10 vztahy: Bortleova stupnice, Ekliptika, Galaxie Mléčná dráha, Obzor, Protisvit, Rovnodennost, Slunce, Světelné znečištění, Theodor Brorsen, Zenit.
Bortleova stupnice
Bortleova stupnice Bortleova stupnice je devítibodová stupnice, která popisuje míru světelného znečištění.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Bortleova stupnice · Vidět víc »
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Ekliptika · Vidět víc »
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »
Obzor
Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko) Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Obzor · Vidět víc »
Protisvit
Protisvit, na tomto obrázku jako úhlopříčné zjasnění z levého horního rohu k pravému dolním rohu Protisvit je slabá záře na nočním nebi v okolí bodu naproti poloze Slunce.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Protisvit · Vidět víc »
Rovnodennost
Oslunění Země o rovnodennosti Rovnodennosti a slunovraty (zemská osa je zde zobrazena svisle; ''Solstice'' – slunovrat; ''Equinox'' – rovnodennost; ''Sun'' – zdánlivá poloha Slunce) Rovnodennost (lat. aequinoctium) je okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose, souběžně s průřezy zemských rovnoběžek.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Rovnodennost · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Slunce · Vidět víc »
Světelné znečištění
Osvětlené nebe v nočním Ciudad de México Osvětlené nebe v nočním Los Angeles Světelné znečištění (alternativně označované též termínem rušivé světlo, ačkoli jsou oba termíny na odborné či legislativní úrovni oddělené samostatnými definicemi) je v obecnějším smyslu jakékoli člověkem vytvořené světlo, přidané do venkovního prostředí nad přirozenou úroveň a je spojováno především s nežádoucími vedlejšími účinky (oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlování toho, co není žádoucí atd.); specificky se toto označení používá pro rozptyl světla v atmosféře, zejména v oblastech rozsáhlejších městských aglomerací ze svítidel veřejného osvětlení, dopravní infrastruktury, intenzivního nasvícení reklamních ploch, nešetrného architektonického osvětlení, velkých sportovišť, parkovišť, v menší míře i světlem unikajícím z budov a dalších zdrojů světla.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Světelné znečištění · Vidět víc »
Theodor Brorsen
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (29. července 1819 Nordborg – 31. března 1895 Nordborg) byl dánský astronom proslavený objevem pěti komet, včetně ztracené periodické komety 5D/Brorsen a periodické komety 23P/Brorsen-Metcalf.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Theodor Brorsen · Vidět víc »
Zenit
Vztah mezi zenitem a nadirem Zenit (nadhlavník) je v astronomii bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem.
Nový!!: Zvířetníkové světlo a Zenit · Vidět víc »