Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1848 a 19. století
1848 a 19. století mají 53 věci společné (v Uniepedie): Alexandre Dumas starší, Španělsko, Berlín, Císař, Ferdinand I. Dobrotivý, František Josef I., František Palacký, Gregoriánský kalendář, Japonsko, Kalifornská zlatá horečka, Karl Marx, Komunistický manifest, Mexicko-americká válka, Napoleon III., Nový Zéland, Osmanská říše, Paříž, Papež, Rakouské císařství, Revoluce v roce 1848, Ruské impérium, Sardinské království, Slovanský sjezd, Spojené království Velké Británie a Irska, Spojené státy americké, Velký irský hladomor, 1. listopad, 1. srpen, 10. květen, 11. červen, ..., 12. červen, 12. srpen, 15. květen, 16. říjen, 16. listopad, 18. červen, 18. listopad, 2. červen, 2. prosinec, 21. červen, 21. únor, 24. listopad, 25. duben, 29. listopad, 30. duben, 31. březen, 31. prosinec, 5. říjen, 6. březen, 7. říjen, 7. březen, 7. září, 9. červen. Rozbalte index (23 více) »
Alexandre Dumas starší
Alexandre Dumas, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie (24. července 1802, Villers-Cotteréts, Francie – 5. prosince 1870, Puys) byl čelný francouzský prozaik a dramatik v období romantismu.
1848 a Alexandre Dumas starší · 19. století a Alexandre Dumas starší ·
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a 1848 · Španělsko a 19. století ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1848 a Berlín · 19. století a Berlín ·
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
1848 a Císař · 19. století a Císař ·
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
1848 a Ferdinand I. Dobrotivý · 19. století a Ferdinand I. Dobrotivý ·
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
1848 a František Josef I. · 19. století a František Josef I. ·
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
1848 a František Palacký · 19. století a František Palacký ·
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
1848 a Gregoriánský kalendář · 19. století a Gregoriánský kalendář ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
1848 a Japonsko · 19. století a Japonsko ·
Kalifornská zlatá horečka
Kalifornská zlatá horečka (1848–1855) začala 24. ledna 1848 v Coloma (Kalifornie), když bylo Jamesem Marshallem při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato.
1848 a Kalifornská zlatá horečka · 19. století a Kalifornská zlatá horečka ·
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
1848 a Karl Marx · 19. století a Karl Marx ·
Komunistický manifest
Manifest Komunistické strany, jehož autory jsou Karl Marx a Friedrich Engels, byl sepsán na popud mezinárodní dělnické organizace, Svazu komunistů, který si tímto kladl za cíl představit širší veřejnosti jak svůj teoretický, tak i praktický program (viz Úvod).
1848 a Komunistický manifest · 19. století a Komunistický manifest ·
Mexicko-americká válka
separatistickými tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu Mexicko-americká válka nebo Americko-mexická válkaVe Spojených státech je tento konflikt znám jako Mexická válka.
1848 a Mexicko-americká válka · 19. století a Mexicko-americká válka ·
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
1848 a Napoleon III. · 19. století a Napoleon III. ·
Nový Zéland
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).
1848 a Nový Zéland · 19. století a Nový Zéland ·
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
1848 a Osmanská říše · 19. století a Osmanská říše ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
1848 a Paříž · 19. století a Paříž ·
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
1848 a Papež · 19. století a Papež ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
1848 a Rakouské císařství · 19. století a Rakouské císařství ·
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
1848 a Revoluce v roce 1848 · 19. století a Revoluce v roce 1848 ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
1848 a Ruské impérium · 19. století a Ruské impérium ·
Sardinské království
Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.
1848 a Sardinské království · 19. století a Sardinské království ·
Slovanský sjezd
Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.
1848 a Slovanský sjezd · 19. století a Slovanský sjezd ·
Spojené království Velké Británie a Irska
Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.
1848 a Spojené království Velké Británie a Irska · 19. století a Spojené království Velké Británie a Irska ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
1848 a Spojené státy americké · 19. století a Spojené státy americké ·
Velký irský hladomor
Skica zachycující život Bridget O'Donnelové za Velkého irského hladomoru. Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849.
1848 a Velký irský hladomor · 19. století a Velký irský hladomor ·
1. listopad
1.
1. listopad a 1848 · 1. listopad a 19. století ·
1. srpen
1.
1. srpen a 1848 · 1. srpen a 19. století ·
10. květen
10.
10. květen a 1848 · 10. květen a 19. století ·
11. červen
11.
11. červen a 1848 · 11. červen a 19. století ·
12. červen
12.
12. červen a 1848 · 12. červen a 19. století ·
12. srpen
12.
12. srpen a 1848 · 12. srpen a 19. století ·
15. květen
15.
15. květen a 1848 · 15. květen a 19. století ·
16. říjen
16.
16. říjen a 1848 · 16. říjen a 19. století ·
16. listopad
16.
16. listopad a 1848 · 16. listopad a 19. století ·
18. červen
18.
18. červen a 1848 · 18. červen a 19. století ·
18. listopad
18.
18. listopad a 1848 · 18. listopad a 19. století ·
2. červen
2.
1848 a 2. červen · 19. století a 2. červen ·
2. prosinec
2.
1848 a 2. prosinec · 19. století a 2. prosinec ·
21. červen
21.
1848 a 21. červen · 19. století a 21. červen ·
21. únor
21.
1848 a 21. únor · 19. století a 21. únor ·
24. listopad
24.
1848 a 24. listopad · 19. století a 24. listopad ·
25. duben
25.
1848 a 25. duben · 19. století a 25. duben ·
29. listopad
29.
1848 a 29. listopad · 19. století a 29. listopad ·
30. duben
30.
1848 a 30. duben · 19. století a 30. duben ·
31. březen
31.
1848 a 31. březen · 19. století a 31. březen ·
31. prosinec
31.
1848 a 31. prosinec · 19. století a 31. prosinec ·
5. říjen
5.
1848 a 5. říjen · 19. století a 5. říjen ·
6. březen
6.
1848 a 6. březen · 19. století a 6. březen ·
7. říjen
7.
1848 a 7. říjen · 19. století a 7. říjen ·
7. březen
7.
1848 a 7. březen · 19. století a 7. březen ·
7. září
7.
1848 a 7. září · 19. století a 7. září ·
9. červen
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1848 a 19. století
- To, co mají společné 1848 a 19. století
- Podobnosti mezi 1848 a 19. století
Srovnání mezi 1848 a 19. století
1848 má 563 vztahy, zatímco 19. století má 330. Jak oni mají společné 53, index Jaccard je 5.94% = 53 / (563 + 330).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1848 a 19. století. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
