Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

1848 a František Palacký

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1848 a František Palacký

1848 vs. František Palacký

1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou. František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.

Podobnosti mezi 1848 a František Palacký

1848 a František Palacký mají 16 věci společné (v Uniepedie): Únorová revoluce 1848, Ľudovít Štúr, Časopis Národního muzea, Benátky, Berlín, Frankfurtský parlament, František Josef I., Josef Václav Myslbek, Kroměříž, Kroměřížský sněm, Národní noviny, Národní výbor (1848), Psaní do Frankfurtu, Slovanský sjezd, Vídeň, 11. duben.

Únorová revoluce 1848

Únorová revoluce byla revoluce ve Francii, která v roce 1848 ukončila vládu francouzského krále Ludvíka Filipa I. (tzv. Červencová monarchie) a vedla k vyhlášení Druhé republiky.

Únorová revoluce 1848 a 1848 · Únorová revoluce 1848 a František Palacký · Vidět víc »

Ľudovít Štúr

Pamětní deska věnovaná autorovi v Bratislavě Ľudovít Štúr, plným jménem Ludevít Velislav Štúr (28. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra), byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století.

1848 a Ľudovít Štúr · František Palacký a Ľudovít Štúr · Vidět víc »

Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.

1848 a Časopis Národního muzea · František Palacký a Časopis Národního muzea · Vidět víc »

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

1848 a Benátky · Benátky a František Palacký · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

1848 a Berlín · Berlín a František Palacký · Vidět víc »

Frankfurtský parlament

Frankfurtský sněm nebo Frankfurtský parlament byl první sněm demokraticky volených zástupců z členských států Německého spolku, který zasedal od 18.

1848 a Frankfurtský parlament · Frankfurtský parlament a František Palacký · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

1848 a František Josef I. · František Josef I. a František Palacký · Vidět víc »

Josef Václav Myslbek

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 2. června 1922 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.

1848 a Josef Václav Myslbek · František Palacký a Josef Václav Myslbek · Vidět víc »

Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji.

1848 a Kroměříž · František Palacký a Kroměříž · Vidět víc »

Kroměřížský sněm

Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.

1848 a Kroměřížský sněm · František Palacký a Kroměřížský sněm · Vidět víc »

Národní noviny

Národní noviny (vycházející od 5. dubna 1848 do 19. ledna 1850) založené hrabětem Vojtěchem DeymemJako nakladatel a vydavatel je W. D. uveden na všech novinách.

1848 a Národní noviny · František Palacký a Národní noviny · Vidět víc »

Národní výbor (1848)

pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.

1848 a Národní výbor (1848) · František Palacký a Národní výbor (1848) · Vidět víc »

Psaní do Frankfurtu

František Palacký Psaní do Frankfurtu je pojem, pod nímž vstoupil do dějin otevřený dopis Františka Palackého adresovaný přípravnému výboru frankfurtského sněmu a datovaný 11. dubnem 1848.

1848 a Psaní do Frankfurtu · František Palacký a Psaní do Frankfurtu · Vidět víc »

Slovanský sjezd

Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.

1848 a Slovanský sjezd · František Palacký a Slovanský sjezd · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

1848 a Vídeň · František Palacký a Vídeň · Vidět víc »

11. duben

11.

11. duben a 1848 · 11. duben a František Palacký · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi 1848 a František Palacký

1848 má 563 vztahy, zatímco František Palacký má 250. Jak oni mají společné 16, index Jaccard je 1.97% = 16 / (563 + 250).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi 1848 a František Palacký. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »