Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Ústava Československé republiky, Ústavní listina Československé republiky, Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi, Ústavní zákon o autonomii Slovenské země, Ústavní zákon o československé federaci, Ústavodárné národní shromáždění, Česká socialistická republika, Československo, Říšská rada (Rakousko), Benešovy dekrety, Bikameralismus, Federální shromáždění, Kooptace, Národní fronta Čechů a Slováků, Národní shromáždění Československé socialistické republiky, Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939), Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960), Národní výbor československý, Občanství, Parlament, Politická strana, Poměrný volební systém, Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR, Prozatímní ústava, Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, Revoluční národní shromáždění, Senát Národního shromáždění ČSR, Slovenská socialistická republika, Stát, Volby, Volební právo, Volební systém, 1911, 1918, 1992.
Ústava Československé republiky
Ústava Československé republiky (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) byla lidovědemokratická ústava přijata po tzv.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústava Československé republiky · Vidět víc »
Ústavní listina Československé republiky
Ústavní listina Československé republiky byla ústavou první československé republiky.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústavní listina Československé republiky · Vidět víc »
Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi
Ústavní zákon ze dne 22. listopadu 1938 č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi, byl ústavní zákon přijatý Národním shromážděním 22. listopadu 1938.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi · Vidět víc »
Ústavní zákon o autonomii Slovenské země
Ústavný zákon č.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústavní zákon o autonomii Slovenské země · Vidět víc »
Ústavní zákon o československé federaci
Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústavní zákon o československé federaci · Vidět víc »
Ústavodárné národní shromáždění
Ústavodárné národní shromáždění (též Konstituanta, francouzsky Assemblée nationale constituante) bylo sborem zástupců francouzského lidu během Velké francouzské revoluce v letech 1789–1791.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Ústavodárné národní shromáždění · Vidět víc »
Česká socialistická republika
Česká socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Česká socialistická republika · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Československo · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Benešovy dekrety
Edvard Beneš (1884–1948), po němž jsou dekrety pojmenovány Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Benešovy dekrety · Vidět víc »
Bikameralismus
Státy bez parlamentu. Bikameralismus neboli dvoukomorovost označuje typ parlamentu, který je složen ze dvou komor, dolní a horní.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Bikameralismus · Vidět víc »
Federální shromáždění
Federální shromáždění (zkráceně FS, plným názvem Federální shromáždění Československé socialistické republiky, později Federální shromáždění Československé Federativní Republiky, poté Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky) byl dvoukomorový federální parlament v ČSSR (v letech 1969–1990) a ČSFR (1990–1992), nástupce dřívějšího Národního shromáždění ČSSR.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Federální shromáždění · Vidět víc »
Kooptace
Kooptace (z latinského cooptatio – tj. doplňování volbou) je zpravidla doplnění, případně rozšíření voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou (nikoliv tedy skutečnými voliči tohoto orgánu).
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Kooptace · Vidět víc »
Národní fronta Čechů a Slováků
Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Národní fronta Čechů a Slováků · Vidět víc »
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Národní shromáždění Československé socialistické republiky (NS ČSSR) bylo od 11. července 1960 do 31. prosince 1968 celostátním zákonodárným sborem a formálně nejvyšším orgánem státní moci v Československé socialistické republice (ČSSR).
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Národní shromáždění Československé socialistické republiky · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 1920–1939.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939) · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Národní shromáždění republiky Československé, též poúnorové Národní shromáždění, byl jednokomorový nejvyšší zákonodárný sbor Československa, jehož parametry a pravomoci stanovila nově přijatá ústava z roku 1948.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960) · Vidět víc »
Národní výbor československý
13. listopadu zasedal a přijímal první zákony. Národní výbor československý byl orgánem české (československé) politické reprezentace na konci první světové války.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Národní výbor československý · Vidět víc »
Občanství
Občanství je časově relevantně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Občanství · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Parlament · Vidět víc »
Politická strana
Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Politická strana · Vidět víc »
Poměrný volební systém
Poměrný (proporční) volební systém je kategorie volebního systému, ve které jsou mandáty na úrovni volebního obvodu rozdělovány poměrně, a základech rovného volebního práva.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Poměrný volební systém · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění Československé republiky byla dolní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky v letech 1920–1939.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR · Vidět víc »
Prozatímní ústava
Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Prozatímní ústava · Vidět víc »
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé · Vidět víc »
Revoluční národní shromáždění
Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa v letech 1918–1920.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Revoluční národní shromáždění · Vidět víc »
Senát Národního shromáždění ČSR
Senát Národního shromáždění byla horní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky v letech 1920–1939.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Senát Národního shromáždění ČSR · Vidět víc »
Slovenská socialistická republika
Slovenská socialistická republika byl členský stát federativní Československé socialistické republiky. Druhým státem federace byla Česká socialistická republika. Slovenská socialistická republika vznikla 1. ledna 1969 na základě ústavního zákona o československé federaci. Po pádu komunistického režimu byl její název změněn na Slovenská republika. Hlavním městem Slovenské socialistické republiky byla Bratislava.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Slovenská socialistická republika · Vidět víc »
Stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu).
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Stát · Vidět víc »
Volby
Volby do iráckého parlamentu v lednu 2004 Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Volby · Vidět víc »
Volební právo
Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020, volební místnost v Olomouci. Volební právo znamená právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Volební právo · Vidět víc »
Volební systém
Graf volebních systémů Volební systém je v užším smyslu konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a Volební systém · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a 1911 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a 1918 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Zákonodárné sbory Československa a 1992 · Vidět víc »
