Rychlejší přístup než prohlížeči!
235 vztahy: Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, Adelheid Habsbursko-Lotrinská, Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská, Alžběta Bavorská, Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský, Amálie Henrietta ze Solms-Baruth, Anšlus, Anežka Hohenlohe-Langenburská, Angličtina, Anglie, Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, Autonomní provincie Bolzano, Šarlota Španělská, Šarlota Habsbursko-Lotrinská, Španělština, Španělsko, Švýcarsko, Ženevské jezero, Žofie Chotková, Černé moře, Řád menších bratří kapucínů, Baden (Dolní Rakousy), Balaton, Baskicko (území), Belgie, Blahoslavený, Bodamské jezero, Bordeaux, Bosenští Srbové, Bourbon-Anjou, Bourbonsko-parmská dynastie, Brandýs nad Labem, Bronchitida, Brusel, Budapešť, CARE International, Císař, Císařská hrobka ve Vídni, Charita, Choť, Chur, Diecéze lemanská, Dolní Rakousy, Dragoun, Dunkerk, Eckartsau (zámek), Exil, Felix Bourbonsko-Parmský, Felix Habsbursko-Lotrinský, Francie, ..., Francouzština, Franklin Delano Roosevelt, František Ferdinand d'Este, František I. Neapolsko-Sicilský, František Josef I., Františkovy Lázně, Gibraltar, Habsburský zákon, Habsbursko-lotrinská dynastie, Halič, Hodnost, Hofburg, Horní Bavorsko, Infant, Italština, Itálie, Jan VI. Portugalský, Juan Carlos I., Kanada, Kanonizace, Karel Ferdinand Bourbonský, Karel I., Karel II. Parmský, Karel III. Parmský, Karel IV. Španělský, Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007), Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský, Karel X., Karlismus, Katolicismus, Klášter, Klášter Muri, Klášter Tihany, Kolomyja, Kongregace pro blahořečení a svatořečení, Korunovace, Kurt Schuschnigg, Lázně, Lobkovicové, Loira, Lucca, Lucemburk, Ludvík Parmský, Luisa Marie Terezie z Artois, Marie Antonie Portugalská, Marie I. Portugalská, Marie Karolína Neapolsko-Sicilská, Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777), Marie Luisa Španělská (1782), Marie Luisa Parmská, Marie Pia Neapolsko-Sicilská, Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832), Marie Tereza Savojská, Marie Tereza Savojská (1756–1805), Markéta Savojská-Aosta, Meidling, Michal I. Portugalský, Monte (Funchal), Moravské pole, Morganatické manželství, Němčina, Německé Rakousko, New York, Ota František Josef, Otto von Habsburg, Paříž, Parmské vévodství, Předseda vlády, Petr III. Portugalský, Piemont, Pietrasanta, Pluk, Portugalština, Portugalsko, Praha, Provincie Lucca, První světová válka, Québec (provincie), Rakousko-Uhersko, Regent, Regina Sasko-Meiningenská, Reichenau an der Rax, René Bourbonsko-Parmský, Risorgimento, Robert I. Parmský, Robert Rakouský-d'Este, Rorschach, Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský, Rusko, Salesiáni Dona Bosca, Sarajevo, Schönbrunn, Schwarzau am Steinfeld, Seznam českých kněžen a královen, Seznam chorvatských královen, Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu, Seznam představitelů českého státu, Seznam rakouských císařoven, Seznam uherských králů, Seznam uherských královen, Sixtova aféra, Služebník Boží, Spojené státy americké, Toskánsko, Trojdohoda, Válečná fronta, Vídeň, Viareggio, Viktor Emanuel I., Vlak, Wight, Yolanda z Ligne, Zámek Chambord, Zápal plic, Zizers, 1. duben, 1. listopad, 11. listopad, 12. listopad, 13. červen, 13. březen, 13. století, 14. březen, 1859, 1882, 1892, 1899, 19. listopad, 1906, 1907, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1921, 1922, 1923, 1925, 1928, 1929, 1930, 1935, 1936, 1938, 1940, 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1956, 1962, 1963, 1966, 1968, 1971, 1982, 1988, 1989, 1991, 1993, 1996, 1997, 2. únor, 20. květen, 20. listopad, 2007, 2009, 2010, 2011, 2022, 21. říjen, 21. listopad, 24. březen, 28. červen, 3. duben, 30. prosinec, 9. květen. Rozbalte index (185 více) »
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (3. duben 1831 Kleinheubach – 16. prosinec 1909 Ryde, ostrov Wight, Velká Británie) byla hesenská kněžna, vévodkyně z Braganzy a titulární portugalská královna, manželka Michala I. Portugalského, avšak až po jeho sesazení z trůnu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg · Vidět víc »
Adelheid Habsbursko-Lotrinská
Adelheid Habsbursko-Lotrinská (Adelheid Maria Josepha Sixta Antonia Roberta Ottonia Zita Charlotte Luise Immakulata Pia Theresia Beatrix Franziska Isabelle Henriette Maximiliana Genoveva Ignatia Marcus d’Aviano von Österreich; 3. ledna 1914, Zámek Hetzendorf – 3. října 1971, Pöcking, Bavorsko) byla rakouská arcivévodkyně, dcera posledního rakouského císaře Karla I.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Adelheid Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská
Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská (Elizabeth Charlotte Alphonsa Christina Theresia Antonia Josepha Roberta Ottonia Franziska Isabelle Pia Markus d'Aviano; 31. května 1922, Madrid – 6. ledna 1993, Bavorsko) byla rakouská arcivévodkyně a členka habsbursko-lotrinské dynastie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Alžběta Šarlota Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Alžběta Bavorská
Busta císařovny v Prešově, Slovensko Alžběta Amálie Evženie (německy Elisabeth Amalie Eugenie, Herzogin in Bayern; 24. prosince 1837 Mnichov – 10. září 1898 Ženeva), známá pod přezdívkou Sisi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna, česká a korunovaná uherská královna pod jménem Erzsébet (maďarsky Wittelsbach Erzsébet magyar királyné).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Alžběta Bavorská · Vidět víc »
Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský
Hrabě Alexander „Saša“ Joseph Kolowrat-Krakowský (29. ledna 1886, Glen Ridge, USA – 4. prosince 1927, Vídeň) byl český automobilový závodník, letec a zakladatel rakouského filmového průmyslu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský · Vidět víc »
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth (30. ledna 1768 – 31. října 1847) byla jediným dítětem hraběte Jana Kristiána II.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Amálie Henrietta ze Solms-Baruth · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Anšlus · Vidět víc »
Anežka Hohenlohe-Langenburská
Anežka Hohenlohe-Langenburská (5. prosince 1804 – 9. září 1835) se narodila na zámku v Langenburgu v Bádensku-Württembersku jako princezna v rodu Hohenlohe-Langenburg.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Anežka Hohenlohe-Langenburská · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Angličtina · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Anglie · Vidět víc »
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Atentát na Františka Ferdinanda d'Este · Vidět víc »
Autonomní provincie Bolzano
Autonomní provincie Bolzano-Horní Adiže resp.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Autonomní provincie Bolzano · Vidět víc »
Šarlota Španělská
Šarlota Španělská (Carlota Joaquina Teresa Caetana d Borbón y Borbón, 25. dubna 1775 v královském paláci v Aranjuezu – 7. leden 1830 v paláci Queluz, Portugalské království) byla španělská infantka a portugalská královna, manželka Jana VI. Portugalského.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Šarlota Španělská · Vidět víc »
Šarlota Habsbursko-Lotrinská
Arcivévodkyně Šarlota Rakouská (německy: Erzherzogin Charlotte von Österreich; 1. března 1921, Prangins – 23. července 1989, Mnichov) byla dcera císaře a krále Karla I. a jeho manželky Zity Bourbonsko-Parmské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Šarlota Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Španělština
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Španělština · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Španělsko · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Švýcarsko · Vidět víc »
Ženevské jezero
Ženevské jezero (řidčeji, řidčeji) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Ženevské jezero · Vidět víc »
Žofie Chotková
Žofie Marie Josefína Albína roz.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Žofie Chotková · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Černé moře · Vidět víc »
Řád menších bratří kapucínů
Řád menších bratří kapucínů (též psáno Řád menších bratří – kapucínů, z latinského Ordo Fratrum Minorum Capucinorum, zkratka OFMCap, či jen kapucíni) je řeholní řád, jedna ze tří větví františkánského řádu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Řád menších bratří kapucínů · Vidět víc »
Baden (Dolní Rakousy)
Baden či Baden u Vídně je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Baden (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Balaton
Balaton (česky též Blatenské jezero) je jezero v župách Somogy, Veszprém a Zala v Maďarsku v Dunajské rovině.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Balaton · Vidět víc »
Baskicko (území)
Baskicko v Evropě Sedm historických provincií Baskicka Baskicko ve smyslu baskického názvu Euskal Herria označuje území mezi Pyrenejemi a Atlantikem, na pomezí Španělska a Francie, na němž se „plně projevuje baskická kultura“.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Baskicko (území) · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Belgie · Vidět víc »
Blahoslavený
český král Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. procesu, vedoucího eventuálně k prohlášení za svatého v katolické církvi).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Blahoslavený · Vidět víc »
Bodamské jezero
Bodamské jezero (německá výslovnost: IPA) je jezero ve střední Evropě, ležící na rozhraní Německa, Švýcarska a Rakouska.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bodamské jezero · Vidět víc »
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bordeaux · Vidět víc »
Bosenští Srbové
#PŘESMĚRUJ Srbové.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bosenští Srbové · Vidět víc »
Bourbon-Anjou
Dynastie Bourbon-Anjou či jen Bourbon-Anjou (francouzsky: Maison de Bourbon-Anjou, španělsky: Casa de Borbón-Anjou) nebo také španělská větev dynastie Bourbonů je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v současnosti ve Španělsku s krátkými přestávkami od roku 1700.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bourbon-Anjou · Vidět víc »
Bourbonsko-parmská dynastie
Bourbonsko-parmská dynastie či jen Bourbon-Parma, italsky Borbone di Parma, byla jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 1748 až 1860.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bourbonsko-parmská dynastie · Vidět víc »
Brandýs nad Labem
Brandýs nad Labem (lidově Brandejs) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od 1. července 1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Brandýs nad Labem · Vidět víc »
Bronchitida
Bronchitida je zánět průdušek, tudíž spadá mezi záněty dolních cest dýchacích.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Bronchitida · Vidět víc »
Brusel
Brusel (francouzsky, nizozemsky) je hlavní město Belgie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Brusel · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Budapešť · Vidět víc »
CARE International
CARE (Cooperative for Assistance and Relief Everywhere, původně Cooperative for American Remittances to Europe) je mezinárodní humanitární organizace.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a CARE International · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Císař · Vidět víc »
Císařská hrobka ve Vídni
Císařská hrobka (zvaná též kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Císařská hrobka ve Vídni · Vidět víc »
Charita
Charita (z latinského výrazu caritas.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Charita · Vidět víc »
Choť
Manžel nebo choť je označení ženatého muže ve vztahu k jeho manželce, manželka či choť je označení vdané ženy ve vztahu k jejímu manželovi; často se v týchž významech používají i výrazy muž či žena.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Choť · Vidět víc »
Chur
Chur je švýcarské město, hlavní a největší město kantonu Graubünden, zároveň také hlavní město okresu Plessur.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Chur · Vidět víc »
Diecéze lemanská
Diecéze lemanská (lat. Dioecesis Cenomanensis, franc. Diocèse du Mans) je francouzská římskokatolická diecéze.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Diecéze lemanská · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dragoun
Rakouští dragouni z roku 1850 Dragoun byl původně příslušník jízdní pěchoty.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Dragoun · Vidět víc »
Dunkerk
Dunkerk (ve francouzsko-západovlámském dialektu Duunkerke) je město na severu Francie v departmentu Nord a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Dunkerk · Vidět víc »
Eckartsau (zámek)
Zámek Eckartsau je lovecký zámeček přestavěný z původního hradního základu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Eckartsau (zámek) · Vidět víc »
Exil
Svatá Helena (autor François Joseph Sandmann) Exil (z latinského exilium – vyhnanství a exul – vypovězený) znamenal původně trest vypovězení, dnes znamená stav člověka nebo skupiny běženců, lidí, kteří museli opustit svou vlast v důsledku vypovězení, vyhnání, odsunu, deportace, ztráty občanství, hrozby osobního nebezpečí, a to zejména z důvodů politického, národnostního, rasového či náboženského pronásledování.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Exil · Vidět víc »
Felix Bourbonsko-Parmský
Princ Felix Bourbonsko-Parmský (28. října 1893, Schwarzau – 8. dubna 1970, zámek Fischbach) byl parmským a lucemburským princem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Felix Bourbonsko-Parmský · Vidět víc »
Felix Habsbursko-Lotrinský
Felix Rakouský celým jménem Felix Friedrich August Maria vom Siege Franz Joseph Peter Karl Anton Robert Otto Pius Michael Benedikt Sebastian Ignatius Marcus d'Aviano von Habsburg-Lothringen, (* 31. května 1916, Schönbrunn, Vídeň – 6. září 2011, San Ángel, Mexiko) byl rakouský arcivévoda a syn posledního rakouského císaře Karla I. a jeho ženy císařovny Zity Parmské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Felix Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Francouzština · Vidět víc »
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Franklin Delano Roosevelt · Vidět víc »
František Ferdinand d'Este
František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský-Este (18. prosince 1863 Štýrský Hradec – 28. června 1914 Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a František Ferdinand d'Este · Vidět víc »
František I. Neapolsko-Sicilský
František I. Neapolsko-Sicilský (19. srpna 1777, Neapol – 8. listopadu 1830, Neapol; Francesco Gennaro Giuseppe), byl v letech 1825 až 1830 druhým králem Obojí Sicílie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a František I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a František Josef I. · Vidět víc »
Františkovy Lázně
Františkovy Lázně jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 5 km severně od Chebu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Františkovy Lázně · Vidět víc »
Gibraltar
Gibraltar je britské zámořské teritorium a město na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarského průlivu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Gibraltar · Vidět víc »
Habsburský zákon
Takzvaný Habsburský zákon (něm. Habsburger-Gesetz, zkr. HabsG, oficiálně StGBl 209/1919) je právní předpis z roku 1919 upravující náležitosti tykající se vyhoštění členů panovnického rodu lotrinských Habsburků z Rakouska a převzetí jejich majetku po první světové válce.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Habsburský zákon · Vidět víc »
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Habsbursko-lotrinská dynastie · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Halič · Vidět víc »
Hodnost
Hodnost je označení charakterizující postavení a význam jedince v hierarchicky uspořádaném systému.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Hodnost · Vidět víc »
Hofburg
Hofburg (česky Dvorní hrad) je hrad, respektive palácový komplex v centru Vídně, do roku 1918 rezidence habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Hofburg · Vidět víc »
Horní Bavorsko
Horní Bavorsko je jeden ze sedmi vládních obvodů (Regierungsbezirk Oberbayern) v Bavorsku (územně shodný okres Horní Bavorsko (Bezirk Oberbayern) je ze správního hlediska odlišná jednotka).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Horní Bavorsko · Vidět víc »
Infant
Koruna infantů Infant nebo ženská podoba infantka (z latinského.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Infant · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Italština · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Itálie · Vidět víc »
Jan VI. Portugalský
Jan VI.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Jan VI. Portugalský · Vidět víc »
Juan Carlos I.
Osobní znak španělského krále Juana Carlose I. Juan Carlos I. (česky Jan Karel I., plným jménem Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón – Dos Sicilias; * 5. ledna 1938 Řím, Itálie) je bývalý španělský král, jenž panoval v letech 1975–2014, a armádní velitel španělských ozbrojených sil.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Juan Carlos I. · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Kanada · Vidět víc »
Kanonizace
Hroznata z Ovence, jehož kanonizační proces je v průběhu Kanonizace neboli svatořečení je v křesťanství proces prohlášení určitého člověka za svatého.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Kanonizace · Vidět víc »
Karel Ferdinand Bourbonský
Karel Ferdinand z Artois, vévoda z Berry (francouzsky Charles-Ferdinand d’Artois, duc de Berry); 24. ledna 1778, Versailles – 14. únor 1820, Paříž) byl francouzský princ a mladší syn francouzského krále Karla X. Jako druhorozený syn Karel Ferdinand nikdy na trůn nenastoupil na rozdíl od svého otce, který byl až třetím přeživším synem dědice trůnu. Karlův starší bratr Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême se stal formálně králem na 20 minut a poté se stal králem na několik dní jediný syn Karla Ferdinanda Jindřich, který se narodil až půl roku po otcově smrti. Karel Ferdinand byl dne 14. února 1820 zavražděn protimonarchistickým atentátníkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel Ferdinand Bourbonský · Vidět víc »
Karel I.
Blahoslavený Karel I. (v Maďarsku označovaný jako Karel IV., IV. Károly) (17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira), z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský, suverén rakouského Řádu zlatého rouna atd.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel I. · Vidět víc »
Karel II. Parmský
Karel II.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel II. Parmský · Vidět víc »
Karel III. Parmský
Karel III.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel III. Parmský · Vidět víc »
Karel IV. Španělský
Karel IV.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel IV. Španělský · Vidět víc »
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007)
Arcivévoda Karel Ludvík Rakouský, celým jménem Karel Ludvík Maria František Josef Michael Gabriel Antonius Robert Štěpán Pius Řehoř Ignác Markus d'Aviano Rakouský, německy: Carl Ludwig Maria Franz Joseph Michael Gabriel Antonius Robert Stephan Pius Gregor Ignatius Markus d'Aviano von Österreich, občanským jménem: Carl Ludwig Habsburg-Lothringen (10. března 1918 Baden u Vídně – 11. prosince 2007 Brusel) byl pátým potomkem rakouského císaře Karla I. a císařovny Zity a posledním členem panovnického rodu narozeným před zánikem monarchie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1918–2007) · Vidět víc »
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský (10. září 1762, Langenburg – 4. dubna 1825, Langenburg) byl třetím knížetem z Hohenlohe-Langenburgu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský · Vidět víc »
Karel X.
Karel X. (9. října 1757 Versailles – 6. listopadu 1836 Gorizia) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1824–1830.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karel X. · Vidět víc »
Karlismus
Karlistická vlajka Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Karlismus · Vidět víc »
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Katolicismus · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Klášter · Vidět víc »
Klášter Muri
Klášter Muri je benediktinský klášter ve švýcarském kantonu Aargau založený roku 1027.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Klášter Muri · Vidět víc »
Klášter Tihany
Klášter Tihany (vyslov tyhaň) je benediktinský klášter ve vsi Tihany, na poloostrově v severozápadní části jezera Balaton, v Maďarsku.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Klášter Tihany · Vidět víc »
Kolomyja
Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea, česky také Kolomej) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Kolomyja · Vidět víc »
Kongregace pro blahořečení a svatořečení
#PŘESMĚRUJ Dikasterium pro blahořečení a svatořečení.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Kongregace pro blahořečení a svatořečení · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Korunovace · Vidět víc »
Kurt Schuschnigg
Ženevě (1934) Kurt Alois Josef Johann von Schuschnigg (14. prosince 1897, Riva del Garda – 18. listopadu 1977, Mutters, Tyrolsko) byl od 25. července 1934 do 11. března 1938 rakouským kancléřem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Kurt Schuschnigg · Vidět víc »
Lázně
Lázně (a spa) jsou zařízení sloužící k léčbě nebo rehabilitaci lidí zejména formou koupání ve vodě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Lázně · Vidět víc »
Lobkovicové
Lobkovicové (starším pravopisem Lobkowiczové, v německé formě Lobkowitz/ové) jsou staročeský rytířský a později panský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do konce 14. století.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Lobkovicové · Vidět víc »
Loira
Loira (česká výslovnost:, výslovnost) je nejdelší řeka ve Francii (Auvergne, Burgundsko, Centre-Val de Loire, Pays de la Loire, Rhône Alpes), kterou protéká po celé své délce 1013 km.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Loira · Vidět víc »
Lucca
Lucca /'lukːa/ (latinsky Luca) je italské město v Toskánsku, hlavní město stejnojmenné provincie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Lucca · Vidět víc »
Lucemburk
Lucemburk je hlavní město Lucemburského velkovévodství a žije zde 128 494 obyvatel a v jeho aglomeraci 181 764 (2022).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Lucemburk · Vidět víc »
Ludvík Parmský
Ludvík Parmský (5. července 1773, Piacenza – 27. května 1803, Florencie) byl jedním ze dvou etrurských králů.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Ludvík Parmský · Vidět víc »
Luisa Marie Terezie z Artois
Luisa Marie Terezie z Artois (Louise Marie Thérèse; 21. září 1819 – 1. února 1864) byla vévodkyní a později regentkou Parmy.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Luisa Marie Terezie z Artois · Vidět víc »
Marie Antonie Portugalská
Infantka Marie Antonie Portugalská (celým jménem: Maria Antónia Adelaide Camila Carolina Eulália Leopoldina Sofia Inês Francisca de Assis e de Paula Micaela Rafaela Gabriela Gonzaga Gregória Bernardina Benedita Andrea; 28. listopadu 1862, Bronnbach - 14. května 1959, Berg) byla portugalská infantka, sedmé a poslední dítě Michala I. Portugalského a jeho manželky Adelaidy Löwenstein-Wertheim-Rosenberg.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Antonie Portugalská · Vidět víc »
Marie I. Portugalská
Královský pár Marie I. a Petr III. Marie I. Portugalská (17. prosince 1734, Lisabon – 20. března 1816, Rio de Janeiro), celým jménem v portugalštině: Maria Francisca Isabel Josefa Antónia Gertrudes Rita Joana, byla první ženou na portugalském trůně a vládla v letech 1777 až 1816.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie I. Portugalská · Vidět víc »
Marie Karolína Neapolsko-Sicilská
Marie Karolína Neapolsko-Siciliská (celým jménem Marie Karolína Ferdinanda Luisa Neapolsko-Sicilská, vévodkyně z Berry; 5. listopadu 1798, Zámek Caserta, Caserta, Sicilské království – 17. dubna 1870, Brunnsee, Štýrsko, Rakousko-Uhersko) byla sardinská princezna, po sňatku s Karlem Ferdinandem Bourbonským i princezna francouzská a vévodkyně z Berry.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Karolína Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777)
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (24. dubna 1777, Florencie – 15. listopadu 1801, Neapol).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1777) · Vidět víc »
Marie Luisa Španělská (1782)
Marie Luisa Španělská (Marie Luisa Josefina Antonie Vincenta; 6. července 1782, Segovia – 13. března 1824, Řím) byla španělskou infantkou, dcerou krále Karla IV. a jeho manželky Marie Luisy Parmské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Luisa Španělská (1782) · Vidět víc »
Marie Luisa Parmská
Marie Luisa Parmská (9. prosince 1751, Parma – 2. ledna 1819, Řím) byla parmskou princeznou z linie rodu Bourbon-Anjou a provdanou španělskou královnou, jíž se po manželově boku stala 14.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Luisa Parmská · Vidět víc »
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Pia Neapolsko-Sicilská (2. srpna 1849 – 29. září 1882), princezna Bourbon-Obojí Sicílie a jako manželka Roberta I. Parmského titulární parmská vévodkyně.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Pia Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832)
Marie Tereza Rakouská-Este (Maria Theresia Josefa Johanna; 1. listopadu 1773, Miláno - 29. března 1832, Ženeva) byla rakouská arcivévodkyně, modenská princezna a královna Sardinie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Tereza Rakouská-Este (1773–1832) · Vidět víc »
Marie Tereza Savojská
Marie Tereza Savojská, celým jménem Maria Theresia Fernanda Felicitas Gaetana von Savoyen (19. září 1803, Řím – 16. července 1879, San Martino, Vignale, Itálie) byla dcerou Victora Emanuela I., krále Sardinie, a Marie Terezy Rakouské-Este.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Tereza Savojská · Vidět víc »
Marie Tereza Savojská (1756–1805)
Marie Tereza Savojská (31. ledna 1756 Turín – 2. června 1805 Štýrský Hradec) byla savojská princezna a manželka Karla Filipa z Artois, vnuka Ludvíka XV. a mladšího bratra Ludvíka XVI. Devatenáct let po její smrti se stal její manžel francouzským králem Karlem X.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Marie Tereza Savojská (1756–1805) · Vidět víc »
Markéta Savojská-Aosta
Markéta Savojská-Aosta (celým jménem: Margherita Isabella Maria Vittoria Emanuela Elena Gennara; 7. dubna 1930, Capodimonte – 10. ledna 2022, Basilej) byla savojská princezna, arcivévodkyně rakouská a první dítě prince Amedea Savojského-Aosta a jeho manželky princezny Anny Orleánské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Markéta Savojská-Aosta · Vidět víc »
Meidling
Poloha obvodu na mapě Vídně Meidling je 12.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Meidling · Vidět víc »
Michal I. Portugalský
Michal I. Portugalský (celým jménem Miguel Maria do Patrocínio João Carlos Francisco de Assis Xavier de Paula Pedro de Alcântara António Rafael Gabriel Joaquim José Gonzaga Evaristo de Bragança e Bourbon), zvaný el Tradicionalista nebo Uchvatitel (26. října 1802, Lisabon – 14. listopadu 1866, Karlsruhe, Německo), byl syn portugalského krále Jana VI. Stal se během portugalské občanské války v letech 1828 až 1834 (vzdoro)králem Portugalska.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Michal I. Portugalský · Vidět víc »
Monte (Funchal)
Monte je farnost ve Funchalu, hlavním městě portugalského souostroví Madeira.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Monte (Funchal) · Vidět víc »
Moravské pole
Moravské pole (německy Marchfeld) je asi 900 km² velká štěrková rovina v jihovýchodním Weinviertelu (Dolní Rakousko), mezi Dunajem a nejspodnějším úsekem řeky Moravy (německy March, odtud jméno).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Moravské pole · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Morganatické manželství · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Němčina · Vidět víc »
Německé Rakousko
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Německé Rakousko · Vidět víc »
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a New York · Vidět víc »
Ota František Josef
Arcivévoda Ota František Josef Karel Ludvík Maria Rakouský,, (21. dubna 1865 Štýrský Hradec – 1. listopadu 1906 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, který se stal otcem posledního rakouského císaře Karla I.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Ota František Josef · Vidět víc »
Otto von Habsburg
Otto von Habsburg (20. listopadu 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax, Dolní Rakousko – 4. července 2011 Pöcking) byl nejstarším synem císaře Karla I. a do zániku monarchie byl korunním princem v zemích rakousko-uherské monarchie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Otto von Habsburg · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Paříž · Vidět víc »
Parmské vévodství
Parmské vévodství (italsky) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Parmské vévodství · Vidět víc »
Předseda vlády
Konference předsedů vlád Commonwealthu v roce 1944, Londýn, Spojené království. (Zleva doprava): W.L. Mackenzie King (Kanada), Generál Jan Smuts (Jihoafrická republika), Winston Churchill (Spojené království), Peter Fraser (Nový Zéland), John Curtin (Austrálie) Předseda vlády (nebo také ministerský předseda, premiér či první ministr) je v parlamentním systému hlavou nejvyššího exekutivního orgánu ve státě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Předseda vlády · Vidět víc »
Petr III. Portugalský
Petr III.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Petr III. Portugalský · Vidět víc »
Piemont
Piemont je kraj v severozápadní Itálii.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Piemont · Vidět víc »
Pietrasanta
Pietrasanta je město v Itálii s přibližně 24 000 obyvateli.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Pietrasanta · Vidět víc »
Pluk
NATO Britské armády Pluk, dříve regiment je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Pluk · Vidět víc »
Portugalština
Portugalština (língua portuguesa) spadá mezi západní románské jazyky do iberorománské větve, spolu se španělštinou, katalánštinou a galicijštinou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Portugalština · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Portugalsko · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Praha · Vidět víc »
Provincie Lucca
Lucca (Provincia di Lucca) je provincie v oblasti Toskánsko.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Provincie Lucca · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a První světová válka · Vidět víc »
Québec (provincie)
Québec je největší kanadská provincie podle rozlohy a druhá největší podle počtu obyvatel (2016).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Québec (provincie) · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Regent · Vidět víc »
Regina Sasko-Meiningenská
Regina Sasko-Meiningenská (Regina Helène Elisabeth Margarete Prinzessin von Sachsen-Meiningen; 6. ledna 1925 Würzburg – 3. února 2010 Pöcking) byla nejmladší ze čtyř dětí prince Jiřího III. (1892–1946) z dynastie Sachsen-Meiningen a Kláry Marie hraběnky Korff-Schmising-Kerssenbrockové (1895–1992).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Regina Sasko-Meiningenská · Vidět víc »
Reichenau an der Rax
Reichenau an der Rax (česky též Rychnov na Rakousu) je městys v dolnorakouské Průmyslové čtvrti.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Reichenau an der Rax · Vidět víc »
René Bourbonsko-Parmský
René Bourbonsko-Parmský (17. října 1894, Schwarzau am Steinfeld – 30. července 1962, Kodaň) byl sedmým dítětem vévody Roberta I. Parmského a jeho druhé manželky Marie Antonie Portugalské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a René Bourbonsko-Parmský · Vidět víc »
Risorgimento
border.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Risorgimento · Vidět víc »
Robert I. Parmský
Robert I. s rodinou Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Robert I. Parmský · Vidět víc »
Robert Rakouský-d'Este
Arcivévoda Robert Rakouský-d’Este (8. února 1915, zámek Schönbrunn, Vídeň – 7. února 1996 v Basileji, Švýcarsko) byl členem císařsko-královské rodiny z rodu Habsbursko-Lotrinského.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Robert Rakouský-d'Este · Vidět víc »
Rorschach
Rorschach je obec (malé město) ve švýcarském kantonu St. Gallen.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Rorschach · Vidět víc »
Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský
Rudolf Rakouský (5. září 1919, Prangins, Švýcarsko – 15. května 2010, Brusel, Belgie) byl nejmladším synem posledního rakouského císaře Karla I. a jeho manželky Zity Parmské.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Rudolf Syringus Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Rusko · Vidět víc »
Salesiáni Dona Bosca
#PŘESMĚRUJ Salesiáni Dona Boska.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Salesiáni Dona Bosca · Vidět víc »
Sarajevo
Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Sarajevo · Vidět víc »
Schönbrunn
Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Schönbrunn · Vidět víc »
Schwarzau am Steinfeld
Černava na Kamenném poli se Sněžnou horou Schwarzau am Steinfeld (česky Černava na Kamenném poli) je obec s 1721 obyvateli (stav podle sčítání z roku 2001) ležící na Kamenném poli v Okrese Neunkirchen v Dolním Rakousku, resp.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Schwarzau am Steinfeld · Vidět víc »
Seznam českých kněžen a královen
Bořivoje I. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit i za pramáti většiny českých královen (výjimkou je například Guta Habsburská). Blanka z Valois a Karel IV. Zde naleznete seznam českých kněžen a královen řazených za sebou podle letopočtu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam českých kněžen a královen · Vidět víc »
Seznam chorvatských královen
Znak Chorvatského království Toto je seznam chorvatských kněžen a královen.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam chorvatských královen · Vidět víc »
Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu
Karlistická vlajka Následující tabulka je přehledem karlistických pretendentů španělského trůnu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu · Vidět víc »
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam představitelů českého státu · Vidět víc »
Seznam rakouských císařoven
Alžběty Bavorské Toto je seznam rakouských císařoven, manželek rakouských císařů, což byl titul panovníků středoevropské habsbursko-lotrinské monarchie od roku 1804.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam rakouských císařoven · Vidět víc »
Seznam uherských králů
Velký znak Maďarského království Arpád Svatého Štěpána u Rybářské bašty v Budapešti Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam uherských králů · Vidět víc »
Seznam uherských královen
Toto je seznam uherských královen, manželek uherských králů.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Seznam uherských královen · Vidět víc »
Sixtova aféra
Sixtus Ferdinand Bourbonsko-Parmský v roce 1930. Takzvaná Sixtova aféra označuje zveřejnění tajných jednání, jež vedl císař Karel I. za Rakousko-Uhersko především se zástupci Francie během 1. světové války v roce 1917 veden snahou dosáhnout mírové dohody.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Sixtova aféra · Vidět víc »
Služebník Boží
blahoslaveného Karla I. Služebník Boží je označení používané v katolické církvi pro zemřelou osobu, u které byl započat kanonizační proces, který dosud nebyl ukončen ani udělením nejnižšího stupně („ctihodný“).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Služebník Boží · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Spojené státy americké · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Toskánsko · Vidět víc »
Trojdohoda
Státy Trojdohody (modrá) a Trojspolku (červená) Ruský plakát znázorňující Trojdohodu Jako Trojdohoda nebo Dohoda (řidčeji, hlavně ve starší literatuře Ententa z franc.) je označováno spojenectví Francie, Ruska a Velké Británie, které vznikalo v letech 1893 až 1907 především jako protiváha k expanzivním tendencím Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Trojdohoda · Vidět víc »
Válečná fronta
Pohled na vyznačenou linii západní fronty během I. světové války. Fronta (z lat. frons, „čelo“, „přední strana“) je ve válce linie dotyku nepřátelských armád, respektive oblast na rozhraní území ovládaných nepřátelskými armádami, na které probíhají bojové operace.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Válečná fronta · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Vídeň · Vidět víc »
Viareggio
Viareggio /via'rɛʤ:o/ je italské město v toskánské provincii Lucca, 22 km západně od hlavního města provincie, na Tyrhénském moři.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Viareggio · Vidět víc »
Viktor Emanuel I.
Viktor Emanuel I. (24. červenec 1759 – 10. leden 1824) byl vévoda savojský, piemontský, aostský a král sardinský v letech 1802 až 1821.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Viktor Emanuel I. · Vidět víc »
Vlak
Beroun Vlaková souprava v Argentině Vlaková souprava v Indonésii Vlak je jedno nebo několik pevně spojených vozidel, která jsou určená pro pohyb po železniční trati nebo jiné pevné dráze.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Vlak · Vidět víc »
Wight
Ostrov Wight (anglicky Isle of Wight) je ostrov a zároveň anglické nemetropolitní a ceremoniální hrabství, ležící při jižním pobřeží Anglie jižně od největšího jihoanglického přístavu Southamptonu.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Wight · Vidět víc »
Yolanda z Ligne
Yolanda z Ligne (Yolande Marie Jeanne Charlotte de Ligne; 6. května 1923, Madrid – 13. září 2023, Brusel) byla rodem princezna z rodu Ligneů a sňatkem s arcivévodou Karlem Ludvíkem Habsbursko-Lotrinským arcivévodkyně rakouská.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Yolanda z Ligne · Vidět víc »
Zámek Chambord
#PŘESMĚRUJ Chambord (zámek).
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Zámek Chambord · Vidět víc »
Zápal plic
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plic postihující zejména mikroskopické dutinky naplněné vzduchem, takzvané plicní sklípky.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Zápal plic · Vidět víc »
Zizers
Zizers (Zezras) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Landquart.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a Zizers · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1. duben · Vidět víc »
1. listopad
1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1. listopad · Vidět víc »
11. listopad
11.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 11. listopad · Vidět víc »
12. listopad
12.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 12. listopad · Vidět víc »
13. červen
13.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 13. červen · Vidět víc »
13. březen
13.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 13. březen · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 13. století · Vidět víc »
14. březen
14.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 14. březen · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1859 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1882 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1892 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1899 · Vidět víc »
19. listopad
19.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 19. listopad · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1906 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1907 · Vidět víc »
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1909 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1910 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1911 · Vidět víc »
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1912 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1913 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1914 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1915 · Vidět víc »
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1916 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1917 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1919 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1921 · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1922 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1923 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1925 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1929 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1930 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1936 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1938 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1940 · Vidět víc »
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1949 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1950 · Vidět víc »
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1951 · Vidět víc »
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1952 · Vidět víc »
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1953 · Vidět víc »
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1956 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1962 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1963 · Vidět víc »
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1966 · Vidět víc »
1968
1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1968 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1971 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1982 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1988 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1989 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1991 · Vidět víc »
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1993 · Vidět víc »
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1996 · Vidět víc »
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 1997 · Vidět víc »
2. únor
2.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2. únor · Vidět víc »
20. květen
20.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 20. květen · Vidět víc »
20. listopad
20.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 20. listopad · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2007 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2009 · Vidět víc »
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2010 · Vidět víc »
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2011 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 2022 · Vidět víc »
21. říjen
21.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 21. říjen · Vidět víc »
21. listopad
21.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 21. listopad · Vidět víc »
24. březen
24.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 24. březen · Vidět víc »
28. červen
28.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 28. červen · Vidět víc »
3. duben
3.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 3. duben · Vidět víc »
30. prosinec
30.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 30. prosinec · Vidět víc »
9. květen
9.
Nový!!: Zita Bourbonsko-Parmská a 9. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Zita Bourbon-Parma, Zita Rakousko-Uherská, Zita von Bourbon-Parma.
