Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1848 a Ľudovít Štúr
1848 a Ľudovít Štúr mají 18 věci společné (v Uniepedie): Časopis Národního muzea, Berlín, František Palacký, Jozef Miloslav Hurban, Květy (časopis), Michal Miloslav Hodža, Olomouc, Rakouské císařství, Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství, Revoluce v roce 1848, Ruské impérium, Slovanský sjezd, Slovenské povstání (1848–1849), Vídeň, 11. červen, 12. leden, 16. září, 28. říjen.
Časopis Národního muzea
Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.
1848 a Časopis Národního muzea · Časopis Národního muzea a Ľudovít Štúr ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1848 a Berlín · Berlín a Ľudovít Štúr ·
František Palacký
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha-Nové Město farnosti Lobkovice) byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze.
1848 a František Palacký · František Palacký a Ľudovít Štúr ·
Jozef Miloslav Hurban
Jozef Miloslav Hurban (pseudonymy Slavomil F. Kořennatý, Ľudovít Pavlovič, M. z Bohuslavíc, M. Selovský; 19. března 1817, Beckov – 21. února 1888, Hlboké) byl první předseda Slovenské národní rady, slovenský spisovatel, novinář, politik, evangelický farář.
1848 a Jozef Miloslav Hurban · Jozef Miloslav Hurban a Ľudovít Štúr ·
Květy (časopis)
Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834 Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.
1848 a Květy (časopis) · Květy (časopis) a Ľudovít Štúr ·
Michal Miloslav Hodža
Michal Miloslav Hodža (22. září 1811 Rakša – 26. března 1870 Těšín) byl slovenský národní buditel, luteránský farář, básník, jazykovědec a reprezentant slovenského národního hnutí ve 40.
1848 a Michal Miloslav Hodža · Michal Miloslav Hodža a Ľudovít Štúr ·
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
1848 a Olomouc · Olomouc a Ľudovít Štúr ·
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
1848 a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Ľudovít Štúr ·
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství
József Heicke: Vídeňské barikády Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství pramenila jednak z nespokojenosti s feudalismem a Metternichovým absolutismem, nemalý podnět revolucím v Rakouském císařství ovšem představoval také počáteční úspěch zahraničních revolucí v roce 1848.
1848 a Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství · Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství a Ľudovít Štúr ·
Revoluce v roce 1848
Revoluce roku 1848, známá také jako Jaro národů nebo Rok revoluce, byla řada občanských a národních revolucí, jež zasáhly evropský kontinent.
1848 a Revoluce v roce 1848 · Revoluce v roce 1848 a Ľudovít Štúr ·
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
1848 a Ruské impérium · Ruské impérium a Ľudovít Štúr ·
Slovanský sjezd
Svatodušní mše na Koňském trhu v Praze 12. června 1848 Pečeť sjezdu, Praha 1848 Slavonského království Slovanský sjezd v Praze probíhal ve dnech 2.
1848 a Slovanský sjezd · Slovanský sjezd a Ľudovít Štúr ·
Slovenské povstání (1848–1849)
P. M. Bohúňa Slovenské povstání nebo slovenské dobrovolnické výpravy bylo ozbrojené vystoupení dobrovolných skupin organizovaných Slovenskou národní radou se sídlem ve Vídni na území Slovenska v období září 1848 – březen 1849 v rámci revoluce 1848–1849.
1848 a Slovenské povstání (1848–1849) · Slovenské povstání (1848–1849) a Ľudovít Štúr ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
1848 a Vídeň · Vídeň a Ľudovít Štúr ·
11. červen
11.
11. červen a 1848 · 11. červen a Ľudovít Štúr ·
12. leden
12.
12. leden a 1848 · 12. leden a Ľudovít Štúr ·
16. září
16.
16. září a 1848 · 16. září a Ľudovít Štúr ·
28. říjen
28.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1848 a Ľudovít Štúr
- To, co mají společné 1848 a Ľudovít Štúr
- Podobnosti mezi 1848 a Ľudovít Štúr
Srovnání mezi 1848 a Ľudovít Štúr
1848 má 563 vztahy, zatímco Ľudovít Štúr má 128. Jak oni mají společné 18, index Jaccard je 2.60% = 18 / (563 + 128).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1848 a Ľudovít Štúr. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
