materiál, tvořený převážně organickými sloučeninami, který však obvykle obsahuje i příměsi anorganických sloučenin.

Nový!!: Země a Organická látka · Vidět víc »

Organismus

Organismus je v biologii i ekologii živá bytost.

Nový!!: Země a Organismus · Vidět víc »

Otáčení

Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.

Nový!!: Země a Otáčení · Vidět víc »

Oxid uhličitý

Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.

Nový!!: Země a Oxid uhličitý · Vidět víc »

Ozon

Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním) racionální chemický název trikyslík je alotropní modifikace kyslíku.

Nový!!: Země a Ozon · Vidět víc »

Paleontologie

Lebka dravého dinosaura druhu ''Tyrannosaurus rex'' Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích.

Nový!!: Země a Paleontologie · Vidět víc »

Pangea

Mapa Pangey Pangea (řecky všechny země) je jméno běžně používané pro superkontinent, který se formoval přibližně před 300 miliony let, existoval v paleozoiku a mezozoiku předtím, než se přibližně před 200 miliony let důsledkem deskové tektoniky rozdělil na menší kontinenty.

Nový!!: Země a Pangea · Vidět víc »

Panthalassa

spodního permu Panthalassa (řecký název pro všechna moře) je název původního praoceánu obklopujícího prakontinent nazývaný Pangea v dobách paleozoika a brzkého mezozoika.

Nový!!: Země a Panthalassa · Vidět víc »

Pára

Pára je obecné označení pro plynné skupenství nějaké látky.

Nový!!: Země a Pára · Vidět víc »

Pásemné pohoří

Pásemné pohoří je označení geografické oblasti, která je tvořena dlouhým pásem hor.

Nový!!: Země a Pásemné pohoří · Vidět víc »

Pedosféra

Půdní horizonty tvořící pedosféru, O - Organická hmota, A - Humusový horizont, B - spodní anorganický horizont, C - podložní hornina Pedosféra (z řeckého slova pedon.

Nový!!: Země a Pedosféra · Vidět víc »

Peridotit

Peridotit je magmatická hornina, která je pravděpodobně hlavní složkou svrchního pláště, tedy té části zemského tělesa, která se nachází pod zemskou kůrou.

Nový!!: Země a Peridotit · Vidět víc »

Perihélium

Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.

Nový!!: Země a Perihélium · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice ve sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji její gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze), je dominantní v zóně své oběžné dráhy (tj. vyčistila svou gravitací okolí vlastní oběžné dráhy od jiných těles) a není družicí (měsícem) jiného tělesa.

Nový!!: Země a Planeta · Vidět víc »

Planetární diferenciace

Vnitřní stavba Marsu Planetární diferenciace je proces v době formování planety, během kterého dochází k rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností.

Nový!!: Země a Planetární diferenciace · Vidět víc »

Planetesimála

Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.

Nový!!: Země a Planetesimála · Vidět víc »

Planetka

Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.

Nový!!: Země a Planetka · Vidět víc »

Planetologie

sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.

Nový!!: Země a Planetologie · Vidět víc »

Plášťový chochol

page.

Nový!!: Země a Plášťový chochol · Vidět víc »

Plochá Země

Tzv. Flammarionův dřevoryt, zobrazující poutníka na okraji světa Plochá Země je kosmologická představa z předvědecké éry, podle níž planeta Země není koule, ale rovná deska.

Nový!!: Země a Plochá Země · Vidět víc »

Pluto (trpasličí planeta)

Astronomický symbol Pluta Pluto, oficiální označení (134340) Pluto, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.

Nový!!: Země a Pluto (trpasličí planeta) · Vidět víc »

Plyn

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Země a Plyn · Vidět víc »

Podnebí

Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a dnes i člověkem.

Nový!!: Země a Podnebí · Vidět víc »

Podzemní voda

Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody Podzemní voda zahrnuje všechnu vodu, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin.

Nový!!: Země a Podzemní voda · Vidět víc »

Podzim

Podzim na VysočiněJaponsku Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou.

Nový!!: Země a Podzim · Vidět víc »

Polární kruh

Polární kruhy na mapě světa Na polárním kruhu ve Finsku, 1975 Polární kruh je myšlená kružnice na povrchu oběžnice, která vymezuje oblast, kde alespoň jeden den v roce centrální hvězda (slunce) nevystoupí nad obzor (nastane tzv. polární noc) nebo nesestoupí pod obzor (polární den).

Nový!!: Země a Polární kruh · Vidět víc »

Poledník

Poledník je pomyslná čára, vzniklá průnikem nějaké poloroviny, určené zemskou osou, a povrchu Země.

Nový!!: Země a Poledník · Vidět víc »

Poloměr

Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.

Nový!!: Země a Poloměr · Vidět víc »

Populace

Populace je soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě v daném čase.

Nový!!: Země a Populace · Vidět víc »

Potok

Šumavě Potok je přirozený vodní tok.

Nový!!: Země a Potok · Vidět víc »

Povodí

Mapa hlavních evropských povodí Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera.

Nový!!: Země a Povodí · Vidět víc »

Povrch Země

Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).

Nový!!: Země a Povrch Země · Vidět víc »

Povrchová voda

Povrchová voda, je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).

Nový!!: Země a Povrchová voda · Vidět víc »

Pozice Země ve vesmíru

Lidské znalosti pozice Země ve vesmíru se zlepšily díky 400 rokům pozorování pomocí teleskopů, a v posledním století se značně zvětšily.

Nový!!: Země a Pozice Země ve vesmíru · Vidět víc »

Precese zemské osy

Pohyb zemské osy: ''R''.

Nový!!: Země a Precese zemské osy · Vidět víc »

Prokaryota

Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které vznikly před 3–3,5 miliardami let.

Nový!!: Země a Prokaryota · Vidět víc »

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Nový!!: Země a Proton · Vidět víc »

Protoplaneta

Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.

Nový!!: Země a Protoplaneta · Vidět víc »

Protoplanetární disk

ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.

Nový!!: Země a Protoplanetární disk · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Nový!!: Země a Radioaktivita · Vidět víc »

Ráz těles

Ráz těles je střetnutí dvou těles.

Nový!!: Země a Ráz těles · Vidět víc »

Roční období

Jaro Léto Podzim Zima Roční období je jedna z hlavních částí roku.

Nový!!: Země a Roční období · Vidět víc »

Rodinie

Rodinie byl superkontinent v období neoproterozoika (mladších starohor).

Nový!!: Země a Rodinie · Vidět víc »

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Nový!!: Země a Rok · Vidět víc »

Rostliny

Rostliny (Plantae, též nově Archaeplastida či Primoplantae) je říše eukaryotických a převážně fotosyntetických organismů.

Nový!!: Země a Rostliny · Vidět víc »

Rotace Země

Animace zemské rotace okolo skutečné rotační osy. Rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy (pomyslná přímka spojující severní a jižní) zeměpisný pól.

Nový!!: Země a Rotace Země · Vidět víc »

Rovník

Rovník je pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly.

Nový!!: Země a Rovník · Vidět víc »

Rovnoběžka

Rovnoběžka je kružnice na povrchu koule se stejnou zeměpisnou šířkou φ. Je určena rovinou procházející zvoleným bodem rovnoběžně s rovinou rovníku.

Nový!!: Země a Rovnoběžka · Vidět víc »

Saltonské moře

Saltonské moře je slané jezero na jihu státu Kalifornie v USA.

Nový!!: Země a Saltonské moře · Vidět víc »

Síra

Síra (chemická značka S, Sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Nový!!: Země a Síra · Vidět víc »

Sedimentace (geologie)

Křemelinové vrstvy usazené ze schránek křemitých řas ''Diatomae'' Sedimentace je ukládání úlomkovitého, chemogenního nebo biogenního materiálu jako jsou nánosy řek, jazier, moří, ledovců nebo větru gravitací, zejména při vzniku sedimentárních hornin.

Nový!!: Země a Sedimentace (geologie) · Vidět víc »

Sedimentární hornina

pískovce z Namibie Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces).

Nový!!: Země a Sedimentární hornina · Vidět víc »

Seismická tomografie

seismické vlny šíří, určuje jejich dráhu a tedy i čas příchodu. Seismická tomografie je obdobou lékařské počítačové tomografie, která používá digitální seismogramy k rekonstrukci stavby Země (v budoucnosti snad také jiných planet).

Nový!!: Země a Seismická tomografie · Vidět víc »

Seismická vlna

Šíření seismických vln Zemí. Seismická vlna je vlna, která vzniká jakoukoliv náhlou deformací horniny.

Nový!!: Země a Seismická vlna · Vidět víc »

Setrvačník

Setrvačník od zařízení pro zápustkové kování Setrvačník je rotační zařízení pro akumulaci kinetické energie.

Nový!!: Země a Setrvačník · Vidět víc »

Severní Amerika

Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli.

Nový!!: Země a Severní Amerika · Vidět víc »

Severní pól

182x182px Topografie severního pólu Severní pól, též severní točna na Zemi je místo, kde zemská osa protíná zemský povrch, a ze kterého se navíc Země při pohledu dolů jeví, jako by se otáčela proti směru hodinových ručiček.

Nový!!: Země a Severní pól · Vidět víc »

Severní polokoule

Severní polokoule zvýrazněná žlutou barvou. Severní polokoule Severní polokoule nebo severní hemisféra se nazývá část planety Země která se rozkládá severně od rovníku (0° s/j. z. š.) po severní pól (+90° s. z. š.). Astronomické léto je na severní polokouli od 21. června do 22. září a astronomická zima je zde od 22. prosince do 22. března.

Nový!!: Země a Severní polokoule · Vidět víc »

Sibiř (kontinent)

Současná pozice v Asii Sibiř je bývalý kontinent, zahrnující dnešní území Sibiře.

Nový!!: Země a Sibiř (kontinent) · Vidět víc »

Siločáry

železných pilin na papíře Siločáry silového pole jsou myšlené čáry, které představují směr silového působení v různých bodech prostoru.

Nový!!: Země a Siločáry · Vidět víc »

Sinice

Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.

Nový!!: Země a Sinice · Vidět víc »

Skleníkový efekt

Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000-2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev je proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry.

Nový!!: Země a Skleníkový efekt · Vidět víc »

Slapová síla

Slapová síla je druhotný efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.

Nový!!: Země a Slapová síla · Vidět víc »

Slapové jevy

Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.

Nový!!: Země a Slapové jevy · Vidět víc »

Slunce

Astronomický symbol Slunce Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V.

Nový!!: Země a Slunce · Vidět víc »

Sluneční energie

upright.

Nový!!: Země a Sluneční energie · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava, ovšem Česká astronomická společnost doporučuje psaní s velkým S, tedy Sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Země a Sluneční soustava · Vidět víc »

Sluneční terminátor

UTC Merkur ISS Sluneční terminátor je rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí planety nebo měsíce sluneční soustavy.

Nový!!: Země a Sluneční terminátor · Vidět víc »

Sluneční vítr

Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.

Nový!!: Země a Sluneční vítr · Vidět víc »

Slunovrat

Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci.

Nový!!: Země a Slunovrat · Vidět víc »

Sníh

Zasněžená krajina. Sníh je specifická forma ledu, pevného skupenství vody.

Nový!!: Země a Sníh · Vidět víc »

Sodík

Sodík (chemická značka Na Natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.

Nový!!: Země a Sodík · Vidět víc »

Sopečné plyny

erupce vulkánu Augustine v roce 2006 kaldeře sopky Mount St. Helens, kdy plyny nemohly volně vystoupit na povrch, což vedlo k jejich akumulaci a růstu jejich tlaku na nadloží Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu.

Nový!!: Země a Sopečné plyny · Vidět víc »

Sopka

Mexiku Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin, tzv.

Nový!!: Země a Sopka · Vidět víc »

Srážky

Dlouhodobý denní průměr srážek Atmosférické srážky (či jen srážky) jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů.

Nový!!: Země a Srážky · Vidět víc »

Stáří Země

Sluneční soustava - poloměry oběžných drah ani velikosti planet nejsou v pravém měřítku Stáří Země je přibližně 4,54 miliardy let s nepřesností jeho určení ± 70 milionů let (tedy větší než ± 1%).

Nový!!: Země a Stáří Země · Vidět víc »

Stát

Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).

Nový!!: Země a Stát · Vidět víc »

Středooceánský hřbet

černým kuřákem Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní, které je lemováno transformními zlomy, jež rozdělují zlom do dílčích segmentů.

Nový!!: Země a Středooceánský hřbet · Vidět víc »

Stratosféra

Vrstvy zemské atmosféry Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře.

Nový!!: Země a Stratosféra · Vidět víc »

Stromboli

Poloha ostrova Stromboli. Stromboli (12,2 km²) je malý ostrov ležící v Tyrhénském moři tvořený stejnojmennou, stále aktivní sopkou.

Nový!!: Země a Stromboli · Vidět víc »

Subdukce

Ilustrace subdukce desky Juan de Fuca pod Severoamerickou desku Subdukce je označení z deskové tektoniky pro jev, kdy se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou.

Nový!!: Země a Subdukce · Vidět víc »

Superkontinent

Superkontinenty Laurasie a Gondwana Superkontinent vzniká spojením všech kontinentů na Zemi.

Nový!!: Země a Superkontinent · Vidět víc »

Světový oceán

Oceán Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.

Nový!!: Země a Světový oceán · Vidět víc »

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Nový!!: Země a Symetrie · Vidět víc »

Tíhové zrychlení

Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu těles na povrchu kosmického tělesa (například Země).

Nový!!: Země a Tíhové zrychlení · Vidět víc »

Těžiště

Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.

Nový!!: Země a Těžiště · Vidět víc »

Tektonická deska

Mapa hlavních tektonických desek. Tectonics plates (preserved surfaces) sopky na hranicích tektonických desek. Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu.

Nový!!: Země a Tektonická deska · Vidět víc »

Tektonika

Kalifornii při leteckém pohledu Tektonika je část geologie zabývající se poruchami zemské kůry.

Nový!!: Země a Tektonika · Vidět víc »

Tellur

Tellur, chemická značka Te, lat. Tellurium (z lat. Tellus znamenající země) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.

Nový!!: Země a Tellur · Vidět víc »

Teorie sněhové koule

Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů.

Nový!!: Země a Teorie sněhové koule · Vidět víc »

Teorie velkého impaktu

jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza vysvětlující vznik Měsíce.

Nový!!: Země a Teorie velkého impaktu · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q - calorique - Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Nový!!: Země a Teplo · Vidět víc »

Teplota

Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Země a Teplota · Vidět víc »

Terestrická planeta

Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.

Nový!!: Země a Terestrická planeta · Vidět víc »

Termální pramen

Termální pramen na Islandu Termální pramen či horký pramen (tradičně českým také "teplice") je speciální druh pramenu, ze kterého vystupuje ohřátá voda často obohacená o minerální složky.

Nový!!: Země a Termální pramen · Vidět víc »

Termosféra

Termosféra je vrstva zemské atmosféry, která se nachází nad mezosférou, dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři ji umísťují až do výšky okolo 700 km.

Nový!!: Země a Termosféra · Vidět víc »

Tethys (moře)

Tethys bylo prehistorické moře rovnoběžkového směru.

Nový!!: Země a Tethys (moře) · Vidět víc »

Tichý oceán

pobřeží Pacifiku Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.

Nový!!: Země a Tichý oceán · Vidět víc »

Titan (prvek)

Titan, chemická značka Ti, (lat. Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.

Nový!!: Země a Titan (prvek) · Vidět víc »

Titáni

pergamském oltáři Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.

Nový!!: Země a Titáni · Vidět víc »

Točivý moment

momentem hybnosti L Točivý moment nebo také kroutivý moment vyjadřuje působení síly na bod vzdálený od osy otáčení (hřídele).

Nový!!: Země a Točivý moment · Vidět víc »

Troján

Marsu a Jupiteru.Troján (někdy též trojan či spíše zastarale trójan) je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru.

Nový!!: Země a Troján · Vidět víc »

Tropický podnebný pás

klimatické zóny Země, kde je ve dvanácti měsících v roce průměrná teplota nad 18 °C (64 °F). Tropický podnebný pás neboli tropy či tropické šířky jsou oblasti s tropickým podnebím.

Nový!!: Země a Tropický podnebný pás · Vidět víc »

Troposféra

Troposféra je část atmosféry sahající od zemského povrchu k tropopauze, jež odděluje troposféru od výše ležící stratosféry.

Nový!!: Země a Troposféra · Vidět víc »

Uhlík

Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.

Nový!!: Země a Uhlík · Vidět víc »

Ultrafialové záření

Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Nový!!: Země a Ultrafialové záření · Vidět víc »

Ultramafická hornina

Klasifikační diagram ultramafických hornin dle IUGS. Barevné pole znázorňuje oblast peridotitů. Ultramafická hornina označuje skupinu magmatických hornin, které jsou složené v převážné míře pouze z mafitů a to např.

Nový!!: Země a Ultramafická hornina · Vidět víc »

Unicode

Logo Unicode konsorcia Unicode je technická norma pro oblast výpočetní techniky definující konzistentní kódování pro reprezentaci a zpracovávání textů použitelné pro většinu písem používaných v současnosti na Zemi.

Nový!!: Země a Unicode · Vidět víc »

Uran (prvek)

Uran je radioaktivní chemický prvek stříbrobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.

Nový!!: Země a Uran (prvek) · Vidět víc »

V

V je 22.

Nový!!: Země a V · Vidět víc »

Van Allenovy pásy

Schéma Van Allenových pásů v okolí Země Van Allenovy radiační pásy nebo jen radiační pásy jsou oblasti v okolí planety, ve kterých je zachycené korpuskulární záření (energetické ionty a elektrony).

Nový!!: Země a Van Allenovy pásy · Vidět víc »

Vápenec

tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.

Nový!!: Země a Vápenec · Vidět víc »

Vápník

Vápník (chemická značka Ca, Calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.

Nový!!: Země a Vápník · Vidět víc »

Vázaná rotace

Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.

Nový!!: Země a Vázaná rotace · Vidět víc »

Vítr

Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.

Nový!!: Země a Vítr · Vidět víc »

Vektor

Vektor představuje ve fyzice a vektorovém počtu veličinu, která má kromě velikosti i směr.

Nový!!: Země a Vektor · Vidět víc »

Velká poloosa dráhy

Velká poloosa Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.

Nový!!: Země a Velká poloosa dráhy · Vidět víc »

Venuše (planeta)

Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.

Nový!!: Země a Venuše (planeta) · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Země a Vesmír · Vidět víc »

Voda

Voda, sumárním vzorcem (zároveň však racionálním) H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.

Nový!!: Země a Voda · Vidět víc »

Vodík

Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru.

Nový!!: Země a Vodík · Vidět víc »

Vodní doprava

Volha Kielský průplav Dortmund-Ems-Kanál Hamburgu Vodní doprava je druh dopravy, který je zajišťován plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou.

Nový!!: Země a Vodní doprava · Vidět víc »

Vodní nádrž

Vodní nádrž Letovice Vodní nádrž je vodohospodářská stavba k dlouhodobějšímu zadržení vody (například rybník, rybniční soustava, příkladem třeba Ratajské rybníky) nebo vzniklá přírodními poměry v krajině jako přírodní jezero (například Černé jezero).

Nový!!: Země a Vodní nádrž · Vidět víc »

Vodní pára

Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.

Nový!!: Země a Vodní pára · Vidět víc »

Vodní tok

Vodní tok (vodoteč) je koryto s vodou, která odtéká z povodí.

Nový!!: Země a Vodní tok · Vidět víc »

Vulkanismus

Několik druhů vulkanických projevů Ilustrativní nákres jednotlivých druhů vulkanismu Vulkanismus nebo také sopečná činnost popř.

Nový!!: Země a Vulkanismus · Vidět víc »

Vzduch

mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.

Nový!!: Země a Vzduch · Vidět víc »

Vznik a vývoj sluneční soustavy

protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.

Nový!!: Země a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »

Vznik života

života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je v současnosti ne zcela vyjasněná událost, během které se z neživé hmoty stala hmota živá, jež se začala rozmnožovat, vyvíjet a přeměňovat svoje okolí.

Nový!!: Země a Vznik života · Vidět víc »

Watt

Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.

Nový!!: Země a Watt · Vidět víc »

Wide-field Infrared Survey Explorer

Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku.

Nový!!: Země a Wide-field Infrared Survey Explorer · Vidět víc »

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí.

Nový!!: Země a Zatmění Měsíce · Vidět víc »

Zatmění Slunce

Animace zatmění Slunce pro 21. srpna 2017 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Schéma zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.

Nový!!: Země a Zatmění Slunce · Vidět víc »

Záření

Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.

Nový!!: Země a Záření · Vidět víc »

Základní poledník

Královská observatoř Greenwich Základní poledník v Greenwichi Základní poledník nebo též nultý poledník je poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka.

Nový!!: Země a Základní poledník · Vidět víc »

Záliv

Satelitní snímek Mexického zálivu společně s oblastí střední Ameriky Záliv je část jezera, moře nebo oceánu, která se zařezává do pevniny takovým způsobem, že je ze tří stran obklopena pevninou.

Nový!!: Země a Záliv · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Země a Země · Vidět víc »

Zeměpisná šířka

rovnoběžky přerušovaně. Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku.

Nový!!: Země a Zeměpisná šířka · Vidět víc »

Zeměpisná délka

Žlutě jsou poledníky propojující místa stejné zeměpisné délky Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku.

Nový!!: Země a Zeměpisná délka · Vidět víc »

Zeměpisné rekordy světa

Tento článek je seznamem zeměpisných rekordů planety Země.

Nový!!: Země a Zeměpisné rekordy světa · Vidět víc »

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku o síle 8,9http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-sci-japan-quake-science-20110313,0,5782113.story Los Angeles Times: Japan earthquake shifted Earth on its axis stupně Richterovy škály (nejsilnější v dějinách Japonska) a následné až 38 metrů na Eurozprávy.cz vysoké tsunami zasáhly v pátek 11. března 2011 v 6.46 SEČ (14:46:18,1 místního času) severovýchodní pobřeží Japonska, zvláště prefekturu Mijagi v provincii Tóhoku.

Nový!!: Země a Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011 · Vidět víc »

Zemská kůra

geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.

Nový!!: Země a Zemská kůra · Vidět víc »

Zemská osa

Rotující Země se znázorněním osy Zemská osa je myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země.

Nový!!: Země a Zemská osa · Vidět víc »

Zemské jádro

Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země.

Nový!!: Země a Zemské jádro · Vidět víc »

Zemský plášť

Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku. Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem.

Nový!!: Země a Zemský plášť · Vidět víc »

Zima

Finsku Zima je jedno ze čtyř ročních období nastávajících na celé zemi, vyjma tropických oblastí v blízkosti rovníku.

Nový!!: Země a Zima · Vidět víc »

Zploštění

Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.

Nový!!: Země a Zploštění · Vidět víc »

1851

1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Země a 1851 · Vidět víc »

1968

1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Země a 1968 · Vidět víc »

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Nový!!: Země a 1995 · Vidět víc »

1999

1999 (MCMXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Země a 1999 · Vidět víc »

24. prosinec

24.

Nový!!: Země a 24. prosinec · Vidět víc »

3. leden

3.

Nový!!: Země a 3. leden · Vidět víc »

4. červenec

4.

Nový!!: Země a 4. červenec · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Planeta Země, Terra, Vznik Země, Zemské těleso, Země (planeta), , .

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »