Rychlejší přístup než prohlížeči!
83 vztahy: Alžběta Opolská, Amadeus VII. Savojský, Anglie, Švédsko, České království, Bernard VII. z Armagnacu, Byzantská říše, Calais, Dánské království, Dmitrij Konstantinovič Suzdalský, Eduard III., Filipa z Lancasteru, Florencie, Francie, Gaskoňsko, Inocenc VI., Isabela z Brienne (1360), Jan Žižka, Jan II. Francouzský, Jan Jindřich, Jan V. Palaiologos, Jana z Auvergne, Jošt Moravský, Johana Burgundská (1360), Jung-le, Karel IV., Kazimír III. Veliký, Lucembursko, Ludvík I. Veliký, Maďarsko, Magnus IV. Švédský, Medicejové, Mikuláš Hostislav z Horažďovic, Moravské markrabství, Nikéforos Gregoras, Nuno Álvares Pereira, Papež, Polsko, Povstání rudých turbanů, Rusko, Sü Šou-chuej, Skåne, Stoletá válka, Svatá říše římská, Ulrich von Jungingen, Valdemar IV. Dánský, Václav Lucemburský, Vladimirsko-suzdalské knížectví, Zlatá horda, 10. srpen, ..., 11. říjen, 11. září, 12. červen, 12. srpen, 1295, 1306, 1312, 1314, 1326, 1328, 1332, 1344, 1349, 1374, 1391, 1410, 1415, 1417, 1418, 1424, 1429, 1431, 15. červenec, 19. červenec, 2. květen, 24. červen, 24. říjen, 26. únor, 26. prosinec, 29. září, 31. březen, 8. květen, 8. leden. Rozbalte index (33 více) »
Alžběta Opolská
Alžběta Opolská (1360 – 1374) byla první manželka Jošta Moravského, který ovšem titul moravského a braniborského markraběte a římskoněmeckého krále získal až po její smrti.
Nový!!: 1360 a Alžběta Opolská · Vidět víc »
Amadeus VII. Savojský
Amadeus VII.
Nový!!: 1360 a Amadeus VII. Savojský · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: 1360 a Anglie · Vidět víc »
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Nový!!: 1360 a Švédsko · Vidět víc »
České království
České království či Království české (německy Königreich Böhmen, latinsky Regnum Bohemiae) byl státní útvar v čele s králem na území Čech od 13. století do roku 1918.
Nový!!: 1360 a České království · Vidět víc »
Bernard VII. z Armagnacu
Bernard VII.
Nový!!: 1360 a Bernard VII. z Armagnacu · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: 1360 a Byzantská říše · Vidět víc »
Calais
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: 1360 a Calais · Vidět víc »
Dánské království
Dánské království (dánsky Kongeriget Danmark nebo Danmarks Rige) je státní celek a konstituční monarchie ležící v severní Evropě a částí v Severní Americe.
Nový!!: 1360 a Dánské království · Vidět víc »
Dmitrij Konstantinovič Suzdalský
Dmitrij Konstantinovič (okolo 1323, Suzdal – 5. června 1383, Nižnij Novgorod) z dynastie Rurikovců byl kníže suzdalský (1356-1383), veliký kníže vladimirský (1360-1363) a nakonec veliký kníže suzdalsko-nižněnovgorodský.
Nový!!: 1360 a Dmitrij Konstantinovič Suzdalský · Vidět víc »
Eduard III.
Eduard III. (13. listopadu 1312, Windsor – 21. června 1377, Richmond) byl jeden z nejúspěšnějších králů Anglie ve středověku.
Nový!!: 1360 a Eduard III. · Vidět víc »
Filipa z Lancasteru
Filipa z Lancasteru (Philippa of Lancaster, Filipa de Lencastre, 31. března 1360 hrad Leicester– 19. července 1415 klášter Odivelas) byla jako manželka portugalského krále Jana I. portugalskou královnou.
Nový!!: 1360 a Filipa z Lancasteru · Vidět víc »
Florencie
Florencie je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno.
Nový!!: 1360 a Florencie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: 1360 a Francie · Vidět víc »
Gaskoňsko
Gaskoňsko (gaskoňsky Gasconha, francouzsky Gascogne) je historická oblast v jihozápadní Francii.
Nový!!: 1360 a Gaskoňsko · Vidět víc »
Inocenc VI.
Inocenc VI. vlastním jménem Étienne Aubert nebo také Stephan Aubert (1285 nebo 1292, Les Monts, obec Beyssac, Francie – 12. září 1362, Avignon), byl 199.
Nový!!: 1360 a Inocenc VI. · Vidět víc »
Isabela z Brienne (1360)
Isabela z Brienne (1306 - 1360) byla po právu hraběnkou z Lecce a Conversana, uchazečka o Athénské vévodství a Jeruzalémské království.
Nový!!: 1360 a Isabela z Brienne (1360) · Vidět víc »
Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (kolem roku 1360 Trocnov – 11. října 1424 u hradu Přibyslavi, tradičně Šenfeld) byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny, a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv.
Nový!!: 1360 a Jan Žižka · Vidět víc »
Jan II. Francouzský
Jan II.
Nový!!: 1360 a Jan II. Francouzský · Vidět víc »
Jan Jindřich
Jan Jindřich Lucemburský (12. února 1322, Mělník – 12. listopadu 1375, Brno) byl moravský kralevic, moravský markrabě v letech 1349–1375 a vévoda tyrolský v letech 1335–1341.
Nový!!: 1360 a Jan Jindřich · Vidět víc »
Jan V. Palaiologos
Jan V. Palailogos (18. června 1332 – 16. února 1391 Konstantinopol) byl byzantský císař v letech 1341–1391.
Nový!!: 1360 a Jan V. Palaiologos · Vidět víc »
Jana z Auvergne
Korunovace ''(Grandes Chroniques de France)'' Jana z Auvergne (Jeanne d'Auvergne, 8. května 1326 – 29. září 1360, Argilly) byla hraběnka z Auvergne a Boulogne a poté francouzská královna, druhá manželka Jana II.
Nový!!: 1360 a Jana z Auvergne · Vidět víc »
Jošt Moravský
Jošt Moravský, též Lucemburský (pravděpodobně říjen 1354 Brno – 18. ledna 1411, Brno) byl moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a zvolený římský král.
Nový!!: 1360 a Jošt Moravský · Vidět víc »
Johana Burgundská (1360)
Společný náhrobek neidentifikovaného burgundského hraběte, Johany a její babičky v klášteře Fontenay Jana Burgundská (Jeanne de Bourgogne, 1344 – 11. září 1360) byla dcerou Filipa, syna burgundského hraběte Oda IV. a Jany, dědičky hrabství Auvergne a Boulogne.
Nový!!: 1360 a Johana Burgundská (1360) · Vidět víc »
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Nový!!: 1360 a Jung-le · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: 1360 a Karel IV. · Vidět víc »
Kazimír III. Veliký
Kazimír III.
Nový!!: 1360 a Kazimír III. Veliký · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: 1360 a Lucembursko · Vidět víc »
Ludvík I. Veliký
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Nový!!: 1360 a Ludvík I. Veliký · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: 1360 a Maďarsko · Vidět víc »
Magnus IV. Švédský
Magnus Eriksson (jaro 1316 – 1. prosinec 1374) nebo také Magnus IV. byl král Švédska (1319–1364) a vládcem Finska a jako Magnus VII. král Norska (1319–1343), včetně Islandu a Grónska.
Nový!!: 1360 a Magnus IV. Švédský · Vidět víc »
Medicejové
Medicejové čili Medicejští ((di) Medici, známí také jako de' Medici) byli italský měšťanský a později šlechtický rod, který byl již od 13. století jedním z nejbohatších a nejmocnějších ve Florencii.
Nový!!: 1360 a Medicejové · Vidět víc »
Mikuláš Hostislav z Horažďovic
Mikuláš Hostislav z Horažďovic byl český římskokatolický kněz, děkan kolegiátní litoměřické kapituly a v letech 1349 až 1360.
Nový!!: 1360 a Mikuláš Hostislav z Horažďovic · Vidět víc »
Moravské markrabství
Moravské markrabství či Markrabství moravské (německy) byl v letech 1182–1918 státní útvar na území Moravy.
Nový!!: 1360 a Moravské markrabství · Vidět víc »
Nikéforos Gregoras
Nikéforos Gregoras, řecky Νικηφόρος Γρηγορᾶς (1295 Hérakleia Pontiké - 1360 Konstantinopol) byl byzantský historik, teolog a astronom.
Nový!!: 1360 a Nikéforos Gregoras · Vidět víc »
Nuno Álvares Pereira
Hrabě Nuno Álvares Pereira, OCarm.
Nový!!: 1360 a Nuno Álvares Pereira · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: 1360 a Papež · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: 1360 a Polsko · Vidět víc »
Povstání rudých turbanů
Povstání rudých turbanů bylo povstalecké hnutí v Číně proti mongolské nadvládě, které začalo roku 1351 a skončilo pádem jejich říše Jüan a založením čínské říše Ming roku 1368. Povstání začalo roku 1351 jako rolnické vzpoury vedené různými náboženskými a sektářskými skupinami, především společností Bílého lotosu; postupně se rozrůstalo a vtahovalo do sebe stále širší vrstvy obyvatelstva. Účastnilo se ho velké množství různých skupin, jejichž vůdci se prohlašovali králi či císaři, odvozovali svůj původ od sungských vládců, opírali se o legendy a mystická proroctví. S růstem lidového hnutí boje na obou stranách přerostly v občanskou válku – mezi sebou bojovali jak vzbouření mongolští generálové, tak i čínští vůdci různých skupin Rudých turbanů a protimongolské opozice, přičemž občas uzavírali spojenectví s mongolskými generály. Z válek vyšel vítězně Ču Jüan-čang, který se zpočátku usadil v Nankingu, po upevnění své moci rozbil vojska ostatních vůdců Rudých turbanů a dalších povstaleckých států, roku 1368 se prohlásil císařem nové dynastie Ming a dobyl mongolské hlavní město Ta-tu. Během několika dalších let konsolidoval svoji moc obsazením zbývajících oblastí Číny.
Nový!!: 1360 a Povstání rudých turbanů · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: 1360 a Rusko · Vidět víc »
Sü Šou-chuej
Sü Šou-chuej (; † 1360) byl jedním z vůdců povstání rudých turbanů na sklonku vlády dynastie Jüan v Číně.
Nový!!: 1360 a Sü Šou-chuej · Vidět víc »
Skåne
Skánie (švédsky Skåne nebo Skåne län, Scania) je jeden z 21 švédských krajů (švédsky län) a také historická švédská provincie v nejjižnější části země.
Nový!!: 1360 a Skåne · Vidět víc »
Stoletá válka
Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453.
Nový!!: 1360 a Stoletá válka · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: 1360 a Svatá říše římská · Vidět víc »
Ulrich von Jungingen
Ulrich von Jungingen jak jej v 17. století zobrazil Christoph Hartknoch Oldřich z Jungingenu (8. ledna 1360 – 15. července 1410) byl 26. velmistr řádu německých rytířů.
Nový!!: 1360 a Ulrich von Jungingen · Vidět víc »
Valdemar IV. Dánský
Valdemar IV.
Nový!!: 1360 a Valdemar IV. Dánský · Vidět víc »
Václav Lucemburský
Václav Lucemburský, někdy zvaný Český (25. února 1337 Praha – 8. prosince 1383 Lucemburk) byl vévoda lucemburský (od 1353), brabantský a limburský (od 1355).
Nový!!: 1360 a Václav Lucemburský · Vidět víc »
Vladimirsko-suzdalské knížectví
Vladimirsko-suzdalské knížectví, původně rostovsko-suzdalské (Rostov Veliký byl starším centrem severovýchodní Rusi), později veliké knížectví vladimirské, byl historický státní útvar, který se ve středověku rozkládal na severovýchodní Rusi.
Nový!!: 1360 a Vladimirsko-suzdalské knížectví · Vidět víc »
Zlatá horda
Zlatá horda (tatarsky Altın Urda, آلتین اوردو, Алтын Урда) neboli oficiálně Veliký stát (turkicky Ulug Ulus), známý také jako Džučiho lid (Ulus Džuči, rusky Зүчийн улс, tj. „Džučiho země“), byl rozsáhlý mongolsko-tatarský státní útvar (chanát), který vznikl roku 1242 jako součást mongolské veleříše na ohromném prostoru východní Evropy a Sibiře.
Nový!!: 1360 a Zlatá horda · Vidět víc »
10. srpen
10.
Nový!!: 1360 a 10. srpen · Vidět víc »
11. říjen
11.
Nový!!: 1360 a 11. říjen · Vidět víc »
11. září
11.
Nový!!: 1360 a 11. září · Vidět víc »
12. červen
12.
Nový!!: 1360 a 12. červen · Vidět víc »
12. srpen
12.
Nový!!: 1360 a 12. srpen · Vidět víc »
1295
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1295 · Vidět víc »
1306
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1306 · Vidět víc »
1312
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1312 · Vidět víc »
1314
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1314 · Vidět víc »
1326
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1326 · Vidět víc »
1328
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1328 · Vidět víc »
1332
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1332 · Vidět víc »
1344
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1344 · Vidět víc »
1349
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1349 · Vidět víc »
1374
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1374 · Vidět víc »
1391
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1391 · Vidět víc »
1410
Bez popisu.
Nový!!: 1360 a 1410 · Vidět víc »
1415
Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: 1360 a 1415 · Vidět víc »
1417
Rok 1417 (MCDXVII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: 1360 a 1417 · Vidět víc »
1418
Rok 1418 (MCDXVIII) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: 1360 a 1418 · Vidět víc »
1424
Rok 1424 (MCDXXIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: 1360 a 1424 · Vidět víc »
1429
Rok 1429 (MCDXXIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: 1360 a 1429 · Vidět víc »
1431
Rok 1431 (MCDXXXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: 1360 a 1431 · Vidět víc »
15. červenec
15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).
Nový!!: 1360 a 15. červenec · Vidět víc »
19. červenec
19.
Nový!!: 1360 a 19. červenec · Vidět víc »
2. květen
2.
Nový!!: 1360 a 2. květen · Vidět víc »
24. červen
24.
Nový!!: 1360 a 24. červen · Vidět víc »
24. říjen
24.
Nový!!: 1360 a 24. říjen · Vidět víc »
26. únor
26.
Nový!!: 1360 a 26. únor · Vidět víc »
26. prosinec
26.
Nový!!: 1360 a 26. prosinec · Vidět víc »
29. září
29.
Nový!!: 1360 a 29. září · Vidět víc »
31. březen
31.
Nový!!: 1360 a 31. březen · Vidět víc »
8. květen
8.
Nový!!: 1360 a 8. květen · Vidět víc »
8. leden
8.
Nový!!: 1360 a 8. leden · Vidět víc »
