1. srpen a 9. červen

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1. srpen a 9. červen

1. srpen vs. 9. červen

1. 9.

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

1. srpen a Berlín · 9. červen a Berlín · Vidět víc »

Ernst Jandl

Ernst Jandl (1. srpna 1925, Vídeň – 9. června 2000, Vídeň) byl rakouský básník, dramatik a spisovatel.

1. srpen a Ernst Jandl · 9. červen a Ernst Jandl · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

1. srpen a Francie · 9. červen a Francie · Vidět víc »

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

1. srpen a Gregoriánský kalendář · 9. červen a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

1. srpen a Napoleonské války · 9. červen a Napoleonské války · Vidět víc »

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

1. srpen a Nobelova cena za chemii · 9. červen a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

1. srpen a Spojené království · 9. červen a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

1. srpen a Spojené státy americké · 9. červen a Spojené státy americké · Vidět víc »

1. červen

1.

1. srpen a 1. červen · 1. červen a 9. červen · Vidět víc »

1. červenec

1.

1. srpen a 1. červenec · 1. červenec a 9. červen · Vidět víc »

1. říjen

1.

1. srpen a 1. říjen · 1. říjen a 9. červen · Vidět víc »

1. květen

1.

1. květen a 1. srpen · 1. květen a 9. červen · Vidět víc »

1. listopad

1.

1. listopad a 1. srpen · 1. listopad a 9. červen · Vidět víc »

10. duben

10.

1. srpen a 10. duben · 10. duben a 9. červen · Vidět víc »

11. duben

11.

1. srpen a 11. duben · 11. duben a 9. červen · Vidět víc »

11. září

11.

1. srpen a 11. září · 11. září a 9. červen · Vidět víc »

12. březen

12.

1. srpen a 12. březen · 12. březen a 9. červen · Vidět víc »

12. listopad

12.

1. srpen a 12. listopad · 12. listopad a 9. červen · Vidět víc »

12. srpen

12.

1. srpen a 12. srpen · 12. srpen a 9. červen · Vidět víc »

15. říjen

15.

1. srpen a 15. říjen · 15. říjen a 9. červen · Vidět víc »

15. prosinec

15.

1. srpen a 15. prosinec · 15. prosinec a 9. červen · Vidět víc »

16. listopad

16.

1. srpen a 16. listopad · 16. listopad a 9. červen · Vidět víc »

16. prosinec

16.

1. srpen a 16. prosinec · 16. prosinec a 9. červen · Vidět víc »

19. září

19.

1. srpen a 19. září · 19. září a 9. červen · Vidět víc »

2. březen

2.

1. srpen a 2. březen · 2. březen a 9. červen · Vidět víc »

20. květen

20.

1. srpen a 20. květen · 20. květen a 9. červen · Vidět víc »

20. srpen

20.

1. srpen a 20. srpen · 20. srpen a 9. červen · Vidět víc »

21. květen

21.

1. srpen a 21. květen · 21. květen a 9. červen · Vidět víc »

21. září

21.

1. srpen a 21. září · 21. září a 9. červen · Vidět víc »

25. duben

25.

1. srpen a 25. duben · 25. duben a 9. červen · Vidět víc »

25. květen

25.

1. srpen a 25. květen · 25. květen a 9. červen · Vidět víc »

26. březen

26.

1. srpen a 26. březen · 26. březen a 9. červen · Vidět víc »

28. březen

28.

1. srpen a 28. březen · 28. březen a 9. červen · Vidět víc »

29. říjen

29.

1. srpen a 29. říjen · 29. říjen a 9. červen · Vidět víc »

3. červen

3.

1. srpen a 3. červen · 3. červen a 9. červen · Vidět víc »

3. duben

3.

1. srpen a 3. duben · 3. duben a 9. červen · Vidět víc »

30. červen

30.

1. srpen a 30. červen · 30. červen a 9. červen · Vidět víc »

30. říjen

30.

1. srpen a 30. říjen · 30. říjen a 9. červen · Vidět víc »

30. duben

30.

1. srpen a 30. duben · 30. duben a 9. červen · Vidět víc »

30. květen

30.

1. srpen a 30. květen · 30. květen a 9. červen · Vidět víc »

4. únor

4.

1. srpen a 4. únor · 4. únor a 9. červen · Vidět víc »

5. květen

5.

1. srpen a 5. květen · 5. květen a 9. červen · Vidět víc »

7. květen

7.

1. srpen a 7. květen · 7. květen a 9. červen · Vidět víc »

8. červen

8.

1. srpen a 8. červen · 8. červen a 9. červen · Vidět víc »

8. březen

8.

1. srpen a 8. březen · 8. březen a 9. červen · Vidět víc »