Sdělení

563 vztahy: Abdülmecid I., Abdulaziz, Abdulhamid I., Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, Adolf Kaufmann, Adolf Krössing, Adolf Láng, Adolf von Jorkasch-Koch, Adriano Balbi, Alexandr Brandejs, Alexandra Sasko-Altenburská, Alexandre Dumas mladší, Alexandre Dumas starší, Alfred Windischgrätz, Amálie Sasko-Coburská, Amálie Württemberská, Amos Burn, Anne Brontëová, Annette von Droste-Hülshoffová, Anton Brenek, Anton Emanuel Schönbach, Antonín Pulda, Antonín Vávra (rektor), Arcibiskupský palác v Olomouci, Arcibiskupský zámek Kroměříž, Arthur Balfour, Únorová revoluce 1848, Augustus d'Este, Španělsko, Švédsko, Železniční trať Přerov–Břeclav, Ľudovít Štúr, Časopis Národního muzea, Čeněk Kalandra, Římské číslice, Bartoloměj Navrátil, Běchovice, Behice Sultan, Benátky, Berlín, Bernard Bolzano, Bitva u Custozy (1848), Bitva u Santa Lucie, Bohemia (deník), Bohumil Adámek, Bohuslav Hřímalý, Boris Stürmer, Branwell Brontë, Bruno Abegg, Carl Stumpf, ..., Caroline Herschel, Císař, Chačatur Abovjan, Christo Botev, Dáma s kaméliemi, Dánsko, Denys Affre, Diederik Korteweg, Dominik František Kynský, Druhá Francouzská republika, Dubnová ústava, Dvojí život Heleny Grahamové, Elizabeth Gaskellová, Emil Weyr, Emily Brontëová, Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.), Exploze lokomotivy Jason, Ezechiel Moreno Díaz, Fanny Hill, Felix Lichnovský z Voštic, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský, Ferdinando Orlandi, François René de Chateaubriand, Francis Darwin, Franciszek Michejda, Frankfurt nad Mohanem, Frankfurtský parlament, František Brábek, František Janiš, František Josef I., František Kmoch, František Maria od Kříže, František Palacký, Franz von Soxhlet, Frederik VII., Fridrich Vilém IV., Friedrich Engels, Fritz von Uhde, Gaetano Donizetti, George Stephenson, Gottlob Frege, Gregoriánský kalendář, Guido von List, Gustav Adámek, Gustave Caillebotte, Hans Ernst Karl von Zieten, Hans Watzek, Heihačiró Tógó, Helmuth von Moltke mladší, Henri Duparc, Hermann Diels, Hugo de Vries, Hugo Glanz von Eicha, Hulín, Hyperion (měsíc), Isabela II. Španělská, Ivan Nikolajevič Gorožankin, James Dunlop, James K. Polk, Jan Podlipný, Jan Sedláček (architekt, 1848), Jan Urban Jarník, Jan Váňa, Jan Vincenc Diviš, Japonsko, Jarmark marnosti, Javier de Burgos, Jöns Jacob Berzelius, Jean Aicard, Jean Geiser, Jiří III., Johann Gottfried Sommer, Johann Palisa, Johann Strauss starší, Johanna Buska, John Cleland, John Jacob Astor, John Quincy Adams, John Sutter, Josef Šmaha, Josef Balsamo, Josef Brdlík, Josef Jakub Toužimský, Josef Jüttner, Josef Sylvestr Vaněček, Josef Václav Myslbek, Josef Václav Radecký z Radče, Josef von Pop, Josefína z Fürstenbergu-Weitry, Joseph Görres, Jozef Miloslav Hurban, Jules Richard (fotograf), Kalifornská zlatá horečka, Karel Klostermann, Karel Zahradník, Karl Marx, Katarina Konstantinović, Kavkazská válka, Kómei, Klemens Wenzel von Metternich, Komunistický manifest, Konstantin Nikolajevič Ruský, Konstituční monarchie, Království obojí Sicílie, Kristián VIII., Kroměříž, Kroměřížský sněm, Krveprolití v Běchovicích, Kurd Lasswitz, Květy (časopis), Ladislav Jan Pospíšil, Leopold Adler, Liborius von Frank, Lilli Lehmann, Lombardsko-benátské království, Loránd Eötvös, Louis Schmeisser, Ludvík Filip, Ludvík II. Hesenský, Ludvig Schytte, Ludwig Leichhardt, Ludwig Schwanthaler, Luisa Sasko-Koburská, Maďarská revoluce 1848–1849, María Catalina Irigoyen Echegaray, Marie Eleonora Windischgrätzová, Mary Bartonová, Mayové, Mexicko-americká válka, Michal Miloslav Hodža, Michal Obrenović III., Mikuláš I. Pavlovič, Milán, Napajedla, Napoleon III., Národní noviny, Národní výbor (1848), Neandertálec, Neşerek Kadınefendi, Nicola Vaccai, Nový Zéland, Octave Mirbeau, Olomouc, Oskar I., Osmanská říše, Ota I. Bavorský (1848–1916), Otago, Otakar Feistmantel, Otto Lilienthal, Paříž, Paměti lékařovy, Papež, Paul Gauguin, Pavle Jurišić Šturm, Pět dnů v Miláně, Pešť, Petrohrad, Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, Pierre-Ernest Prins, Pierre-Georges Jeanniot, Pius IX., Pražské červnové povstání, Pruské království, Prusko-dánská válka, První italská válka za nezávislost, Psaní do Frankfurtu, Purkmistr, Radeckého pochod, Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Rakouské císařství, Repeal, Republika svatého Marka, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Revoluce v roce 1848, Robert Adamson (fotograf), Robert I. Parmský, Rok, Rudolf Dührkoop, Ruské impérium, Rynoltice, Sardinské království, Saturn (planeta), Sedmašedesátníci, Setuza, Slovanská lípa, Slovanský sjezd, Slovenské povstání (1848–1849), Sobota, Spojené království Velké Británie a Irska, Spojené státy americké, Společnost Božského Spasitele, Steen Steensen Blicher, Stockholm, Theodor Baillet de Latour, Thomas Cole, Tikal, Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, Vasilij Ivanovič Surikov, Václav Robert z Kounic, Vídeň, Věnceslav Hrubý, Velký irský hladomor, Viktor Michajlovič Vasněcov, Viktorie (britská královna), Vilém II. Württemberský, Vilém Teklý, Vilfredo Pareto, Vincenc Dvořák, Vinzenz Baillet von Latour, Vissarion Grigorjevič Bělinskij, Washington, D.C., Washingtonův monument, Wilhelm Plenkner, Wilhelm Windelband, William Gilbert Grace, William Lamb, William Lassell, William Makepeace Thackeray, Wisconsin, Wojciech Dzieduszycki (politik), Wyatt Earp, Zemské volby na Moravě 1848, Zemské volby v Čechách 1848, Zinovij Petrovič Rožestvenskij, Zrušení poddanství, 1. červen, 1. únor, 1. březen, 1. listopad, 1. srpen, 1. září, 10. únor, 10. říjen, 10. květen, 10. leden, 10. listopad, 10. srpen, 11. červen, 11. únor, 11. říjen, 11. březen, 11. duben, 11. květen, 11. leden, 11. listopad, 11. září, 12. červen, 12. červenec, 12. únor, 12. duben, 12. květen, 12. leden, 12. listopad, 12. srpen, 12. září, 13. červen, 13. červenec, 13. únor, 13. říjen, 13. březen, 13. květen, 13. leden, 13. srpen, 14. únor, 14. říjen, 14. březen, 14. duben, 14. leden, 14. listopad, 15. červen, 15. červenec, 15. říjen, 15. březen, 15. květen, 15. prosinec, 16. červen, 16. červenec, 16. únor, 16. říjen, 16. březen, 16. duben, 16. květen, 16. listopad, 16. prosinec, 16. srpen, 16. září, 17. červen, 17. červenec, 17. říjen, 17. květen, 17. leden, 1750, 1763, 1767, 1768, 1770, 1774, 1775, 1776, 1777, 1778, 1779, 1780, 1781, 1782, 1786, 1790, 1793, 1794, 1796, 1797, 1799, 18. červen, 18. červenec, 18. březen, 18. duben, 18. květen, 18. listopad, 18. prosinec, 18. září, 1801, 1802, 1803, 1809, 1811, 1813, 1814, 1817, 1818, 1821, 1876, 1891, 1893, 1894, 1896, 19. březen, 19. květen, 19. leden, 19. prosinec, 19. srpen, 19. září, 1901, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1939, 1941, 2. červen, 2. červenec, 2. únor, 2. říjen, 2. květen, 2. leden, 2. prosinec, 2. srpen, 20. červen, 20. červenec, 20. duben, 20. leden, 20. listopad, 20. prosinec, 20. srpen, 21. červen, 21. únor, 21. duben, 21. květen, 21. leden, 21. listopad, 21. září, 22. červenec, 22. říjen, 22. březen, 22. květen, 22. leden, 22. listopad, 22. prosinec, 22. srpen, 22. září, 23. červenec, 23. únor, 23. říjen, 23. březen, 23. duben, 23. květen, 24. únor, 24. březen, 24. květen, 24. leden, 24. listopad, 24. prosinec, 24. srpen, 24. září, 25. červenec, 25. únor, 25. duben, 25. květen, 25. leden, 25. listopad, 25. prosinec, 25. srpen, 25. září, 26. červen, 26. červenec, 26. únor, 26. březen, 26. duben, 26. listopad, 26. prosinec, 26. srpen, 26. září, 27. červen, 27. červenec, 27. říjen, 27. duben, 27. leden, 27. září, 28. červen, 28. říjen, 28. duben, 28. leden, 28. listopad, 28. prosinec, 28. srpen, 29. únor, 29. březen, 29. květen, 29. leden, 29. listopad, 3. červenec, 3. říjen, 3. duben, 3. květen, 3. leden, 3. prosinec, 30. červenec, 30. duben, 30. květen, 30. listopad, 31. říjen, 31. březen, 31. prosinec, 31. srpen, 4. červen, 4. červenec, 4. říjen, 4. prosinec, 4. září, 5. červenec, 5. únor, 5. říjen, 5. březen, 5. duben, 5. květen, 5. leden, 5. srpen, 6. červenec, 6. únor, 6. říjen, 6. březen, 6. duben, 6. květen, 6. leden, 7. červen, 7. říjen, 7. březen, 7. duben, 7. prosinec, 7. srpen, 7. září, 8. duben, 8. květen, 8. listopad, 8. září, 9. červen, 9. červenec, 9. únor, 9. březen, 9. duben, 9. leden, 9. prosinec, 9. září. Rozbalte index (513 více) » « Zmenšit index

Abdülmecid I.

Abdülmecid I. (osmansky: عبد المجيد اول ‘Abdü’l-Medžíd-i evvel; 25. dubna 1823, Konstantinopol – 25. června 1861, Konstantinopol) byl turecký sultán.

Nový!!: 1848 a Abdülmecid I. · Vidět víc »

Abdulaziz

Abdulaziz (8. února 1830 – 4. června 1876) byl 32.

Nový!!: 1848 a Abdulaziz · Vidět víc »

Abdulhamid I.

Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.

Nový!!: 1848 a Abdulhamid I. · Vidět víc »

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický (Jiří Adolf Fridrich Viktor Arnošt Adalbert Gustav Vilém Wellington; 22. července 1848, Neustrelitz – 11. června 1914, Berlín) byl od roku 1904 meklenbursko-střelickým velkovévodou.

Nový!!: 1848 a Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »

Adolf Kaufmann

Adolf Kaufmann a Karl Freih. v. Merode - reklama malířské školy z roku 1898 v Neue Freie Presse, Vídeň Adolf Kaufmann (15. května 1848 Opava – 25. listopadu 1916 Vídeň) byl rakouský malíř krajin a marín.

Nový!!: 1848 a Adolf Kaufmann · Vidět víc »

Adolf Krössing

Adolf Krössing (5. ledna 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 27. ledna 1933 Praha) byl český operní pěvec – tenorista.

Nový!!: 1848 a Adolf Krössing · Vidět víc »

Adolf Láng

Adolf Láng (15. června 1848, Praha – 2. května 1913, Vídeň) byl uherský architekt, významný představitel eklektického slohu.

Nový!!: 1848 a Adolf Láng · Vidět víc »

Adolf von Jorkasch-Koch

Adolf svobodný pán von Jorkasch-Koch (3. října 1848 Lvov – 23. dubna 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik z Haliče, v letech 1899–1900 a znovu 1908–1909 ministr financí Předlitavska.

Nový!!: 1848 a Adolf von Jorkasch-Koch · Vidět víc »

Adriano Balbi

Adriano Balbi (25. dubna 1782, Benátky – 13. března 1848, Padova), byl italský geograf, statistik a etnograf.

Nový!!: 1848 a Adriano Balbi · Vidět víc »

Alexandr Brandejs

Alexandr Brandejs (7. září 1848 Hřebečníky u Rakovníka – 19. května 1901 Praha) byl statkář, podnikatel, mecenáš a přítel předních českých umělců poslední třetiny 19. století.

Nový!!: 1848 a Alexandr Brandejs · Vidět víc »

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Nový!!: 1848 a Alexandra Sasko-Altenburská · Vidět víc »

Alexandre Dumas mladší

Alexandre Dumas mladší (27. července 1824, Paříž – 27. listopadu 1895, Marly-le-Roi) byl francouzský prozaik a dramatik, nemanželský syn slavného francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.

Nový!!: 1848 a Alexandre Dumas mladší · Vidět víc »

Alexandre Dumas starší

Alexandre Dumas, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie (24. července 1802, Villers-Cotteréts, Francie – 5. prosince 1870, Puys) byl čelný francouzský prozaik a dramatik v období romantismu.

Nový!!: 1848 a Alexandre Dumas starší · Vidět víc »

Alfred Windischgrätz

Alfred kníže Windischgrätz, někdy též Alfred z Windisch-Graetze (Alfred Candidus Ferdinand Fürst zu Windisch-Graetz (11. května 1787, Brusel – 21. března 1862, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakouský polní maršál. Jako příslušník starého rodu Windischgrätzů obdržel v roce 1804 knížecí titul. Během dlouholeté kariéry v rakouské armádě proslul především nekompromisním zakročením proti revoluci v roce 1848. Během bojů v Praze byla zastřelena jeho manželka Eleonora ze Schwarzenbergu. Vlastnil rozsáhlý majetek v různých částech Rakouského císařství, v Čechách sídlil na zámcích Tachov a Štěkeň. Z jeho potomstva vynikl vnuk Alfred III. Windischgrätz (1851–1927), rakouský předseda vlády v letech 1893–1895.

Nový!!: 1848 a Alfred Windischgrätz · Vidět víc »

Amálie Sasko-Coburská

#PŘESMĚRUJ Amálie Sasko-Kobursko-Gothajská.

Nový!!: 1848 a Amálie Sasko-Coburská · Vidět víc »

Amálie Württemberská

Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.

Nový!!: 1848 a Amálie Württemberská · Vidět víc »

Amos Burn

Amos Burn (31. prosince 1848, Kingston upon Hull – 25. listopadu 1925, Londýn) byl anglický šachový mistr a publicista, jeden z nejsilnějších šachových hráčů konce 19. století.

Nový!!: 1848 a Amos Burn · Vidět víc »

Anne Brontëová

Anne Brontëová (pseudonym Acton Bell) (17. ledna 1820, Thornton - 28. května 1849, Scarborough) byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových.

Nový!!: 1848 a Anne Brontëová · Vidět víc »

Annette von Droste-Hülshoffová

Anna Elisabeth Franziska Adolphine Wilhelmine Louise Maria, Freiin von Droste zu Hülshoff, známá jako Annette von Droste-Hülshoffová (10., 12. nebo 14. ledna 1797, HavixbeckExistují nejasnosti okolo dne jejího narození. V literatuře se uvádí zpravidla 10. leden, rodina prý slavila narozeniny 12. ledna, zatímco zápis v církevní matrice udává 14. ledna – 24. května 1848) byla německá spisovatelka a hudební skladatelka.

Nový!!: 1848 a Annette von Droste-Hülshoffová · Vidět víc »

Anton Brenek

Anton Brenek (23. října 1848 v Brně, Morava farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně – 18. listopadu 1908 v Badenu, Dolní Rakousy) byl rakouský sochař, představitel akademického proudu sochařství závěru 19. století, zástupce generace tvůrců vídeňské Ringstrasse.

Nový!!: 1848 a Anton Brenek · Vidět víc »

Anton Emanuel Schönbach

Anton Emanuel Schönbach (29. května 1848, Rumburk – 25. srpna 1911, Schruns, Rakousko-Uhersko) byl rakouský germanista, kulturolog a literární vědec.

Nový!!: 1848 a Anton Emanuel Schönbach · Vidět víc »

Antonín Pulda

Antonín Pulda (9. března 1848 Praha farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 3. října 1894 Praha farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze) byl český herec, divadelní režisér, překladatel, autor výpravných her, frašek a operetních libret.

Nový!!: 1848 a Antonín Pulda · Vidět víc »

Antonín Vávra (rektor)

Antonín Vávra (6. února 1848, ProsečSOA Zámrsk, Matrika narozených 1847-1853 v Proseči, sign. R 16-4, ukn.11445, str.14. Dostupné online u Skutče – 1. listopadu 1928, Praha) byl český strojírenský inženýr, vysokoškolský pedagog, profesor mechanické technologie na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Nový!!: 1848 a Antonín Vávra (rektor) · Vidět víc »

Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je sídlem úřadů olomouckého arcibiskupství, sám arcibiskup v něm v současnosti nebydlí.

Nový!!: 1848 a Arcibiskupský palác v Olomouci · Vidět víc »

Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy.

Nový!!: 1848 a Arcibiskupský zámek Kroměříž · Vidět víc »

Arthur Balfour

Arthur Balfour, 1.

Nový!!: 1848 a Arthur Balfour · Vidět víc »

Únorová revoluce 1848

Únorová revoluce byla revoluce ve Francii, která v roce 1848 ukončila vládu francouzského krále Ludvíka Filipa I. (tzv. Červencová monarchie) a vedla k vyhlášení Druhé republiky.

Nový!!: 1848 a Únorová revoluce 1848 · Vidět víc »

Augustus d'Este

Sir Augustus Frederick d'Este KCB KCH (3. ledna 1794, Essex – 28. prosince 1848, Kensington Gore) byl syn prince Augusta Fredericka, vévody ze Sussexu a lady Augusty Murray, a vnuk krále Jiřího III. Jelikož manželství jeho rodičů bylo v rozporu se zákonem Royal Marriages Act z roku 1772, byl považován za nelegitimního syna.

Nový!!: 1848 a Augustus d'Este · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Nový!!: 1848 a Španělsko · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: 1848 a Švédsko · Vidět víc »

Železniční trať Přerov–Břeclav

Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2.

Nový!!: 1848 a Železniční trať Přerov–Břeclav · Vidět víc »

Ľudovít Štúr

Pamětní deska věnovaná autorovi v Bratislavě Ľudovít Štúr, plným jménem Ludevít Velislav Štúr (28. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra), byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19. století.

Nový!!: 1848 a Ľudovít Štúr · Vidět víc »

Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.

Nový!!: 1848 a Časopis Národního muzea · Vidět víc »

Čeněk Kalandra

Čeněk Kalandra v matrice narozených Vincens Jozef (2. ledna 1848, Vysoké Mýto – 29. února 1928 Praha-Vinohrady) byl český učitel, spisovatel, dramatik a překladatel z němčiny a francouzštiny.

Nový!!: 1848 a Čeněk Kalandra · Vidět víc »

Římské číslice

Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.

Nový!!: 1848 a Římské číslice · Vidět víc »

Bartoloměj Navrátil

Bartoloměj Navrátil (2. září 1848 Staré TvoroviceV literatuře, uváděno i datum narození 1. září 1848, matriční zápis ovšem uvádí 2. září jako shodné datum narození i křtu. – 12. duben 1927 Plumlov) byl český fyzik, objevitel elektrografie, matematik–statistik a pedagog, profesor a posléze ředitel gymnázia v Prostějově.

Nový!!: 1848 a Bartoloměj Navrátil · Vidět víc »

Běchovice

Běchovice jsou městská čtvrť a katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Běchovice také městská část hlavního města Prahy, o rozloze 683,39 ha.

Nový!!: 1848 a Běchovice · Vidět víc »

Behice Sultan

Behice Sultan (26. srpna 1848 – 30. listopadu 1876) byla osmanská princezna.

Nový!!: 1848 a Behice Sultan · Vidět víc »

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

Nový!!: 1848 a Benátky · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: 1848 a Berlín · Vidět víc »

Bernard Bolzano

Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849) Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha – 18. prosince 1848 Praha farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.

Nový!!: 1848 a Bernard Bolzano · Vidět víc »

Bitva u Custozy (1848)

Bitva u Custozy (červenec 1848) byla součástí italské revoluce za osvobození a sjednocení.

Nový!!: 1848 a Bitva u Custozy (1848) · Vidět víc »

Bitva u Santa Lucie

Bitva u Santa Lucie se odehrála 6. května 1848.

Nový!!: 1848 a Bitva u Santa Lucie · Vidět víc »

Bohemia (deník)

Bohemia byl německy psaný deník vycházející v Praze od roku 1828 do roku 1938.

Nový!!: 1848 a Bohemia (deník) · Vidět víc »

Bohumil Adámek

Matriční zápis o narození a křtu Bohumila Adámka (matrika N index N 1836-1852 Hlinsko (SOA Zámrsk)) Bohumil Adámek (8. listopadu 1848 HlinskoSOA Hradec Králové, Matrika narozených 1836–1852 v Hlinsku, sign.223, ukn.2302, str.56. Dostupné online – 28. října 1915 Hlinsko) byl český básník, dramatik a sběratel lidových tradic.

Nový!!: 1848 a Bohumil Adámek · Vidět víc »

Bohuslav Hřímalý

Bohuslav Hřímalý, křtěný Bohuslav Ferdinand Václav, (18. dubna 1848 Plzeň – 11. října 1894 Helsinky, Finské velkoknížectví) byl český houslista, hudební skladatel a dirigent.

Nový!!: 1848 a Bohuslav Hřímalý · Vidět víc »

Boris Stürmer

Baron Boris Vladimirovič Stürmer (–) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.

Nový!!: 1848 a Boris Stürmer · Vidět víc »

Branwell Brontë

Branwell Brontë (26. června 1817, Thornton, Anglie – 24. září 1848, tamtéž) byl malíř, básník a hudebník, jediný syn v rodině Brontëových, bratr spisovatelek Charlotte, Emily a Anne Brontëových.

Nový!!: 1848 a Branwell Brontë · Vidět víc »

Bruno Abegg

Bruno Erhard Abegg (17. ledna 1803 Elbląg – 16. prosince 1848 Berlín) byl pruský politik.

Nový!!: 1848 a Bruno Abegg · Vidět víc »

Carl Stumpf

Carl Stumpf (21. duben 1848, Wiesentheid – 25. prosinec 1936, Berlin) byl německý filozof, psycholog a muzikolog.

Nový!!: 1848 a Carl Stumpf · Vidět víc »

Caroline Herschel

Caroline Lucretia Herschel (16. března 1750 Hannover, tehdy součást personální unie Království Velké Británie - Hannoverské království – 9. ledna 1848 Hannover, Prusko) byla astronomka, která spolupracovala se svým bratrem Williamem Herschelem na katalogizaci hvězd a dvojhvězd severní oblohy.

Nový!!: 1848 a Caroline Herschel · Vidět víc »

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Nový!!: 1848 a Císař · Vidět víc »

Chačatur Abovjan

Chačatur Abovjan, arménsky Խաչատուր Աբովյան (15. října 1809, Jerevan – 14. dubna 1848) byl arménský spisovatel a národní buditel z počátku 19. století, který záhadně zmizel v roce 1848 a nakonec byl prohlášen za mrtvého.

Nový!!: 1848 a Chačatur Abovjan · Vidět víc »

Christo Botev

Christo Botev, bulharsky Христо Ботев (6. ledna 1848 – 1. června 1876) byl bulharský básník, novinář a revolucionář.

Nový!!: 1848 a Christo Botev · Vidět víc »

Dáma s kaméliemi

Dáma s kaméliemi (1848, La Dame aux camélias) je autobiograficky založený romantický román velké nešťastné lásky, jehož autorem je francouzský spisovatel Alexandre Dumas mladší.

Nový!!: 1848 a Dáma s kaméliemi · Vidět víc »

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Nový!!: 1848 a Dánsko · Vidět víc »

Denys Affre

Denys-Auguste Affre (27. září 1793 Saint-Rome-de-Tarn – 27. června 1848 Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1840–1848 arcibiskup pařížský.

Nový!!: 1848 a Denys Affre · Vidět víc »

Diederik Korteweg

Diederik Johannes Korteweg (31. března 1848 's-Hertogenbosch, Nizozemsko – 10. května 1941 Amsterdam, Nizozemsko) byl holandský matematik a profesor matematiky na univerzitě v Amsterdamu.

Nový!!: 1848 a Diederik Korteweg · Vidět víc »

Dominik František Kynský

Dominik František Kynský (4. října 1777 Slaný – 15. prosince 1848 Brno) byl český vlastenecký učitel, kněz, básník a překladatel.

Nový!!: 1848 a Dominik František Kynský · Vidět víc »

Druhá Francouzská republika

Druhá Francouzská republika (francouzsky Deuxième République) bylo období v dějinách Francie v letech 1848 až 1852, které se vyznačovalo republikánskou formou vlády.

Nový!!: 1848 a Druhá Francouzská republika · Vidět víc »

Dubnová ústava

Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava, v oficiálním znění Ústavní listina rakouského císařství (německy Verfassungsurkunde des österreichischen Kaiserstaates), zákon č.

Nový!!: 1848 a Dubnová ústava · Vidět víc »

Dvojí život Heleny Grahamové

Dvojí život Heleny Grahamové (angl. The Tenant Of Wildfell Hall (Nájemnice z Wildfell Hall)) je druhý a poslední román britské autorky Anne Brontëové.

Nový!!: 1848 a Dvojí život Heleny Grahamové · Vidět víc »

Elizabeth Gaskellová

Elizabeth Cleghorn Gaskellová, rodným jménem Elizabeth Cleghorn Stevensonová (29. září 1810 – 12. listopadu 1865) byla anglická spisovatelka.

Nový!!: 1848 a Elizabeth Gaskellová · Vidět víc »

Emil Weyr

Emil Weyr, křtěný Emilius (1. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 25. ledna 1894 Vídeň), byl český matematik, syn matematika Františka Weyra, otec právníka Františka Weyra a starší bratr matematika Eduarda Weyra.

Nový!!: 1848 a Emil Weyr · Vidět víc »

Emily Brontëová

Emily Jane Brontëová (30. července 1818 – 19. prosince 1848) byla britská spisovatelka.

Nový!!: 1848 a Emily Brontëová · Vidět víc »

Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.)

Esma Sultan (17. července 1778 – 4. června 1848) byla osmanská princezna.

Nový!!: 1848 a Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.) · Vidět víc »

Exploze lokomotivy Jason

Exploze lokomotivy Jason, k níž došlo 27. července 1848, byla do té doby největším železničním neštěstím v Českých zemích a první velkou nehodou na Severní dráze císaře Ferdinanda a na dlouhou dobu ovlivnila pokyny pro údržbu a používání parních kotlů lokomotiv.

Nový!!: 1848 a Exploze lokomotivy Jason · Vidět víc »

Ezechiel Moreno Díaz

Svatý Ezechiel Moreno Díaz (9. dubna 1848 – 19. srpna 1906) byl člen řádu augustiniánů, biskup kolumbijské diecéze Pasto.

Nový!!: 1848 a Ezechiel Moreno Díaz · Vidět víc »

Fanny Hill

Memoirs of a Woman of Pleasure (1748–1749, Paměti rozkošnice), je erotický román anglického spisovatele Johna Clelanda (1709–1789), známý spíše podle jména své hlavní hrdinky Fanny Hill.

Nový!!: 1848 a Fanny Hill · Vidět víc »

Felix Lichnovský z Voštic

Felix Maria Vincenz Andreas kníže Lichnovský z Voštic (5. dubna 1814 Vídeň – 18. září 1848 Frankfurt nad Mohanem) byl slezský šlechtic z rodu Lichnovských z Voštic, poslanec říšského sněmu a frankfurtského parlamentu.

Nový!!: 1848 a Felix Lichnovský z Voštic · Vidět víc »

Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I.

Nový!!: 1848 a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »

Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský

Ferdinand II.

Nový!!: 1848 a Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »

Ferdinando Orlandi

Ferdinando Orlandi, psaný také jako Orland nebo Orlando (7. října 1774 Parma – 5. ledna 1848 tamtéž) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Nový!!: 1848 a Ferdinando Orlandi · Vidět víc »

François René de Chateaubriand

François-Auguste-René de Chateaubriand (4. září 1768 Saint-Malo – 4. července 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a preromantický spisovatel.

Nový!!: 1848 a François René de Chateaubriand · Vidět víc »

Francis Darwin

Sir Francis Darwin, FRS (16. října 1848 – 19. září 1925), byl synem britského přírodovědce a vědce Charlese Darwina a následovník otce v botanice.

Nový!!: 1848 a Francis Darwin · Vidět víc »

Franciszek Michejda

Michejdův hrob na hřbitově v Návsí Franciszek Michejda (3. října 1848, Albrechtice – 12. února 1921, Návsí) byl evangelický duchovní a polský národní buditel na Těšínsku.

Nový!!: 1848 a Franciszek Michejda · Vidět víc »

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.

Nový!!: 1848 a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »

Frankfurtský parlament

Frankfurtský sněm nebo Frankfurtský parlament byl první sněm demokraticky volených zástupců z členských států Německého spolku, který zasedal od 18.

Nový!!: 1848 a Frankfurtský parlament · Vidět víc »

František Brábek

František Brábek (9. prosince 1848 Branovice u Týna nad Vltavou – 23. května 1926 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923–1935, s. 46.), v maďarských zdrojích uváděný jako Brábek Ferenc,V maďarštině se příjmení uvádí na prvním místě.

Nový!!: 1848 a František Brábek · Vidět víc »

František Janiš

František Janiš (19. června 1848, Brňov farnost Veselá – 4. září 1910, Olomouc farnost Olomouc - sv. Michal) byl římskokatolický kněz, teolog a profesor na teologické fakultě v Olomouci.

Nový!!: 1848 a František Janiš · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

Nový!!: 1848 a František Josef I. · Vidět víc »

František Kmoch

František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky farnosti Zásmuky u Kolína – 30. duben 1912 Kolín farnost Kolín) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.

Nový!!: 1848 a František Kmoch · Vidět víc »

František Maria od Kříže

Blahoslavený Jan Křtitel Jordan, řeholním jménem František Maria od Kříže (16. června 1848 Gurtweil – 8. září 1918, Tafers) byl německý římskokatolický kněz a zakladatel kongregace salvatoriánů.

Nový!!: 1848 a František Maria od Kříže · Vidět víc »

František Palacký

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.

Nový!!: 1848 a František Palacký · Vidět víc »

Franz von Soxhlet

Franz rytíř von Soxhlet (13. ledna 1848, Brno – 5. května 1926, Mnichov) byl zemědělský chemik.

Nový!!: 1848 a Franz von Soxhlet · Vidět víc »

Frederik VII.

Frederik VII. (6. října 1808, Kodaň – 15. listopadu 1863, Glücksburg) byl v letech 1848–1863 dánským králem, dále vévodou šlesvickým, holštýnským a lauenburským.

Nový!!: 1848 a Frederik VII. · Vidět víc »

Fridrich Vilém IV.

Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.

Nový!!: 1848 a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels (28. listopadu 1820 Barmen, Pruské království – 5. srpna 1895 Londýn, Spojené království Velké Británie a Irska), byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály.

Nový!!: 1848 a Friedrich Engels · Vidět víc »

Fritz von Uhde

Fritz von Uhde, narozený Friedrich Hermann Carl Uhde (22. května 1848, Wolkenburg, dnes část města Limbach-Oberfrohna – 25. února 1911, Mnichov) byl německý malíř, určitý čas působící i jako důstojník jezdectva.

Nový!!: 1848 a Fritz von Uhde · Vidět víc »

Gaetano Donizetti

Domenico Gaetano Maria Donizetti (29. listopadu 1797, Bergamo, Itálie – 8. dubna 1848, Bergamo) byl italský operní skladatel.

Nový!!: 1848 a Gaetano Donizetti · Vidět víc »

George Stephenson

George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne – 12. srpna 1848) byl britský technik a mechanik, průkopník železniční dopravy.

Nový!!: 1848 a George Stephenson · Vidět víc »

Gottlob Frege

Friedrich Ludwig Gottlob Frege (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) byl německý matematik, logik a filosof, dlouholetý profesor univerzity v Jeně.

Nový!!: 1848 a Gottlob Frege · Vidět víc »

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

Nový!!: 1848 a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »

Guido von List

Guido Karl Anton List, známý jako Guido von List (5. října 1848 Vídeň – 17. května 1919 Berlín) byl rakouský básník, novinář a okultista, který jako první ve svých spisech vystoupil s völkisch ideologií v souvislosti s okultismem a teosofii.

Nový!!: 1848 a Guido von List · Vidět víc »

Gustav Adámek

Gustav Adámek (23. října 1848 Ledeč nad SázavouSOA Zámrsk, Matrika narozených Ledeč nad Sázavou (1827-1852), sign.25823, ukn 5086, str. 283. Dostupné online. – 21. září 1905 Praha farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském) byl rakouský a český podnikatel a politik české národnosti, na konci 19.

Nový!!: 1848 a Gustav Adámek · Vidět víc »

Gustave Caillebotte

Gustave Caillebotte (19. srpna 1848 Paříž – 21. února 1894 Gennevilliers) byl francouzský malíř, mecenáš a sběratel umění.

Nový!!: 1848 a Gustave Caillebotte · Vidět víc »

Hans Ernst Karl von Zieten

Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.

Nový!!: 1848 a Hans Ernst Karl von Zieten · Vidět víc »

Hans Watzek

Hans Watzek: ''Ovce'', 1901 ''Na Dunaji'', 1894 ''Studie hlavy'', 1894 ''Zátiší'', Die Kunst in der Photographie, 1898 Hans (Johann) Josef Watzek (20. prosince 1848 Bílina farnosti Bílina – 12. května 1903 Vídeň) byl rakouský piktorialistický fotograf narozený v Čechách.

Nový!!: 1848 a Hans Watzek · Vidět víc »

Heihačiró Tógó

Heihačiró Tógó (東郷 平八郎, Tógó Heihačiró; 27. leden 1848 – 30. květen 1934) byl japonský admirál přezdívaný též Japonský Nelson.

Nový!!: 1848 a Heihačiró Tógó · Vidět víc »

Helmuth von Moltke mladší

Helmuth Johann Ludwig von Moltke (25. května 1848, Biendorf – 18. června 1916), známý jako Helmuth von Moltke mladší, byl německý generál.

Nový!!: 1848 a Helmuth von Moltke mladší · Vidět víc »

Henri Duparc

Henri Duparc (21. ledna 1848 Paříž – 12. února 1933 Monte-de-Marsan) byl přední francouzský skladatel druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, představitel romantismu.

Nový!!: 1848 a Henri Duparc · Vidět víc »

Hermann Diels

Hermann Diels (18. května 1848, Biebrich, Německo – 4. června 1922, Berlín) byl německý klasický filolog, historik dějin filozofie, religionista a vydavatel antických textů.

Nový!!: 1848 a Hermann Diels · Vidět víc »

Hugo de Vries

Hugo Marie de Vries (16. února 1848 Haarlem – 21. května 1935 Lunteren) byl nizozemský botanik, evoluční biolog a jeden z prvních genetiků.

Nový!!: 1848 a Hugo de Vries · Vidět víc »

Hugo Glanz von Eicha

Hugo Glanz von Eicha, též Hugo von Glanz-Eicha (9. prosince 1848, Sibiň – 9. června 1915, Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic, státní úředník a politik, koncem 19.

Nový!!: 1848 a Hugo Glanz von Eicha · Vidět víc »

Hulín

Hulín (německy Hullein) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 6 km severovýchodně od Kroměříže.

Nový!!: 1848 a Hulín · Vidět víc »

Hyperion (měsíc)

Cassini (NASA) Hyperion je měsíc planety Saturn.

Nový!!: 1848 a Hyperion (měsíc) · Vidět víc »

Isabela II. Španělská

Isabela II.

Nový!!: 1848 a Isabela II. Španělská · Vidět víc »

Ivan Nikolajevič Gorožankin

Ivan Nikolajevič Gorožankin (rusky Иван Николаевич Горожанкин, anglicky Ivan Nikolaevich Gorozhankin; 28. srpna 1848, Voroněž – 20. listopadu 1904, Moskva) byl ruský botanik.

Nový!!: 1848 a Ivan Nikolajevič Gorožankin · Vidět víc »

James Dunlop

James Dunlop (31. října 1793 – 22. září 1848) byl skotský astronom známý svým výzkumem oblohy v Austrálii.

Nový!!: 1848 a James Dunlop · Vidět víc »

James K. Polk

James Knox Polk (3. listopadu 1795 – 15. června 1849) byl 11.

Nový!!: 1848 a James K. Polk · Vidět víc »

Jan Podlipný

Jan Podlipný (23. srpna 1848, HněvčevesSOA Zámrsk, Matrika narozených 1839-1873 v Hněvčevsi, sign.41-3332, ukn.2365, str.37. Dostupné online – 19. března 1914, Praha) byl pražský advokát, starosta města Prahy (1897–1900) a poslanec českého zemského sněmu za mladočeskou stranu, první starosta České obce sokolské (1889–1906).

Nový!!: 1848 a Jan Podlipný · Vidět víc »

Jan Sedláček (architekt, 1848)

Jan Sedláček (9. února 1848 Napajedla – 31. srpna 1916 Český Krumlov) byl český architekt a spisovatel.

Nový!!: 1848 a Jan Sedláček (architekt, 1848) · Vidět víc »

Jan Urban Jarník

Pamětní deska na jeho domě v Potštejně Jan Urban Jarník (25. května 1848 PotštejnSOA Zámrsk, Matrika narozených 1818-1849 v Potštejně, sign.133-2, ukn.7693, str.193. Dostupné online — 12. ledna 1923 Praha-Podolí) byl český profesor románských jazyků, zaměřený zejména na srovnávací jazykovědu, rumunštinu a albánštinu.

Nový!!: 1848 a Jan Urban Jarník · Vidět víc »

Jan Váňa

Jan Váňa (1. března 1847 Běleč farnost Prachatice – 17. května 1915 Praha) byl český filolog, středoškolský profesor, soukromý učitel jazyků, překladatel a satirický básník.

Nový!!: 1848 a Jan Váňa · Vidět víc »

Jan Vincenc Diviš

Jan V. Diviš v roce 1892 Jan Nepomuk Vincenc Diviš, v letech 1882–1895 Diviš-Čistecký v letech 1895–1908 rytíř Čistecký ze Šerlinku (6. duben 1848, PardubiceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1841-1853 v Pardubicích, sign. 1510, ukn. 7213, str.93. Dostupné online – 13. říjen 1923, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí POD Z5, str. 201.), byl český cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, překladatel, c. a k. konzervátor a v letech 1914–1919 starosta města Přelouče.

Nový!!: 1848 a Jan Vincenc Diviš · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Nový!!: 1848 a Japonsko · Vidět víc »

Jarmark marnosti

Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (v originále Vanity Fair: A Novel without a Hero) je román anglického spisovatele Williama Makepeace Thackeraye, který byl poprvé publikován na pokračování v časopise Punch v letech 1847 až 1848.

Nový!!: 1848 a Jarmark marnosti · Vidět víc »

Javier de Burgos

Francisco Javier de Burgos y del Olmo (22. října 1778, Motril – 22. ledna 1848, Madrid) byl španělským právníkem, politikem, novinářem a překladatelem.

Nový!!: 1848 a Javier de Burgos · Vidět víc »

Jöns Jacob Berzelius

Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.

Nový!!: 1848 a Jöns Jacob Berzelius · Vidět víc »

Jean Aicard

Jean Aicard (14. února 1848 Toulon – 13. května 1921 Paříž) byl francouzský spisovatel, básník a dramatik.

Nový!!: 1848 a Jean Aicard · Vidět víc »

Jean Geiser

Pohled na Alžír z balónu, 1912 Maurské dívky Jean Geiser (asi 1848 – asi 1923) byl švýcarský portrétní fotograf působící v Alžírsku, Maroku a Tunisku.

Nový!!: 1848 a Jean Geiser · Vidět víc »

Jiří III.

Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.

Nový!!: 1848 a Jiří III. · Vidět víc »

Johann Gottfried Sommer

Johann Gottfried Sommer, vlastním jménem Volte (1782, Leuben, česky Libeň u Drážďan – 12. listopadu 1848, Praha), byl německý topograf a spisovatel.

Nový!!: 1848 a Johann Gottfried Sommer · Vidět víc »

Johann Palisa

pamětní deska J. Palisy ve vídeňské hvězdárně Johann Palisa (7. prosince 1848, Opava – 2. května 1925, Vídeň) byl rakouský astronom slezského původu, jenž vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map.

Nový!!: 1848 a Johann Palisa · Vidět víc »

Johann Strauss starší

Johann Strauss starší (14. března 1804 Vídeň – 25. září 1849 Vídeň), byl rakouský hudební skladatel.

Nový!!: 1848 a Johann Strauss starší · Vidět víc »

Johanna Buska

Hrob Johanny Busky a její matky na evangelickém hřbitově ve Strašnicích Johanna Buska (také Johanna Katharina Butzkow, Jana Butzková, Johanna hraběnka von Török, Johanna Neumann, Jana Neumannová; 24. května 1848, Königsberg, Východní Prusko – 16. května 1922 Drážďany, Německo) byla německá herečka konce 19. století.

Nový!!: 1848 a Johanna Buska · Vidět víc »

John Cleland

John Cleland (křtěn 24. září 1709, Kingston na Temži, Surrey – 23. ledna 1789, Londýn) byl anglický spisovatel, který se stal proslulý svým erotickým románem Fanny Hill, or Memoirs of a Woman of Pleasure (1748–1749, Fanny Hill: paměti rozkošnice), jenž je považován za první pornografický román vůbec.

Nový!!: 1848 a John Cleland · Vidět víc »

John Jacob Astor

John Jacob Astor, rodným jménem Johann Jakob Astor (17. červenec 1763, Walldorf – 29. března 1848 Manhattan) byl americký podnikatel narozený v Německu.

Nový!!: 1848 a John Jacob Astor · Vidět víc »

John Quincy Adams

John Quincy Adams (11. července 1767 Braintree, Massachusetts, USA– 23. února 1848 Washington, D.C., USA) byl 6.

Nový!!: 1848 a John Quincy Adams · Vidět víc »

John Sutter

Johann Augustus Sutter (28. února 1803 – 18. června 1880) byl občan Kalifornie, švýcarského původu, spojovaný se „Zlatou horečkou“ v Kalifornii (ve které bylo zlato objeveno Jamesem W. Marshallem v Sutter's Mill) a založením pevnosti Sutter's Fort v oblasti, kde později vyrostlo hlavní město státu Kalifornie, Sacramento.

Nový!!: 1848 a John Sutter · Vidět víc »

Josef Šmaha

Josef Šmaha Josef Šmaha (2. srpna 1848, Praha-Karlín farnosti Žižkov (kostel sv.Rocha). – 11. května 1915, Pohled u Havlíčkova Brodu) byl český herec, režisér, dramatik, divadelní ředitel a pedagog.

Nový!!: 1848 a Josef Šmaha · Vidět víc »

Josef Balsamo

Josef Balsamo (1846–1849, Joseph Balsamo) je dobrodružný historický román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího, který napsal ve spolupráci s Augustem Maquetem.

Nový!!: 1848 a Josef Balsamo · Vidět víc »

Josef Brdlík

Josef Brdlík (16. srpna 1848 Počátky – 22. listopadu 1932 Praha) byl rakouský a český podnikatel a politik, na přelomu 19.

Nový!!: 1848 a Josef Brdlík · Vidět víc »

Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský (9. března 1848 Praha-Staré MěstoArchiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Havla, sign. HV N16, s. 206. – 22. července 1903 Král. VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady (sv. Ludmila), sign. VIN Z4, s. 235.) byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů.

Nový!!: 1848 a Josef Jakub Toužimský · Vidět víc »

Josef Jüttner

Josef Jüttner (12. září 1775 Bernartice – 27. dubna 1848 Praha) byl kartograf, generálmajor rakouské armády.

Nový!!: 1848 a Josef Jüttner · Vidět víc »

Josef Sylvestr Vaněček

Josef Sylvestr Vaněček (7. března 1848 Tábor – 13. srpna 1922 tamtéž) byl český matematik a středoškolský profesor.

Nový!!: 1848 a Josef Sylvestr Vaněček · Vidět víc »

Josef Václav Myslbek

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 2. června 1922 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.

Nový!!: 1848 a Josef Václav Myslbek · Vidět víc »

Josef Václav Radecký z Radče

Josef Václav Radecký z Radče (2. listopadu 1766, zámek Třebnice – 5. ledna 1858, Milán), celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče, někdy uváděn též nesprávně se jménem Jan, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19. století.

Nový!!: 1848 a Josef Václav Radecký z Radče · Vidět víc »

Josef von Pop

Josef von Pop, též Josef rytíř z Popů (27. října 1848 Brocná – 20. července 1917 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1909–1911 ministr zemědělství.

Nový!!: 1848 a Josef von Pop · Vidět víc »

Josefína z Fürstenbergu-Weitry

Josefína, respektive Marie Josefa Žofie lankraběnka z Fürstenbergu-Weitry (německy: Landgräfin Maria Josefa Sophie zu Fürstenberg-Weitra, 21. června 1776, Vídeň – 23. února 1848 tamtéž) byla princezna z Lichtenštejna díky sňatku s Janem I. z Lichtenštejna.

Nový!!: 1848 a Josefína z Fürstenbergu-Weitry · Vidět víc »

Joseph Görres

Johann Joseph Görres (od roku 1839 von Görres) (25. ledna 1776, Koblenz – 29. ledna 1848, Mnichov) byl německý romantický literární kritik a publicista, politik a profesor historie na univerzitě v Mnichově, jeden z exponentů politického katolicismu.

Nový!!: 1848 a Joseph Görres · Vidět víc »

Jozef Miloslav Hurban

Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Kořennatý, Ľudovít Pavlovič, M. z Bohuslavíc, M. Selovský; 19. března 1817, Beckov – 21. února 1888, Hlboké) byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický farář.

Nový!!: 1848 a Jozef Miloslav Hurban · Vidět víc »

Jules Richard (fotograf)

Stereofotoaparát Vérascope, asi 1895 Stereoskop ''Vérascope Richard'', stereoskopické desky 45 x 107 mm (počátek 20. století) Z cyklu ''Dans l'Atrium'', asi 1912 Jules Richard (19. prosince 1848 – 18. června 1930) byl francouzský průmyslník, fotograf a výrobce zařízení pro stereofotografii a vědecké nástroje.

Nový!!: 1848 a Jules Richard (fotograf) · Vidět víc »

Kalifornská zlatá horečka

Kalifornská zlatá horečka (1848–1855) začala 24. ledna 1848 v Coloma (Kalifornie), když bylo Jamesem Marshallem při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato.

Nový!!: 1848 a Kalifornská zlatá horečka · Vidět víc »

Karel Klostermann

Hrob Karla Klostermanna na ústředním hřbitově v Plzni Karel Faustin Klostermann, též pseudonymy Faustin, Doubravský (13. února 1848 Haag am Hausruck, farnost Haag am Hausruck, Horní Rakousko – 16. července 1923 Štěkeň) byl český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí.

Nový!!: 1848 a Karel Klostermann · Vidět víc »

Karel Zahradník

Karel Zahradník (16. dubna 1848 Záhradí, LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených 1843–1850 v Litomyšli, sign. 1308, ukn. 5574, str.251. Dostupné online – 23. dubna 1916 Praha) byl český matematik, který značnou část svého vědeckého života strávil v Chorvatsku na Záhřebské universitě.

Nový!!: 1848 a Karel Zahradník · Vidět víc »

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Nový!!: 1848 a Karl Marx · Vidět víc »

Katarina Konstantinović

Katarina Konstantinović, srbsky: Катарина Константиновић (1848 – 1910) byla srbská šlechtična a členka dynastie Obrenovićů, jakožto dcera princezny Anky Obrenović.

Nový!!: 1848 a Katarina Konstantinović · Vidět víc »

Kavkazská válka

Kavkazská válka neboli ruské dobývání Kavkazu je označení pro boje probíhající v letech 1817 až 1864 na Kavkazu, přesněji v Předkavkazsku, mezi Ruským impériem a státními útvary původních obyvatelů, zejména Čečenců, Abchazů, Dagestánců a Čerkesů (mezi posledně jmenovanými obzvláště Adygejců).

Nový!!: 1848 a Kavkazská válka · Vidět víc »

Kómei

Kómei (Kómei-tennó) (22. července 1831 – 30. ledna 1867) byl 121.

Nový!!: 1848 a Kómei · Vidět víc »

Klemens Wenzel von Metternich

Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.

Nový!!: 1848 a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »

Komunistický manifest

Manifest Komunistické strany, jehož autory jsou Karl Marx a Friedrich Engels, byl sepsán na popud mezinárodní dělnické organizace, Svazu komunistů, který si tímto kladl za cíl představit širší veřejnosti jak svůj teoretický, tak i praktický program (viz Úvod).

Nový!!: 1848 a Komunistický manifest · Vidět víc »

Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.

Nový!!: 1848 a Konstantin Nikolajevič Ruský · Vidět víc »

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Nový!!: 1848 a Konstituční monarchie · Vidět víc »

Království obojí Sicílie

Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.

Nový!!: 1848 a Království obojí Sicílie · Vidět víc »

Kristián VIII.

Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král.

Nový!!: 1848 a Kristián VIII. · Vidět víc »

Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji.

Nový!!: 1848 a Kroměříž · Vidět víc »

Kroměřížský sněm

Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.

Nový!!: 1848 a Kroměřížský sněm · Vidět víc »

Krveprolití v Běchovicích

Ke krveprolití v Běchovicích došlo 17.

Nový!!: 1848 a Krveprolití v Běchovicích · Vidět víc »

Kurd Lasswitz

Carl Theodor Victor Kurd Lasswitz (20. dubna 1848, Vratislav – 17. října 1910, Gotha) byl německý matematik, filozof, historik a spisovatel, společně s Julesem Vernem a H. G. Wellsem jeden z průkopníků vědeckofantastické literatury.

Nový!!: 1848 a Kurd Lasswitz · Vidět víc »

Květy (časopis)

Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834 Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.

Nový!!: 1848 a Květy (časopis) · Vidět víc »

Ladislav Jan Pospíšil

Pomník v Hradci Králové Ladislav Jan Pospíšil (24. prosince 1848 Dolní Staré Město u TrutnovaSOA Zámrsk, Matrika narozených Dolní Staré Město a Volanov 1841-1911, sign. 163-7177, ukn 9709, s. 11. Dostupné online. – 6. března 1893 Hradec KrálovéSOA Zámrsk, Matrika zemřelých Hradec Králové 1875-1907, sign. 51-3511, ukn3059, s. 355. Dostupné online.) byl knihkupec, majitel knihtiskárny a náměstek purkmistra (starosty) v Hradci Králové.

Nový!!: 1848 a Ladislav Jan Pospíšil · Vidět víc »

Leopold Adler

Leopold Adler (12. července 1848 Praha židovské náboženské obce Praha Michle – 8. května 1924 Brașov) byl český fotograf se zaměřením na tvorbu portrétů.

Nový!!: 1848 a Leopold Adler · Vidět víc »

Liborius von Frank

Liborius rytíř von Frank (5. října 1848 ve Splitu – 26. února 1935 ve Štýrském Hradci) byl rakousko-uherský generál pěchoty v první světové válce.

Nový!!: 1848 a Liborius von Frank · Vidět víc »

Lilli Lehmann

Lilli Lehmann (24. listopadu 1848 Würzburg – 17. května 1929 Berlín, celým jménem Elisabeth Maria Lehmann) byla německá operní zpěvačka (soprán) a pěvecká pedagožka.

Nový!!: 1848 a Lilli Lehmann · Vidět víc »

Lombardsko-benátské království

Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.

Nový!!: 1848 a Lombardsko-benátské království · Vidět víc »

Loránd Eötvös

Baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény (27. července 1848, Budín – 8. dubna 1919, Budapešť) byl maďarský fyzik.

Nový!!: 1848 a Loránd Eötvös · Vidět víc »

Louis Schmeisser

Louis Schmeisser (5. února 1848, Zöllnitz u Jeny - 23. března 1917, Suhl) byl německý konstruktér zbraní.

Nový!!: 1848 a Louis Schmeisser · Vidět víc »

Ludvík Filip

Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.

Nový!!: 1848 a Ludvík Filip · Vidět víc »

Ludvík II. Hesenský

Ludvík II.

Nový!!: 1848 a Ludvík II. Hesenský · Vidět víc »

Ludvig Schytte

Ludvig Theodor Schytte (28. dubna 1848, Aarhus, Dánsko – 10. listopadu 1909, Berlín) byl dánský pianista, hudební skladatel, hudební pedagog a lékárník.

Nový!!: 1848 a Ludvig Schytte · Vidět víc »

Ludwig Leichhardt

Leichhardtova první expedice Friedrich Wilhelm Ludwig Leichhardt (23. října 1813 Trebatsch – 1848 ?) byl pruský cestovatel a přírodovědec, proslul hlavně díky průzkumu střední a severní Austrálie.

Nový!!: 1848 a Ludwig Leichhardt · Vidět víc »

Ludwig Schwanthaler

Ludwig Michael von Schwanthaler (26. srpna 1802 v Mnichově – 14. listopadu 1848 v Mnichově) byl bavorský sochař, vůdčí představitel klasicismu a romantismu v monumentálním sochařství jižního Německa.

Nový!!: 1848 a Ludwig Schwanthaler · Vidět víc »

Luisa Sasko-Koburská

Princezna Luisa (cca 1870). Princezna Luisa, vévodkyně z Argyllu (Luisa Karolina Alberta; 18. března 1848, Buckinghamský palác — 3. prosince 1939, Kensingtonský palác), byla šesté dítě a čtvrtá dcera královny Viktorie a prince Alberta.

Nový!!: 1848 a Luisa Sasko-Koburská · Vidět víc »

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Nový!!: 1848 a Maďarská revoluce 1848–1849 · Vidět víc »

María Catalina Irigoyen Echegaray

Blahoslavená María Catalina Irigoyen Echegaray (25. listopadu 1848, Pamplona – 10. října 1918, Madrid), lidově zvaná Boží sestra, byla španělská řeholnice.

Nový!!: 1848 a María Catalina Irigoyen Echegaray · Vidět víc »

Marie Eleonora Windischgrätzová

Marie Eleonora Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu (21. září 1796 – 12. června 1848, Praha), byla česká šlechtična z rodu Schwarzenberků, manželka zemského velitele Alfreda Windischgrätze.

Nový!!: 1848 a Marie Eleonora Windischgrätzová · Vidět víc »

Mary Bartonová

Mary Bartonová (1848, Mary Barton) je první román anglické spisovatelky Elizabeth Gaskellové, poprvé vydaný v roce 1848.

Nový!!: 1848 a Mary Bartonová · Vidět víc »

Mayové

Mayské jazyky Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky.

Nový!!: 1848 a Mayové · Vidět víc »

Mexicko-americká válka

separatistickými tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu Mexicko-americká válka nebo Americko-mexická válkaVe Spojených státech je tento konflikt znám jako Mexická válka.

Nový!!: 1848 a Mexicko-americká válka · Vidět víc »

Michal Miloslav Hodža

Michal Miloslav Hodža (22. září 1811 Rakša – 26. března 1870 Těšín) byl slovenský národní buditel, luteránský farář, básník, jazykovědec a reprezentant slovenského národního hnutí ve 40.

Nový!!: 1848 a Michal Miloslav Hodža · Vidět víc »

Michal Obrenović III.

Michal Obrenović (Mihailo Obrenović, 16. září 1823 – 10. června 1868) byl v letech 1839–1842 a 1860–1868 srbským knížetem.

Nový!!: 1848 a Michal Obrenović III. · Vidět víc »

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Nový!!: 1848 a Mikuláš I. Pavlovič · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Nový!!: 1848 a Milán · Vidět víc »

Napajedla

Napajedla jsou město na východě České republiky ležící ve Zlínském kraji, v okrese Zlín Od krajského města Zlín jsou vzdáleny 13 km jihozápadním směrem.

Nový!!: 1848 a Napajedla · Vidět víc »

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.

Nový!!: 1848 a Napoleon III. · Vidět víc »

Národní noviny

Národní noviny (vycházející od 5. dubna 1848 do 19. ledna 1850) založené hrabětem Vojtěchem DeymemJako nakladatel a vydavatel je W. D. uveden na všech novinách.

Nový!!: 1848 a Národní noviny · Vidět víc »

Národní výbor (1848)

pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.

Nový!!: 1848 a Národní výbor (1848) · Vidět víc »

Neandertálec

Neandertálec je pravěká forma člověka řazená buď do druhu Homo neanderthalensis, nebo poddruhu Homo sapiens neanderthalensis.

Nový!!: 1848 a Neandertálec · Vidět víc »

Neşerek Kadınefendi

Neşerek Kadınefendi (1848 – 11. června 1876) byla konkubína osmanského sultána Abdulazize.

Nový!!: 1848 a Neşerek Kadınefendi · Vidět víc »

Nicola Vaccai

Nicola Vaccai, starším pravopisem Vaccaj (15. března 1790, Tolentino – 5. (nebo 6.)srpna 1848, Pesaro), byl italský operní skladatel a hudební pedagog.

Nový!!: 1848 a Nicola Vaccai · Vidět víc »

Nový Zéland

Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).

Nový!!: 1848 a Nový Zéland · Vidět víc »

Octave Mirbeau

Alice Regnault (1849–1931), manželka Octava Mirbeaua Octave Mirbeau (vlastním jménem Octave Henri Marie Mirbeau, 16. února 1848, Trévieres (Calvados) - 16. února 1917, Paříž) byl francouzský žurnalista, kritik, dramatik, romanopisec a aktivista konce 19. století.

Nový!!: 1848 a Octave Mirbeau · Vidět víc »

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Nový!!: 1848 a Olomouc · Vidět víc »

Oskar I.

Oskar I., narozen jako Joseph François Oscar Bernadotte, (4. červenec 1799 v Paříži – 8. červenec 1859 ve Stockholmu) byl švédský a norský král od roku 1844 až do své smrti v roce 1859.

Nový!!: 1848 a Oskar I. · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: 1848 a Osmanská říše · Vidět víc »

Ota I. Bavorský (1848–1916)

Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král.

Nový!!: 1848 a Ota I. Bavorský (1848–1916) · Vidět víc »

Otago

Otago je region na novozélandském Jižním ostrově.

Nový!!: 1848 a Otago · Vidět víc »

Otakar Feistmantel

Otakar Feistmantel (20. listopadu 1848 Stará Huť, dnes část obce Hýskov – 10. února 1891 Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském) byl český geolog a paleontolog, autor cestopisů z Indie.

Nový!!: 1848 a Otakar Feistmantel · Vidět víc »

Otto Lilienthal

Let u Berlína v roce 1891 Karl Wilhelm Otto Lilienthal (23. května 1848, Anklam, Pomořansko – 10. srpna 1896, Berlín) byl německý průkopník letectví a konstruktér.

Nový!!: 1848 a Otto Lilienthal · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: 1848 a Paříž · Vidět víc »

Paměti lékařovy

Ilustrace k románu ''Josef Balsamo ''Královnin náhrdelník'', vydání z roku 1856 Ange Pitou (Dobytí Bastily) Ilustrace k románu ''Hraběnka de Charny ''Rytíř de Maison-Rouge'', vydání z roku 1846 Paměti lékařovy (Mémoires d'un médecin) je cyklus dobrodružných historických románů francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího, který napsal ve spolupráci s Augustem Maquetem.

Nový!!: 1848 a Paměti lékařovy · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Nový!!: 1848 a Papež · Vidět víc »

Paul Gauguin

Eugène Henri Paul Gauguin (7. června 1848 Paříž – 8. května 1903 Atuona, Markézy) byl francouzský malíř, vůdčí osobnost postimpresionismu.

Nový!!: 1848 a Paul Gauguin · Vidět víc »

Pavle Jurišić Šturm

Pavle Jurišić Šturm (* jako Paulus Eugen Sturm, 22. srpna 1848 Zhořelec – 14. ledna 1922 Bělehrad) byl srbský generál, který bojoval v bálkánských válkách a první světové válce.

Nový!!: 1848 a Pavle Jurišić Šturm · Vidět víc »

Pět dnů v Miláně

Pět dnů v Miláně neboli pět dní milánských (italsky) bylo úspěšné lidové povstání proti rakouské vládě v Miláně ve dnech 18.–22.

Nový!!: 1848 a Pět dnů v Miláně · Vidět víc »

Pešť

Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.

Nový!!: 1848 a Pešť · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: 1848 a Petrohrad · Vidět víc »

Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye

Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye (9. dubna 1848 Leeuwarden – 20. dubna 1920 Bilthoven) byl holandský religionista a historik náboženství, jeden ze zakladatelů religionistiky.

Nový!!: 1848 a Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye · Vidět víc »

Pierre-Ernest Prins

''Le Lapin Agile'' (Musée Carnavalet) Pierre-Ernest Prins (26. listopadu 1848 v Paříži – 21. ledna 1913 tamtéž) byl francouzský malíř.

Nový!!: 1848 a Pierre-Ernest Prins · Vidět víc »

Pierre-Georges Jeanniot

Pierre Georges Jeanniot (1848-1934) Pierre Georges Jeanniot (1848 - 1934) byl francouzský malíř, akvarelista a rytec.

Nový!!: 1848 a Pierre-Georges Jeanniot · Vidět víc »

Pius IX.

Henri Le Lieure: Portrét papeže Pia IX., 1860 Blahoslavený Pius IX. (13. května 1792 Senigallia – 7. února 1878 Řím), vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255.

Nový!!: 1848 a Pius IX. · Vidět víc »

Pražské červnové povstání

Pražské červnové povstání (též Svatodušní bouře, německy Prager Pfingstaufstand) bylo ozbrojeným střetem ve dnech 12.–17.

Nový!!: 1848 a Pražské červnové povstání · Vidět víc »

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Nový!!: 1848 a Pruské království · Vidět víc »

Prusko-dánská válka

Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.

Nový!!: 1848 a Prusko-dánská válka · Vidět víc »

První italská válka za nezávislost

První italská válka za nezávislost mezi Rakouským císařstvím a Sardinským královstvím, podporovaným italskými nacionalisty z hnutí risorgimento, byla vedena v severní Itálii od března 1848 do března 1849.

Nový!!: 1848 a První italská válka za nezávislost · Vidět víc »

Psaní do Frankfurtu

František Palacký Psaní do Frankfurtu je pojem, pod nímž vstoupil do dějin otevřený dopis Františka Palackého adresovaný přípravnému výboru frankfurtského sněmu a datovaný 11. dubnem 1848.

Nový!!: 1848 a Psaní do Frankfurtu · Vidět víc »

Purkmistr

Sgrafito purkmistra na pseudorenesanční náchodské nové radnici Purkmistr (někdy též pudmistr, z německého Bürgermeister) byl od 13. století starosta, původně předseda městské rady (sboru konšelů), protějšek rychtáře jako nejvyššího jmenovaného úředníka.

Nový!!: 1848 a Purkmistr · Vidět víc »

Radeckého pochod

Josef Václav Radecký z Radče Titulní list partitury Radeckého pochod (někdy také Radeckého marš), Op. 228 je pochod složený Johannem Straussem starším v roce 1848 s věnováním Josefu Václavu Radeckému z Radče.

Nový!!: 1848 a Radeckého pochod · Vidět víc »

Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (30. září 1783, Pisa – 16. ledna 1853, Bolzano) byl rakouský arcivévoda, vicekrál Lombardsko-benátského království.

Nový!!: 1848 a Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: 1848 a Rakouské císařství · Vidět víc »

Repeal

''Vilém Gauč v Repealu předčítá občanům pražským'' (dřevorytina, 60. léta 19. století) Repeal byl tajný politický klub, který vznikl v Praze na konci roku 1844.

Nový!!: 1848 a Repeal · Vidět víc »

Republika svatého Marka

22. března 1848 Republika svatého Marka (italsky), označovaná také jako Benátská republika, byl mezinárodně neuznaný politický útvar, existující v zásadě na území historického benátského pevninského území terraferma od 22.

Nový!!: 1848 a Republika svatého Marka · Vidět víc »

Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství

József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.

Nový!!: 1848 a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Vidět víc »

Revoluce v roce 1848

Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.

Nový!!: 1848 a Revoluce v roce 1848 · Vidět víc »

Robert Adamson (fotograf)

Robert Adamson (26. dubna 1821 St Andrews – 14. ledna 1848 St Andrews) byl skotský chemik a průkopnický fotograf.

Nový!!: 1848 a Robert Adamson (fotograf) · Vidět víc »

Robert I. Parmský

Robert I. s rodinou Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle.

Nový!!: 1848 a Robert I. Parmský · Vidět víc »

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Nový!!: 1848 a Rok · Vidět víc »

Rudolf Dührkoop

Rudolf Dührkoop: Elise Averdieck 1905 Rudolf Dührkoop: Heinrich Traun 1905 Rudolf Dührkoop (1848 Hamburk – 1918 tamtéž) byl německý portrétní fotograf působící v Hamburku.

Nový!!: 1848 a Rudolf Dührkoop · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: 1848 a Ruské impérium · Vidět víc »

Rynoltice

Rynoltice (německy) jsou vesnice a obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji.

Nový!!: 1848 a Rynoltice · Vidět víc »

Sardinské království

Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.

Nový!!: 1848 a Sardinské království · Vidět víc »

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Nový!!: 1848 a Saturn (planeta) · Vidět víc »

Sedmašedesátníci

Jako sedmašedesátníci byla označována deputace 67 pražských měšťanů, kteří se 5. července 1848 se obrátili na knížete Windischgrätze s poděkováním za potlačení povstání a prosbou o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti v Praze.

Nový!!: 1848 a Sedmašedesátníci · Vidět víc »

Setuza

SETUZA a.s. je společnost se sídlem v Ústí nad Labem, která se zabývala především zpracováním olejnin.

Nový!!: 1848 a Setuza · Vidět víc »

Slovanská lípa

Slovanská lípa byl český národně obrozenecký spolek kulturní, politický a obchodní v revolučním roce 1848, zárodek spolků pozdějších.

Nový!!: 1848 a Slovanská lípa · Vidět víc »

Slovanský sjezd

Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.

Nový!!: 1848 a Slovanský sjezd · Vidět víc »

Slovenské povstání (1848–1849)

P. M. Bohúňa Slovenské povstání nebo slovenské dobrovolnické výpravy bylo ozbrojené vystoupení dobrovolných skupin organizovaných Slovenskou národní radou se sídlem ve Vídni na území Slovenska v období září 1848 – březen 1849 v rámci revoluce 1848–1849.

Nový!!: 1848 a Slovenské povstání (1848–1849) · Vidět víc »

Sobota

Sobota je označení pro den v týdnu, který je v českém občanském kalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním.

Nový!!: 1848 a Sobota · Vidět víc »

Spojené království Velké Británie a Irska

Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.

Nový!!: 1848 a Spojené království Velké Británie a Irska · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: 1848 a Spojené státy americké · Vidět víc »

Společnost Božského Spasitele

Společnost Božského Spasitele (lat. Societas Divini Salvatoris, řeholní zkratka SDS), hovorově salvatoriáni, je římskokatolická řeholní společnost, založená ve 2.

Nový!!: 1848 a Společnost Božského Spasitele · Vidět víc »

Steen Steensen Blicher

Steen Steensen Blicher (11. října 1782, Vium u Viborgu – 26. března 1848, Spentrup) byl dánský kněz, básník, prozaik a překladatel období romantismu.

Nový!!: 1848 a Steen Steensen Blicher · Vidět víc »

Stockholm

Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.

Nový!!: 1848 a Stockholm · Vidět víc »

Theodor Baillet de Latour

Theodor hrabě Baillet de Latour (15. června 1780, Linec, Habsburská monarchie – 6. října 1848, Vídeň, Rakouské císařství) byl rakouský důstojník, politik a ministr války.

Nový!!: 1848 a Theodor Baillet de Latour · Vidět víc »

Thomas Cole

Jezero s mrtvými stromy (1825) Cesta života - dětství (1842) Thomas Cole (1. únor 1801, Bolton-le-Moors (Lancashire) – 11. února 1848, Catskills (New York)) byl anglicko-americký malíř.

Nový!!: 1848 a Thomas Cole · Vidět víc »

Tikal

Tikal jsou nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města.

Nový!!: 1848 a Tikal · Vidět víc »

Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff

Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff (22. prosince 1848, zámek Markowitz u Mogilna – 25. září 1931 Berlín) byl německý klasický filolog, editor a překladatel řeckých básníků a předseda Pruské akademie věd.

Nový!!: 1848 a Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff · Vidět víc »

Vasilij Ivanovič Surikov

Vasilij Ivanovič Surikov (Krasnojarsk – Moskva) byl ruský malíř, autor rozsáhlých historických děl, představitel ruského uměleckého sdružení peredvižniků.

Nový!!: 1848 a Vasilij Ivanovič Surikov · Vidět víc »

Václav Robert z Kounic

Václav Robert hrabě z Kounic, (26. září 1848 Drážďany – 14. října 1913 Uherský Brodfarnost Uherský Brod farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově), byl český šlechtic, politik a patron brněnské vysoké školy.

Nový!!: 1848 a Václav Robert z Kounic · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: 1848 a Vídeň · Vidět víc »

Věnceslav Hrubý

Věnceslav Hrubý (21. listopadu 1848 Horní Libochová – 9. ledna 1933 Opava) byl český právník, filolog, historik a politik za doby Rakouska-Uherska.

Nový!!: 1848 a Věnceslav Hrubý · Vidět víc »

Velký irský hladomor

Skica zachycující život Bridget O'Donnelové za Velkého irského hladomoru. Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849.

Nový!!: 1848 a Velký irský hladomor · Vidět víc »

Viktor Michajlovič Vasněcov

Viktor Michajlovič Vasněcov (15. května 1848, selo Lopjal ve Vjatské gubernii – 23. července 1926, Moskva) byl ruský malíř.

Nový!!: 1848 a Viktor Michajlovič Vasněcov · Vidět víc »

Viktorie (britská královna)

Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.

Nový!!: 1848 a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »

Vilém II. Württemberský

Vilém II.

Nový!!: 1848 a Vilém II. Württemberský · Vidět víc »

Vilém Teklý

Vilém Teklý (11. února 1848 Červený Hrádek farnost Solopysky u Kouřimi – 22. července 1925 Praha) byl český pedagog, agrární odborník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Nový!!: 1848 a Vilém Teklý · Vidět víc »

Vilfredo Pareto

Vilfredo Federico Damaso Pareto (15. července 1848 Paříž – 19. srpna 1923 Céligny) byl italský ekonom, matematik, statistik, sociolog a politolog, profesor na univerzitě v Lausanne.

Nový!!: 1848 a Vilfredo Pareto · Vidět víc »

Vincenc Dvořák

Vincenc (Čeněk) Dvořák (21. ledna 1848, Dušejov – 6. května 1922, Záhřeb) byl český fyzik a univerzitní profesor působící v Chorvatsku, je považován za zakladatele moderní chorvatské fyziky.

Nový!!: 1848 a Vincenc Dvořák · Vidět víc »

Vinzenz Baillet von Latour

Vinzenz Baillet von Latour (5. října 1848 Štýrský Hradec – 4. prosince 1913 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, ministr kultu a vyučování v první vládě Paula Gautsche.

Nový!!: 1848 a Vinzenz Baillet von Latour · Vidět víc »

Vissarion Grigorjevič Bělinskij

Vissarion Grigorjevič Bělinskij (Виссарион Григорьевич Белинский; (Sveaborg –, Petrohrad) byl ruský literární kritik, estetik a revoluční demokrat narozený na území dnešního Finska.

Nový!!: 1848 a Vissarion Grigorjevič Bělinskij · Vidět víc »

Washington, D.C.

Washington, D.C. (anglická výslovnost, česká výslovnost) je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu.

Nový!!: 1848 a Washington, D.C. · Vidět víc »

Washingtonův monument

Washingtonův monument většinou označuje velký bílý obelisk na západním konci National Mall ve Washingtonu, D.C. Jde o jeden z prezidentských památníků ve Spojených státech postavený na počest George Washingtona, prvního prezidenta Spojených států a vůdce revoluční kontinentální armády, která získala nezávislost na britské nadvládě.

Nový!!: 1848 a Washingtonův monument · Vidět víc »

Wilhelm Plenkner

Wilhelm Plenkner, křtěný Wilhelm August, (31. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 17. ledna 1917 Praha) byl český vodohospodářský a železniční inženýr.

Nový!!: 1848 a Wilhelm Plenkner · Vidět víc »

Wilhelm Windelband

Wilhelm Windelband (11. května 1848 Postupim – 22. října 1915 Heidelberg) byl německý filosof, jeden ze zakladatelů „bádenské školy“ novokantovství.

Nový!!: 1848 a Wilhelm Windelband · Vidět víc »

William Gilbert Grace

William Gilbert Grace (18. července 1848, Downend, hrabství Bristol - 23. října 1915, Mottingham, Kent) byl anglický lékař a hráč kriketu, všeobecně považovaný za nejlepšího anglického hráče kriketu 19. století.

Nový!!: 1848 a William Gilbert Grace · Vidět víc »

William Lamb

William Lamb, 2.

Nový!!: 1848 a William Lamb · Vidět víc »

William Lassell

William Lassell (18. června 1799 – 5. října 1880) byl anglický astronom-amatér, který v roce 1846 objevil Neptunův měsíc Triton, v roce 1848 Saturnův Hyperion a v roce 1851 dva měsíce planety Uran: Ariel a Umbriel.

Nový!!: 1848 a William Lassell · Vidět víc »

William Makepeace Thackeray

William Makepeace Thackeray (18. července 1811 – 24. prosince 1863) byl anglický romanopisec a žurnalista.

Nový!!: 1848 a William Makepeace Thackeray · Vidět víc »

Wisconsin

Wisconsin (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA.

Nový!!: 1848 a Wisconsin · Vidět víc »

Wojciech Dzieduszycki (politik)

Wojciech Dzieduszycki (13. července 1848 Jezupol – 23. března 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (haličský) politik.

Nový!!: 1848 a Wojciech Dzieduszycki (politik) · Vidět víc »

Wyatt Earp

Míroví komisaři, Dodge City, Kansas. Wyatt Earp, sedící druhý zleva Wyatt Berry Stapp Earp (19. března 1848, Monmouth, Illinois, USA – 13. ledna 1929, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký farmář, někdejší lovec bizonů, ochránce zákona v různých amerických pohraničních městech, vozka (kočí dostavníku), vyhazovač v baru a horník.

Nový!!: 1848 a Wyatt Earp · Vidět víc »

Zemské volby na Moravě 1848

Zemské volby na Moravě 1848 byly volby konané v Moravském markrabství v květnu 1848.

Nový!!: 1848 a Zemské volby na Moravě 1848 · Vidět víc »

Zemské volby v Čechách 1848

Zemské volby v Čechách 1848 byly volby konané v Českém království v červnu 1848, kterými měl být poprvé zvoleni poslanci zamýšleného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství utvářeného během revolučního hnutí v roce 1848.

Nový!!: 1848 a Zemské volby v Čechách 1848 · Vidět víc »

Zinovij Petrovič Rožestvenskij

Zinovij Petrovič Rožestvenskij (Petrohrad – 14. leden 1909, Petrohrad) byl viceadmirál ruského carského námořnictva.

Nový!!: 1848 a Zinovij Petrovič Rožestvenskij · Vidět víc »

Zrušení poddanství

#PŘESMĚRUJ Zrušení poddanství v Rakouském císařství.

Nový!!: 1848 a Zrušení poddanství · Vidět víc »

1. červen

1.

Nový!!: 1848 a 1. červen · Vidět víc »

1. únor

1.

Nový!!: 1848 a 1. únor · Vidět víc »

1. březen

1.

Nový!!: 1848 a 1. březen · Vidět víc »

1. listopad

1.

Nový!!: 1848 a 1. listopad · Vidět víc »

1. srpen

1.

Nový!!: 1848 a 1. srpen · Vidět víc »

1. září

1.

Nový!!: 1848 a 1. září · Vidět víc »

10. únor

10.

Nový!!: 1848 a 10. únor · Vidět víc »

10. říjen

10.

Nový!!: 1848 a 10. říjen · Vidět víc »

10. květen

10.

Nový!!: 1848 a 10. květen · Vidět víc »

10. leden

10.

Nový!!: 1848 a 10. leden · Vidět víc »

10. listopad

10.

Nový!!: 1848 a 10. listopad · Vidět víc »

10. srpen

10.

Nový!!: 1848 a 10. srpen · Vidět víc »

11. červen

11.

Nový!!: 1848 a 11. červen · Vidět víc »

11. únor

11.

Nový!!: 1848 a 11. únor · Vidět víc »

11. říjen

11.

Nový!!: 1848 a 11. říjen · Vidět víc »

11. březen

11.

Nový!!: 1848 a 11. březen · Vidět víc »

11. duben

11.

Nový!!: 1848 a 11. duben · Vidět víc »

11. květen

11.

Nový!!: 1848 a 11. květen · Vidět víc »

11. leden

11.

Nový!!: 1848 a 11. leden · Vidět víc »

11. listopad

11.

Nový!!: 1848 a 11. listopad · Vidět víc »

11. září

11.

Nový!!: 1848 a 11. září · Vidět víc »

12. červen

12.

Nový!!: 1848 a 12. červen · Vidět víc »

12. červenec

12.

Nový!!: 1848 a 12. červenec · Vidět víc »

12. únor

12.

Nový!!: 1848 a 12. únor · Vidět víc »

12. duben

12.

Nový!!: 1848 a 12. duben · Vidět víc »

12. květen

12.

Nový!!: 1848 a 12. květen · Vidět víc »

12. leden

12.

Nový!!: 1848 a 12. leden · Vidět víc »

12. listopad

12.

Nový!!: 1848 a 12. listopad · Vidět víc »

12. srpen

12.

Nový!!: 1848 a 12. srpen · Vidět víc »

12. září

12.

Nový!!: 1848 a 12. září · Vidět víc »

13. červen

13.

Nový!!: 1848 a 13. červen · Vidět víc »

13. červenec

13.

Nový!!: 1848 a 13. červenec · Vidět víc »

13. únor

13.

Nový!!: 1848 a 13. únor · Vidět víc »

13. říjen

13.

Nový!!: 1848 a 13. říjen · Vidět víc »

13. březen

13.

Nový!!: 1848 a 13. březen · Vidět víc »

13. květen

13.

Nový!!: 1848 a 13. květen · Vidět víc »

13. leden

13.

Nový!!: 1848 a 13. leden · Vidět víc »

13. srpen

13.

Nový!!: 1848 a 13. srpen · Vidět víc »

14. únor

14.

Nový!!: 1848 a 14. únor · Vidět víc »

14. říjen

14.

Nový!!: 1848 a 14. říjen · Vidět víc »

14. březen

14.

Nový!!: 1848 a 14. březen · Vidět víc »

14. duben

14.

Nový!!: 1848 a 14. duben · Vidět víc »

14. leden

14.

Nový!!: 1848 a 14. leden · Vidět víc »

14. listopad

14.

Nový!!: 1848 a 14. listopad · Vidět víc »

15. červen

15.

Nový!!: 1848 a 15. červen · Vidět víc »

15. červenec

15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).

Nový!!: 1848 a 15. červenec · Vidět víc »

15. říjen

15.

Nový!!: 1848 a 15. říjen · Vidět víc »

15. březen

15.

Nový!!: 1848 a 15. březen · Vidět víc »

15. květen

15.

Nový!!: 1848 a 15. květen · Vidět víc »

15. prosinec

15.

Nový!!: 1848 a 15. prosinec · Vidět víc »

16. červen

16.

Nový!!: 1848 a 16. červen · Vidět víc »

16. červenec

16.

Nový!!: 1848 a 16. červenec · Vidět víc »

16. únor

16.

Nový!!: 1848 a 16. únor · Vidět víc »

16. říjen

16.

Nový!!: 1848 a 16. říjen · Vidět víc »

16. březen

16.

Nový!!: 1848 a 16. březen · Vidět víc »

16. duben

16.

Nový!!: 1848 a 16. duben · Vidět víc »

16. květen

16.

Nový!!: 1848 a 16. květen · Vidět víc »

16. listopad

16.

Nový!!: 1848 a 16. listopad · Vidět víc »

16. prosinec

16.

Nový!!: 1848 a 16. prosinec · Vidět víc »

16. srpen

16.

Nový!!: 1848 a 16. srpen · Vidět víc »

16. září

16.

Nový!!: 1848 a 16. září · Vidět víc »

17. červen

17.

Nový!!: 1848 a 17. červen · Vidět víc »

17. červenec

17.

Nový!!: 1848 a 17. červenec · Vidět víc »

17. říjen

17.

Nový!!: 1848 a 17. říjen · Vidět víc »

17. květen

17.

Nový!!: 1848 a 17. květen · Vidět víc »

17. leden

17.

Nový!!: 1848 a 17. leden · Vidět víc »

1750

1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1750 · Vidět víc »

1763

1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1763 · Vidět víc »

1767

1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1767 · Vidět víc »

1768

1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1768 · Vidět víc »

1770

1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1770 · Vidět víc »

1774

1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1774 · Vidět víc »

1775

1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1775 · Vidět víc »

1776

1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1776 · Vidět víc »

1777

1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1777 · Vidět víc »

1778

1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1778 · Vidět víc »

1779

1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1779 · Vidět víc »

1780

1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1780 · Vidět víc »

1781

1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1781 · Vidět víc »

1782

1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1782 · Vidět víc »

1786

1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1786 · Vidět víc »

1790

1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1790 · Vidět víc »

1793

1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1793 · Vidět víc »

1794

1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1794 · Vidět víc »

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1796 · Vidět víc »

1797

1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1797 · Vidět víc »

1799

1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1799 · Vidět víc »

18. červen

18.

Nový!!: 1848 a 18. červen · Vidět víc »

18. červenec

18.

Nový!!: 1848 a 18. červenec · Vidět víc »

18. březen

18.

Nový!!: 1848 a 18. březen · Vidět víc »

18. duben

18.

Nový!!: 1848 a 18. duben · Vidět víc »

18. květen

18.

Nový!!: 1848 a 18. květen · Vidět víc »

18. listopad

18.

Nový!!: 1848 a 18. listopad · Vidět víc »

18. prosinec

18.

Nový!!: 1848 a 18. prosinec · Vidět víc »

18. září

18.

Nový!!: 1848 a 18. září · Vidět víc »

1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1801 · Vidět víc »

1802

1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1802 · Vidět víc »

1803

1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1803 · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1809 · Vidět víc »

1811

1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1811 · Vidět víc »

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1813 · Vidět víc »

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1814 · Vidět víc »

1817

1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1817 · Vidět víc »

1818

1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1818 · Vidět víc »

1821

1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1821 · Vidět víc »

1876

1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1876 · Vidět víc »

1891

1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1891 · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1893 · Vidět víc »

1894

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1894 · Vidět víc »

1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1896 · Vidět víc »

19. březen

19.

Nový!!: 1848 a 19. březen · Vidět víc »

19. květen

19.

Nový!!: 1848 a 19. květen · Vidět víc »

19. leden

19.

Nový!!: 1848 a 19. leden · Vidět víc »

19. prosinec

19.

Nový!!: 1848 a 19. prosinec · Vidět víc »

19. srpen

19.

Nový!!: 1848 a 19. srpen · Vidět víc »

19. září

19.

Nový!!: 1848 a 19. září · Vidět víc »

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1901 · Vidět víc »

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1903 · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1904 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1905 · Vidět víc »

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1906 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1907 · Vidět víc »

1908

1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1908 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1909 · Vidět víc »

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1910 · Vidět víc »

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1911 · Vidět víc »

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1912 · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1913 · Vidět víc »

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1914 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1915 · Vidět víc »

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1916 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1917 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1918 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1919 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1920 · Vidět víc »

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1921 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1922 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1923 · Vidět víc »

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1924 · Vidět víc »

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1925 · Vidět víc »

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1926 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: 1848 a 1927 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1928 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1929 · Vidět víc »

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1930 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: 1848 a 1931 · Vidět víc »

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: 1848 a 1932 · Vidět víc »

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1933 · Vidět víc »

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: 1848 a 1934 · Vidět víc »

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: 1848 a 1935 · Vidět víc »

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1936 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: 1848 a 1939 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: 1848 a 1941 · Vidět víc »

2. červen

2.

Nový!!: 1848 a 2. červen · Vidět víc »

2. červenec

2.

Nový!!: 1848 a 2. červenec · Vidět víc »

2. únor

2.

Nový!!: 1848 a 2. únor · Vidět víc »

2. říjen

2.

Nový!!: 1848 a 2. říjen · Vidět víc »

2. květen

2.

Nový!!: 1848 a 2. květen · Vidět víc »

2. leden

2.

Nový!!: 1848 a 2. leden · Vidět víc »

2. prosinec

2.

Nový!!: 1848 a 2. prosinec · Vidět víc »

2. srpen

2.

Nový!!: 1848 a 2. srpen · Vidět víc »

20. červen

20.

Nový!!: 1848 a 20. červen · Vidět víc »

20. červenec

20.

Nový!!: 1848 a 20. červenec · Vidět víc »

20. duben

20.

Nový!!: 1848 a 20. duben · Vidět víc »

20. leden

20.

Nový!!: 1848 a 20. leden · Vidět víc »

20. listopad

20.

Nový!!: 1848 a 20. listopad · Vidět víc »

20. prosinec

20.

Nový!!: 1848 a 20. prosinec · Vidět víc »

20. srpen

20.

Nový!!: 1848 a 20. srpen · Vidět víc »

21. červen

21.

Nový!!: 1848 a 21. červen · Vidět víc »

21. únor

21.

Nový!!: 1848 a 21. únor · Vidět víc »

21. duben

21.

Nový!!: 1848 a 21. duben · Vidět víc »

21. květen

21.

Nový!!: 1848 a 21. květen · Vidět víc »

21. leden

21.

Nový!!: 1848 a 21. leden · Vidět víc »

21. listopad

21.

Nový!!: 1848 a 21. listopad · Vidět víc »

21. září

21.

Nový!!: 1848 a 21. září · Vidět víc »

22. červenec

22.

Nový!!: 1848 a 22. červenec · Vidět víc »

22. říjen

22.

Nový!!: 1848 a 22. říjen · Vidět víc »

22. březen

22.

Nový!!: 1848 a 22. březen · Vidět víc »

22. květen

22.

Nový!!: 1848 a 22. květen · Vidět víc »

22. leden

22.

Nový!!: 1848 a 22. leden · Vidět víc »

22. listopad

22.

Nový!!: 1848 a 22. listopad · Vidět víc »

22. prosinec

22.

Nový!!: 1848 a 22. prosinec · Vidět víc »

22. srpen

22.

Nový!!: 1848 a 22. srpen · Vidět víc »

22. září

22.

Nový!!: 1848 a 22. září · Vidět víc »

23. červenec

23.

Nový!!: 1848 a 23. červenec · Vidět víc »

23. únor

23.

Nový!!: 1848 a 23. únor · Vidět víc »

23. říjen

23.

Nový!!: 1848 a 23. říjen · Vidět víc »

23. březen

23.

Nový!!: 1848 a 23. březen · Vidět víc »

23. duben

23.

Nový!!: 1848 a 23. duben · Vidět víc »

23. květen

23.

Nový!!: 1848 a 23. květen · Vidět víc »

24. únor

24.

Nový!!: 1848 a 24. únor · Vidět víc »

24. březen

24.

Nový!!: 1848 a 24. březen · Vidět víc »

24. květen

24.

Nový!!: 1848 a 24. květen · Vidět víc »

24. leden

24.

Nový!!: 1848 a 24. leden · Vidět víc »

24. listopad

24.

Nový!!: 1848 a 24. listopad · Vidět víc »

24. prosinec

24.

Nový!!: 1848 a 24. prosinec · Vidět víc »

24. srpen

24.

Nový!!: 1848 a 24. srpen · Vidět víc »

24. září

24.

Nový!!: 1848 a 24. září · Vidět víc »

25. červenec

25.

Nový!!: 1848 a 25. červenec · Vidět víc »

25. únor

25.

Nový!!: 1848 a 25. únor · Vidět víc »

25. duben

25.

Nový!!: 1848 a 25. duben · Vidět víc »

25. květen

25.

Nový!!: 1848 a 25. květen · Vidět víc »

25. leden

25.

Nový!!: 1848 a 25. leden · Vidět víc »

25. listopad

25.

Nový!!: 1848 a 25. listopad · Vidět víc »

25. prosinec

25.

Nový!!: 1848 a 25. prosinec · Vidět víc »

25. srpen

25.

Nový!!: 1848 a 25. srpen · Vidět víc »

25. září

25.

Nový!!: 1848 a 25. září · Vidět víc »

26. červen

26.

Nový!!: 1848 a 26. červen · Vidět víc »

26. červenec

26.

Nový!!: 1848 a 26. červenec · Vidět víc »

26. únor

26.

Nový!!: 1848 a 26. únor · Vidět víc »

26. březen

26.

Nový!!: 1848 a 26. březen · Vidět víc »

26. duben

26.

Nový!!: 1848 a 26. duben · Vidět víc »

26. listopad

26.

Nový!!: 1848 a 26. listopad · Vidět víc »

26. prosinec

26.

Nový!!: 1848 a 26. prosinec · Vidět víc »

26. srpen

26.

Nový!!: 1848 a 26. srpen · Vidět víc »

26. září

26.

Nový!!: 1848 a 26. září · Vidět víc »

27. červen

27.

Nový!!: 1848 a 27. červen · Vidět víc »

27. červenec

27.

Nový!!: 1848 a 27. červenec · Vidět víc »

27. říjen

27.

Nový!!: 1848 a 27. říjen · Vidět víc »

27. duben

27.

Nový!!: 1848 a 27. duben · Vidět víc »

27. leden

27.

Nový!!: 1848 a 27. leden · Vidět víc »

27. září

27.

Nový!!: 1848 a 27. září · Vidět víc »

28. červen

28.

Nový!!: 1848 a 28. červen · Vidět víc »

28. říjen

28.

Nový!!: 1848 a 28. říjen · Vidět víc »

28. duben

28.

Nový!!: 1848 a 28. duben · Vidět víc »

28. leden

28.

Nový!!: 1848 a 28. leden · Vidět víc »

28. listopad

28.

Nový!!: 1848 a 28. listopad · Vidět víc »

28. prosinec

28.

Nový!!: 1848 a 28. prosinec · Vidět víc »

28. srpen

28.

Nový!!: 1848 a 28. srpen · Vidět víc »

29. únor

29.

Nový!!: 1848 a 29. únor · Vidět víc »

29. březen

29.

Nový!!: 1848 a 29. březen · Vidět víc »

29. květen

29.

Nový!!: 1848 a 29. květen · Vidět víc »

29. leden

29.

Nový!!: 1848 a 29. leden · Vidět víc »

29. listopad

29.

Nový!!: 1848 a 29. listopad · Vidět víc »

3. červenec

3.

Nový!!: 1848 a 3. červenec · Vidět víc »

3. říjen

3.

Nový!!: 1848 a 3. říjen · Vidět víc »

3. duben

3.

Nový!!: 1848 a 3. duben · Vidět víc »

3. květen

3.

Nový!!: 1848 a 3. květen · Vidět víc »

3. leden

3.

Nový!!: 1848 a 3. leden · Vidět víc »

3. prosinec

3.

Nový!!: 1848 a 3. prosinec · Vidět víc »

30. červenec

30.

Nový!!: 1848 a 30. červenec · Vidět víc »

30. duben

30.

Nový!!: 1848 a 30. duben · Vidět víc »

30. květen

30.

Nový!!: 1848 a 30. květen · Vidět víc »

30. listopad

30.

Nový!!: 1848 a 30. listopad · Vidět víc »

31. říjen

31.

Nový!!: 1848 a 31. říjen · Vidět víc »

31. březen

31.

Nový!!: 1848 a 31. březen · Vidět víc »

31. prosinec

31.

Nový!!: 1848 a 31. prosinec · Vidět víc »

31. srpen

31.

Nový!!: 1848 a 31. srpen · Vidět víc »

4. červen

4.

Nový!!: 1848 a 4. červen · Vidět víc »

4. červenec

4.

Nový!!: 1848 a 4. červenec · Vidět víc »

4. říjen

4.

Nový!!: 1848 a 4. říjen · Vidět víc »

4. prosinec

4.

Nový!!: 1848 a 4. prosinec · Vidět víc »

4. září

4.

Nový!!: 1848 a 4. září · Vidět víc »

5. červenec

5.

Nový!!: 1848 a 5. červenec · Vidět víc »

5. únor

5.

Nový!!: 1848 a 5. únor · Vidět víc »

5. říjen

5.

Nový!!: 1848 a 5. říjen · Vidět víc »

5. březen

5.

Nový!!: 1848 a 5. březen · Vidět víc »

5. duben

5.

Nový!!: 1848 a 5. duben · Vidět víc »

5. květen

5.

Nový!!: 1848 a 5. květen · Vidět víc »

5. leden

5.

Nový!!: 1848 a 5. leden · Vidět víc »

5. srpen

5.

Nový!!: 1848 a 5. srpen · Vidět víc »

6. červenec

6.

Nový!!: 1848 a 6. červenec · Vidět víc »

6. únor

6.

Nový!!: 1848 a 6. únor · Vidět víc »

6. říjen

6.

Nový!!: 1848 a 6. říjen · Vidět víc »

6. březen

6.

Nový!!: 1848 a 6. březen · Vidět víc »

6. duben

6.

Nový!!: 1848 a 6. duben · Vidět víc »

6. květen

6.

Nový!!: 1848 a 6. květen · Vidět víc »

6. leden

6.

Nový!!: 1848 a 6. leden · Vidět víc »

7. červen

7.

Nový!!: 1848 a 7. červen · Vidět víc »

7. říjen

7.

Nový!!: 1848 a 7. říjen · Vidět víc »

7. březen

7.

Nový!!: 1848 a 7. březen · Vidět víc »

7. duben

7.

Nový!!: 1848 a 7. duben · Vidět víc »

7. prosinec

7.

Nový!!: 1848 a 7. prosinec · Vidět víc »

7. srpen

7.

Nový!!: 1848 a 7. srpen · Vidět víc »

7. září

7.

Nový!!: 1848 a 7. září · Vidět víc »

8. duben

8.

Nový!!: 1848 a 8. duben · Vidět víc »

8. květen

8.

Nový!!: 1848 a 8. květen · Vidět víc »

8. listopad

8.

Nový!!: 1848 a 8. listopad · Vidět víc »

8. září

8.

Nový!!: 1848 a 8. září · Vidět víc »

9. červen

9.

Nový!!: 1848 a 9. červen · Vidět víc »

9. červenec

9.

Nový!!: 1848 a 9. červenec · Vidět víc »

9. únor

9.

Nový!!: 1848 a 9. únor · Vidět víc »

9. březen

9.

Nový!!: 1848 a 9. březen · Vidět víc »

9. duben

9.

Nový!!: 1848 a 9. duben · Vidět víc »

9. leden

9.

Nový!!: 1848 a 9. leden · Vidět víc »

9. prosinec

9.

Nový!!: 1848 a 9. prosinec · Vidět víc »

9. září

9.

Nový!!: 1848 a 9. září · Vidět víc »

Přesměrování zde:

MDCCCXLVIII, Rok 1848.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející