Rychlejší přístup než prohlížeči!
340 vztahy: Afélium, Afrika, Akrece, Alexandrie, Antarktida, Apollo 17, Archea, Argon, Asie, Úranos, Astenosféra, Astronomická jednotka, Astronomický symbol, Asuán, Atlantský oceán, Atmosféra, Atmosféra Země, Austrálie (kontinent), Šíření tepla, Šíření tepla prouděním, Živce, Živočichové, Řečtina, Bakterie, Baltika, Biom, Biosféra, Cestování, Chaos (mytologie), Charon (měsíc), Chemická reakce, Chemický prvek, Chemie, Chimborazo, Cruithne (planetka), Déšť, Deformace, Den, Desková tektonika, Diplomacie, Doba ledová, Doba oběhu, Doprava, Draslík, Dráhová rezonance, Druh, Dusík, Dynamo, Ekliptika, Elektron, ..., Elipsa, Elipsoid, Eratosthenés z Kyrény, Eroze, Etnikum, Eukaryota, Eurasie, Evropa, Excentricita dráhy, Exosféra, Explorer 1, Fauna, Fotosyntéza, Fyzická geografie, Fyzikální pole, Gaia, Geocentrismus, Geochemie, Geofyzika, Geoid, Geologie, George Airy, Gondwana, Google Earth, Gravitační diferenciace, Gravitace, Greenwich (londýnský obvod), Gutenbergova diskontinuita, Helium, Heterotrofie, Hillova sféra, Hliník, Hmotnost, Hnití, Hořčík, Hornina, Houby, Hustota, Hvězdný čas, Hydrosféra, Hydrostatický tlak, Indický oceán, Ionosféra, Jaro, Jezero, Jižní Amerika, Jižní pól, Jižní polokoule, Jura, Kartografie, Kaspické moře, Křemík, Kilogram, Kobalt, Koloběh kyslíku, Koloběh uhlíku, Koloběh vody, Kometa, Kontinent, Kontinentální kůra, Koordinovaný světový čas, Korálový útes, Koule, Královské jablko, Kružnice, Krystal, Kultura, Květena, Kyslík, Latina, Laurasie, Laurentie, Látka, Láva, Léto, Les, Limnologie, Litosféra, Londýn, Luna 1, Magma, Magmatický oceán, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Magnetosféra, Mapa, Mapové zobrazení, Marianský příkop, Mars (planeta), Měsíční fáze, Měsíc, Měsíc (satelit), Merkur (planeta), Meteor, Meteorologie, Metr, Mezinárodní organizace, Mezosféra, Milankovičovy cykly, Miliarda, Minerál, Mnohobuněčnost, Moře, Mohorovičićova diskontinuita, Molekula, Mount Everest, Mrtvé moře, Nadmořská výška, NASA, NASA World Wind, National Geographic Society, Námořní mapa, Námořní míle, Národ, Neutrino, Newtonův gravitační zákon, Nikl, Noosféra, Nosná raketa, Novověk, Nutace, Oběžná dráha, Obchod, Objem, Objemový průtok, Oblačnost, Oblak, Obloha, Oceán, Oceánská kůra, Odstředivá síla, Ofiolitový komplex, Olovo, Organická látka, Organismus, Organizace spojených národů, Otáčení, Oxid uhličitý, Ozon, Paleontologie, Pangea, Panthalassa, Pára, Pásemné pohoří, Pedosféra, Peridotit, Perihélium, Planeta, Planetární diferenciace, Planetesimála, Planetka, Planetologie, Plášťový chochol, Plochá Země, Pluto (trpasličí planeta), Plyn, Podnebí, Podzemní voda, Podzim, Polární kruh, Poledník, Poloměr, Populace, Potok, Povodí, Povrch Země, Povrchová voda, Pozice Země ve vesmíru, Precese zemské osy, Prokaryota, Proton, Protoplaneta, Protoplanetární disk, Radioaktivita, Ráz těles, Roční období, Rodinie, Rok, Rostliny, Rotace Země, Rovník, Rovnoběžka, Saltonské moře, Síra, Sedimentace (geologie), Sedimentární hornina, Seismická tomografie, Seismická vlna, Setrvačník, Severní Amerika, Severní pól, Severní polokoule, Sibiř (kontinent), Siločáry, Sinice, Skleníkový efekt, Slapová síla, Slapové jevy, Slunce, Sluneční energie, Sluneční soustava, Sluneční terminátor, Sluneční vítr, Slunovrat, Sníh, Sodík, Sopečné plyny, Sopka, Srážky, Stáří Země, Stát, Středooceánský hřbet, Stratosféra, Stromboli, Subdukce, Superkontinent, Světová populace, Světový oceán, Symetrie, Tíhové zrychlení, Těžiště, Tektonická deska, Tektonika, Tellur, Teorie sněhové koule, Teorie velkého impaktu, Teplo, Teplota, Terestrická planeta, Termální pramen, Termosféra, Tethys (moře), Tichý oceán, Titan (prvek), Titáni, Točivý moment, Troján, Tropický podnebný pás, Troposféra, Trpasličí planeta, Uhlík, Ultrafialové záření, Ultramafická hornina, Uran (prvek), V, Van Allenovy pásy, Vápenec, Vápník, Vázaná rotace, Vítr, Věda, Vektor, Velká poloosa dráhy, Venuše (planeta), Vesmír, Voda, Vodík, Vodní doprava, Vodní nádrž, Vodní pára, Vodní tok, Vulkanismus, Vzduch, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Vznik života, Watt, Wide-field Infrared Survey Explorer, Zatmění Měsíce, Zatmění Slunce, Záření, Základní poledník, Záliv, Země, Zeměpisná šířka, Zeměpisná délka, Zeměpisné rekordy světa, Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011, Zemská kůra, Zemská osa, Zemské jádro, Zemský plášť, Zemský rovník, Zima, Zploštění, 1851, 1968, 1995, 24. prosinec, 3. leden, 4. červenec. Rozbalte index (290 více) »
Afélium
Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.
Nový!!: Země a Afélium · Vidět víc »
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Nový!!: Země a Afrika · Vidět víc »
Akrece
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.
Nový!!: Země a Akrece · Vidět víc »
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Nový!!: Země a Alexandrie · Vidět víc »
Antarktida
Antarktida (název pochází z řečtiny a znamená „naproti Arktidě“, tedy v přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi.
Nový!!: Země a Antarktida · Vidět víc »
Apollo 17
Apollo 17 byl poslední let programu Apollo a zároveň doposud poslední let člověka na Měsíc.
Nový!!: Země a Apollo 17 · Vidět víc »
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Nový!!: Země a Archea · Vidět víc »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: Země a Argon · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Země a Asie · Vidět víc »
Úranos
synkretická mozaika z italského města Sentinum, přibližně 200 -250 n.l., mnichovské muzeum Glyptothek. Christofana Gherardiho, cca 1560 (Sala di Cosimo I, Palazzo Vecchio, Florencie) Tycho Brahe: Bůh Úranos Úranos (latinsky Caelus) je v řecké mytologii první bůh nebes a nebe samo.
Nový!!: Země a Úranos · Vidět víc »
Astenosféra
Litosféra plovoucí na astenosféře Astenosféra je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek.
Nový!!: Země a Astenosféra · Vidět víc »
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Nový!!: Země a Astronomická jednotka · Vidět víc »
Astronomický symbol
Astronomický symbol je znak, který se používá pro zjednodušené zobrazení různých vesmírných těles.
Nový!!: Země a Astronomický symbol · Vidět víc »
Asuán
Asuán (أسوان, oficiální transkripce Aswān) je město na jihu Egypta, často nazývané branou černé Afriky.
Nový!!: Země a Asuán · Vidět víc »
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Nový!!: Země a Atlantský oceán · Vidět víc »
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Nový!!: Země a Atmosféra · Vidět víc »
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Nový!!: Země a Atmosféra Země · Vidět víc »
Austrálie (kontinent)
Kontinent Austrálie (anglicky Australia) se nachází na jižní polokouli.
Nový!!: Země a Austrálie (kontinent) · Vidět víc »
Šíření tepla
Šíření tepla (někdy též sdílení tepla) je jedním ze způsobů přenosu energie.
Nový!!: Země a Šíření tepla · Vidět víc »
Šíření tepla prouděním
zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.
Nový!!: Země a Šíření tepla prouděním · Vidět víc »
Živce
Draselný živec Živce jsou skupinou horninotvorných minerálů z oddělení tektosilikátů.
Nový!!: Země a Živce · Vidět víc »
Živočichové
Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.
Nový!!: Země a Živočichové · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Země a Řečtina · Vidět víc »
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Nový!!: Země a Bakterie · Vidět víc »
Baltika
Mapa kontinentu Baltika je prehistorický kontinent, zahrnující zhruba dnešní území severní a východní Evropy.
Nový!!: Země a Baltika · Vidět víc »
Biom
Biom představuje dílčí oblast biosféry, charakterizovanou určitým typem biotických a abiotických podmínek – zejména klimatickými a hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, které dávají vznik určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev.
Nový!!: Země a Biom · Vidět víc »
Biosféra
Biosféra (též živý obal Země) je část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života.
Nový!!: Země a Biosféra · Vidět víc »
Cestování
Socha věnovaná fenoménu cestovatele. Oviedo, Španělsko Cestování znamená přepravu lidí účastnících se cesty či výletu nebo proces či čas vystihující osobu či objekt v pohybu z jednoho místa na druhé.
Nový!!: Země a Cestování · Vidět víc »
Chaos (mytologie)
Lorenza Lotta, Santa Maria Maggiore, Bergamo, cca 1524 Chaos (starořecky Χαος, též Chaeos Χαεος) je v řecké mytologii prvotní stav před stvořením světa, někdy označovaný jako nejstarší z prvotních božstev, často ztotožňovaný s propastí, prázdnotou, vzduchem či povětřím, někdy s temnotou a tím pádem s Erebem.
Nový!!: Země a Chaos (mytologie) · Vidět víc »
Charon (měsíc)
Bez popisu.
Nový!!: Země a Charon (měsíc) · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Země a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Země a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Země a Chemie · Vidět víc »
Chimborazo
Mount Chimborazo nebo Chimborazo je čtvrtohorní stratovulkán.
Nový!!: Země a Chimborazo · Vidět víc »
Cruithne (planetka)
(3753) Cruithne je blízkozemní planetka, která patří do Atenovy skupiny.
Nový!!: Země a Cruithne (planetka) · Vidět víc »
Déšť
Déšť Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch.
Nový!!: Země a Déšť · Vidět víc »
Deformace
Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.
Nový!!: Země a Deformace · Vidět víc »
Den
Den má dva významy.
Nový!!: Země a Den · Vidět víc »
Desková tektonika
Obrázek ukazuje rozložení tektonických desek, jak byly zmapovány ve druhé polovině 20. století Tektonické desky (zachovalé povrchy) Desková tektonika je komplexní vědecká teorie zabývající se dynamickým vývojem systému tektonických desek na povrchu Země v návaznosti na procesy a strukturu zemského pláště.
Nový!!: Země a Desková tektonika · Vidět víc »
Diplomacie
Ger van Elk, ''Symmetry of Diplomacy'', 1975, Groninger Museum. Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů.
Nový!!: Země a Diplomacie · Vidět víc »
Doba ledová
Relativní rozdíl průměrných teplot vzhledem k současnosti za posledních 800 tisíc let podle ledovcových záznamů (projekt EPICA) Vostok) Nárůst hladiny moří po poslední době ledové Doba ledová je období v historii Země, kdy jsou na obou polokoulích ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech přítomny ve velkém rozsahu ledové příkrovy.
Nový!!: Země a Doba ledová · Vidět víc »
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Nový!!: Země a Doba oběhu · Vidět víc »
Doprava
Doprava je účelný a zamýšlený pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách.
Nový!!: Země a Doprava · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Země a Draslík · Vidět víc »
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Nový!!: Země a Dráhová rezonance · Vidět víc »
Druh
Druh (species, zkratka sp.) je základní kategorie biologické nomenklatury.
Nový!!: Země a Druh · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Země a Dusík · Vidět víc »
Dynamo
Dynamo v muzeu E.A.GDynamo je v elektrotechnice točivý elektrický stroj, který přeměňuje mechanickou energii na stejnosměrný proud (tj. elektrický generátor).
Nový!!: Země a Dynamo · Vidět víc »
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Nový!!: Země a Ekliptika · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Země a Elektron · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Země a Elipsa · Vidět víc »
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Nový!!: Země a Elipsoid · Vidět víc »
Eratosthenés z Kyrény
Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276–272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.
Nový!!: Země a Eratosthenés z Kyrény · Vidět víc »
Eroze
Eroze způsobená tekoucí vodou v korytu orbou Eroze (z latinského erosio; erodere.
Nový!!: Země a Eroze · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Země a Etnikum · Vidět víc »
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Nový!!: Země a Eukaryota · Vidět víc »
Eurasie
Eurasie je označení pro souvislou pevninu na Zemi zahrnující světadíly Evropu a Asii, je součástí Eurafrasie.
Nový!!: Země a Eurasie · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Země a Evropa · Vidět víc »
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Nový!!: Země a Excentricita dráhy · Vidět víc »
Exosféra
Pohled na Měsíc přes část atmosféry ve vyšších oblastech Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země.
Nový!!: Země a Exosféra · Vidět víc »
Explorer 1
Explorer 1 (oficiálně Satellite 1958 Alpha) byla první družice vypuštěná Spojenými státy americkými.
Nový!!: Země a Explorer 1 · Vidět víc »
Fauna
Fauna Fauna (též zvířena) je souhrnné označení té části přírody, kterou se zabývá zoologie, to znamená živočichy.
Nový!!: Země a Fauna · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: Země a Fotosyntéza · Vidět víc »
Fyzická geografie
Skutečný pohled na zemský povrch a atmosféru Fyzická geografie je disciplína geografie, která zkoumá zákonitosti formování a dynamiky přírodní složky krajinné sféry.
Nový!!: Země a Fyzická geografie · Vidět víc »
Fyzikální pole
Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.
Nový!!: Země a Fyzikální pole · Vidět víc »
Gaia
Gaia (řecky Γαῖα země, latinsky Tellus nebo Terra), též Gé, je v řecké mytologii bohyně země a sama Země.
Nový!!: Země a Gaia · Vidět víc »
Geocentrismus
Dvojstrana z ''Annotazione'' ze Sacroboscova ''Tractatus de Sphaera'' představující ptolemaiovský systém různě sesazených sfér Geocentrický kosmos – zjednodušené celkové schéma Geocentrismus je model, v němž Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa krouží kolem ní.
Nový!!: Země a Geocentrismus · Vidět víc »
Geochemie
Geochemie je věda o chemickém složení Země, zkoumá obsah, distribuci a procesy migrace chemických prvků a jejich izotopů ve složkách geologického a životního prostředí na Zemi, zkoumá látkové a energetické toky, transport chemických komponent v čase a prostoru a jejich interakce s hydrosférou, atmosférou a biosférou.
Nový!!: Země a Geochemie · Vidět víc »
Geofyzika
Příklad geofyzikálního měření Geofyzika je multidisciplinární věda, která se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země.
Nový!!: Země a Geofyzika · Vidět víc »
Geoid
Mapa zvlnění geoidu v metrech (na základě gravitačního modelu EGM96 a referencích WGS84 elipsoidu) gravitačních jednotkách Geoid je fyzikální model povrchu Země při střední hladině světových oceánů.
Nový!!: Země a Geoid · Vidět víc »
Geologie
Podrobná geologická 3D modelace oblasti okolo pohoří Zagros v Íránu Geologie je přírodní věda zaměřující se na procesy neživé přírody v rámci známého vesmíru.
Nový!!: Země a Geologie · Vidět víc »
George Airy
#PŘESMĚRUJ George Biddell Airy.
Nový!!: Země a George Airy · Vidět víc »
Gondwana
náhled Gondwana byl superkontinent, který zahrnoval území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy.
Nový!!: Země a Gondwana · Vidět víc »
Google Earth
Google Earth je virtuální glóbus dříve známý jako Earth Viewer.
Nový!!: Země a Google Earth · Vidět víc »
Gravitační diferenciace
Gravitační diferenciace je druh diferenciace, kdy docházi vlivem gravitace k rozlišování taveniny či jiné látky na dvě a více různých složek.
Nový!!: Země a Gravitační diferenciace · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Země a Gravitace · Vidět víc »
Greenwich (londýnský obvod)
Greenwichský chrám Městská část Greenwich, oficiální název zní London Borough of Greenwich, je městským obvodem na jihovýchodě Londýna a je součástí Vnitřního Londýna.
Nový!!: Země a Greenwich (londýnský obvod) · Vidět víc »
Gutenbergova diskontinuita
Písmeno B označuje Gutenbergovu diskontinuitu Gutenbergova diskontinuita je část zemského obalu, která se nachází v hloubce 2900 kilometrů od zemské kůry, což představuje přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy (hlavně železem a niklem).
Nový!!: Země a Gutenbergova diskontinuita · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Země a Helium · Vidět víc »
Heterotrofie
Cyklus výživy mezi autotrofy a heterotrofy Heterotrofie (z řeckého heterone - jiný a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu vlastních uhlíkatých skeletů organických látek u heterotrofních organismů (konzumentů, spotřebitelů).
Nový!!: Země a Heterotrofie · Vidět víc »
Hillova sféra
Lagrangeových bodů pro planetu, kolem níž obíhá jeden měsíc. Body L1 a L2 leží na hranici Hillovy sféry. Hillova sféra je oblast kolem nějakého tělesa (planety, měsíce), v níž má toto těleso silnější gravitační vliv než jiné masivnější těleso, kolem kterého obíhá.
Nový!!: Země a Hillova sféra · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Země a Hliník · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Země a Hmotnost · Vidět víc »
Hnití
Rozkládající se broskev sledovaná po 6 dnů v intervalech přibližně 12 hodin, kdy se postupně vytváří plíseň Hnití (hniloba, rozklad, putrefakce) je chemický, biologicky podmíněný proces, při kterém dochází k rozkladu organických látek za nedostatku vzdušného kyslíku.
Nový!!: Země a Hnití · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Země a Hořčík · Vidět víc »
Hornina
sedimentární horninou Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru.
Nový!!: Země a Hornina · Vidět víc »
Houby
Houby (Fungi, Mycetalia) představují velkou skupinu živých organismů dříve řazenou k rostlinám (jako jejich podříše Mycophyta), později Robertem Whittakerem vyčleněnou jako samostatnou říši a v současné době klasifikovanou spolu s např.
Nový!!: Země a Houby · Vidět víc »
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Nový!!: Země a Hustota · Vidět víc »
Hvězdný čas
Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.
Nový!!: Země a Hvězdný čas · Vidět víc »
Hydrosféra
Koloběh vody Hydrosféra neboli vodní obal Země je soubor všeho vodstva Země – tj.
Nový!!: Země a Hydrosféra · Vidět víc »
Hydrostatický tlak
Demonstrace závislosti hydrostatického tlaku na hloubce pod hladinou. V místě s vyšším tlakem voda tryská rychleji.Fyzikální kabinet. https://fyzikalnikabinet.cz/pokus/hydrostaticky-tlak-pomoci-valce-s-vodou/ Dostupné online. Hydrostatický tlak je tlak, který vzniká v kapalině její tíhou.
Nový!!: Země a Hydrostatický tlak · Vidět víc »
Indický oceán
Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi.
Nový!!: Země a Indický oceán · Vidět víc »
Ionosféra
Ionosféra má schopnost odrážet radiové vlny zpět k povrchu. Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů.
Nový!!: Země a Ionosféra · Vidět víc »
Jaro
kvetoucí strom Jaro (zastarale, příp. básnicky vesna) je jedno ze čtyř ročních období.
Nový!!: Země a Jaro · Vidět víc »
Jezero
Jezero v Bariloche (Argentina) Jezero je vodní nádrž, která je napájena povrchovou, srážkovou, popř.
Nový!!: Země a Jezero · Vidět víc »
Jižní Amerika
Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.
Nový!!: Země a Jižní Amerika · Vidět víc »
Jižní pól
Jižní pól na mapě Antarktidy'''(1) Jižní geografický pól'''(2) Jižní magnetický pól (2007)(3) Jižní geomagnetický pól(4) Jižní pól nedostupnosti Místo označující jižní geografický pól Jižní (geografický) pól, též jižní točna je jeden ze dvou zemských pólů, místo na povrchu Země, kterým prochází zemská osa, kolem které se Země otáčí.
Nový!!: Země a Jižní pól · Vidět víc »
Jižní polokoule
Mapa světa, jižní polokoule je žlutě zvýrazněna (Antarktida není zakreslena) jižního pólu Plakát s legendou „Ushuaia, konec světa“. Ushuaia v Argentině je nejjižnější město na světě Jižní polokoule nebo jižní hemisféra je pojem označující část Země, která se rozkládá jižně od rovníku (0° s./j. z. š.) až k jižnímu pólu (+90° j. z. š.).
Nový!!: Země a Jižní polokoule · Vidět víc »
Jura
Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.
Nový!!: Země a Jura · Vidět víc »
Kartografie
Ilustrační mapa Kartografie je umění a věda zabývající se tvorbou a zpracováním map.
Nový!!: Země a Kartografie · Vidět víc »
Kaspické moře
alt.
Nový!!: Země a Kaspické moře · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Země a Křemík · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Země a Kilogram · Vidět víc »
Kobalt
Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Země a Kobalt · Vidět víc »
Koloběh kyslíku
Koloběh kyslíku Koloběh kyslíku je biogeochemický cyklus kyslíku, který koluje mezi třemi hlavními rezervoáry tohoto prvku na zemi - zemskou atmosférou, biosférou a litosférou.
Nový!!: Země a Koloběh kyslíku · Vidět víc »
Koloběh uhlíku
odkaz.
Nový!!: Země a Koloběh uhlíku · Vidět víc »
Koloběh vody
Schéma koloběhu vody Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství.
Nový!!: Země a Koloběh vody · Vidět víc »
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Nový!!: Země a Kometa · Vidět víc »
Kontinent
Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida) Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.
Nový!!: Země a Kontinent · Vidět víc »
Kontinentální kůra
1 kontinentální kůra, 2 oceánská kůra, 3 astenosféra Kontinentální kůra a její rozloha Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami.
Nový!!: Země a Kontinentální kůra · Vidět víc »
Koordinovaný světový čas
Koordinovaný světový čas, UTC (anglicky, francouzsky) je základem systému občanského času, jednotlivá časová pásma jsou definována svými odchylkami od UTC.
Nový!!: Země a Koordinovaný světový čas · Vidět víc »
Korálový útes
Velkého korálového útesu Korálový útes je podmořský ekosystém charakteristický útesotvornými korály.
Nový!!: Země a Korálový útes · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Země a Koule · Vidět víc »
Královské jablko
České královské jablko Císařské jablko Svaté říše římské Královské jablko nebo také globus cruciger (lat. sféra nesoucí kříž) je jedním z korunovačních klenotů ve tvaru koule s nasazeným křížem na horní straně.
Nový!!: Země a Královské jablko · Vidět víc »
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Nový!!: Země a Kružnice · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Země a Krystal · Vidět víc »
Kultura
Skalní malby v Gobustanu (Ázerbájdžán) (Asi 8 000 př. n. l.) Kultura (lat. cultura, „to, co je třeba pěstovat“) je označení pro veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou (dvojice "Kultura a příroda").
Nový!!: Země a Kultura · Vidět víc »
Květena
Flora Květena (též flóra nebo rostlinstvo) je soubor rostlinných druhů určitého území.
Nový!!: Země a Květena · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Země a Kyslík · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Země a Latina · Vidět víc »
Laurasie
Mapa rozmístění kontinentů Laurasie byl severnější ze dvou kontinentů, na které se ve druhohorách rozpadl superkontinent Pangea.
Nový!!: Země a Laurasie · Vidět víc »
Laurentie
náhled Průběh srážky Laurentie s Avalonií a Baltikou Laurentie (též Severoamerický kratón) je kratón, který několikrát v historii Země existoval jako samostatný kontinent (je tomu tak i dnes, kdy tvoří kontinent Severní Ameriku).
Nový!!: Země a Laurentie · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Země a Látka · Vidět víc »
Láva
Postupující proud lávy Proud lávy ''pahoehoe'' Láva je geologické označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů proudící sopečným komínem.
Nový!!: Země a Láva · Vidět víc »
Léto
Dánsku Léto je roční období mezi jarem a podzimem.
Nový!!: Země a Léto · Vidět víc »
Les
Les je území hustě porostlé stromy.
Nový!!: Země a Les · Vidět víc »
Limnologie
Ženevské jezero Limnologie (slovo pochází z řeckého) je věda o kontinentálních vodních útvarech s pomalou výměnou vody.
Nový!!: Země a Limnologie · Vidět víc »
Litosféra
Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště.
Nový!!: Země a Litosféra · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Země a Londýn · Vidět víc »
Luna 1
Luna 1 (Луна 1) byla kosmická sonda SSSR.
Nový!!: Země a Luna 1 · Vidět víc »
Magma
Postupující proud lávy Magma je termín označující směs roztavených hornin a plynů, která se nachází pod povrchem Země a dalších terestrických těles.
Nový!!: Země a Magma · Vidět víc »
Magmatický oceán
Ilustrativní fotografie Aa lávy, která často během erupce pokryje velkou oblast Magmatický oceán je geologické označení pro rozsáhlou oblast vyvřelého magmatu na povrchu, které nejspíše vznikalo na začátku formování planet, během kterých byl jejich povrch roztavený a tedy bez pevné kůry.
Nový!!: Země a Magmatický oceán · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Země a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetické pole Země
jižní geografický pól B – geomagnetická osa B1 – severní geomagnetický pól B2 – jižní geomagnetický pól C1 – severní magnetický pól C2 – '''jižní magnetický pól'''; N – severní pól magnetu, S – jižní pól magnetu Polarita pole za posledních 169 miliónů let. Polarity za posledních 5 miliónů let. Současná polarita (černě) je střídána opačnou polaritou (bíle). magnetické deklinace (odchylky horizontální složky magnetického pole od směru ke geografickému pólu) v letech 1590–1990. Posuv severního magnetického pólu v letech 1831 až 2007. Schematický nákres zemské magnetosféry Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země.
Nový!!: Země a Magnetické pole Země · Vidět víc »
Magnetosféra
Ilustrační obrázek magnetického pole okolo Země Magnetosféra je označení pro oblast kolem kosmického tělesa (jako hvězda, planeta atd.), ve kterém jsou sledované magnetické síly větší než v jeho okolí.
Nový!!: Země a Magnetosféra · Vidět víc »
Mapa
Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.
Nový!!: Země a Mapa · Vidět víc »
Mapové zobrazení
Mapové zobrazení, často též kartografická projekce, je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.
Nový!!: Země a Mapové zobrazení · Vidět víc »
Marianský příkop
Marianský příkop ▲ na mapě Tichého oceánu Marianský příkop (v češtině obvykle psán Mariánský příkop) je asi 2550 km dlouhé a průměrně 69 km široké podmořské údolí tektonického původu, které se nachází východně od souostroví Mariany (Mariánské ostrovy), poblíž ostrova Guam.
Nový!!: Země a Marianský příkop · Vidět víc »
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Nový!!: Země a Mars (planeta) · Vidět víc »
Měsíční fáze
Schéma vzniku měsíčních fází: Pozorované osvětlení záleží na poloze Měsíce vůči Zemi Jednotlivé fáze Měsíce: 1 nov, 3 první čtvrt, 5 úplněk, 7 poslední čtvrt Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorována ze Země.
Nový!!: Země a Měsíční fáze · Vidět víc »
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Nový!!: Země a Měsíc · Vidět víc »
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Nový!!: Země a Měsíc (satelit) · Vidět víc »
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Nový!!: Země a Merkur (planeta) · Vidět víc »
Meteor
Letící meteor pozorován ze Země (Foto: NASA) Meteor (řec. meteóra (z met-, uprostřed a aforos, vznášející se, zavěšený), co se odehrává ve vzduchu, nad zemí; ve starší češtině také povětroň nebo létavice) je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou.
Nový!!: Země a Meteor · Vidět víc »
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Nový!!: Země a Meteorologie · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Země a Metr · Vidět víc »
Mezinárodní organizace
Mezinárodní organizace je organizace s mezinárodním členstvím, nejčastěji států, které trvale vykonává pro své členy určité úkoly prostřednictvím vlastních orgánů.
Nový!!: Země a Mezinárodní organizace · Vidět víc »
Mezosféra
Polární mezosférický oblak. Mezosféra (z řeckého slova mesos znamenající uprostřed) je vrstva zemské atmosféry, mezi stratosférou a termosférou.
Nový!!: Země a Mezosféra · Vidět víc »
Milankovičovy cykly
Svislá šedá čára ukazuje současnost (2000 CE) Animace o vlivu sklonu zemské osy Milankovićovy cykly (podle srbského matematika Milutina Milankoviće, 1879–1958) jsou dlouhodobé změny v globálním rozložení slunečního záření dopadajícího na Zemi, které přesahují roční rozsah kolísání.
Nový!!: Země a Milankovičovy cykly · Vidět víc »
Miliarda
Miliarda (zkratka mld.) je základní číslovka, která označuje číslo 1 000 000 000, tedy 109 (jednička a za ní devět nul), jinými slovy tisíc milionů.
Nový!!: Země a Miliarda · Vidět víc »
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Nový!!: Země a Minerál · Vidět víc »
Mnohobuněčnost
url.
Nový!!: Země a Mnohobuněčnost · Vidět víc »
Moře
Dánsku Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem, a také s řekami.
Nový!!: Země a Moře · Vidět víc »
Mohorovičićova diskontinuita
Písmeno A označuje Mohorovičićovu diskontinuitu Mohorovičićova diskontinuita nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti či Mohorovičićova plocha diskontinuity (známá také pod zkratkou MOHO) je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště.
Nový!!: Země a Mohorovičićova diskontinuita · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Země a Molekula · Vidět víc »
Mount Everest
Mount Everest (Džomolangma;, Sagarmátha) je s nadmořskou výškou 8848,86 m n. m.
Nový!!: Země a Mount Everest · Vidět víc »
Mrtvé moře
Mrtvé moře (doslova „moře Soli;“; doslova „Mrtvé moře“) je bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Palestinou (Západní břeh Jordánu) a Izraelem na západě a Jordánskem na východě.
Nový!!: Země a Mrtvé moře · Vidět víc »
Nadmořská výška
HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).
Nový!!: Země a Nadmořská výška · Vidět víc »
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Nový!!: Země a NASA · Vidět víc »
NASA World Wind
Vrstva USGS Urban Areas Hi-Res Orthoimagery - Washington Software World Wind je virtuální glóbus z produkce NASA, určený k používání na osobních počítačích (PC) s prostředím Java SDK.
Nový!!: Země a NASA World Wind · Vidět víc »
National Geographic Society
náhled National Geographic Society („Národní zeměpisná společnost“) je nezávislá nezisková vzdělávací instituce.
Nový!!: Země a National Geographic Society · Vidět víc »
Námořní mapa
Námořní mapa je grafická reprezentace moře a přilehlého pobřeží.
Nový!!: Země a Námořní mapa · Vidět víc »
Námořní míle
Odvození délky námořní míle Námořní míle je jednotka délky, která nepatří do soustavy SI (ale je na ni vázána definicí).
Nový!!: Země a Námořní míle · Vidět víc »
Národ
Národ (latinsky natio) je společenství lidí, kteří jsou navzájem spojeni kombinací několika druhů objektivních vztahů (hospodářské, náboženské...) a odrazem těchto vztahů ve společenském vědomí.
Nový!!: Země a Národ · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Země a Neutrino · Vidět víc »
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Nový!!: Země a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Země a Nikl · Vidět víc »
Noosféra
Noosféra (ze st. řeckého νοῦς – "rozum" a σφαῖρα – "koule"; sféra rozumu) je slovo označující prostor poznání; sjednocený celek, v němž vyvíjející se společnost a příroda splývají, vzájemně se nejtěsnějším možným způsobem ovlivňujíce; oblast interakce společnosti a přírody, ve které lidská činnost je hlavním faktorem rozvoje.
Nový!!: Země a Noosféra · Vidět víc »
Nosná raketa
Nosná raketa (též kosmický nosič) je dopravní prostředek, poháněný raketovými motory a určený pro vynášení užitečných nákladů (umělých družic, kosmických sond, kosmických lodí) do vesmíru.
Nový!!: Země a Nosná raketa · Vidět víc »
Novověk
Novověk je označením dějinné epochy v evropských i mimoevropských oblastech.
Nový!!: Země a Novověk · Vidět víc »
Nutace
Rotace ('''R''', zeleně), precese ('''P''', modře) a nutace ('''N''', červeně) setrvačníku nebo planety Nutace (z lat. nutare, kývat, kolísat) je kývavý či kolísavý pohyb osy otáčení nedokonale symetrického rotujícího tělesa, jako je setrvačník, planeta nebo letící projektil.
Nový!!: Země a Nutace · Vidět víc »
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Nový!!: Země a Oběžná dráha · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Země a Obchod · Vidět víc »
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Nový!!: Země a Objem · Vidět víc »
Objemový průtok
Objemový průtok (objemový tok) je objem kapaliny nebo plynu, který proteče jedním místem (celým průřezem v jednom místě trubice) za jednotku času.
Nový!!: Země a Objemový průtok · Vidět víc »
Oblačnost
Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky.
Nový!!: Země a Oblačnost · Vidět víc »
Oblak
kumulus, které se tvoří za pěkného počasí stratokumulus shora > Oblak estetika Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet.
Nový!!: Země a Oblak · Vidět víc »
Obloha
Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba).
Nový!!: Země a Obloha · Vidět víc »
Oceán
Oceán je velká masa vody (či jiné kapaliny) nalézající se na povrchu vesmírného tělesa, či pod některou z jeho vrstev (například ledem).
Nový!!: Země a Oceán · Vidět víc »
Oceánská kůra
1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Stáří oceánské kůry, milióny let (Ma) před současností (2000). Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří.
Nový!!: Země a Oceánská kůra · Vidět víc »
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Nový!!: Země a Odstředivá síla · Vidět víc »
Ofiolitový komplex
Ordovické ofiolity v Gros Morne National Park na Newfoundlandu Ofiolitový komplex či ofiolity je soubor bazických a ultrabazických láv a menších lávových intruzí, který je často doprovázen páskovanými silicity.
Nový!!: Země a Ofiolitový komplex · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Země a Olovo · Vidět víc »
Organická látka
Dřevo je typická organická látka, kde převažuje celulóza, ale je tvořena i desítkami dalších sloučenin Organická látka (česky méně často ústrojná látka) je obecný název pro materiál, tvořený převážně organickými sloučeninami, který však obvykle obsahuje i příměsi anorganických sloučenin.
Nový!!: Země a Organická látka · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Země a Organismus · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Země a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Nový!!: Země a Otáčení · Vidět víc »
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Nový!!: Země a Oxid uhličitý · Vidět víc »
Ozon
Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním), racionální chemický název trikyslík, je alotropní modifikace kyslíku.
Nový!!: Země a Ozon · Vidět víc »
Paleontologie
Lebka dravého dinosaura druhu ''Tyrannosaurus rex'' Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích.
Nový!!: Země a Paleontologie · Vidět víc »
Pangea
Mapa Pangey Pangea (řecky všechny země) je jméno běžně používané pro superkontinent, který se formoval přibližně před 300 miliony let, existoval v paleozoiku a mezozoiku předtím, než se přibližně před 200 miliony let důsledkem deskové tektoniky rozdělil na menší kontinenty.
Nový!!: Země a Pangea · Vidět víc »
Panthalassa
spodního permu Panthalassa (řecký název pro všechna moře) je název původního praoceánu obklopujícího prakontinent nazývaný Pangea v dobách paleozoika a brzkého mezozoika.
Nový!!: Země a Panthalassa · Vidět víc »
Pára
Pára je obecné označení pro plynné skupenství nějaké látky.
Nový!!: Země a Pára · Vidět víc »
Pásemné pohoří
Pásemné pohoří je označení geografické oblasti, která je tvořena dlouhým pásem hor.
Nový!!: Země a Pásemné pohoří · Vidět víc »
Pedosféra
Půdní horizonty tvořící pedosféru, O – Organická hmota, A – Humusový horizont, B – spodní anorganický horizont, C – podložní hornina Pedosféra (z řeckého slova pedon.
Nový!!: Země a Pedosféra · Vidět víc »
Peridotit
Peridotit je magmatická hornina, která je pravděpodobně hlavní složkou svrchního pláště, tedy té části zemského tělesa, která se nachází pod zemskou kůrou.
Nový!!: Země a Peridotit · Vidět víc »
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Nový!!: Země a Perihélium · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Země a Planeta · Vidět víc »
Planetární diferenciace
Vnitřní stavba Marsu Planetární diferenciace je proces v době formování planety, během kterého dochází k rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností.
Nový!!: Země a Planetární diferenciace · Vidět víc »
Planetesimála
Množství planetesimál (vnitřní hnědý prstenec) obíhající kolem mladé hvězdy. Umělecká představa. Planetesimály jsou malá kamenná nebo ledová tělesa o velikosti jednotek km, o nichž se předpokládá, že dala vznik sluneční soustavě.
Nový!!: Země a Planetesimála · Vidět víc »
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Nový!!: Země a Planetka · Vidět víc »
Planetologie
sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.
Nový!!: Země a Planetologie · Vidět víc »
Plášťový chochol
page.
Nový!!: Země a Plášťový chochol · Vidět víc »
Plochá Země
Flammarionův dřevoryt (Paříž 1888), zobrazující poutníka na okraji světa Plochá Země je intuitivní kosmologická představa z předvědecké éry, podle níž planeta Země není koule, ale rovinatá plocha.
Nový!!: Země a Plochá Země · Vidět víc »
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Nový!!: Země a Pluto (trpasličí planeta) · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Země a Plyn · Vidět víc »
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Nový!!: Země a Podnebí · Vidět víc »
Podzemní voda
Krasová jezírka jsou jednou z forem podzemní vody Podzemní voda je voda, která se nachází pod zemským povrchem, zejména v pórech mezi částicemi půdy a v místech, kde je narušena kontinuita hornin.
Nový!!: Země a Podzemní voda · Vidět víc »
Podzim
Podzim na VysočiněJaponsku Podzim (zastarale jeseň) je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou.
Nový!!: Země a Podzim · Vidět víc »
Polární kruh
Polární kruhy na mapě světa Na polárním kruhu ve Finsku, 1975 Polární kruh je zeměpisná rovnoběžka, jejíž poloha je určena sklonem zemské osy.
Nový!!: Země a Polární kruh · Vidět víc »
Poledník
Poledník je pomyslná čára, vzniklá průnikem nějaké poloroviny, určené zemskou osou, a povrchu Země.
Nový!!: Země a Poledník · Vidět víc »
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Nový!!: Země a Poloměr · Vidět víc »
Populace
Populace je soubor jedinců téhož druhu nacházejících se v jednom určitém místě v daném čase.
Nový!!: Země a Populace · Vidět víc »
Potok
Pokratic. Potok je přirozený vodní tok.
Nový!!: Země a Potok · Vidět víc »
Povodí
Mapa hlavních evropských povodí Povodí je oblast, ze které voda odtéká do jedné konkrétní řeky či jezera.
Nový!!: Země a Povodí · Vidět víc »
Povrch Země
Zemský povrch je označení, které se používá pro svrchní vrstvu litosféry, která je v kontaktu s ostatními sférami (atmosférou, biosférou, či hydrosférou).
Nový!!: Země a Povrch Země · Vidět víc »
Povrchová voda
Povrchová voda je voda všech vodních povrchových zdrojů (moře, řeky, rybníky, potoky).
Nový!!: Země a Povrchová voda · Vidět víc »
Pozice Země ve vesmíru
Lidské znalosti pozice Země ve vesmíru se zlepšily díky 400 rokům pozorování pomocí teleskopů, a v posledním století se značně zvětšily.
Nový!!: Země a Pozice Země ve vesmíru · Vidět víc »
Precese zemské osy
Pohyb zemské osy: ''R''.
Nový!!: Země a Precese zemské osy · Vidět víc »
Prokaryota
Řez prokaryotní buňkou Prokaryota z řeckého pro (před) a karyon (jádro), též prvojaderní nebo předjaderní, je označení pro evolučně velmi staré organismy, které se vyvinuly před 3–3,5 miliardami let.
Nový!!: Země a Prokaryota · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Země a Proton · Vidět víc »
Protoplaneta
Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.
Nový!!: Země a Protoplaneta · Vidět víc »
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Nový!!: Země a Protoplanetární disk · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Země a Radioaktivita · Vidět víc »
Ráz těles
Jan Marek Marci Ráz těles je střetnutí dvou těles.
Nový!!: Země a Ráz těles · Vidět víc »
Roční období
Sezónní změny ročních období Roční období je jedna z hlavních částí roku.
Nový!!: Země a Roční období · Vidět víc »
Rodinie
Rodinie byl superkontinent v období neoproterozoika (mladších starohor).
Nový!!: Země a Rodinie · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: Země a Rok · Vidět víc »
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Nový!!: Země a Rostliny · Vidět víc »
Rotace Země
Animace zemské rotace okolo skutečné rotační osy (36000× zrychleno) Rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy (pomyslná přímka spojující severní a jižní zeměpisný pól).
Nový!!: Země a Rotace Země · Vidět víc »
Rovník
Rovník je pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly.
Nový!!: Země a Rovník · Vidět víc »
Rovnoběžka
Rovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu (případně povrchu jiného přibližně sférického rotujícího tělesa), vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou.
Nový!!: Země a Rovnoběžka · Vidět víc »
Saltonské moře
Saltonské moře je slané jezero na jihu státu Kalifornie v USA.
Nový!!: Země a Saltonské moře · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: Země a Síra · Vidět víc »
Sedimentace (geologie)
Křemelinové vrstvy usazené ze schránek křemitých řas ''Diatomae'' Sedimentace je ukládání úlomkovitého, chemogenního nebo biogenního materiálu jako jsou nánosy řek, jezer, moří, ledovců nebo větru gravitací, zejména při vzniku sedimentárních hornin.
Nový!!: Země a Sedimentace (geologie) · Vidět víc »
Sedimentární hornina
pískovce z Namibie Sedimentární hornina či usazená hornina je hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků (tzv. fyzikální proces), či vysrážením z roztoků (tzv. chemický proces) anebo usazením vlivem biologického činitele (biologický proces).
Nový!!: Země a Sedimentární hornina · Vidět víc »
Seismická tomografie
seismické vlny šíří, určuje jejich dráhu a tedy i čas příchodu. Seismická tomografie je obdobou lékařské počítačové tomografie, která používá digitální seismogramy k rekonstrukci stavby Země (v budoucnosti snad také jiných planet).
Nový!!: Země a Seismická tomografie · Vidět víc »
Seismická vlna
Šíření seismických vln Zemí. Seismická vlna je vlna, která vzniká jakoukoliv náhlou deformací horniny.
Nový!!: Země a Seismická vlna · Vidět víc »
Setrvačník
Setrvačník od zařízení pro zápustkové kování Setrvačník je rotační zařízení pro akumulaci kinetické energie.
Nový!!: Země a Setrvačník · Vidět víc »
Severní Amerika
Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli.
Nový!!: Země a Severní Amerika · Vidět víc »
Severní pól
182x182px Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v závislosti na čase v MJD. Topografie severního pólu Severní pól, též severní točna, je místo na Zemi, kde zemská osa přibližně protíná zemský povrch.
Nový!!: Země a Severní pól · Vidět víc »
Severní polokoule
Severní polokoule (se žlutým pozadím) Severní polokoule Severní polokoule nebo severní hemisféra se nazývá část povrchu planety Země na sever od rovníku (0° s/j. z. š.) až po severní pól (+90° s. z. š.) Středem povrchu severní polokoule je severní pól.
Nový!!: Země a Severní polokoule · Vidět víc »
Sibiř (kontinent)
#PŘESMĚRUJ Sibiř (kraton).
Nový!!: Země a Sibiř (kontinent) · Vidět víc »
Siločáry
železných pilin na papíře Siločáry silového pole jsou myšlené čáry, které představují směr silového působení v různých bodech prostoru.
Nový!!: Země a Siločáry · Vidět víc »
Sinice
Sinice na řece Rábca v Maďarsku Sinice (Cyanobacteria, ale také Cyanophyta či Cyanoprokaryota) je kmen nebo oddělení (záleží, zda se jedná o bakteriologické či botanické pojetí) gramnegativních bakterií.
Nový!!: Země a Sinice · Vidět víc »
Skleníkový efekt
Krátkovlnné záření ze slunce dopadající na zemský povrch a atmosféru. Dlouhovlnná délka záření je emitována z povrchu a téměř zcela absorbována do atmosféry. V tepelné rovnováze je absorbovaná energie z atmosféry stejná jako ta vydávaná do vesmíru. Čísla ukazují výkon záření ve wattech na metr čtvereční v období let 2000–2005. Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev, nastává, když skleníkové plyny v atmosféře planety způsobují, že se část tepla vyzařovaného z povrchu planety hromadí na jejím povrchu.
Nový!!: Země a Skleníkový efekt · Vidět víc »
Slapová síla
Slapová síla je efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.
Nový!!: Země a Slapová síla · Vidět víc »
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Nový!!: Země a Slapové jevy · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Země a Slunce · Vidět víc »
Sluneční energie
upright.
Nový!!: Země a Sluneční energie · Vidět víc »
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Nový!!: Země a Sluneční soustava · Vidět víc »
Sluneční terminátor
UTC Merkur ISS Sluneční terminátor je rozhraní mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou částí planety nebo měsíce sluneční soustavy.
Nový!!: Země a Sluneční terminátor · Vidět víc »
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Nový!!: Země a Sluneční vítr · Vidět víc »
Slunovrat
Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci.
Nový!!: Země a Slunovrat · Vidět víc »
Sníh
Zasněžená krajina Sníh je specifická forma ledu, pevného skupenství vody.
Nový!!: Země a Sníh · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Země a Sodík · Vidět víc »
Sopečné plyny
erupce vulkánu Augustine v roce 2006 kaldeře sopky Mount St. Helens, kdy plyny nemohly volně vystoupit na povrch, což vedlo k jejich akumulaci a růstu jejich tlaku na nadloží Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu.
Nový!!: Země a Sopečné plyny · Vidět víc »
Sopka
Kamčatce kurilské Raikoke (2019) indonéského ostrova Jáva se sopkami Bromo (vlevo) a Semeru (v pozadí) Sopka či také vulkán je porucha povrchu planety či měsíce, kudy se na povrch dostává směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů z hlouběji umístěného magmatického rezervoáru.
Nový!!: Země a Sopka · Vidět víc »
Srážky
Dlouhodobý denní průměr srážek Rozdíl výparu a srážek v mm/den Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů.
Nový!!: Země a Srážky · Vidět víc »
Stáří Země
Sluneční soustava – poloměry oběžných drah ani velikosti planet nejsou v pravém měřítku Stáří Země je přibližně 4,54 miliardy let s nepřesností jeho určení ± 70 milionů let (tedy větší než ± 1%).
Nový!!: Země a Stáří Země · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Země a Stát · Vidět víc »
Středooceánský hřbet
černým kuřákem Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní.
Nový!!: Země a Středooceánský hřbet · Vidět víc »
Stratosféra
Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se ve výškách průměrně 10 až 50 km nad hladinou moře.
Nový!!: Země a Stratosféra · Vidět víc »
Stromboli
Poloha ostrova Stromboli Stromboli (v sicilštině Strònguli) je italský ostrov v Tyrhénském moři, tvořený stejnojmenným stratovulkánem se třemi aktivními krátery, který patří mezi nejaktivnější sopky na světě.
Nový!!: Země a Stromboli · Vidět víc »
Subdukce
Ilustrace subdukce desky Juan de Fuca pod Severoamerickou desku Subdukce je označení z deskové tektoniky pro jev, kdy se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou.
Nový!!: Země a Subdukce · Vidět víc »
Superkontinent
Superkontinenty Laurasie a Gondwana Superkontinenty v minulosti Superkontinent vzniká spojením všech kontinentů na Zemi.
Nový!!: Země a Superkontinent · Vidět víc »
Světová populace
Světová populace je v demografii souhrn všech lidí, kteří k určitému datu žili, žijí nebo budou žít na planetě Zemi.
Nový!!: Země a Světová populace · Vidět víc »
Světový oceán
Oceán, South Beach, Miami Mapa oceánského dna Batymetrická mapa Tichého oceánu Světový oceán je souvislý vodní obal planety Země, který je složen z oceánů, moří, zálivů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená, a je v něm soustředěna většina vody na Zemi.
Nový!!: Země a Světový oceán · Vidět víc »
Symetrie
Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.
Nový!!: Země a Symetrie · Vidět víc »
Tíhové zrychlení
Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu těles zanedbatelných rozměrů (hmotných bodů) v dané vztažné soustavě a představuje superpozici gravitačních a setrvačných zrychlení působících na tělesa v této soustavě.
Nový!!: Země a Tíhové zrychlení · Vidět víc »
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Nový!!: Země a Těžiště · Vidět víc »
Tektonická deska
Mapa hlavních tektonických desek. Tektonické desky (zachovalé povrchy) sopky na hranicích tektonických desek. Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu.
Nový!!: Země a Tektonická deska · Vidět víc »
Tektonika
Kalifornii při leteckém pohledu Tektonika je část geologie zabývající se poruchami zemské kůry.
Nový!!: Země a Tektonika · Vidět víc »
Tellur
Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.
Nový!!: Země a Tellur · Vidět víc »
Teorie sněhové koule
Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů.
Nový!!: Země a Teorie sněhové koule · Vidět víc »
Teorie velkého impaktu
jižního pólu Země. Teorie velkého impaktu (anglicky The Giant Impact Formation, někdy také Big Splash) je vědecká hypotéza o srážce mladé planety Země (Prazemě) s hypotetickou protoplanetou Theiou.
Nový!!: Země a Teorie velkého impaktu · Vidět víc »
Teplo
Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.
Nový!!: Země a Teplo · Vidět víc »
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Nový!!: Země a Teplota · Vidět víc »
Terestrická planeta
Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.
Nový!!: Země a Terestrická planeta · Vidět víc »
Termální pramen
Termální pramen na Islandu Termální pramen či horký pramen (tradičně českým také "teplice") je speciální druh pramenu, ze kterého vystupuje ohřátá voda často obohacená o minerální složky.
Nový!!: Země a Termální pramen · Vidět víc »
Termosféra
Termosféra je vrstva zemské atmosféry, která se nachází nad mezosférou, dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři ji umísťují až do výšky okolo 700 km.
Nový!!: Země a Termosféra · Vidět víc »
Tethys (moře)
Tethys mezi Gondwanou a Laurasií Tethys bylo prehistorické moře rovnoběžkového směru.
Nový!!: Země a Tethys (moře) · Vidět víc »
Tichý oceán
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi.
Nový!!: Země a Tichý oceán · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Země a Titan (prvek) · Vidět víc »
Titáni
pergamském oltáři Titáni a Titánky jsou v řecké mytologii potomci matky země Gaie a boha Úrana.
Nový!!: Země a Titáni · Vidět víc »
Točivý moment
momentem hybnosti L Točivý moment vyjadřuje působení síly na bod vzdálený od osy otáčení (hřídele).
Nový!!: Země a Točivý moment · Vidět víc »
Troján
Lagrangeových bodů L4 a L5 soustavy Slunce (žlutě) a Jupiter (modře) Marsu a Jupiteru.Troján (někdy též trojan či spíše zastarale trójan) je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru.
Nový!!: Země a Troján · Vidět víc »
Tropický podnebný pás
#PŘESMĚRUJ Tropický pás.
Nový!!: Země a Tropický podnebný pás · Vidět víc »
Troposféra
Základní struktura spodní atmosféry Troposféra je nejspodnější část atmosféry sahající od zemského povrchu k tropopauze, jež odděluje troposféru od výše ležící stratosféry.
Nový!!: Země a Troposféra · Vidět víc »
Trpasličí planeta
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.
Nový!!: Země a Trpasličí planeta · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Země a Uhlík · Vidět víc »
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Nový!!: Země a Ultrafialové záření · Vidět víc »
Ultramafická hornina
Klasifikační diagram ultramafických hornin dle IUGS. Barevné pole znázorňuje oblast peridotitů. Ultramafická hornina označuje skupinu magmatických hornin, které jsou složené v převážné míře pouze z mafitů a to např.
Nový!!: Země a Ultramafická hornina · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Země a Uran (prvek) · Vidět víc »
V
V je 22.
Nový!!: Země a V · Vidět víc »
Van Allenovy pásy
Schéma Van Allenových pásů v okolí Země Van Allenovy radiační pásy nebo jen radiační pásy jsou oblasti v okolí planety, ve kterých je zachycené korpuskulární záření (energetické ionty a elektrony).
Nový!!: Země a Van Allenovy pásy · Vidět víc »
Vápenec
tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.
Nový!!: Země a Vápenec · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Země a Vápník · Vidět víc »
Vázaná rotace
Měsíc je typickým příkladem vázané rotace přivrácenou) Zemi (animace vlevo). Kdyby se neotáčel kolem své osy (nebo otáčel jinou rychlostí), ukazoval by postupně celý povrch (vpravo). (Poměry velikostí a vzdálenosti neodpovídají skutečnosti) Vázaná rotace, též synchronní rotace je dynamický stav, při kterém se menší těleso (např. měsíc), obíhající kolem centrálního tělesa (např. planety) k centrálnímu tělesu otáčí stále stejnou polokoulí, jinými slovy, když se doba rotace menšího tělesa kolem osy právě rovná době jeho oběhu kolem centrálního tělesa.
Nový!!: Země a Vázaná rotace · Vidět víc »
Vítr
Větvě třešně ve větru Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů (50+10+5) Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.
Nový!!: Země a Vítr · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Země a Věda · Vidět víc »
Vektor
V matematice je vektor definován jako prvek vektorového prostoru.
Nový!!: Země a Vektor · Vidět víc »
Velká poloosa dráhy
Velká poloosa Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Nový!!: Země a Velká poloosa dráhy · Vidět víc »
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Nový!!: Země a Venuše (planeta) · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Země a Vesmír · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Země a Voda · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Země a Vodík · Vidět víc »
Vodní doprava
Volha Kielský průplav Dortmund-Ems-Kanál Kontejnerová loď CGM CMA Mozart v Hamburku Vodní doprava je druh dopravy, který je zajišťován plavbou po vodních tocích (zejména řekách), umělých i přírodních jezerech, mořích, oceánech i umělých plavebních kanálech a průplavech, a to na vodní hladině nebo pod hladinou.
Nový!!: Země a Vodní doprava · Vidět víc »
Vodní nádrž
Vodní nádrž Letovice Vodní nádrž nebo nádrž je přírodní nebo uměle upravený prostor, ve kterém se hromadí voda.
Nový!!: Země a Vodní nádrž · Vidět víc »
Vodní pára
Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.
Nový!!: Země a Vodní pára · Vidět víc »
Vodní tok
Vodní tok je voda tekoucí po zemském povrchu v korytě mezi břehy.
Nový!!: Země a Vodní tok · Vidět víc »
Vulkanismus
Několik druhů vulkanických projevů VulkanismusČeský výraz sopečná činnost může být zavádějící.
Nový!!: Země a Vulkanismus · Vidět víc »
Vzduch
mlze Vzduch je směs plynů tvořící plynný obal Země – atmosféru – sahající až do výše asi 100 km.
Nový!!: Země a Vzduch · Vidět víc »
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Nový!!: Země a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »
Vznik života
života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je přírodní proces, během kterého se z neživé hmoty jako jsou organické sloučeniny stala hmota živá.
Nový!!: Země a Vznik života · Vidět víc »
Watt
Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.
Nový!!: Země a Watt · Vidět víc »
Wide-field Infrared Survey Explorer
Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) je infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku.
Nový!!: Země a Wide-field Infrared Survey Explorer · Vidět víc »
Zatmění Měsíce
Zatmění Měsíce je astronomický jev, kdy měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí.
Nový!!: Země a Zatmění Měsíce · Vidět víc »
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Nový!!: Země a Zatmění Slunce · Vidět víc »
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Nový!!: Země a Záření · Vidět víc »
Základní poledník
Královská observatoř Greenwich Základní poledník v Greenwichi Základní poledník nebo též nultý poledník je poledník, od kterého se počítá zeměpisná délka.
Nový!!: Země a Základní poledník · Vidět víc »
Záliv
Střední Ameriky Záliv je výběžek vodní plochy do pevniny.
Nový!!: Země a Záliv · Vidět víc »
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Nový!!: Země a Země · Vidět víc »
Zeměpisná šířka
rovnoběžky přerušovaně. Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku.
Nový!!: Země a Zeměpisná šířka · Vidět víc »
Zeměpisná délka
Žlutě jsou poledníky propojující místa stejné zeměpisné délky Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku.
Nový!!: Země a Zeměpisná délka · Vidět víc »
Zeměpisné rekordy světa
Tento článek je seznamem zeměpisných rekordů planety Země.
Nový!!: Země a Zeměpisné rekordy světa · Vidět víc »
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku o síle 8,9http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-sci-japan-quake-science-20110313,0,5782113.story Los Angeles Times: Japan earthquake shifted Earth on its axis stupně Richterovy škály (nejsilnější v dějinách Japonska, 4. až 5. nejsilnější ve známé historii) a následné až 38 metrů na Eurozprávy.cz vysoké tsunami zasáhly v pátek 11. března 2011 v 5.46 UTC (14:46:18,1 místního času) severovýchodní pobřeží Japonska, zvláště prefekturu Mijagi v provincii Tóhoku.
Nový!!: Země a Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011 · Vidět víc »
Zemská kůra
geosfér Země Zemská kůra je označení pro svrchní vrstvy planety Země složené z utuhlých hornin.
Nový!!: Země a Zemská kůra · Vidět víc »
Zemská osa
Rotující Země se znázorněním osy Pohyb úhlu zemské rotace vůči povrchu Země v ECEF v závislosti na čase v MJD. Zemská osa je osa zemské rotace, tedy myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země.
Nový!!: Země a Zemská osa · Vidět víc »
Zemské jádro
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku vrstev. Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země.
Nový!!: Země a Zemské jádro · Vidět víc »
Zemský plášť
Řez Zemí od jádra k exosféře. Levá část obrázku není ve správném měřítku. Zemský plášť je jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem.
Nový!!: Země a Zemský plášť · Vidět víc »
Zemský rovník
#PŘESMĚRUJ Rovník.
Nový!!: Země a Zemský rovník · Vidět víc »
Zima
Finsku Zima je jedno ze čtyř ročních období mezi podzimem a jarem střídajících se v mírných a polárních oblastech.
Nový!!: Země a Zima · Vidět víc »
Zploštění
Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.
Nový!!: Země a Zploštění · Vidět víc »
1851
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Země a 1851 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Země a 1968 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Země a 1995 · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Země a 24. prosinec · Vidět víc »
3. leden
3.
Nový!!: Země a 3. leden · Vidět víc »
4. červenec
4.
Nový!!: Země a 4. červenec · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Oběžná dráha Země kolem Slunce, Planeta Země, Zemské těleso, Země (planeta), , .
