Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

1830 a Listopadové povstání

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1830 a Listopadové povstání

1830 vs. Listopadové povstání

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem. Listopadové povstání je vžitý název pro povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě, které probíhalo na přelomu let 1830 a 1831.

Podobnosti mezi 1830 a Listopadové povstání

1830 a Listopadové povstání mají 13 věci společné (v Uniepedie): Červencová revoluce, Řecko, Belgická revoluce, Belgie, Bourboni, František I. Rakouský, Fridrich Vilém III., Karel X., Ludvík Filip, Mikuláš I. Pavlovič, Ruské impérium, 21. říjen, 29. listopad.

Červencová revoluce

základech je pohřbeno 504 jejích obětí Červencová revoluce (francouzsky Trois Glorieuses, tj. Tři slavné) byla třídenní revoluce, která v červenci 1830 vedla k pádu dynastie Bourbonů a k ustavení liberálnějšího království v čele s Ludvíkem Filipem.

1830 a Červencová revoluce · Listopadové povstání a Červencová revoluce · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

1830 a Řecko · Listopadové povstání a Řecko · Vidět víc »

Belgická revoluce

''Scéna z belgické revoluce roku 1830'', Gustav Wappers (1834), Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique, Brusel Belgická revoluce byl konflikt ve Spojeném království Nizozemském, který začal nepokoji v Bruselu v srpnu 1830 a vedl k vytvoření samostatného belgického státu.

1830 a Belgická revoluce · Belgická revoluce a Listopadové povstání · Vidět víc »

Belgie

Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.

1830 a Belgie · Belgie a Listopadové povstání · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

1830 a Bourboni · Bourboni a Listopadové povstání · Vidět víc »

František I. Rakouský

František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.

1830 a František I. Rakouský · František I. Rakouský a Listopadové povstání · Vidět víc »

Fridrich Vilém III.

Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.

1830 a Fridrich Vilém III. · Fridrich Vilém III. a Listopadové povstání · Vidět víc »

Karel X.

Karel X. (9. října 1757 Versailles – 6. listopadu 1836 Gorizia) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1824–1830.

1830 a Karel X. · Karel X. a Listopadové povstání · Vidět víc »

Ludvík Filip

Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.

1830 a Ludvík Filip · Listopadové povstání a Ludvík Filip · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

1830 a Mikuláš I. Pavlovič · Listopadové povstání a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

1830 a Ruské impérium · Listopadové povstání a Ruské impérium · Vidět víc »

21. říjen

21.

1830 a 21. říjen · 21. říjen a Listopadové povstání · Vidět víc »

29. listopad

29.

1830 a 29. listopad · 29. listopad a Listopadové povstání · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi 1830 a Listopadové povstání

1830 má 587 vztahy, zatímco Listopadové povstání má 57. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 2.02% = 13 / (587 + 57).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi 1830 a Listopadové povstání. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »