Podobnosti mezi 16. květen a Napoleonské války
16. květen a Napoleonské války mají 26 věci společné (v Uniepedie): Alexandr I. Pavlovič, Berlín, Ludvík XVI., Osmanská říše, 1. červenec, 1. březen, 11. duben, 13. říjen, 14. leden, 15. červen, 15. leden, 17. květen, 18. červen, 18. duben, 19. únor, 2. květen, 2. prosinec, 20. červenec, 20. březen, 22. duben, 23. říjen, 24. červen, 27. listopad, 3. srpen, 4. srpen, 6. červen.
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.
16. květen a Alexandr I. Pavlovič · Alexandr I. Pavlovič a Napoleonské války ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
16. květen a Berlín · Berlín a Napoleonské války ·
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
16. květen a Ludvík XVI. · Ludvík XVI. a Napoleonské války ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
16. květen a Osmanská říše · Napoleonské války a Osmanská říše ·
1. červenec
1.
1. červenec a 16. květen · 1. červenec a Napoleonské války ·
1. březen
1.
1. březen a 16. květen · 1. březen a Napoleonské války ·
11. duben
11.
11. duben a 16. květen · 11. duben a Napoleonské války ·
13. říjen
13.
13. říjen a 16. květen · 13. říjen a Napoleonské války ·
14. leden
14.
14. leden a 16. květen · 14. leden a Napoleonské války ·
15. červen
15.
15. červen a 16. květen · 15. červen a Napoleonské války ·
15. leden
15.
15. leden a 16. květen · 15. leden a Napoleonské války ·
17. květen
17.
16. květen a 17. květen · 17. květen a Napoleonské války ·
18. červen
18.
16. květen a 18. červen · 18. červen a Napoleonské války ·
18. duben
18.
16. květen a 18. duben · 18. duben a Napoleonské války ·
19. únor
19.
16. květen a 19. únor · 19. únor a Napoleonské války ·
2. květen
2.
16. květen a 2. květen · 2. květen a Napoleonské války ·
2. prosinec
2.
16. květen a 2. prosinec · 2. prosinec a Napoleonské války ·
20. červenec
20.
16. květen a 20. červenec · 20. červenec a Napoleonské války ·
20. březen
20.
16. květen a 20. březen · 20. březen a Napoleonské války ·
22. duben
22.
16. květen a 22. duben · 22. duben a Napoleonské války ·
23. říjen
23.
16. květen a 23. říjen · 23. říjen a Napoleonské války ·
24. červen
24.
16. květen a 24. červen · 24. červen a Napoleonské války ·
27. listopad
27.
16. květen a 27. listopad · 27. listopad a Napoleonské války ·
3. srpen
3.
16. květen a 3. srpen · 3. srpen a Napoleonské války ·
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
16. květen a 4. srpen · 4. srpen a Napoleonské války ·
6. červen
6.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 16. květen a Napoleonské války
- To, co mají společné 16. květen a Napoleonské války
- Podobnosti mezi 16. květen a Napoleonské války
Srovnání mezi 16. květen a Napoleonské války
16. květen má 637 vztahy, zatímco Napoleonské války má 367. Jak oni mají společné 26, index Jaccard je 2.59% = 26 / (637 + 367).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 16. květen a Napoleonské války. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: