Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Češi, Bosenština, Bosna a Hercegovina, Chorvati, Druhá světová válka, Josip Vancaš, Jugoslávští partyzáni, Karel Pařík, Maršála Tita (ulice v Sarajevu), Němčina, Rizalit, Sarajevo, Věčný plamen (Sarajevo), 1893, 1895.
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Češi · Vidět víc »
Bosenština
Bosenština je standardizovaný jazykový útvar srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňany.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Bosenština · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Chorvati · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Druhá světová válka · Vidět víc »
Josip Vancaš
Josip Vancaš (22. března 1859, Šoproň, Rakousko-Uhersko – 15. prosince 1932, Záhřeb, Království Jugoslávie) byl chorvatský architekt, který strávil většinu svého života v Sarajevu, kde navrhl přes zhruba dvě stě staveb.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Josip Vancaš · Vidět víc »
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Jugoslávští partyzáni · Vidět víc »
Karel Pařík
Karel Pařík (4. července 1857, Veliš u JičínaSOA Zámrsk, Matrika narozených 1843-1871 ve Velíši, sign. 169-3370, ukn. 10353, str.26. Dostupné online, Rakouské císařství – 16. června 1942, Sarajevo, Nezávislý stát Chorvatsko), v srbochorvatském přepisu Karlo Paržik, byl architekt, který na přelomu 19.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Karel Pařík · Vidět víc »
Maršála Tita (ulice v Sarajevu)
Maršála Tita (Maršala Tita, Маршала Тита, obecně známá spíše jako Titova ulice — Titova ulica) je jedna z hlavních ulic v centru Sarajeva, hlavního města Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Maršála Tita (ulice v Sarajevu) · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Němčina · Vidět víc »
Rizalit
Praze s trojicí rizalitů – jedním středovým a dvěma rohovými socialistického realismuRizalit (též risalit, z italského risalto – výstupek) je označení pro středovou nebo postranní část průčelí stavby, která z jeho líce vystupuje po celé výšce, a to až o hloubku jedné okenní osy.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Rizalit · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Sarajevo · Vidět víc »
Věčný plamen (Sarajevo)
Věčný plamen je součástí památníku k uctění obětí druhé světové války v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a Věčný plamen (Sarajevo) · Vidět víc »
1893
1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a 1893 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zemská banka (Sarajevo) a 1895 · Vidět víc »
