Rychlejší přístup než prohlížeči!
56 vztahy: Únorová ústava, Autonomní provincie Bolzano, Štýrské vévodství, Štýrský zemský sněm, České království, Český zemský sněm, Bosna a Hercegovina, Bukovina (země), Bukovinský zemský sněm, C. k., Dolní Rakousy, Dolnorakouský zemský sněm, Gorice a Gradiška, Halič, Haličský zemský sněm, Horní Rakousy, Hornorakouský zemský sněm, Istrijský zemský sněm, Itálie, Korunní země, Korutanský zemský sněm, Korutany, Kraňské vévodství, Kraňský zemský sněm, Království chorvatsko-slavonské, Markrabství Istrie, Moravské markrabství, Moravský zemský sněm, Němčina, Německé Rakousko, Parlament, Předlitavsko, Prosincová ústava, Provincie Terst, Rakouské císařství, Rakouské přímoří, Rakouské Slezsko, Rakousko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Sabor (Bosna a Hercegovina), Salcburský zemský sněm, Salcbursko, Slezský zemský sněm, Stavy, Terst, Terstský zemský sněm, Tyrolské hrabství, Tyrolský zemský sněm, Uherský sněm, ..., Uhersko, Vorarlberský zemský sněm, Vorarlbersko, Zemský sněm Gorice a Gradišky, Zemský výbor, 1861. Rozbalte index (6 více) »
Únorová ústava
Úvodní strana textu Únorové ústavy Únorová či Schmerlingova ústava, v jiných jazycích zpravidla označovaná Únorový patent, byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé jeho území.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Únorová ústava · Vidět víc »
Autonomní provincie Bolzano
Autonomní provincie Bolzano-Horní Adiže resp.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Autonomní provincie Bolzano · Vidět víc »
Štýrské vévodství
Štýrské vévodství, také psáno Vévodství štýrské či Vévodství Štýrsko, bylo vévodství o rozloze 22 425 km², zahrnující území moderní rakouské spolkové země Štýrska a území slovinského regionu Dolní Štýrsko.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Štýrské vévodství · Vidět víc »
Štýrský zemský sněm
Štýrsko, zemský znak Štýrský zemský sněm (německy Landtag Steiermark, Zemský sněm Štýrsko) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Štýrsko v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Štýrský zemský sněm · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a České království · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Český zemský sněm · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Bukovina (země)
Bukovina – tmavé území na horním okraji mapy (silnější čára vyznačuje současnou hranici mezi Rumunskem, Moldávií a Ukrajinou) Znak Bukoviny Bukovina (Bukovyna;, Bukovina; nebo) je historické území, které po jeho vytržení z celku historického Moldavska bylo v letech 1775–1918 součástí Habsburské monarchie, později Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Bukovina (země) · Vidět víc »
Bukovinský zemský sněm
Bukovinský zemský sněm byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Bukovina v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Bukovinský zemský sněm · Vidět víc »
C. k.
C. a k. rakousko-uherský erb (1915) c. k. a c. a k. (německy k. k., k. u. k., k. und k. nebo k. & k.) jsou zkratky z období dvojí monarchie Rakouska-Uherska v letech 1867 až 1918, kdy rakouský císař zároveň vládl jako uherský král.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a C. k. · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dolnorakouský zemský sněm
Dolnorakouský zemský sněm (německy Landtag von Niederösterreich, Zemský sněm Dolních Rakous) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Dolní Rakousy v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Dolnorakouský zemský sněm · Vidět víc »
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Gorice a Gradiška · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Halič · Vidět víc »
Haličský zemský sněm
Haličský zemský sněm (polsky Sejm Krajowy Galicji, oficiálně Zemský sněm Království Haličského a Lodoměřského, Sejm Krajowy Królestwa Galicji i Lodomerii) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Halič v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Haličský zemský sněm · Vidět víc »
Horní Rakousy
Horní Rakousy či Horní Rakousko je spolková země na severu Rakouska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Horní Rakousy · Vidět víc »
Hornorakouský zemský sněm
Hornorakouský zemský sněm (německy Oberösterreichischer Landtag) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Horní Rakousy v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Hornorakouský zemský sněm · Vidět víc »
Istrijský zemský sněm
Istrijský zemský sněm byl od roku 1861 existující volený zákonodárný sbor v korunní zemi Istrie v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Istrijský zemský sněm · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Itálie · Vidět víc »
Korunní země
Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer).
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Korunní země · Vidět víc »
Korutanský zemský sněm
Korutanský zemský sněm (německy Kärntner Landtag) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Korutany v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Korutanský zemský sněm · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Korutany · Vidět víc »
Kraňské vévodství
Kraňské vévodství nebo také Krajinské vévodství je země, jež existovala v letech 1364–1918 na území současného Slovinska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Kraňské vévodství · Vidět víc »
Kraňský zemský sněm
Kraňský zemský sněm (německy Krainer Landtag, slovinsky Kranjski deželni zbor) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Kraňsko v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Kraňský zemský sněm · Vidět víc »
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Království chorvatsko-slavonské · Vidět víc »
Markrabství Istrie
Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Markrabství Istrie · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Moravské markrabství · Vidět víc »
Moravský zemský sněm
Nové radnice v Brně Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Markrabství moravském.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Moravský zemský sněm · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Němčina · Vidět víc »
Německé Rakousko
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Německé Rakousko · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Parlament · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Předlitavsko · Vidět víc »
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Prosincová ústava · Vidět víc »
Provincie Terst
Terst (Provincia di Trieste, slovinsky Tržaška pokrajina, česky Provincie Terst) je bývalá provincie na jihovýchodě italské autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Provincie Terst · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rakouské přímoří
Rakouské přímoří (německy Österreichisches Küstenland; italsky Litorale Austriaco; slovinsky Avstrijsko primorje; chorvatsky Austrijsko primorje) nebo krátce Přímoří (Küstenland; Litorale; Primorska) byl historický správní útvar na území dnešního Chorvatska, Slovinska a Itálie, rozkládající se mezi Alpami a Jaderským mořem.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakouské přímoří · Vidět víc »
Rakouské Slezsko
Rakouské Slezsko (Österreichisch-Schlesien), oficiálně Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Herzogtum Ober- und Niederschlesien), je označení části historického Slezska, které zůstalo součástí habsburské monarchie po Vratislavském míru uzavřeném roku 1742.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakouské Slezsko · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakousko · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Sabor (Bosna a Hercegovina)
Sabor, celým názvem Sabor Bosne i Hercegovine byl zemský sněm ustanovený v roce 1910 pro Bosnu a Hercegovinu v rámci Rakousko-Uherska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Sabor (Bosna a Hercegovina) · Vidět víc »
Salcburský zemský sněm
Salcburský zemský sněm (německy Salzburger Landtag) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Salcbursko v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Salcburský zemský sněm · Vidět víc »
Salcbursko
Salcbursko či Solnohradsko je jednou z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Salcbursko · Vidět víc »
Slezský zemský sněm
Slezský zemský sněm (německy Schlesischer Landtag, polsky Śląski Sejm Krajowy) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Slezsko v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Slezský zemský sněm · Vidět víc »
Stavy
Společenský stav je sociální skupina vnitřně spjatá určitým mocenským, právním postavením ve společnosti, přičemž je tímto postavením vymezena vůči jiným společenským skupinám, stavům.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Stavy · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Terst · Vidět víc »
Terstský zemský sněm
Terstský zemský sněm (německy Landtag der Stadt Triest) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi a městě Terst v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Terstský zemský sněm · Vidět víc »
Tyrolské hrabství
Tyrolské (okněžněné) hrabství (německy Gefürstete Grafschaft Tirol, italsky Contea principesca del Tirolo) byl v letech 1140–1919 politický útvar na území Tyrol.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Tyrolské hrabství · Vidět víc »
Tyrolský zemský sněm
Tyrolský zemský sněm (německy Tiroler Landtag) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Tyrolsko v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Tyrolský zemský sněm · Vidět víc »
Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Uherský sněm · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Uhersko · Vidět víc »
Vorarlberský zemský sněm
Zasedací místnost Vorarlberského parlamentu, Landhaus Bregenz Vorarlberský zemský sněm (německy Vorarlberger Landtag) je volený zákonodárný sbor v spolkové zemi Vorarlbersko v Rakousku.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Vorarlberský zemský sněm · Vidět víc »
Vorarlbersko
Vorarlbersko (výslovnost, -), nazývané též Ländle (výslovnost, česky Zemička), je nejzápadnější a z hlediska rozlohy (po Vídni) i počtu obyvatel (po Burgendlandsku) druhá nejmenší rakouská spolková země.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Vorarlbersko · Vidět víc »
Zemský sněm Gorice a Gradišky
Zemský sněm Gorice a Gradišky byl od roku 1861 existující volený zákonodárný sbor v korunní zemi Gorice a Gradiška v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Zemský sněm Gorice a Gradišky · Vidět víc »
Zemský výbor
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí v Československé republice.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a Zemský výbor · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zemský sněm (Rakouské císařství) a 1861 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Zemský sněm (Rakousko-Uhersko).
