OdchozíPřicházející

🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!

Obsah

1. 563 vztahy: Abdülmecid I., Abdulaziz, Abdulhamid I., Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický, Adolf Kaufmann, Adolf Krössing, Adolf Láng, Adolf von Jorkasch-Koch, Adriano Balbi, Alexandr Brandejs, Alexandra Sasko-Altenburská, Alexandre Dumas mladší, Alexandre Dumas starší, Alfred Windischgrätz, Amálie Sasko-Coburská, Amálie Württemberská, Amos Burn, Anne Brontëová, Annette von Droste-Hülshoffová, Anton Brenek, Anton Emanuel Schönbach, Antonín Pulda, Antonín Vávra (rektor), Arcibiskupský palác v Olomouci, Arcibiskupský zámek Kroměříž, Arthur Balfour, Únorová revoluce 1848, Augustus d'Este, Španělsko, Švédsko, Železniční trať Přerov–Břeclav, Ľudovít Štúr, Časopis Národního muzea, Čeněk Kalandra, Římské číslice, Bartoloměj Navrátil, Běchovice, Behice Sultan, Benátky, Berlín, Bernard Bolzano, Bitva u Custozy (1848), Bitva u Santa Lucie, Bohemia (deník), Bohumil Adámek, Bohuslav Hřímalý, Boris Stürmer, Branwell Brontë, Bruno Abegg, Carl Stumpf, ... Rozbalte index (513 více) » « Zmenšit index

Abdülmecid I.

Abdülmecid I. (osmansky: عبد المجيد اول ‘Abdü’l-Medžíd-i evvel; 25. dubna 1823, Konstantinopol – 25. června 1861, Konstantinopol) byl turecký sultán.

Vidět 1848 a Abdülmecid I.

Abdulaziz

Abdulaziz (8. února 1830 – 4. června 1876) byl 32.

Vidět 1848 a Abdulaziz

Abdulhamid I.

Abdülhamid I. (jiné přepisy: Abdülhamit I., Abdulhamid I., Abdula' l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd I., Abdula' l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd I., arab. nepřesně Abdulhamíd I.; 20. březen 1725 – 7. duben 1789) byl osmanský sultán od roku 1774 do své smrti.

Vidět 1848 a Abdulhamid I.

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický

Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický (Jiří Adolf Fridrich Viktor Arnošt Adalbert Gustav Vilém Wellington; 22. července 1848, Neustrelitz – 11. června 1914, Berlín) byl od roku 1904 meklenbursko-střelickým velkovévodou.

Vidět 1848 a Adolf Fridrich V. Meklenbursko-Střelický

Adolf Kaufmann

Adolf Kaufmann a Karl Freih. v. Merode - reklama malířské školy z roku 1898 v Neue Freie Presse, Vídeň Adolf Kaufmann (15. května 1848 Opava – 25. listopadu 1916 Vídeň) byl rakouský malíř krajin a marín.

Vidět 1848 a Adolf Kaufmann

Adolf Krössing

Adolf Krössing (5. ledna 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 27. ledna 1933 Praha) byl český operní pěvec – tenorista.

Vidět 1848 a Adolf Krössing

Adolf Láng

Adolf Láng (15. června 1848, Praha – 2. května 1913, Vídeň) byl uherský architekt, významný představitel eklektického slohu.

Vidět 1848 a Adolf Láng

Adolf von Jorkasch-Koch

Adolf svobodný pán von Jorkasch-Koch (3. října 1848 Lvov – 23. dubna 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik z Haliče, v letech 1899–1900 a znovu 1908–1909 ministr financí Předlitavska.

Vidět 1848 a Adolf von Jorkasch-Koch

Adriano Balbi

Adriano Balbi (25. dubna 1782, Benátky – 13. března 1848, Padova), byl italský geograf, statistik a etnograf.

Vidět 1848 a Adriano Balbi

Alexandr Brandejs

Alexandr Brandejs (7. září 1848 Hřebečníky u Rakovníka – 19. května 1901 Praha) byl statkář, podnikatel, mecenáš a přítel předních českých umělců poslední třetiny 19. století.

Vidět 1848 a Alexandr Brandejs

Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandra Sasko-Altenburská, plným jménem německy Alexandra Friederike Henriette Pauline Marianne Elisabeth von Sachsen-Altenburg (8. června 1830, Altenburg – 6. července 1911, Petrohrad) byla rodem princezna z ernestinské linie Wettinů a sňatkem pod jménem Alexandra Josifovna (rusky Александра Иосифовна) ruská velkokněžna.

Vidět 1848 a Alexandra Sasko-Altenburská

Alexandre Dumas mladší

Alexandre Dumas mladší (27. července 1824, Paříž – 27. listopadu 1895, Marly-le-Roi) byl francouzský prozaik a dramatik, nemanželský syn slavného francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.

Vidět 1848 a Alexandre Dumas mladší

Alexandre Dumas starší

Alexandre Dumas, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie (24. července 1802, Villers-Cotteréts, Francie – 5. prosince 1870, Puys) byl čelný francouzský prozaik a dramatik v období romantismu.

Vidět 1848 a Alexandre Dumas starší

Alfred Windischgrätz

Alfred kníže Windischgrätz, někdy též Alfred z Windisch-Graetze (Alfred Candidus Ferdinand Fürst zu Windisch-Graetz (11. května 1787, Brusel – 21. března 1862, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakouský polní maršál.

Vidět 1848 a Alfred Windischgrätz

Amálie Sasko-Coburská

#PŘESMĚRUJ Amálie Sasko-Kobursko-Gothajská.

Vidět 1848 a Amálie Sasko-Coburská

Amálie Württemberská

Amálie Württemberská (28. června 1799, Wallisfurth – 28. listopadu 1848, Altenburg) byla sasko-altenburskou vévodkyní a předkem prince Philipa, vévody z Edinburghu, královny Sofie Řecké a pěti řeckých králů.

Vidět 1848 a Amálie Württemberská

Amos Burn

Amos Burn (31. prosince 1848, Kingston upon Hull – 25. listopadu 1925, Londýn) byl anglický šachový mistr a publicista, jeden z nejsilnějších šachových hráčů konce 19. století.

Vidět 1848 a Amos Burn

Anne Brontëová

Anne Brontëová (pseudonym Acton Bell) (17. ledna 1820, Thornton - 28. května 1849, Scarborough) byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových.

Vidět 1848 a Anne Brontëová

Annette von Droste-Hülshoffová

Anna Elisabeth Franziska Adolphine Wilhelmine Louise Maria, Freiin von Droste zu Hülshoff, známá jako Annette von Droste-Hülshoffová (10., 12. nebo 14. ledna 1797, HavixbeckExistují nejasnosti okolo dne jejího narození. V literatuře se uvádí zpravidla 10.

Vidět 1848 a Annette von Droste-Hülshoffová

Anton Brenek

Anton Brenek (23. října 1848 v Brně, Morava farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně – 18. listopadu 1908 v Badenu, Dolní Rakousy) byl rakouský sochař, představitel akademického proudu sochařství závěru 19. století, zástupce generace tvůrců vídeňské Ringstrasse.

Vidět 1848 a Anton Brenek

Anton Emanuel Schönbach

Anton Emanuel Schönbach (29. května 1848, Rumburk – 25. srpna 1911, Schruns, Rakousko-Uhersko) byl rakouský germanista, kulturolog a literární vědec.

Vidět 1848 a Anton Emanuel Schönbach

Antonín Pulda

Antonín Pulda (9. března 1848 Praha farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 3. října 1894 Praha farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze) byl český herec, divadelní režisér, překladatel, autor výpravných her, frašek a operetních libret.

Vidět 1848 a Antonín Pulda

Antonín Vávra (rektor)

Antonín Vávra (6. února 1848, ProsečSOA Zámrsk, Matrika narozených 1847-1853 v Proseči, sign. R 16-4, ukn.11445, str.14. Dostupné online u Skutče – 1. listopadu 1928, Praha) byl český strojírenský inženýr, vysokoškolský pedagog, profesor mechanické technologie na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Vidět 1848 a Antonín Vávra (rektor)

Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský (dříve biskupský) palác v Olomouci je sídlem úřadů olomouckého arcibiskupství, sám arcibiskup v něm v současnosti nebydlí.

Vidět 1848 a Arcibiskupský palác v Olomouci

Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy.

Vidět 1848 a Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arthur Balfour

Arthur Balfour, 1.

Vidět 1848 a Arthur Balfour

Únorová revoluce 1848

Únorová revoluce byla revoluce ve Francii, která v roce 1848 ukončila vládu francouzského krále Ludvíka Filipa I. (tzv. Červencová monarchie) a vedla k vyhlášení Druhé republiky.

Vidět 1848 a Únorová revoluce 1848

Augustus d'Este

Sir Augustus Frederick d'Este KCB KCH (3. ledna 1794, Essex – 28. prosince 1848, Kensington Gore) byl syn prince Augusta Fredericka, vévody ze Sussexu a lady Augusty Murray, a vnuk krále Jiřího III. Jelikož manželství jeho rodičů bylo v rozporu se zákonem Royal Marriages Act z roku 1772, byl považován za nelegitimního syna.

Vidět 1848 a Augustus d'Este

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Vidět 1848 a Španělsko

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Vidět 1848 a Švédsko

Železniční trať Přerov–Břeclav

Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2.

Vidět 1848 a Železniční trať Přerov–Břeclav

Ľudovít Štúr

Pamětní deska věnovaná autorovi v Bratislavě Ľudovít Štúr, plným jménem Ludevít Velislav Štúr (28. října 1815 Uhrovec – 12. ledna 1856 Modra), byl nejvýznamnější představitel slovenského národního života v polovině 19.

Vidět 1848 a Ľudovít Štúr

Časopis Národního muzea

Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.

Vidět 1848 a Časopis Národního muzea

Čeněk Kalandra

Čeněk Kalandra v matrice narozených Vincens Jozef (2. ledna 1848, Vysoké Mýto – 29. února 1928 Praha-Vinohrady) byl český učitel, spisovatel, dramatik a překladatel z němčiny a francouzštiny.

Vidět 1848 a Čeněk Kalandra

Římské číslice

Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.

Vidět 1848 a Římské číslice

Bartoloměj Navrátil

Bartoloměj Navrátil (2. září 1848 Staré TvoroviceV literatuře, uváděno i datum narození 1. září 1848, matriční zápis ovšem uvádí 2. září jako shodné datum narození i křtu. – 12.

Vidět 1848 a Bartoloměj Navrátil

Běchovice

Běchovice jsou městská čtvrť a katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Běchovice také městská část hlavního města Prahy, o rozloze 683,39 ha.

Vidět 1848 a Běchovice

Behice Sultan

Behice Sultan (26. srpna 1848 – 30. listopadu 1876) byla osmanská princezna.

Vidět 1848 a Behice Sultan

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

Vidět 1848 a Benátky

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie.

Vidět 1848 a Berlín

Bernard Bolzano

Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849) Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha – 18. prosince 1848 Praha farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.

Vidět 1848 a Bernard Bolzano

Bitva u Custozy (1848)

Bitva u Custozy (červenec 1848) byla součástí italské revoluce za osvobození a sjednocení.

Vidět 1848 a Bitva u Custozy (1848)

Bitva u Santa Lucie

Bitva u Santa Lucie se odehrála 6. května 1848.

Vidět 1848 a Bitva u Santa Lucie

Bohemia (deník)

Bohemia byl německy psaný deník vycházející v Praze od roku 1828 do roku 1938.

Vidět 1848 a Bohemia (deník)

Bohumil Adámek

Matriční zápis o narození a křtu Bohumila Adámka (matrika N index N 1836-1852 Hlinsko (SOA Zámrsk)) Bohumil Adámek (8. listopadu 1848 HlinskoSOA Hradec Králové, Matrika narozených 1836–1852 v Hlinsku, sign.223, ukn.2302, str.56. Dostupné online – 28.

Vidět 1848 a Bohumil Adámek

Bohuslav Hřímalý

Bohuslav Hřímalý, křtěný Bohuslav Ferdinand Václav, (18. dubna 1848 Plzeň – 11. října 1894 Helsinky, Finské velkoknížectví) byl český houslista, hudební skladatel a dirigent.

Vidět 1848 a Bohuslav Hřímalý

Boris Stürmer

Baron Boris Vladimirovič Stürmer (–) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.

Vidět 1848 a Boris Stürmer

Branwell Brontë

Branwell Brontë (26. června 1817, Thornton, Anglie – 24. září 1848, tamtéž) byl malíř, básník a hudebník, jediný syn v rodině Brontëových, bratr spisovatelek Charlotte, Emily a Anne Brontëových.

Vidět 1848 a Branwell Brontë

Bruno Abegg

Bruno Erhard Abegg (17. ledna 1803 Elbląg – 16. prosince 1848 Berlín) byl pruský politik.

Vidět 1848 a Bruno Abegg

Carl Stumpf

Carl Stumpf (21. duben 1848, Wiesentheid – 25. prosinec 1936, Berlin) byl německý filozof, psycholog a muzikolog.

Vidět 1848 a Carl Stumpf

Caroline Herschel

Caroline Lucretia Herschel (16. března 1750 Hannover, tehdy součást personální unie Království Velké Británie - Hannoverské království – 9. ledna 1848 Hannover, Prusko) byla astronomka, která spolupracovala se svým bratrem Williamem Herschelem na katalogizaci hvězd a dvojhvězd severní oblohy.

Vidět 1848 a Caroline Herschel

Císař

Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.

Vidět 1848 a Císař

Chačatur Abovjan

Chačatur Abovjan, arménsky Խաչատուր Աբովյան (15. října 1809, Jerevan – 14. dubna 1848) byl arménský spisovatel a národní buditel z počátku 19. století, který záhadně zmizel v roce 1848 a nakonec byl prohlášen za mrtvého.

Vidět 1848 a Chačatur Abovjan

Christo Botev

Christo Botev, bulharsky Христо Ботев (6. ledna 1848 – 1. června 1876) byl bulharský básník, novinář a revolucionář.

Vidět 1848 a Christo Botev

Dáma s kaméliemi

Dáma s kaméliemi (1848, La Dame aux camélias) je autobiograficky založený romantický román velké nešťastné lásky, jehož autorem je francouzský spisovatel Alexandre Dumas mladší.

Vidět 1848 a Dáma s kaméliemi

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Vidět 1848 a Dánsko

Denys Affre

Denys-Auguste Affre (27. září 1793 Saint-Rome-de-Tarn – 27. června 1848 Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1840–1848 arcibiskup pařížský.

Vidět 1848 a Denys Affre

Diederik Korteweg

Diederik Johannes Korteweg (31. března 1848 's-Hertogenbosch, Nizozemsko – 10. května 1941 Amsterdam, Nizozemsko) byl holandský matematik a profesor matematiky na univerzitě v Amsterdamu.

Vidět 1848 a Diederik Korteweg

Dominik František Kynský

Dominik František Kynský (4. října 1777 Slaný – 15. prosince 1848 Brno) byl český vlastenecký učitel, kněz, básník a překladatel.

Vidět 1848 a Dominik František Kynský

Druhá Francouzská republika

Druhá Francouzská republika (francouzsky Deuxième République) bylo období v dějinách Francie v letech 1848 až 1852, které se vyznačovalo republikánskou formou vlády.

Vidět 1848 a Druhá Francouzská republika

Dubnová ústava

Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava, v oficiálním znění Ústavní listina rakouského císařství (německy Verfassungsurkunde des österreichischen Kaiserstaates), zákon č.

Vidět 1848 a Dubnová ústava

Dvojí život Heleny Grahamové

Dvojí život Heleny Grahamové (angl. The Tenant Of Wildfell Hall (Nájemnice z Wildfell Hall)) je druhý a poslední román britské autorky Anne Brontëové.

Vidět 1848 a Dvojí život Heleny Grahamové

Elizabeth Gaskellová

Elizabeth Cleghorn Gaskellová, rodným jménem Elizabeth Cleghorn Stevensonová (29. září 1810 – 12. listopadu 1865) byla anglická spisovatelka.

Vidět 1848 a Elizabeth Gaskellová

Emil Weyr

Emil Weyr, křtěný Emilius (1. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 25. ledna 1894 Vídeň), byl český matematik, syn matematika Františka Weyra, otec právníka Františka Weyra a starší bratr matematika Eduarda Weyra.

Vidět 1848 a Emil Weyr

Emily Brontëová

Emily Jane Brontëová (30. července 1818 – 19. prosince 1848) byla britská spisovatelka.

Vidět 1848 a Emily Brontëová

Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.)

Esma Sultan (17. července 1778 – 4. června 1848) byla osmanská princezna.

Vidět 1848 a Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.)

Exploze lokomotivy Jason

Exploze lokomotivy Jason, k níž došlo 27. července 1848, byla do té doby největším železničním neštěstím v Českých zemích a první velkou nehodou na Severní dráze císaře Ferdinanda a na dlouhou dobu ovlivnila pokyny pro údržbu a používání parních kotlů lokomotiv.

Vidět 1848 a Exploze lokomotivy Jason

Ezechiel Moreno Díaz

Svatý Ezechiel Moreno Díaz (9. dubna 1848 – 19. srpna 1906) byl člen řádu augustiniánů, biskup kolumbijské diecéze Pasto.

Vidět 1848 a Ezechiel Moreno Díaz

Fanny Hill

Memoirs of a Woman of Pleasure (1748–1749, Paměti rozkošnice), je erotický román anglického spisovatele Johna Clelanda (1709–1789), známý spíše podle jména své hlavní hrdinky Fanny Hill.

Vidět 1848 a Fanny Hill

Felix Lichnovský z Voštic

Felix Maria Vincenz Andreas kníže Lichnovský z Voštic (5. dubna 1814 Vídeň – 18. září 1848 Frankfurt nad Mohanem) byl slezský šlechtic z rodu Lichnovských z Voštic, poslanec říšského sněmu a frankfurtského parlamentu.

Vidět 1848 a Felix Lichnovský z Voštic

Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand I.

Vidět 1848 a Ferdinand I. Dobrotivý

Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský

Ferdinand II.

Vidět 1848 a Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský

Ferdinando Orlandi

Ferdinando Orlandi, psaný také jako Orland nebo Orlando (7. října 1774 Parma – 5. ledna 1848 tamtéž) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Vidět 1848 a Ferdinando Orlandi

François René de Chateaubriand

François-Auguste-René de Chateaubriand (4. září 1768 Saint-Malo – 4. července 1848 Paříž) byl francouzský konzervativec, diplomat a preromantický spisovatel.

Vidět 1848 a François René de Chateaubriand

Francis Darwin

Sir Francis Darwin, FRS (16. října 1848 – 19. září 1925), byl synem britského přírodovědce a vědce Charlese Darwina a následovník otce v botanice.

Vidět 1848 a Francis Darwin

Franciszek Michejda

Michejdův hrob na hřbitově v Návsí Franciszek Michejda (3. října 1848, Albrechtice – 12. února 1921, Návsí) byl evangelický duchovní a polský národní buditel na Těšínsku.

Vidět 1848 a Franciszek Michejda

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.

Vidět 1848 a Frankfurt nad Mohanem

Frankfurtský parlament

Frankfurtský sněm nebo Frankfurtský parlament byl první sněm demokraticky volených zástupců z členských států Německého spolku, který zasedal od 18.

Vidět 1848 a Frankfurtský parlament

František Brábek

František Brábek (9. prosince 1848 Branovice u Týna nad Vltavou – 23. května 1926 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923–1935, s. 46.), v maďarských zdrojích uváděný jako Brábek Ferenc,V maďarštině se příjmení uvádí na prvním místě.

Vidět 1848 a František Brábek

František Janiš

František Janiš (19. června 1848, Brňov farnost Veselá – 4. září 1910, Olomouc farnost Olomouc - sv. Michal) byl římskokatolický kněz, teolog a profesor na teologické fakultě v Olomouci.

Vidět 1848 a František Janiš

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

Vidět 1848 a František Josef I.

František Kmoch

František Kmoch (1. srpen 1848 Zásmuky farnosti Zásmuky u Kolína – 30. duben 1912 Kolín farnost Kolín) byl český dirigent a skladatel dechové hudby.

Vidět 1848 a František Kmoch

František Maria od Kříže

Blahoslavený Jan Křtitel Jordan, řeholním jménem František Maria od Kříže (16. června 1848 Gurtweil – 8. září 1918, Tafers) byl německý římskokatolický kněz a zakladatel kongregace salvatoriánů.

Vidět 1848 a František Maria od Kříže

František Palacký

František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.

Vidět 1848 a František Palacký

Franz von Soxhlet

Franz rytíř von Soxhlet (13. ledna 1848, Brno – 5. května 1926, Mnichov) byl zemědělský chemik.

Vidět 1848 a Franz von Soxhlet

Frederik VII.

Frederik VII. (6. října 1808, Kodaň – 15. listopadu 1863, Glücksburg) byl v letech 1848–1863 dánským králem, dále vévodou šlesvickým, holštýnským a lauenburským.

Vidět 1848 a Frederik VII.

Fridrich Vilém IV.

Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.

Vidět 1848 a Fridrich Vilém IV.

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels (28. listopadu 1820 Barmen, Pruské království – 5. srpna 1895 Londýn, Spojené království Velké Británie a Irska), byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály.

Vidět 1848 a Friedrich Engels

Fritz von Uhde

Fritz von Uhde, narozený Friedrich Hermann Carl Uhde (22. května 1848, Wolkenburg, dnes část města Limbach-Oberfrohna – 25. února 1911, Mnichov) byl německý malíř, určitý čas působící i jako důstojník jezdectva.

Vidět 1848 a Fritz von Uhde

Gaetano Donizetti

Domenico Gaetano Maria Donizetti (29. listopadu 1797, Bergamo, Itálie – 8. dubna 1848, Bergamo) byl italský operní skladatel.

Vidět 1848 a Gaetano Donizetti

George Stephenson

George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne – 12. srpna 1848) byl britský technik a mechanik, průkopník železniční dopravy.

Vidět 1848 a George Stephenson

Gottlob Frege

Friedrich Ludwig Gottlob Frege (8. listopadu 1848, Wismar – 26. července 1925, Bad Kleinen) byl německý matematik, logik a filosof, dlouholetý profesor univerzity v Jeně.

Vidět 1848 a Gottlob Frege

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

Vidět 1848 a Gregoriánský kalendář

Guido von List

Guido Karl Anton List, známý jako Guido von List (5. října 1848 Vídeň – 17. května 1919 Berlín) byl rakouský básník, novinář a okultista, který jako první ve svých spisech vystoupil s völkisch ideologií v souvislosti s okultismem a teosofii.

Vidět 1848 a Guido von List

Gustav Adámek

Gustav Adámek (23. října 1848 Ledeč nad SázavouSOA Zámrsk, Matrika narozených Ledeč nad Sázavou (1827-1852), sign.25823, ukn 5086, str. 283. Dostupné online. – 21. září 1905 Praha farnost při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském) byl rakouský a český podnikatel a politik české národnosti, na konci 19.

Vidět 1848 a Gustav Adámek

Gustave Caillebotte

Gustave Caillebotte (19. srpna 1848 Paříž – 21. února 1894 Gennevilliers) byl francouzský malíř, mecenáš a sběratel umění.

Vidět 1848 a Gustave Caillebotte

Hans Ernst Karl von Zieten

Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.

Vidět 1848 a Hans Ernst Karl von Zieten

Hans Watzek

Hans Watzek: ''Ovce'', 1901 ''Na Dunaji'', 1894 ''Studie hlavy'', 1894 ''Zátiší'', Die Kunst in der Photographie, 1898 Hans (Johann) Josef Watzek (20. prosince 1848 Bílina farnosti Bílina – 12.

Vidět 1848 a Hans Watzek

Heihačiró Tógó

Heihačiró Tógó (東郷 平八郎, Tógó Heihačiró; 27. leden 1848 – 30. květen 1934) byl japonský admirál přezdívaný též Japonský Nelson.

Vidět 1848 a Heihačiró Tógó

Helmuth von Moltke mladší

Helmuth Johann Ludwig von Moltke (25. května 1848, Biendorf – 18. června 1916), známý jako Helmuth von Moltke mladší, byl německý generál.

Vidět 1848 a Helmuth von Moltke mladší

Henri Duparc

Henri Duparc (21. ledna 1848 Paříž – 12. února 1933 Monte-de-Marsan) byl přední francouzský skladatel druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, představitel romantismu.

Vidět 1848 a Henri Duparc

Hermann Diels

Hermann Diels (18. května 1848, Biebrich, Německo – 4. června 1922, Berlín) byl německý klasický filolog, historik dějin filozofie, religionista a vydavatel antických textů.

Vidět 1848 a Hermann Diels

Hugo de Vries

Hugo Marie de Vries (16. února 1848 Haarlem – 21. května 1935 Lunteren) byl nizozemský botanik, evoluční biolog a jeden z prvních genetiků.

Vidět 1848 a Hugo de Vries

Hugo Glanz von Eicha

Hugo Glanz von Eicha, též Hugo von Glanz-Eicha (9. prosince 1848, Sibiň – 9. června 1915, Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic, státní úředník a politik, koncem 19.

Vidět 1848 a Hugo Glanz von Eicha

Hulín

Hulín (německy Hullein) je město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, 6 km severovýchodně od Kroměříže.

Vidět 1848 a Hulín

Hyperion (měsíc)

Cassini (NASA) Hyperion je měsíc planety Saturn.

Vidět 1848 a Hyperion (měsíc)

Isabela II. Španělská

Isabela II.

Vidět 1848 a Isabela II. Španělská

Ivan Nikolajevič Gorožankin

Ivan Nikolajevič Gorožankin (rusky Иван Николаевич Горожанкин, anglicky Ivan Nikolaevich Gorozhankin; 28. srpna 1848, Voroněž – 20. listopadu 1904, Moskva) byl ruský botanik.

Vidět 1848 a Ivan Nikolajevič Gorožankin

James Dunlop

James Dunlop (31. října 1793 – 22. září 1848) byl skotský astronom známý svým výzkumem oblohy v Austrálii.

Vidět 1848 a James Dunlop

James K. Polk

James Knox Polk (3. listopadu 1795 – 15. června 1849) byl 11.

Vidět 1848 a James K. Polk

Jan Podlipný

Jan Podlipný (23. srpna 1848, HněvčevesSOA Zámrsk, Matrika narozených 1839-1873 v Hněvčevsi, sign.41-3332, ukn.2365, str.37. Dostupné online – 19. března 1914, Praha) byl pražský advokát, starosta města Prahy (1897–1900) a poslanec českého zemského sněmu za mladočeskou stranu, první starosta České obce sokolské (1889–1906).

Vidět 1848 a Jan Podlipný

Jan Sedláček (architekt, 1848)

Jan Sedláček (9. února 1848 Napajedla – 31. srpna 1916 Český Krumlov) byl český architekt a spisovatel.

Vidět 1848 a Jan Sedláček (architekt, 1848)

Jan Urban Jarník

Pamětní deska na jeho domě v Potštejně Jan Urban Jarník (25. května 1848 PotštejnSOA Zámrsk, Matrika narozených 1818-1849 v Potštejně, sign.133-2, ukn.7693, str.193. Dostupné online — 12. ledna 1923 Praha-Podolí) byl český profesor románských jazyků, zaměřený zejména na srovnávací jazykovědu, rumunštinu a albánštinu.

Vidět 1848 a Jan Urban Jarník

Jan Váňa

Jan Váňa (1. března 1847 Běleč farnost Prachatice – 17. května 1915 Praha) byl český filolog, středoškolský profesor, soukromý učitel jazyků, překladatel a satirický básník.

Vidět 1848 a Jan Váňa

Jan Vincenc Diviš

Jan V. Diviš v roce 1892 Jan Nepomuk Vincenc Diviš, v letech 1882–1895 Diviš-Čistecký v letech 1895–1908 rytíř Čistecký ze Šerlinku (6. duben 1848, PardubiceSOA Zámrsk, Matrika narozených 1841-1853 v Pardubicích, sign.

Vidět 1848 a Jan Vincenc Diviš

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

Vidět 1848 a Japonsko

Jarmark marnosti

Jarmark marnosti: Román bez hrdiny (v originále Vanity Fair: A Novel without a Hero) je román anglického spisovatele Williama Makepeace Thackeraye, který byl poprvé publikován na pokračování v časopise Punch v letech 1847 až 1848.

Vidět 1848 a Jarmark marnosti

Javier de Burgos

Francisco Javier de Burgos y del Olmo (22. října 1778, Motril – 22. ledna 1848, Madrid) byl španělským právníkem, politikem, novinářem a překladatelem.

Vidět 1848 a Javier de Burgos

Jöns Jacob Berzelius

Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.

Vidět 1848 a Jöns Jacob Berzelius

Jean Aicard

Jean Aicard (14. února 1848 Toulon – 13. května 1921 Paříž) byl francouzský spisovatel, básník a dramatik.

Vidět 1848 a Jean Aicard

Jean Geiser

Pohled na Alžír z balónu, 1912 Maurské dívky Jean Geiser (asi 1848 – asi 1923) byl švýcarský portrétní fotograf působící v Alžírsku, Maroku a Tunisku.

Vidět 1848 a Jean Geiser

Jiří III.

Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.

Vidět 1848 a Jiří III.

Johann Gottfried Sommer

Johann Gottfried Sommer, vlastním jménem Volte (1782, Leuben, česky Libeň u Drážďan – 12. listopadu 1848, Praha), byl německý topograf a spisovatel.

Vidět 1848 a Johann Gottfried Sommer

Johann Palisa

pamětní deska J. Palisy ve vídeňské hvězdárně Johann Palisa (7. prosince 1848, Opava – 2. května 1925, Vídeň) byl rakouský astronom slezského původu, jenž vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map.

Vidět 1848 a Johann Palisa

Johann Strauss starší

Johann Strauss starší (14. března 1804 Vídeň – 25. září 1849 Vídeň), byl rakouský hudební skladatel.

Vidět 1848 a Johann Strauss starší

Johanna Buska

Hrob Johanny Busky a její matky na evangelickém hřbitově ve Strašnicích Johanna Buska (také Johanna Katharina Butzkow, Jana Butzková, Johanna hraběnka von Török, Johanna Neumann, Jana Neumannová; 24. května 1848, Königsberg, Východní Prusko – 16.

Vidět 1848 a Johanna Buska

John Cleland

John Cleland (křtěn 24. září 1709, Kingston na Temži, Surrey – 23. ledna 1789, Londýn) byl anglický spisovatel, který se stal proslulý svým erotickým románem Fanny Hill, or Memoirs of a Woman of Pleasure (1748–1749, Fanny Hill: paměti rozkošnice), jenž je považován za první pornografický román vůbec.

Vidět 1848 a John Cleland

John Jacob Astor

John Jacob Astor, rodným jménem Johann Jakob Astor (17. červenec 1763, Walldorf – 29. března 1848 Manhattan) byl americký podnikatel narozený v Německu.

Vidět 1848 a John Jacob Astor

John Quincy Adams

John Quincy Adams (11. července 1767 Braintree, Massachusetts, USA– 23. února 1848 Washington, D.C., USA) byl 6.

Vidět 1848 a John Quincy Adams

John Sutter

Johann Augustus Sutter (28. února 1803 – 18. června 1880) byl občan Kalifornie, švýcarského původu, spojovaný se „Zlatou horečkou“ v Kalifornii (ve které bylo zlato objeveno Jamesem W. Marshallem v Sutter's Mill) a založením pevnosti Sutter's Fort v oblasti, kde později vyrostlo hlavní město státu Kalifornie, Sacramento.

Vidět 1848 a John Sutter

Josef Šmaha

Josef Šmaha Josef Šmaha (2. srpna 1848, Praha-Karlín farnosti Žižkov (kostel sv.Rocha). – 11. května 1915, Pohled u Havlíčkova Brodu) byl český herec, režisér, dramatik, divadelní ředitel a pedagog.

Vidět 1848 a Josef Šmaha

Josef Balsamo

Josef Balsamo (1846–1849, Joseph Balsamo) je dobrodružný historický román francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího, který napsal ve spolupráci s Augustem Maquetem.

Vidět 1848 a Josef Balsamo

Josef Brdlík

Josef Brdlík (16. srpna 1848 Počátky – 22. listopadu 1932 Praha) byl rakouský a český podnikatel a politik, na přelomu 19.

Vidět 1848 a Josef Brdlík

Josef Jakub Toužimský

Josef Jakub Toužimský (9. března 1848 Praha-Staré MěstoArchiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Havla, sign. HV N16, s. 206. – 22. července 1903 Král. VinohradyArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Vinohrady (sv. Ludmila), sign. VIN Z4, s. 235.) byl český novinář a spisovatel, zaměřený na problematiku Balkánu a jihoslovanských národů.

Vidět 1848 a Josef Jakub Toužimský

Josef Jüttner

Josef Jüttner (12. září 1775 Bernartice – 27. dubna 1848 Praha) byl kartograf, generálmajor rakouské armády.

Vidět 1848 a Josef Jüttner

Josef Sylvestr Vaněček

Josef Sylvestr Vaněček (7. března 1848 Tábor – 13. srpna 1922 tamtéž) byl český matematik a středoškolský profesor.

Vidět 1848 a Josef Sylvestr Vaněček

Josef Václav Myslbek

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském – 2. června 1922 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském) byl nejvýznamnější český sochař přelomu 19.

Vidět 1848 a Josef Václav Myslbek

Josef Václav Radecký z Radče

Josef Václav Radecký z Radče (2. listopadu 1766, zámek Třebnice – 5. ledna 1858, Milán), celým jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče, někdy uváděn též nesprávně se jménem Jan, byl český šlechtic z rodu Radeckých z Radče, významný rakouský vojenský velitel, stratég, politik a vojenský reformátor, jenž je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců Evropy 19.

Vidět 1848 a Josef Václav Radecký z Radče

Josef von Pop

Josef von Pop, též Josef rytíř z Popů (27. října 1848 Brocná – 20. července 1917 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1909–1911 ministr zemědělství.

Vidět 1848 a Josef von Pop

Josefína z Fürstenbergu-Weitry

Josefína, respektive Marie Josefa Žofie lankraběnka z Fürstenbergu-Weitry (německy: Landgräfin Maria Josefa Sophie zu Fürstenberg-Weitra, 21. června 1776, Vídeň – 23. února 1848 tamtéž) byla princezna z Lichtenštejna díky sňatku s Janem I.

Vidět 1848 a Josefína z Fürstenbergu-Weitry

Joseph Görres

Johann Joseph Görres (od roku 1839 von Görres) (25. ledna 1776, Koblenz – 29. ledna 1848, Mnichov) byl německý romantický literární kritik a publicista, politik a profesor historie na univerzitě v Mnichově, jeden z exponentů politického katolicismu.

Vidět 1848 a Joseph Görres

Jozef Miloslav Hurban

Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Kořennatý, Ľudovít Pavlovič, M. z Bohuslavíc, M. Selovský; 19. března 1817, Beckov – 21. února 1888, Hlboké) byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický farář.

Vidět 1848 a Jozef Miloslav Hurban

Jules Richard (fotograf)

Stereofotoaparát Vérascope, asi 1895 Stereoskop ''Vérascope Richard'', stereoskopické desky 45 x 107 mm (počátek 20. století) Z cyklu ''Dans l'Atrium'', asi 1912 Jules Richard (19. prosince 1848 – 18. června 1930) byl francouzský průmyslník, fotograf a výrobce zařízení pro stereofotografii a vědecké nástroje.

Vidět 1848 a Jules Richard (fotograf)

Kalifornská zlatá horečka

Kalifornská zlatá horečka (1848–1855) začala 24. ledna 1848 v Coloma (Kalifornie), když bylo Jamesem Marshallem při stavbě Sutterovy pily objeveno zlato.

Vidět 1848 a Kalifornská zlatá horečka

Karel Klostermann

Hrob Karla Klostermanna na ústředním hřbitově v Plzni Karel Faustin Klostermann, též pseudonymy Faustin, Doubravský (13. února 1848 Haag am Hausruck, farnost Haag am Hausruck, Horní Rakousko – 16. července 1923 Štěkeň) byl český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí.

Vidět 1848 a Karel Klostermann

Karel Zahradník

Karel Zahradník (16. dubna 1848 Záhradí, LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených 1843–1850 v Litomyšli, sign. 1308, ukn. 5574, str.251. Dostupné online – 23. dubna 1916 Praha) byl český matematik, který značnou část svého vědeckého života strávil v Chorvatsku na Záhřebské universitě.

Vidět 1848 a Karel Zahradník

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.

Vidět 1848 a Karl Marx

Katarina Konstantinović

Katarina Konstantinović, srbsky: Катарина Константиновић (1848 – 1910) byla srbská šlechtična a členka dynastie Obrenovićů, jakožto dcera princezny Anky Obrenović.

Vidět 1848 a Katarina Konstantinović

Kavkazská válka

Kavkazská válka neboli ruské dobývání Kavkazu je označení pro boje probíhající v letech 1817 až 1864 na Kavkazu, přesněji v Předkavkazsku, mezi Ruským impériem a státními útvary původních obyvatelů, zejména Čečenců, Abchazů, Dagestánců a Čerkesů (mezi posledně jmenovanými obzvláště Adygejců).

Vidět 1848 a Kavkazská válka

Kómei

Kómei (Kómei-tennó) (22. července 1831 – 30. ledna 1867) byl 121.

Vidět 1848 a Kómei

Klemens Wenzel von Metternich

Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.

Vidět 1848 a Klemens Wenzel von Metternich

Komunistický manifest

Manifest Komunistické strany, jehož autory jsou Karl Marx a Friedrich Engels, byl sepsán na popud mezinárodní dělnické organizace, Svazu komunistů, který si tímto kladl za cíl představit širší veřejnosti jak svůj teoretický, tak i praktický program (viz Úvod).

Vidět 1848 a Komunistický manifest

Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstantin Nikolajevič Ruský, velkokníže Romanov-Holstein-Gottorp (Petrohrad –, Pavlovsk) byl syn ruského cara Mikuláše I. a mladší bratr Alexandra II. Zároveň byl také ruský generál admirál a hlavní velitel ruského válečného námořnictva v letech 1855–1881 a v období od června 1862 do 31.

Vidět 1848 a Konstantin Nikolajevič Ruský

Konstituční monarchie

– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.

Vidět 1848 a Konstituční monarchie

Království obojí Sicílie

Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.

Vidět 1848 a Království obojí Sicílie

Kristián VIII.

Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král.

Vidět 1848 a Kristián VIII.

Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji.

Vidět 1848 a Kroměříž

Kroměřížský sněm

Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.

Vidět 1848 a Kroměřížský sněm

Krveprolití v Běchovicích

Ke krveprolití v Běchovicích došlo 17.

Vidět 1848 a Krveprolití v Běchovicích

Kurd Lasswitz

Carl Theodor Victor Kurd Lasswitz (20. dubna 1848, Vratislav – 17. října 1910, Gotha) byl německý matematik, filozof, historik a spisovatel, společně s Julesem Vernem a H. G. Wellsem jeden z průkopníků vědeckofantastické literatury.

Vidět 1848 a Kurd Lasswitz

Květy (časopis)

Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834 Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.

Vidět 1848 a Květy (časopis)

Ladislav Jan Pospíšil

Pomník v Hradci Králové Ladislav Jan Pospíšil (24. prosince 1848 Dolní Staré Město u TrutnovaSOA Zámrsk, Matrika narozených Dolní Staré Město a Volanov 1841-1911, sign. 163-7177, ukn 9709, s. 11. Dostupné online. – 6.

Vidět 1848 a Ladislav Jan Pospíšil

Leopold Adler

Leopold Adler (12. července 1848 Praha židovské náboženské obce Praha Michle – 8. května 1924 Brașov) byl český fotograf se zaměřením na tvorbu portrétů.

Vidět 1848 a Leopold Adler

Liborius von Frank

Liborius rytíř von Frank (5. října 1848 ve Splitu – 26. února 1935 ve Štýrském Hradci) byl rakousko-uherský generál pěchoty v první světové válce.

Vidět 1848 a Liborius von Frank

Lilli Lehmann

Lilli Lehmann (24. listopadu 1848 Würzburg – 17. května 1929 Berlín, celým jménem Elisabeth Maria Lehmann) byla německá operní zpěvačka (soprán) a pěvecká pedagožka.

Vidět 1848 a Lilli Lehmann

Lombardsko-benátské království

Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.

Vidět 1848 a Lombardsko-benátské království

Loránd Eötvös

Baron Loránd Eötvös de Vásárosnamény (27. července 1848, Budín – 8. dubna 1919, Budapešť) byl maďarský fyzik.

Vidět 1848 a Loránd Eötvös

Louis Schmeisser

Louis Schmeisser (5. února 1848, Zöllnitz u Jeny - 23. března 1917, Suhl) byl německý konstruktér zbraní.

Vidět 1848 a Louis Schmeisser

Ludvík Filip

Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.

Vidět 1848 a Ludvík Filip

Ludvík II. Hesenský

Ludvík II.

Vidět 1848 a Ludvík II. Hesenský

Ludvig Schytte

Ludvig Theodor Schytte (28. dubna 1848, Aarhus, Dánsko – 10. listopadu 1909, Berlín) byl dánský pianista, hudební skladatel, hudební pedagog a lékárník.

Vidět 1848 a Ludvig Schytte

Ludwig Leichhardt

Leichhardtova první expedice Friedrich Wilhelm Ludwig Leichhardt (23. října 1813 Trebatsch – 1848 ?) byl pruský cestovatel a přírodovědec, proslul hlavně díky průzkumu střední a severní Austrálie.

Vidět 1848 a Ludwig Leichhardt

Ludwig Schwanthaler

Ludwig Michael von Schwanthaler (26. srpna 1802 v Mnichově – 14. listopadu 1848 v Mnichově) byl bavorský sochař, vůdčí představitel klasicismu a romantismu v monumentálním sochařství jižního Německa.

Vidět 1848 a Ludwig Schwanthaler

Luisa Sasko-Koburská

Princezna Luisa (cca 1870). Princezna Luisa, vévodkyně z Argyllu (Luisa Karolina Alberta; 18. března 1848, Buckinghamský palác — 3. prosince 1939, Kensingtonský palác), byla šesté dítě a čtvrtá dcera královny Viktorie a prince Alberta.

Vidět 1848 a Luisa Sasko-Koburská

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Vidět 1848 a Maďarská revoluce 1848–1849

María Catalina Irigoyen Echegaray

Blahoslavená María Catalina Irigoyen Echegaray (25. listopadu 1848, Pamplona – 10. října 1918, Madrid), lidově zvaná Boží sestra, byla španělská řeholnice.

Vidět 1848 a María Catalina Irigoyen Echegaray

Marie Eleonora Windischgrätzová

Marie Eleonora Windischgrätzová, kněžna ze Schwarzenbergu (21. září 1796 – 12. června 1848, Praha), byla česká šlechtična z rodu Schwarzenberků, manželka zemského velitele Alfreda Windischgrätze.

Vidět 1848 a Marie Eleonora Windischgrätzová

Mary Bartonová

Mary Bartonová (1848, Mary Barton) je první román anglické spisovatelky Elizabeth Gaskellové, poprvé vydaný v roce 1848.

Vidět 1848 a Mary Bartonová

Mayové

Mayské jazyky Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky.

Vidět 1848 a Mayové

Mexicko-americká válka

separatistickými tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu Mexicko-americká válka nebo Americko-mexická válkaVe Spojených státech je tento konflikt znám jako Mexická válka.

Vidět 1848 a Mexicko-americká válka

Michal Miloslav Hodža

Michal Miloslav Hodža (22. září 1811 Rakša – 26. března 1870 Těšín) byl slovenský národní buditel, luteránský farář, básník, jazykovědec a reprezentant slovenského národního hnutí ve 40.

Vidět 1848 a Michal Miloslav Hodža

Michal Obrenović III.

Michal Obrenović (Mihailo Obrenović, 16. září 1823 – 10. června 1868) byl v letech 1839–1842 a 1860–1868 srbským knížetem.

Vidět 1848 a Michal Obrenović III.

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Vidět 1848 a Mikuláš I. Pavlovič

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Vidět 1848 a Milán

Napajedla

Napajedla jsou město na východě České republiky ležící ve Zlínském kraji, v okrese Zlín Od krajského města Zlín jsou vzdáleny 13 km jihozápadním směrem.

Vidět 1848 a Napajedla

Napoleon III.

Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.

Vidět 1848 a Napoleon III.

Národní noviny

Národní noviny (vycházející od 5. dubna 1848 do 19. ledna 1850) založené hrabětem Vojtěchem DeymemJako nakladatel a vydavatel je W. D. uveden na všech novinách.

Vidět 1848 a Národní noviny

Národní výbor (1848)

pražských hostinců na jaře roku 1848 Národní výbor byl původně jako Svatováclavský výbor založen na schůzi obrozeneckých sil ve Svatováclavských lázních v Praze 11. března 1848.

Vidět 1848 a Národní výbor (1848)

Neandertálec

Neandertálec je pravěká forma člověka řazená buď do druhu Homo neanderthalensis, nebo poddruhu Homo sapiens neanderthalensis.

Vidět 1848 a Neandertálec

Neşerek Kadınefendi

Neşerek Kadınefendi (1848 – 11. června 1876) byla konkubína osmanského sultána Abdulazize.

Vidět 1848 a Neşerek Kadınefendi

Nicola Vaccai

Nicola Vaccai, starším pravopisem Vaccaj (15. března 1790, Tolentino – 5. (nebo 6.)srpna 1848, Pesaro), byl italský operní skladatel a hudební pedagog.

Vidět 1848 a Nicola Vaccai

Nový Zéland

Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).

Vidět 1848 a Nový Zéland

Octave Mirbeau

Alice Regnault (1849–1931), manželka Octava Mirbeaua Octave Mirbeau (vlastním jménem Octave Henri Marie Mirbeau, 16. února 1848, Trévieres (Calvados) - 16. února 1917, Paříž) byl francouzský žurnalista, kritik, dramatik, romanopisec a aktivista konce 19.

Vidět 1848 a Octave Mirbeau

Olomouc

Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.

Vidět 1848 a Olomouc

Oskar I.

Oskar I., narozen jako Joseph François Oscar Bernadotte, (4. červenec 1799 v Paříži – 8. červenec 1859 ve Stockholmu) byl švédský a norský král od roku 1844 až do své smrti v roce 1859.

Vidět 1848 a Oskar I.

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Vidět 1848 a Osmanská říše

Ota I. Bavorský (1848–1916)

Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král.

Vidět 1848 a Ota I. Bavorský (1848–1916)

Otago

Otago je region na novozélandském Jižním ostrově.

Vidět 1848 a Otago

Otakar Feistmantel

Otakar Feistmantel (20. listopadu 1848 Stará Huť, dnes část obce Hýskov – 10. února 1891 Praha farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském) byl český geolog a paleontolog, autor cestopisů z Indie.

Vidět 1848 a Otakar Feistmantel

Otto Lilienthal

Let u Berlína v roce 1891 Karl Wilhelm Otto Lilienthal (23. května 1848, Anklam, Pomořansko – 10. srpna 1896, Berlín) byl německý průkopník letectví a konstruktér.

Vidět 1848 a Otto Lilienthal

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Vidět 1848 a Paříž

Paměti lékařovy

Ilustrace k románu ''Josef Balsamo ''Královnin náhrdelník'', vydání z roku 1856 Ange Pitou (Dobytí Bastily) Ilustrace k románu ''Hraběnka de Charny ''Rytíř de Maison-Rouge'', vydání z roku 1846 Paměti lékařovy (Mémoires d'un médecin) je cyklus dobrodružných historických románů francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího, který napsal ve spolupráci s Augustem Maquetem.

Vidět 1848 a Paměti lékařovy

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Vidět 1848 a Papež

Paul Gauguin

Eugène Henri Paul Gauguin (7. června 1848 Paříž – 8. května 1903 Atuona, Markézy) byl francouzský malíř, vůdčí osobnost postimpresionismu.

Vidět 1848 a Paul Gauguin

Pavle Jurišić Šturm

Pavle Jurišić Šturm (* jako Paulus Eugen Sturm, 22. srpna 1848 Zhořelec – 14. ledna 1922 Bělehrad) byl srbský generál, který bojoval v bálkánských válkách a první světové válce.

Vidět 1848 a Pavle Jurišić Šturm

Pět dnů v Miláně

Pět dnů v Miláně neboli pět dní milánských (italsky) bylo úspěšné lidové povstání proti rakouské vládě v Miláně ve dnech 18.–22.

Vidět 1848 a Pět dnů v Miláně

Pešť

Pohled na Pešť z budínské citadely Pešť je větší, východní, levobřežní, převážně rovinatá část maďarského hlavního města Budapešti.

Vidět 1848 a Pešť

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Vidět 1848 a Petrohrad

Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye

Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye (9. dubna 1848 Leeuwarden – 20. dubna 1920 Bilthoven) byl holandský religionista a historik náboženství, jeden ze zakladatelů religionistiky.

Vidět 1848 a Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye

Pierre-Ernest Prins

''Le Lapin Agile'' (Musée Carnavalet) Pierre-Ernest Prins (26. listopadu 1848 v Paříži – 21. ledna 1913 tamtéž) byl francouzský malíř.

Vidět 1848 a Pierre-Ernest Prins

Pierre-Georges Jeanniot

Pierre Georges Jeanniot (1848-1934) Pierre Georges Jeanniot (1848 - 1934) byl francouzský malíř, akvarelista a rytec.

Vidět 1848 a Pierre-Georges Jeanniot

Pius IX.

Henri Le Lieure: Portrét papeže Pia IX., 1860 Blahoslavený Pius IX. (13. května 1792 Senigallia – 7. února 1878 Řím), vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255.

Vidět 1848 a Pius IX.

Pražské červnové povstání

Pražské červnové povstání (též Svatodušní bouře, německy Prager Pfingstaufstand) bylo ozbrojeným střetem ve dnech 12.–17.

Vidět 1848 a Pražské červnové povstání

Pruské království

Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.

Vidět 1848 a Pruské království

Prusko-dánská válka

Prusko-dánská válka (nebo tříletá válka) byla první série vojenských konfliktů v jižním Dánsku a severním Německu, které měly kořeny ve šlesvicko-holštýnské otázce, kdo by měl mít kontrolu nad vévodstvími Šlesvicko a Holštýnsko.

Vidět 1848 a Prusko-dánská válka

První italská válka za nezávislost

První italská válka za nezávislost mezi Rakouským císařstvím a Sardinským královstvím, podporovaným italskými nacionalisty z hnutí risorgimento, byla vedena v severní Itálii od března 1848 do března 1849.

Vidět 1848 a První italská válka za nezávislost

Psaní do Frankfurtu

František Palacký Psaní do Frankfurtu je pojem, pod nímž vstoupil do dějin otevřený dopis Františka Palackého adresovaný přípravnému výboru frankfurtského sněmu a datovaný 11. dubnem 1848.

Vidět 1848 a Psaní do Frankfurtu

Purkmistr

Sgrafito purkmistra na pseudorenesanční náchodské nové radnici Purkmistr (někdy též pudmistr, z německého Bürgermeister) byl od 13. století starosta, původně předseda městské rady (sboru konšelů), protějšek rychtáře jako nejvyššího jmenovaného úředníka.

Vidět 1848 a Purkmistr

Radeckého pochod

Josef Václav Radecký z Radče Titulní list partitury Radeckého pochod (někdy také Radeckého marš), Op. 228 je pochod složený Johannem Straussem starším v roce 1848 s věnováním Josefu Václavu Radeckému z Radče.

Vidět 1848 a Radeckého pochod

Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský (30. září 1783, Pisa – 16. ledna 1853, Bolzano) byl rakouský arcivévoda, vicekrál Lombardsko-benátského království.

Vidět 1848 a Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Vidět 1848 a Rakouské císařství

Repeal

''Vilém Gauč v Repealu předčítá občanům pražským'' (dřevorytina, 60. léta 19. století) Repeal byl tajný politický klub, který vznikl v Praze na konci roku 1844.

Vidět 1848 a Repeal

Republika svatého Marka

22. března 1848 Republika svatého Marka (italsky), označovaná také jako Benátská republika, byl mezinárodně neuznaný politický útvar, existující v zásadě na území historického benátského pevninského území terraferma od 22.

Vidět 1848 a Republika svatého Marka

Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství

József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.

Vidět 1848 a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství

Revoluce v roce 1848

Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.

Vidět 1848 a Revoluce v roce 1848

Robert Adamson (fotograf)

Robert Adamson (26. dubna 1821 St Andrews – 14. ledna 1848 St Andrews) byl skotský chemik a průkopnický fotograf.

Vidět 1848 a Robert Adamson (fotograf)

Robert I. Parmský

Robert I. s rodinou Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle.

Vidět 1848 a Robert I. Parmský

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Vidět 1848 a Rok

Rudolf Dührkoop

Rudolf Dührkoop: Elise Averdieck 1905 Rudolf Dührkoop: Heinrich Traun 1905 Rudolf Dührkoop (1848 Hamburk – 1918 tamtéž) byl německý portrétní fotograf působící v Hamburku.

Vidět 1848 a Rudolf Dührkoop

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Vidět 1848 a Ruské impérium

Rynoltice

Rynoltice (německy) jsou vesnice a obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji.

Vidět 1848 a Rynoltice

Sardinské království

Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.

Vidět 1848 a Sardinské království

Saturn (planeta)

Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.

Vidět 1848 a Saturn (planeta)

Sedmašedesátníci

Jako sedmašedesátníci byla označována deputace 67 pražských měšťanů, kteří se 5. července 1848 se obrátili na knížete Windischgrätze s poděkováním za potlačení povstání a prosbou o zachování výjimečného stavu a vojenské přítomnosti v Praze.

Vidět 1848 a Sedmašedesátníci

Setuza

SETUZA a.s. je společnost se sídlem v Ústí nad Labem, která se zabývala především zpracováním olejnin.

Vidět 1848 a Setuza

Slovanská lípa

Slovanská lípa byl český národně obrozenecký spolek kulturní, politický a obchodní v revolučním roce 1848, zárodek spolků pozdějších.

Vidět 1848 a Slovanská lípa

Slovanský sjezd

Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.

Vidět 1848 a Slovanský sjezd

Slovenské povstání (1848–1849)

P. M. Bohúňa Slovenské povstání nebo slovenské dobrovolnické výpravy bylo ozbrojené vystoupení dobrovolných skupin organizovaných Slovenskou národní radou se sídlem ve Vídni na území Slovenska v období září 1848 – březen 1849 v rámci revoluce 1848–1849.

Vidět 1848 a Slovenské povstání (1848–1849)

Sobota

Sobota je označení pro den v týdnu, který je v českém občanském kalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním.

Vidět 1848 a Sobota

Spojené království Velké Británie a Irska

Spojené království Velké Británie a Irska byla konstituční monarchie, rozkládající se na ostrovech Velká Británie a Irsko.

Vidět 1848 a Spojené království Velké Británie a Irska

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Vidět 1848 a Spojené státy americké

Společnost Božského Spasitele

Společnost Božského Spasitele (lat. Societas Divini Salvatoris, řeholní zkratka SDS), hovorově salvatoriáni, je římskokatolická řeholní společnost, založená ve 2.

Vidět 1848 a Společnost Božského Spasitele

Steen Steensen Blicher

Steen Steensen Blicher (11. října 1782, Vium u Viborgu – 26. března 1848, Spentrup) byl dánský kněz, básník, prozaik a překladatel období romantismu.

Vidět 1848 a Steen Steensen Blicher

Stockholm

Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.

Vidět 1848 a Stockholm

Theodor Baillet de Latour

Theodor hrabě Baillet de Latour (15. června 1780, Linec, Habsburská monarchie – 6. října 1848, Vídeň, Rakouské císařství) byl rakouský důstojník, politik a ministr války.

Vidět 1848 a Theodor Baillet de Latour

Thomas Cole

Jezero s mrtvými stromy (1825) Cesta života - dětství (1842) Thomas Cole (1. únor 1801, Bolton-le-Moors (Lancashire) – 11. února 1848, Catskills (New York)) byl anglicko-americký malíř.

Vidět 1848 a Thomas Cole

Tikal

Tikal jsou nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města.

Vidět 1848 a Tikal

Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff

Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff (22. prosince 1848, zámek Markowitz u Mogilna – 25. září 1931 Berlín) byl německý klasický filolog, editor a překladatel řeckých básníků a předseda Pruské akademie věd.

Vidět 1848 a Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff

Vasilij Ivanovič Surikov

Vasilij Ivanovič Surikov (Krasnojarsk – Moskva) byl ruský malíř, autor rozsáhlých historických děl, představitel ruského uměleckého sdružení peredvižniků.

Vidět 1848 a Vasilij Ivanovič Surikov

Václav Robert z Kounic

Václav Robert hrabě z Kounic, (26. září 1848 Drážďany – 14. října 1913 Uherský Brodfarnost Uherský Brod farnosti při kostele sv. Václava na Smíchově), byl český šlechtic, politik a patron brněnské vysoké školy.

Vidět 1848 a Václav Robert z Kounic

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Vidět 1848 a Vídeň

Věnceslav Hrubý

Věnceslav Hrubý (21. listopadu 1848 Horní Libochová – 9. ledna 1933 Opava) byl český právník, filolog, historik a politik za doby Rakouska-Uherska.

Vidět 1848 a Věnceslav Hrubý

Velký irský hladomor

Skica zachycující život Bridget O'Donnelové za Velkého irského hladomoru. Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 1845–1849.

Vidět 1848 a Velký irský hladomor

Viktor Michajlovič Vasněcov

Viktor Michajlovič Vasněcov (15. května 1848, selo Lopjal ve Vjatské gubernii – 23. července 1926, Moskva) byl ruský malíř.

Vidět 1848 a Viktor Michajlovič Vasněcov

Viktorie (britská královna)

Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1.

Vidět 1848 a Viktorie (britská královna)

Vilém II. Württemberský

Vilém II.

Vidět 1848 a Vilém II. Württemberský

Vilém Teklý

Vilém Teklý (11. února 1848 Červený Hrádek farnost Solopysky u Kouřimi – 22. července 1925 Praha) byl český pedagog, agrární odborník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Vidět 1848 a Vilém Teklý

Vilfredo Pareto

Vilfredo Federico Damaso Pareto (15. července 1848 Paříž – 19. srpna 1923 Céligny) byl italský ekonom, matematik, statistik, sociolog a politolog, profesor na univerzitě v Lausanne.

Vidět 1848 a Vilfredo Pareto

Vincenc Dvořák

Vincenc (Čeněk) Dvořák (21. ledna 1848, Dušejov – 6. května 1922, Záhřeb) byl český fyzik a univerzitní profesor působící v Chorvatsku, je považován za zakladatele moderní chorvatské fyziky.

Vidět 1848 a Vincenc Dvořák

Vinzenz Baillet von Latour

Vinzenz Baillet von Latour (5. října 1848 Štýrský Hradec – 4. prosince 1913 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, ministr kultu a vyučování v první vládě Paula Gautsche.

Vidět 1848 a Vinzenz Baillet von Latour

Vissarion Grigorjevič Bělinskij

Vissarion Grigorjevič Bělinskij (Виссарион Григорьевич Белинский; (Sveaborg –, Petrohrad) byl ruský literární kritik, estetik a revoluční demokrat narozený na území dnešního Finska.

Vidět 1848 a Vissarion Grigorjevič Bělinskij

Washington, D.C.

Washington, D.C. (anglická výslovnost, česká výslovnost) je hlavní město Spojených států amerických, sídlo prezidenta, Kongresu a Nejvyššího soudu.

Vidět 1848 a Washington, D.C.

Washingtonův monument

Washingtonův monument většinou označuje velký bílý obelisk na západním konci National Mall ve Washingtonu, D.C. Jde o jeden z prezidentských památníků ve Spojených státech postavený na počest George Washingtona, prvního prezidenta Spojených států a vůdce revoluční kontinentální armády, která získala nezávislost na britské nadvládě.

Vidět 1848 a Washingtonův monument

Wilhelm Plenkner

Wilhelm Plenkner, křtěný Wilhelm August, (31. července 1848 Praha farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském – 17. ledna 1917 Praha) byl český vodohospodářský a železniční inženýr.

Vidět 1848 a Wilhelm Plenkner

Wilhelm Windelband

Wilhelm Windelband (11. května 1848 Postupim – 22. října 1915 Heidelberg) byl německý filosof, jeden ze zakladatelů „bádenské školy“ novokantovství.

Vidět 1848 a Wilhelm Windelband

William Gilbert Grace

William Gilbert Grace (18. července 1848, Downend, hrabství Bristol - 23. října 1915, Mottingham, Kent) byl anglický lékař a hráč kriketu, všeobecně považovaný za nejlepšího anglického hráče kriketu 19. století.

Vidět 1848 a William Gilbert Grace

William Lamb

William Lamb, 2.

Vidět 1848 a William Lamb

William Lassell

William Lassell (18. června 1799 – 5. října 1880) byl anglický astronom-amatér, který v roce 1846 objevil Neptunův měsíc Triton, v roce 1848 Saturnův Hyperion a v roce 1851 dva měsíce planety Uran: Ariel a Umbriel.

Vidět 1848 a William Lassell

William Makepeace Thackeray

William Makepeace Thackeray (18. července 1811 – 24. prosince 1863) byl anglický romanopisec a žurnalista.

Vidět 1848 a William Makepeace Thackeray

Wisconsin

Wisconsin (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA.

Vidět 1848 a Wisconsin

Wojciech Dzieduszycki (politik)

Wojciech Dzieduszycki (13. července 1848 Jezupol – 23. března 1909 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (haličský) politik.

Vidět 1848 a Wojciech Dzieduszycki (politik)

Wyatt Earp

Míroví komisaři, Dodge City, Kansas. Wyatt Earp, sedící druhý zleva Wyatt Berry Stapp Earp (19. března 1848, Monmouth, Illinois, USA – 13. ledna 1929, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký farmář, někdejší lovec bizonů, ochránce zákona v různých amerických pohraničních městech, vozka (kočí dostavníku), vyhazovač v baru a horník.

Vidět 1848 a Wyatt Earp

Zemské volby na Moravě 1848

Zemské volby na Moravě 1848 byly volby konané v Moravském markrabství v květnu 1848.

Vidět 1848 a Zemské volby na Moravě 1848

Zemské volby v Čechách 1848

Zemské volby v Čechách 1848 byly volby konané v Českém království v červnu 1848, kterými měl být poprvé zvoleni poslanci zamýšleného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství utvářeného během revolučního hnutí v roce 1848.

Vidět 1848 a Zemské volby v Čechách 1848

Zinovij Petrovič Rožestvenskij

Zinovij Petrovič Rožestvenskij (Petrohrad – 14. leden 1909, Petrohrad) byl viceadmirál ruského carského námořnictva.

Vidět 1848 a Zinovij Petrovič Rožestvenskij

Zrušení poddanství

#PŘESMĚRUJ Zrušení poddanství v Rakouském císařství.

Vidět 1848 a Zrušení poddanství

1. červen

1.

Vidět 1848 a 1. červen

1. únor

1.

Vidět 1848 a 1. únor

1. březen

1.

Vidět 1848 a 1. březen

1. listopad

1.

Vidět 1848 a 1. listopad

1. srpen

1.

Vidět 1848 a 1. srpen

1. září

1.

Vidět 1848 a 1. září

10. únor

10.

Vidět 1848 a 10. únor

10. říjen

10.

Vidět 1848 a 10. říjen

10. květen

10.

Vidět 1848 a 10. květen

10. leden

10.

Vidět 1848 a 10. leden

10. listopad

10.

Vidět 1848 a 10. listopad

10. srpen

10.

Vidět 1848 a 10. srpen

11. červen

11.

Vidět 1848 a 11. červen

11. únor

11.

Vidět 1848 a 11. únor

11. říjen

11.

Vidět 1848 a 11. říjen

11. březen

11.

Vidět 1848 a 11. březen

11. duben

11.

Vidět 1848 a 11. duben

11. květen

11.

Vidět 1848 a 11. květen

11. leden

11.

Vidět 1848 a 11. leden

11. listopad

11.

Vidět 1848 a 11. listopad

11. září

11.

Vidět 1848 a 11. září

12. červen

12.

Vidět 1848 a 12. červen

12. červenec

12.

Vidět 1848 a 12. červenec

12. únor

12.

Vidět 1848 a 12. únor

12. duben

12.

Vidět 1848 a 12. duben

12. květen

12.

Vidět 1848 a 12. květen

12. leden

12.

Vidět 1848 a 12. leden

12. listopad

12.

Vidět 1848 a 12. listopad

12. srpen

12.

Vidět 1848 a 12. srpen

12. září

12.

Vidět 1848 a 12. září

13. červen

13.

Vidět 1848 a 13. červen

13. červenec

13.

Vidět 1848 a 13. červenec

13. únor

13.

Vidět 1848 a 13. únor

13. říjen

13.

Vidět 1848 a 13. říjen

13. březen

13.

Vidět 1848 a 13. březen

13. květen

13.

Vidět 1848 a 13. květen

13. leden

13.

Vidět 1848 a 13. leden

13. srpen

13.

Vidět 1848 a 13. srpen

14. únor

14.

Vidět 1848 a 14. únor

14. říjen

14.

Vidět 1848 a 14. říjen

14. březen

14.

Vidět 1848 a 14. březen

14. duben

14.

Vidět 1848 a 14. duben

14. leden

14.

Vidět 1848 a 14. leden

14. listopad

14.

Vidět 1848 a 14. listopad

15. červen

15.

Vidět 1848 a 15. červen

15. červenec

15. červenec je 196. den roku podle gregoriánského kalendáře (197. v přestupném roce).

Vidět 1848 a 15. červenec

15. říjen

15.

Vidět 1848 a 15. říjen

15. březen

15.

Vidět 1848 a 15. březen

15. květen

15.

Vidět 1848 a 15. květen

15. prosinec

15.

Vidět 1848 a 15. prosinec

16. červen

16.

Vidět 1848 a 16. červen

16. červenec

16.

Vidět 1848 a 16. červenec

16. únor

16.

Vidět 1848 a 16. únor

16. říjen

16.

Vidět 1848 a 16. říjen

16. březen

16.

Vidět 1848 a 16. březen

16. duben

16.

Vidět 1848 a 16. duben

16. květen

16.

Vidět 1848 a 16. květen

16. listopad

16.

Vidět 1848 a 16. listopad

16. prosinec

16.

Vidět 1848 a 16. prosinec

16. srpen

16.

Vidět 1848 a 16. srpen

16. září

16.

Vidět 1848 a 16. září

17. červen

17.

Vidět 1848 a 17. červen

17. červenec

17.

Vidět 1848 a 17. červenec

17. říjen

17.

Vidět 1848 a 17. říjen

17. květen

17.

Vidět 1848 a 17. květen

17. leden

17.

Vidět 1848 a 17. leden

1750

1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1750

1763

1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1763

1767

1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1767

1768

1768 (MDCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1768

1770

1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1770

1774

1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1774

1775

1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1775

1776

1776 (MDCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1776

1777

1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1777

1778

1778 (MDCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1778

1779

1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1779

1780

1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1780

1781

1781 (MDCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1781

1782

1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1782

1786

1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1786

1790

1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1790

1793

1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1793

1794

1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1794

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1796

1797

1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1797

1799

1799 (MDCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1799

18. červen

18.

Vidět 1848 a 18. červen

18. červenec

18.

Vidět 1848 a 18. červenec

18. březen

18.

Vidět 1848 a 18. březen

18. duben

18.

Vidět 1848 a 18. duben

18. květen

18.

Vidět 1848 a 18. květen

18. listopad

18.

Vidět 1848 a 18. listopad

18. prosinec

18.

Vidět 1848 a 18. prosinec

18. září

18.

Vidět 1848 a 18. září

1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1801

1802

1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1802

1803

1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1803

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1809

1811

1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1811

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1813

1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1814

1817

1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1817

1818

1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1818

1821

1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1821

1876

1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1876

1891

1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1891

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1893

1894

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1894

1896

1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1896

19. březen

19.

Vidět 1848 a 19. březen

19. květen

19.

Vidět 1848 a 19. květen

19. leden

19.

Vidět 1848 a 19. leden

19. prosinec

19.

Vidět 1848 a 19. prosinec

19. srpen

19.

Vidět 1848 a 19. srpen

19. září

19.

Vidět 1848 a 19. září

1901

1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1901

1903

1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1903

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1904

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1905

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1906

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1907

1908

1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1908

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1909

1910

1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1910

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1911

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1912

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1913

1914

1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1914

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1915

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1916

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1917

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1918

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1919

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1920

1921

1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1921

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1922

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1923

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1924

1925

1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1925

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1926

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět 1848 a 1927

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1928

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1929

1930

1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1930

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět 1848 a 1931

1932

1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět 1848 a 1932

1933

1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1933

1934

1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět 1848 a 1934

1935

1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět 1848 a 1935

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1936

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět 1848 a 1939

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět 1848 a 1941

2. červen

2.

Vidět 1848 a 2. červen

2. červenec

2.

Vidět 1848 a 2. červenec

2. únor

2.

Vidět 1848 a 2. únor

2. říjen

2.

Vidět 1848 a 2. říjen

2. květen

2.

Vidět 1848 a 2. květen

2. leden

2.

Vidět 1848 a 2. leden

2. prosinec

2.

Vidět 1848 a 2. prosinec

2. srpen

2.

Vidět 1848 a 2. srpen

20. červen

20.

Vidět 1848 a 20. červen

20. červenec

20.

Vidět 1848 a 20. červenec

20. duben

20.

Vidět 1848 a 20. duben

20. leden

20.

Vidět 1848 a 20. leden

20. listopad

20.

Vidět 1848 a 20. listopad

20. prosinec

20.

Vidět 1848 a 20. prosinec

20. srpen

20.

Vidět 1848 a 20. srpen

21. červen

21.

Vidět 1848 a 21. červen

21. únor

21.

Vidět 1848 a 21. únor

21. duben

21.

Vidět 1848 a 21. duben

21. květen

21.

Vidět 1848 a 21. květen

21. leden

21.

Vidět 1848 a 21. leden

21. listopad

21.

Vidět 1848 a 21. listopad

21. září

21.

Vidět 1848 a 21. září

22. červenec

22.

Vidět 1848 a 22. červenec

22. říjen

22.

Vidět 1848 a 22. říjen

22. březen

22.

Vidět 1848 a 22. březen

22. květen

22.

Vidět 1848 a 22. květen

22. leden

22.

Vidět 1848 a 22. leden

22. listopad

22.

Vidět 1848 a 22. listopad

22. prosinec

22.

Vidět 1848 a 22. prosinec

22. srpen

22.

Vidět 1848 a 22. srpen

22. září

22.

Vidět 1848 a 22. září

23. červenec

23.

Vidět 1848 a 23. červenec

23. únor

23.

Vidět 1848 a 23. únor

23. říjen

23.

Vidět 1848 a 23. říjen

23. březen

23.

Vidět 1848 a 23. březen

23. duben

23.

Vidět 1848 a 23. duben

23. květen

23.

Vidět 1848 a 23. květen

24. únor

24.

Vidět 1848 a 24. únor

24. březen

24.

Vidět 1848 a 24. březen

24. květen

24.

Vidět 1848 a 24. květen

24. leden

24.

Vidět 1848 a 24. leden

24. listopad

24.

Vidět 1848 a 24. listopad

24. prosinec

24.

Vidět 1848 a 24. prosinec

24. srpen

24.

Vidět 1848 a 24. srpen

24. září

24.

Vidět 1848 a 24. září

25. červenec

25.

Vidět 1848 a 25. červenec

25. únor

25.

Vidět 1848 a 25. únor

25. duben

25.

Vidět 1848 a 25. duben

25. květen

25.

Vidět 1848 a 25. květen

25. leden

25.

Vidět 1848 a 25. leden

25. listopad

25.

Vidět 1848 a 25. listopad

25. prosinec

25.

Vidět 1848 a 25. prosinec

25. srpen

25.

Vidět 1848 a 25. srpen

25. září

25.

Vidět 1848 a 25. září

26. červen

26.

Vidět 1848 a 26. červen

26. červenec

26.

Vidět 1848 a 26. červenec

26. únor

26.

Vidět 1848 a 26. únor

26. březen

26.

Vidět 1848 a 26. březen

26. duben

26.

Vidět 1848 a 26. duben

26. listopad

26.

Vidět 1848 a 26. listopad

26. prosinec

26.

Vidět 1848 a 26. prosinec

26. srpen

26.

Vidět 1848 a 26. srpen

26. září

26.

Vidět 1848 a 26. září

27. červen

27.

Vidět 1848 a 27. červen

27. červenec

27.

Vidět 1848 a 27. červenec

27. říjen

27.

Vidět 1848 a 27. říjen

27. duben

27.

Vidět 1848 a 27. duben

27. leden

27.

Vidět 1848 a 27. leden

27. září

27.

Vidět 1848 a 27. září

28. červen

28.

Vidět 1848 a 28. červen

28. říjen

28.

Vidět 1848 a 28. říjen

28. duben

28.

Vidět 1848 a 28. duben

28. leden

28.

Vidět 1848 a 28. leden

28. listopad

28.

Vidět 1848 a 28. listopad

28. prosinec

28.

Vidět 1848 a 28. prosinec

28. srpen

28.

Vidět 1848 a 28. srpen

29. únor

29.

Vidět 1848 a 29. únor

29. březen

29.

Vidět 1848 a 29. březen

29. květen

29.

Vidět 1848 a 29. květen

29. leden

29.

Vidět 1848 a 29. leden

29. listopad

29.

Vidět 1848 a 29. listopad

3. červenec

3.

Vidět 1848 a 3. červenec

3. říjen

3.

Vidět 1848 a 3. říjen

3. duben

3.

Vidět 1848 a 3. duben

3. květen

3.

Vidět 1848 a 3. květen

3. leden

3.

Vidět 1848 a 3. leden

3. prosinec

3.

Vidět 1848 a 3. prosinec

30. červenec

30.

Vidět 1848 a 30. červenec

30. duben

30.

Vidět 1848 a 30. duben

30. květen

30.

Vidět 1848 a 30. květen

30. listopad

30.

Vidět 1848 a 30. listopad

31. říjen

31.

Vidět 1848 a 31. říjen

31. březen

31.

Vidět 1848 a 31. březen

31. prosinec

31.

Vidět 1848 a 31. prosinec

31. srpen

31.

Vidět 1848 a 31. srpen

4. červen

4.

Vidět 1848 a 4. červen

4. červenec

4.

Vidět 1848 a 4. červenec

4. říjen

4.

Vidět 1848 a 4. říjen

4. prosinec

4.

Vidět 1848 a 4. prosinec

4. září

4.

Vidět 1848 a 4. září

5. červenec

5.

Vidět 1848 a 5. červenec

5. únor

5.

Vidět 1848 a 5. únor

5. říjen

5.

Vidět 1848 a 5. říjen

5. březen

5.

Vidět 1848 a 5. březen

5. duben

5.

Vidět 1848 a 5. duben

5. květen

5.

Vidět 1848 a 5. květen

5. leden

5.

Vidět 1848 a 5. leden

5. srpen

5.

Vidět 1848 a 5. srpen

6. červenec

6.

Vidět 1848 a 6. červenec

6. únor

6.

Vidět 1848 a 6. únor

6. říjen

6.

Vidět 1848 a 6. říjen

6. březen

6.

Vidět 1848 a 6. březen

6. duben

6.

Vidět 1848 a 6. duben

6. květen

6.

Vidět 1848 a 6. květen

6. leden

6.

Vidět 1848 a 6. leden

7. červen

7.

Vidět 1848 a 7. červen

7. říjen

7.

Vidět 1848 a 7. říjen

7. březen

7.

Vidět 1848 a 7. březen

7. duben

7.

Vidět 1848 a 7. duben

7. prosinec

7.

Vidět 1848 a 7. prosinec

7. srpen

7.

Vidět 1848 a 7. srpen

7. září

7.

Vidět 1848 a 7. září

8. duben

8.

Vidět 1848 a 8. duben

8. květen

8.

Vidět 1848 a 8. květen

8. listopad

8.

Vidět 1848 a 8. listopad

8. září

8.

Vidět 1848 a 8. září

9. červen

9.

Vidět 1848 a 9. červen

9. červenec

9.

Vidět 1848 a 9. červenec

9. únor

9.

Vidět 1848 a 9. únor

9. březen

9.

Vidět 1848 a 9. březen

9. duben

9.

Vidět 1848 a 9. duben

9. leden

9.

Vidět 1848 a 9. leden

9. prosinec

9.

Vidět 1848 a 9. prosinec

9. září

9.

Vidět 1848 a 9. září

Také známý jako MDCCCXLVIII, Rok 1848.

, Caroline Herschel, Císař, Chačatur Abovjan, Christo Botev, Dáma s kaméliemi, Dánsko, Denys Affre, Diederik Korteweg, Dominik František Kynský, Druhá Francouzská republika, Dubnová ústava, Dvojí život Heleny Grahamové, Elizabeth Gaskellová, Emil Weyr, Emily Brontëová, Esma Sultan (dcera Abdulhamida I.), Exploze lokomotivy Jason, Ezechiel Moreno Díaz, Fanny Hill, Felix Lichnovský z Voštic, Ferdinand I. Dobrotivý, Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský, Ferdinando Orlandi, François René de Chateaubriand, Francis Darwin, Franciszek Michejda, Frankfurt nad Mohanem, Frankfurtský parlament, František Brábek, František Janiš, František Josef I., František Kmoch, František Maria od Kříže, František Palacký, Franz von Soxhlet, Frederik VII., Fridrich Vilém IV., Friedrich Engels, Fritz von Uhde, Gaetano Donizetti, George Stephenson, Gottlob Frege, Gregoriánský kalendář, Guido von List, Gustav Adámek, Gustave Caillebotte, Hans Ernst Karl von Zieten, Hans Watzek, Heihačiró Tógó, Helmuth von Moltke mladší, Henri Duparc, Hermann Diels, Hugo de Vries, Hugo Glanz von Eicha, Hulín, Hyperion (měsíc), Isabela II. Španělská, Ivan Nikolajevič Gorožankin, James Dunlop, James K. Polk, Jan Podlipný, Jan Sedláček (architekt, 1848), Jan Urban Jarník, Jan Váňa, Jan Vincenc Diviš, Japonsko, Jarmark marnosti, Javier de Burgos, Jöns Jacob Berzelius, Jean Aicard, Jean Geiser, Jiří III., Johann Gottfried Sommer, Johann Palisa, Johann Strauss starší, Johanna Buska, John Cleland, John Jacob Astor, John Quincy Adams, John Sutter, Josef Šmaha, Josef Balsamo, Josef Brdlík, Josef Jakub Toužimský, Josef Jüttner, Josef Sylvestr Vaněček, Josef Václav Myslbek, Josef Václav Radecký z Radče, Josef von Pop, Josefína z Fürstenbergu-Weitry, Joseph Görres, Jozef Miloslav Hurban, Jules Richard (fotograf), Kalifornská zlatá horečka, Karel Klostermann, Karel Zahradník, Karl Marx, Katarina Konstantinović, Kavkazská válka, Kómei, Klemens Wenzel von Metternich, Komunistický manifest, Konstantin Nikolajevič Ruský, Konstituční monarchie, Království obojí Sicílie, Kristián VIII., Kroměříž, Kroměřížský sněm, Krveprolití v Běchovicích, Kurd Lasswitz, Květy (časopis), Ladislav Jan Pospíšil, Leopold Adler, Liborius von Frank, Lilli Lehmann, Lombardsko-benátské království, Loránd Eötvös, Louis Schmeisser, Ludvík Filip, Ludvík II. Hesenský, Ludvig Schytte, Ludwig Leichhardt, Ludwig Schwanthaler, Luisa Sasko-Koburská, Maďarská revoluce 1848–1849, María Catalina Irigoyen Echegaray, Marie Eleonora Windischgrätzová, Mary Bartonová, Mayové, Mexicko-americká válka, Michal Miloslav Hodža, Michal Obrenović III., Mikuláš I. Pavlovič, Milán, Napajedla, Napoleon III., Národní noviny, Národní výbor (1848), Neandertálec, Neşerek Kadınefendi, Nicola Vaccai, Nový Zéland, Octave Mirbeau, Olomouc, Oskar I., Osmanská říše, Ota I. Bavorský (1848–1916), Otago, Otakar Feistmantel, Otto Lilienthal, Paříž, Paměti lékařovy, Papež, Paul Gauguin, Pavle Jurišić Šturm, Pět dnů v Miláně, Pešť, Petrohrad, Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, Pierre-Ernest Prins, Pierre-Georges Jeanniot, Pius IX., Pražské červnové povstání, Pruské království, Prusko-dánská válka, První italská válka za nezávislost, Psaní do Frankfurtu, Purkmistr, Radeckého pochod, Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský, Rakouské císařství, Repeal, Republika svatého Marka, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Revoluce v roce 1848, Robert Adamson (fotograf), Robert I. Parmský, Rok, Rudolf Dührkoop, Ruské impérium, Rynoltice, Sardinské království, Saturn (planeta), Sedmašedesátníci, Setuza, Slovanská lípa, Slovanský sjezd, Slovenské povstání (1848–1849), Sobota, Spojené království Velké Británie a Irska, Spojené státy americké, Společnost Božského Spasitele, Steen Steensen Blicher, Stockholm, Theodor Baillet de Latour, Thomas Cole, Tikal, Ulrich von Wilamowitz-Moellendorff, Vasilij Ivanovič Surikov, Václav Robert z Kounic, Vídeň, Věnceslav Hrubý, Velký irský hladomor, Viktor Michajlovič Vasněcov, Viktorie (britská královna), Vilém II. Württemberský, Vilém Teklý, Vilfredo Pareto, Vincenc Dvořák, Vinzenz Baillet von Latour, Vissarion Grigorjevič Bělinskij, Washington, D.C., Washingtonův monument, Wilhelm Plenkner, Wilhelm Windelband, William Gilbert Grace, William Lamb, William Lassell, William Makepeace Thackeray, Wisconsin, Wojciech Dzieduszycki (politik), Wyatt Earp, Zemské volby na Moravě 1848, Zemské volby v Čechách 1848, Zinovij Petrovič Rožestvenskij, Zrušení poddanství, 1. červen, 1. únor, 1. březen, 1. listopad, 1. srpen, 1. září, 10. únor, 10. říjen, 10. květen, 10. leden, 10. listopad, 10. srpen, 11. červen, 11. únor, 11. říjen, 11. březen, 11. duben, 11. květen, 11. leden, 11. listopad, 11. září, 12. červen, 12. červenec, 12. únor, 12. duben, 12. květen, 12. leden, 12. listopad, 12. srpen, 12. září, 13. červen, 13. červenec, 13. únor, 13. říjen, 13. březen, 13. květen, 13. leden, 13. srpen, 14. únor, 14. říjen, 14. březen, 14. duben, 14. leden, 14. listopad, 15. červen, 15. červenec, 15. říjen, 15. březen, 15. květen, 15. prosinec, 16. červen, 16. červenec, 16. únor, 16. říjen, 16. březen, 16. duben, 16. květen, 16. listopad, 16. prosinec, 16. srpen, 16. září, 17. červen, 17. červenec, 17. říjen, 17. květen, 17. leden, 1750, 1763, 1767, 1768, 1770, 1774, 1775, 1776, 1777, 1778, 1779, 1780, 1781, 1782, 1786, 1790, 1793, 1794, 1796, 1797, 1799, 18. červen, 18. červenec, 18. březen, 18. duben, 18. květen, 18. listopad, 18. prosinec, 18. září, 1801, 1802, 1803, 1809, 1811, 1813, 1814, 1817, 1818, 1821, 1876, 1891, 1893, 1894, 1896, 19. březen, 19. květen, 19. leden, 19. prosinec, 19. srpen, 19. září, 1901, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1939, 1941, 2. červen, 2. červenec, 2. únor, 2. říjen, 2. květen, 2. leden, 2. prosinec, 2. srpen, 20. červen, 20. červenec, 20. duben, 20. leden, 20. listopad, 20. prosinec, 20. srpen, 21. červen, 21. únor, 21. duben, 21. květen, 21. leden, 21. listopad, 21. září, 22. červenec, 22. říjen, 22. březen, 22. květen, 22. leden, 22. listopad, 22. prosinec, 22. srpen, 22. září, 23. červenec, 23. únor, 23. říjen, 23. březen, 23. duben, 23. květen, 24. únor, 24. březen, 24. květen, 24. leden, 24. listopad, 24. prosinec, 24. srpen, 24. září, 25. červenec, 25. únor, 25. duben, 25. květen, 25. leden, 25. listopad, 25. prosinec, 25. srpen, 25. září, 26. červen, 26. červenec, 26. únor, 26. březen, 26. duben, 26. listopad, 26. prosinec, 26. srpen, 26. září, 27. červen, 27. červenec, 27. říjen, 27. duben, 27. leden, 27. září, 28. červen, 28. říjen, 28. duben, 28. leden, 28. listopad, 28. prosinec, 28. srpen, 29. únor, 29. březen, 29. květen, 29. leden, 29. listopad, 3. červenec, 3. říjen, 3. duben, 3. květen, 3. leden, 3. prosinec, 30. červenec, 30. duben, 30. květen, 30. listopad, 31. říjen, 31. březen, 31. prosinec, 31. srpen, 4. červen, 4. červenec, 4. říjen, 4. prosinec, 4. září, 5. červenec, 5. únor, 5. říjen, 5. březen, 5. duben, 5. květen, 5. leden, 5. srpen, 6. červenec, 6. únor, 6. říjen, 6. březen, 6. duben, 6. květen, 6. leden, 7. červen, 7. říjen, 7. březen, 7. duben, 7. prosinec, 7. srpen, 7. září, 8. duben, 8. květen, 8. listopad, 8. září, 9. červen, 9. červenec, 9. únor, 9. březen, 9. duben, 9. leden, 9. prosinec, 9. září.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Informace jsou založeny na článcích z Wikipedie a dalších projektů Wikimedia a jsou k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů