Rychlejší přístup než prohlížeči!
5 vztahy: Kosmos (satelit), Nosná raketa, Program Vostok, RKK Eněrgija, Sergej Koroljov.
Kosmos (satelit)
Kosmos-954 Kosmos (rusky Ко́смос; "vesmír") je označení pro sérii družic, které byly vysílány Sovětským svazem a nyní Ruskem.
Nový!!: Zenit 2 a Kosmos (satelit) · Vidět víc »
Nosná raketa
Nosná raketa (též kosmický nosič) je dopravní prostředek, poháněný raketovými motory a určený pro vynášení užitečných nákladů (umělých družic, kosmických sond, kosmických lodí) do vesmíru.
Nový!!: Zenit 2 a Nosná raketa · Vidět víc »
Program Vostok
Program Vostok (rusky Восто́к; „východ“) byl sovětský vesmírný program letů jednomístných kosmických lodí Vostok po oběžné dráze Země.
Nový!!: Zenit 2 a Program Vostok · Vidět víc »
RKK Eněrgija
#PŘESMĚRUJ RKK Energija.
Nový!!: Zenit 2 a RKK Eněrgija · Vidět víc »
Sergej Koroljov
Sergej Pavlovič Koroljov (– Serhij Pavlovyč Koroliv);, Žytomyr Ruské impérium – 14. ledna 1966, Moskva, SSSR) byl sovětský raketový inženýr a tvůrce sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti během vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v 50. a 60. letech. Mnozí ho považují za otce praktické kosmonautiky. Podílel se na vývoji rakety R-7, Sputniku 1 i vypuštění Lajky a prvního člověka Jurije Gagarina do vesmíru. Zasloužil se také o vybudování arzenálu strategických raket. Přestože byl Koroljov leteckým konstruktérem, jeho největší přednosti se ukázaly v integraci designu, organizaci a strategickém plánování. Ve 30. letech byl kvůli falešnému úřednímu obvinění zatčen jako „člen protisovětské kontrarevoluční organizace“ (později omezeno na „sabotéra vojenské techniky“) a v roce 1938 uvězněn na téměř šest let, včetně několika měsíců v pracovním táboře na Kolymě. Po propuštění se stal uznávaným konstruktérem raket a klíčovou postavou ve vývoji sovětského mezikontinentálního balistického raketového programu. Později řídil sovětský vesmírný program a stal se členem sovětské akademie věd, dohlížel na počáteční úspěchy projektů Sputnik a Vostok, včetně první mise na oběžné dráze Země Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Koroljovova nečekaná smrt v roce 1966 přerušila provádění plánů pro přistání na Měsíci se sovětskou posádkou před americkou misí v roce 1969. Před svou smrtí byl oficiálně známý pouze jako Glavny Konstruktor (Главный Конструктор) nebo hlavní konstruktér, aby byl chráněn před možnými pokusy Spojených států o atentát během studené války.Scott and Leonov, p. 53. Harford, p. 135. Dokonce i někteří kosmonauti, kteří s ním pracovali, neznali jeho příjmení. Teprve po jeho smrti v roce 1966 byla jeho identita odhalena a získal odpovídající veřejné uznání za hnací sílu sovětských úspěchů v průzkumu vesmíru během Mezinárodního geofyzikálního roku i po něm.
Nový!!: Zenit 2 a Sergej Koroljov · Vidět víc »
