Obsah
624 vztahy: Abdulaziz, Adolf Scholz, Afrika, Alžběta Bavorská, Albert z Thurn-Taxisu, Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský, Alexandr Dmitrijevič Petrov, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Parvus, Alfred Nobel, Alice Boughtonová, Aljaška, Alois Jalovec, Alois Rašín, Alois Rameš, Andrew Johnson, Antoine Claudet, Antonin Foerster, Antti Aarne, Arthur Rackham, Arturo Toscanini, Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky, Ústí nad Labem, Auguste Belloc, Šimon Sechter, Španělsko, Štěpán Habsbursko-Lotrinský, Švédsko, Živa (časopis), Žofie Saská, Časopis Národního muzea, České Budějovice, Římské číslice, Řecko, Bavorské království, Belgie, Benedikt Braun, Benito Juárez, Blažena Blažejová, Božena Slančíková-Timrava, Bohemia (deník), Bohumil Matějka, Bohuslav Dvořák, Bratři Wrightové, Camilo Pessanha, Carl Gustaf Emil Mannerheim, Carl Laemmle, Císař Meidži, Charles Baudelaire, ... Rozbalte index (574 více) »
Abdulaziz
Abdulaziz (8. února 1830 – 4. června 1876) byl 32.
Vidět 1867 a Abdulaziz
Adolf Scholz
Adolf Scholz (8. března 1867 Stará Libavá farnost Moravský Beroun – 18. května 1946 Stará Libavá) byl československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Německý svaz zemědělců (BdL).
Vidět 1867 a Adolf Scholz
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Vidět 1867 a Afrika
Alžběta Bavorská
Busta císařovny v Prešově, Slovensko Alžběta Amálie Evženie (německy Elisabeth Amalie Eugenie, Herzogin in Bayern; 24. prosince 1837 Mnichov – 10. září 1898 Ženeva), známá pod přezdívkou Sisi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna, česká a korunovaná uherská královna pod jménem Erzsébet (maďarsky Wittelsbach Erzsébet magyar királyné).
Vidět 1867 a Alžběta Bavorská
Albert z Thurn-Taxisu
Albert Maria 8.
Vidět 1867 a Albert z Thurn-Taxisu
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (3. srpna 1817, Vídeň – 18. února 1895, Arco, tehdy Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl těšínský kníže, rakouský arcivévoda a vojevůdce.
Vidět 1867 a Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský
Alexandr Dmitrijevič Petrov
Alexandr Dmitrijevič Petrov (Biserovo, Pskovská gubernie – 22. dubna 1867, Varšava) byl ruský šachový mistr, jeden z nejsilnějších šachistů 19. století.
Vidět 1867 a Alexandr Dmitrijevič Petrov
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II.
Vidět 1867 a Alexandr I. Pavlovič
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Vidět 1867 a Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr Parvus
Alexandr Parvus (Berezino, Minská gubernie, Ruské impérium – 12. prosince 1924 Berlín, Německo), vlastním jménem Izrael Lazarevič Gelfand (také Helphand), byl ruský židovský revolucionář.
Vidět 1867 a Alexandr Parvus
Alfred Nobel
Alfred Bernhard Nobel, (21. října 1833 Stockholm – 10. prosince 1896 Sanremo) byl švédský chemik a vynálezce dynamitu.
Vidět 1867 a Alfred Nobel
Alice Boughtonová
Alice Boughtonová: ''Svítání'', fotografura v ''Camera Work'' č. 26, 1909 Alice Boughtonová: Albert Pinkham Ryder Alice Boughtonová (nepřechýleně Boughton; 14. května 1866 nebo 1867 Brooklyn, New York – 21.
Vidět 1867 a Alice Boughtonová
Aljaška
Aljaška (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.
Vidět 1867 a Aljaška
Alois Jalovec
Alois Jalovec (28. února 1867 Praha-Malá Strana farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 16. září 1932 Praha) byl český kameraman a jeden z průkopníků české kinematografie, posléze filmový podnikatel.
Vidět 1867 a Alois Jalovec
Alois Rašín
Matrika narozených města Nechanice – záznam o narození Aloise Rašína Alois Rašín po propuštění z věznice v Borech, 1895 Alois Rašín (18. října 1867 Nechanice – 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik a ekonom.
Vidět 1867 a Alois Rašín
Alois Rameš
Alois Rameš Sr. 1922 Alois Rameš (28. srpna 1867, Cítov – 26. října 1952, Mělník) byl český cyklista, jeden z prvních českých závodních cyklistů konce 19.
Vidět 1867 a Alois Rameš
Andrew Johnson
Andrew Johnson (29. prosince 1808, Raleigh, Severní Karolína, USA – 31. července 1875, Greeneville, Tennessee) byl 17.
Vidět 1867 a Andrew Johnson
Antoine Claudet
Antoine Claudet: W. H. F. Talbot Antoine François Jean Claudet (12. srpna 1797 Lyon – 27. prosince 1867 Londýn) byl francouzský fotograf, umělec a vynálezce, který zhotovoval fotografie metodou daguerrotypie.
Vidět 1867 a Antoine Claudet
Antonin Foerster
Antonin Foerster (25. května 1867, Senj – 9. ledna 1915, Terst) byl slovinský klavírní virtuos českého původu.
Vidět 1867 a Antonin Foerster
Antti Aarne
Antti Amatus Aarne (5. prosince 1867, Pori – 5. února 1925, Helsinky) byl finský folklorista.
Vidět 1867 a Antti Aarne
Arthur Rackham
Arthur Rackham (19. září 1867 – 6. září 1939) byl anglický ilustrátor.
Vidět 1867 a Arthur Rackham
Arturo Toscanini
Arturo Toscanini Arturo Toscanini (25. března 1867 Parma – 16. ledna 1957 New York) byl italský dirigent, jeden z nejznámějších hudebníků konce 19.
Vidět 1867 a Arturo Toscanini
Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., je veřejná výzkumná instituce se sídlem v Praze, zřízená Akademií věd České republiky s cílem provádět vědecký výzkum české literatury, přispívat k využití jeho výsledků a zajišťovat výzkumnou infrastrukturu.
Vidět 1867 a Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.
Vidět 1867 a Ústí nad Labem
Auguste Belloc
Auguste Belloc: ''Koupající se'' (''Baigneuse''), asi 1855 Auguste Belloc (1800 Montrabé – 1867 Paříž) byl francouzský fotograf.
Vidět 1867 a Auguste Belloc
Šimon Sechter
#PŘESMĚRUJ Simon Sechter.
Vidět 1867 a Šimon Sechter
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět 1867 a Španělsko
Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Štěpán František Viktor Habsbursko-Lotrinský (Stefan Franz Viktor, Erzherzog von Österreich, 14. září 1817, Pešť – 19. února 1867, Menton) byl rakouský arcivévoda a v letech (1847–1848) uherský palatin.
Vidět 1867 a Štěpán Habsbursko-Lotrinský
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět 1867 a Švédsko
Živa (časopis)
Živa je nejstarší stále vycházející český přírodovědecký časopis soustřeďující se na popularizaci vědy.
Vidět 1867 a Živa (časopis)
Žofie Saská
Žofie Saská, německy Sophie Maria Friederike Auguste Leopoldine Alexandrine Ernestine Albertine Elisabeth, Prinzessin von Sachsen (15. března 1845, Drážďany – 9. března 1867, Mnichov) byla rodem saská princezna a sňatkem bavorská vévodkyně.
Vidět 1867 a Žofie Saská
Časopis Národního muzea
Časopis Národního muzea (krátce znám jako Muzejník, původním názvem Časopis Společnosti Wlastenského Museum w Čechách) je nejstarší český stále vycházející vědecký časopis.
Vidět 1867 a Časopis Národního muzea
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Vidět 1867 a České Budějovice
Římské číslice
Desetistěnná hrací kostka s římskými číslicemi Římské číslice slouží k zápisu čísel pomocí několika vybraných písmen latinské abecedy.
Vidět 1867 a Římské číslice
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět 1867 a Řecko
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Vidět 1867 a Bavorské království
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem.
Vidět 1867 a Belgie
Benedikt Braun
Benedikt Braun (21. března 1867 Velká Úpa – 30. srpna 1927 Český Krumlov) byl český diplomat a vrchní schwarzenberský správce zámků Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou a Červený Dvůr.
Vidět 1867 a Benedikt Braun
Benito Juárez
Benito Juárez Benito Pablo Juárez García (21. března 1806 Guelatao de Juárez – 18. července 1872 Ciudad de México) byl mexický politik ale původem byl zapotékovský Indián.
Vidět 1867 a Benito Juárez
Blažena Blažejová
Blažena Blažejová (Mladá Boleslav – Kladno) byla česká činoherní herečka.
Vidět 1867 a Blažena Blažejová
Božena Slančíková-Timrava
Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna (pseudonym Timrava pochází ze jména studánky v okolí Políchna; 2. října 1867, Polichno, Uhersko – 27.
Vidět 1867 a Božena Slančíková-Timrava
Bohemia (deník)
Bohemia byl německy psaný deník vycházející v Praze od roku 1828 do roku 1938.
Vidět 1867 a Bohemia (deník)
Bohumil Matějka
Bohumil Jaroslav Matějka (11. června 1867 v Litoměřicích farnost Litoměřice – 11. prosince 1909 v Praze) byl český učitel, spisovatel, historik a muzejník.
Vidět 1867 a Bohumil Matějka
Bohuslav Dvořák
Bohuslav Dvořák, známý též jako „Baťka“ Dvořák (30. prosince 1867 Praha – 16. února 1951 Praha-Vinohrady), byl český malíř - krajinář, žák profesora Julia Mařáka a ilustrátor odborných mykologických časopisů a knih.
Vidět 1867 a Bohuslav Dvořák
Bratři Wrightové
Orville Wright Wilbur Wright První let, 17. prosinec 1903 Bratři Orville (19. srpna 1871 – 30. ledna 1948) a Wilbur (16. dubna 1867 – 30. května 1912) Wrightovi byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (Wright Flyer).
Vidět 1867 a Bratři Wrightové
Camilo Pessanha
Camilo Pessanha (7. září 1867 Coimbra – 1. března 1926 Macao) byl portugalský spisovatel a básník.
Vidět 1867 a Camilo Pessanha
Carl Gustaf Emil Mannerheim
Carl Gustaf Emil, svobodný pán z Mannerheimu (16. června 1867 na zámku Louhisaari – 27. ledna 1951 Lausanne) byl finský šlechtic, politik, diplomat a vojevůdce, jeden ze zakladatelů samostatného Finska a jeho 6.
Vidět 1867 a Carl Gustaf Emil Mannerheim
Carl Laemmle
Carl Laemmle Sr. (17. ledna 1867, Laupheim, Württembersko, Německo – 24. září 1939, Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy) byl průkopník americké filmové produkce a zakladatel jednoho z hlavních hollywoodských filmových studií – Universal Studios.
Vidět 1867 a Carl Laemmle
Císař Meidži
#PŘESMĚRUJ Meidži (císař).
Vidět 1867 a Císař Meidži
Charles Baudelaire
Charles Baudelaire na fotografii od Nadara Charles Pierre Baudelaire (9. dubna 1821 Paříž – 31. srpna 1867 Paříž) byl francouzský básník a překladatel, první z řady tzv.
Vidět 1867 a Charles Baudelaire
Charles Fabry
Charles Fabry (11. června 1867 Marseille – 11. prosince 1945, Paříž) byl francouzský fyzik, spolutvůrce Fabry-Pérotova interferometru.
Vidět 1867 a Charles Fabry
Charles Koechlin
Charles Louis Eugène Koechlin (výslovnost; 27. listopadu 1867 Paříž – 31. prosince 1950 Rayol-Canadel-sur-Mer) byl francouzský hudební skladatel a hudební pedagog.
Vidět 1867 a Charles Koechlin
Charles Wheatstone
Charles Wheatstone (6. února 1802 – 19. října 1875) byl britský vědec a autor řady praktických vynálezů jako je koncertina, stereoskop (zařízení zobrazující trojrozměrné obrázky) nebo playfair-kódování (technika šifrování).
Vidět 1867 a Charles Wheatstone
Chediv
Chediv, někdy též khediv, byl titul egyptských panovníků v letech 1867–1914.
Vidět 1867 a Chediv
Chryzantémový trůn
Trůn ''Takamikura'' v císařském paláci v Kjótu slouží k intronizačním obřadům. V roce 1990 posloužil při intronizaci císaře Akihita. Chryzantémový trůn (doslova „císařské sedadlo“) je trůn japonského císaře.
Vidět 1867 a Chryzantémový trůn
Cyril František Napp
Cyril František Napp (6. října 1792 JevíčkoSOA Zámrsk, Matrika narozených 1789-1813 v Jevíčku, sign. M-6 1586, ukn. 4100, str.11. Dostupné online – 22. července 1867 Brno) byl moravský římskokatolický duchovní, kulturní a politický činitel; dlouholetý opat augustiniánského kláštera v Brně; poslanec Moravského zemského sněmu.
Vidět 1867 a Cyril František Napp
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Vidět 1867 a Dánsko
Dürrüaden Kadınefendi
Dürrüaden Kadın, rodným jménem Hatice Voçibe (16. května 1860 Soči - 17. října 1909 Istanbul) byla druhá manželka osmanského sultána Mehmeda V. a matka Şehzade Necmeddin. .
Vidět 1867 a Dürrüaden Kadınefendi
Děrná páska
5- a 8-stopá děrná páska Děrná páska je historické paměťové médium.
Vidět 1867 a Děrná páska
Diamant
Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový) Diamant je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu – ADNR).
Vidět 1867 a Diamant
Dragutin Pokorný
Dragutin František Pokorný (11. října 1867 Čermákovice – 21. října 1956 Bělehrad) byl český dirigent, hornista a folklorista.
Vidět 1867 a Dragutin Pokorný
Duchoslav Panýrek
Jan Duchoslav Panýrek (19. ledna 1867 Rokycany – 27. prosince 1940 Praha) byl český chirurg, docent nauky o první pomoci, překladatel, redaktor, beletrista a básník.
Vidět 1867 a Duchoslav Panýrek
Dynamit
A – křemelina nasáklá nitroglycerinemB – ochranný nátěr kolem výbušného materiáluC – rozbuškaD – zápalný drátE – páska držící dynamit pohromadě Dynamit je výbušnina založená na explozivním potenciálu nitroglycerinu, který se v ní vyskytuje absorbován v křemelině.
Vidět 1867 a Dynamit
Eduard VII.
Eduard VII. (Albert Eduard; 9. listopadu 1841, Londýn – 6. května 1910, Londýn) byl král Spojeného království Velké Británie a Irska a britských dominií a císař Indie od 22. ledna 1901 do své smrti.
Vidět 1867 a Eduard VII.
Edward Bradford Titchener
Edward Bradford Titchener (11. leden 1867, Chichester, Spojené království – 3. srpen 1927, Ithaca, New York) byl anglicko-americký psycholog, představitel strukturalismu a experimentální psychologie, žák a pokračovatel Wilhelma Wundta, u něhož byl na studijním pobytu v Lipsku v letech 1890-1892.
Vidět 1867 a Edward Bradford Titchener
Elias Howe
Elias Howe Elias Howe (9. července 1819, Spencer (Massachusetts) — 3. října 1867, Brooklyn) byl americký vynálezce, který sestrojil první funkční šicí stroj.
Vidět 1867 a Elias Howe
Emil Nolde
Emil Nolde, narozený jako Hans Emil Hansen (7. srpna 1867 – 13. dubna 1956), byl německý expresionistický malíř a grafik.
Vidět 1867 a Emil Nolde
Emily Greene Balch
Emily Greene Balch (8. ledna 1867 Boston – 9. ledna 1961) byla americká akademička, spisovatelka, kvakerka a pacifistka, která v roce 1946 spolu s Johnem Mottem získala Nobelovu cenu za mír, a to hlavně za práci v Mezinárodní ženské lize za mír a svobodu (WILPF) a ve Společnosti národů.
Vidět 1867 a Emily Greene Balch
Enrique Granados
Enrique Granados Campiña (27. července 1867, Lleida – 24. března 1916, volné moře) byl španělský hudební skladatel a jeden z největších klavíristů přelomu 19.
Vidět 1867 a Enrique Granados
Ernst Oppler
Ernst Oppler (9. září 1867, Hannover – 1. března 1929, Berlín) byl židovsko-německý malíř a grafik tvořící ve stylu impresionismu.
Vidět 1867 a Ernst Oppler
Ernst Sellin
Ernst Sellin (26. května 1867 Altschwerin – 1. ledna 1946 Epichnellen u Eisenachu) byl luterským profesorem Starého zákona a archeologie.
Vidět 1867 a Ernst Sellin
Eugen Sandow
Eugen Sandow (2. dubna 1867, Königsberg – 14. října 1925, Londýn), vlastním jménem Friedrich Wilhelm Müller, byl anglický kulturista německého původu.
Vidět 1867 a Eugen Sandow
Eva Watson-Schütze
Růže'', heliogravura publikovaná v magazínu ''Camera Work'', No. 9, 1905, gumotiskový dvojchromanový proces, 34 × 12,7 cm Eva Watson-Schütze: ''A Study Head'', fotogravura publikovaná v ''Camera Notes'', Vol.
Vidět 1867 a Eva Watson-Schütze
Evžen Vilém Haugwitz
Hrabě Evžen Vilém Haugwitz (16. listopadu 1777, Brno – 4. listopadu 1867, Vídeň) pocházel z moravského šlechtického rodu Haugwitzů a byl rakouským podmaršálem.
Vidět 1867 a Evžen Vilém Haugwitz
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evžen říšský hrabě Vratislav-Netolický z Mitrovic a Schönfeldu (Eugen Reichsgraf Wratislaw von Mittrowitz und Schönfeld, Freiherr Netolitzky von Eisenberg) (8. července 1786, Vlčí Pole farnost Dolní Bousov /Dolní Bousov – 17. února 1867, Vídeň) byl český šlechtic a rakouský polní maršál.
Vidět 1867 a Evžen Vratislav z Mitrovic
Ferdinand Engelmüller
Ferdinand Engelmüller (22. prosince 1867 Praha-Nové Město farnost sv. Petra a sv. Klimenta v Praze na Poříčí na Novém Městě pražském – 29. září 1924 Praha-Hradčany farnost při kostele sv. Víta na pražských Hradčanech) byl český malíř a grafik, žák prof.
Vidět 1867 a Ferdinand Engelmüller
Ferdinand Hrejsa
Hrejsova vila čp.687, Praha 6-Střešovice, Střešovická 36 Ferdinand Hrejsa (19. ledna 1867 Humpolec – 5. listopadu 1953 Praha) byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, redaktor, editor, člen Královské české společnosti nauk, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze.
Vidět 1867 a Ferdinand Hrejsa
Ferdinand II. Sicilský
#PŘESMĚRUJ Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský.
Vidět 1867 a Ferdinand II. Sicilský
Ferdinand Rotter starší
Ferdinand Rotter starší, plným jménem Ferdinand Amand Rotter či Ferdinand Amand Philipp Christoph Rotter (6. února 1808 – 3. dubna 1867 Králíky), byl český a rakouský textilní podnikatel a politik německé národnosti, v 60.
Vidět 1867 a Ferdinand Rotter starší
Ferdynand Hoesick
Ferdynand Hoesick (16. října 1867, Varšava – 13. dubna 1941, Varšava) byl polský knihkupec a nakladatel, spisovatel, literární historik a šéfredaktor novin Kurjer Warszawski.
Vidět 1867 a Ferdynand Hoesick
Fran Milčinski
Fran Milčinski (3. prosince 1867, Lož – 24. října 1932, Lublaň), pseudonymem: Fridolin Žolna, byl slovinský právník, vypravěč a dramatik.
Vidět 1867 a Fran Milčinski
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět 1867 a Francie
Francisco Bens
Francisco Bens Argandoña (28. června 1867 Havana – 5. dubna 1949 Madrid) byl španělský voják a koloniální úředník.
Vidět 1867 a Francisco Bens
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská intervence v Mexiku byl zásah expedičních vojsk druhého Francouzského císařství, zpočátku podporovaný dalšími evropskými mocnostmi – Velkou Británií a Španělskem.
Vidět 1867 a Francouzská intervence v Mexiku
Frank Lloyd Wright
Frank Lloyd Wright, rodným jménem Frank Lincoln Wright (8. června 1867 Richland Center, Wisconsin – 9. dubna 1959 Phoenix, Arizona) byl americký architekt.
Vidět 1867 a Frank Lloyd Wright
Frank Stoker
Frank Owen Stoker (29. května 1867 v Dublinu, Spojené království Velké Británie a Irska – 8. ledna 1939 v Dublinu, Irsko) byl irský tenista a ragbista.
Vidět 1867 a Frank Stoker
František Doubravský
František Doubravský (7. února 1790 Lomnice nad Popelkou – 28. dubna 1867 tamtéž) byl český hudební skladatel, sbormistr a varhaník.
Vidět 1867 a František Doubravský
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Vidět 1867 a František Josef I.
František Nušl
František Nušl (3. prosince 1867, Jindřichův Hradec – 17. září 1951, Praha) byl český astronom, spoluzakladatel Ondřejovské hvězdárny a dlouholetý předseda České astronomické společnosti.
Vidět 1867 a František Nušl
František Okleštěk
František Okleštěk (12. dubna 1867 Těšetice farnost Těšetice – 8. února 1936 Těšetice) byl český a československý politik; poslanec Říšské rady a Revolučního národního shromáždění za agrárníky.
Vidět 1867 a František Okleštěk
František Skalík
František Skalík (22. ledna 1867, Ostrožská Nová Ves – 10. prosince 1904, tamtéž) byl básník, překladatel, kněz, spoluzakladatel Katolické moderny.
Vidět 1867 a František Skalík
František Staněk
František Staněk (14. listopadu 1867 Strmilov – 19. června 1936 Praha) byl český politik agrární strany, předlitavský i československý poslanec, v prvních letech existence republiky ministr několika vlád.
Vidět 1867 a František Staněk
František Teplý
Rodný dům s pamětní deskou v Marčovicích Dům č.p. 102 v Malenicích s pamětní deskou Hrob v Malenicích František Teplý (5. února 1867 Marčovice – 11. června 1945 Malenice) byl římskokatolický kněz, archivář v Jindřichově Hradci a regionální historik - amatér.
Vidět 1867 a František Teplý
František Václav Krejčí
František Václav Krejčí (4. října 1867 Česká TřebováSOA Zámrsk, Matrika narozených 1864-1871 v České Třebové, sign.3076, ukn.1126, str.134. Dostupné online – 30. září 1941 Praha) byl český spisovatel, novinář, kritik a překladatel, politik, meziválečný poslanec a senátor za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Vidět 1867 a František Václav Krejčí
František Xaver Šalda
Huga Boettingra Liberec – Sokolská 354/33 (rodný dům F. X. Šaldy) František Xaver Šalda (známý také jako F. X. Šalda; 22. prosince 1867 Liberec – 4. dubna 1937, Praha) byl český literární kritik, novinář a spisovatel.
Vidět 1867 a František Xaver Šalda
František Xaver Jiřík
František Xaver Jiřík (5. listopadu 1867, Třebějice – 27. ledna 1947, Praha) byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Vidět 1867 a František Xaver Jiřík
Franz Bopp
Boppův hrob v Berlíně (Kreuzberg) Franz Bopp (14. září 1791 Mohuč – 23. října 1867 Berlín) byl německý jazykovědec, který je považován za průkopníka srovnávací jazykovědy a spolu s Augustem Schleicherem také indoevropeistiky.
Vidět 1867 a Franz Bopp
Franz Taschek
Franz Taschek (20. ledna 1808 České Budějovice – 3. června 1867 Vídeň) byl rakouský a český právník, velkostatkář a politik německé národnosti, v 60.
Vidět 1867 a Franz Taschek
Frýdlant
Frýdlant (někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji v okrese Liberec.
Vidět 1867 a Frýdlant
Friedrich Kick
Friedrich Kick (21. června 1867 Praha farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském – 8. října 1945 Beroun) byl pražský německý architekt a vysokoškolský pedagog na Německé vysoké škole technické v Praze.
Vidět 1867 a Friedrich Kick
Friedrich Ris
Friedrich Ris (1867 Glarus – 30. ledna 1931 Rheinau) byl ředitel psychiatrické kliniky ve Rheinau a švýcarský odonatolog.
Vidět 1867 a Friedrich Ris
Gaston de Chasseloup-Laubat
Gaston de Chasseloup-Laubat (7. června 1866, podle jiných zdrojů 1867 Paříž – 20. listopadu 1903, Le Cannet) byl francouzský šlechtic a automobilový závodník.
Vidět 1867 a Gaston de Chasseloup-Laubat
Georgi Rakovski
Georgi Stojkov Rakovski (– 9. října 1867 Bukurešť) byl bulharský spisovatel a revolucionář, autor známé bulharské poémy Lesní poutník.
Vidět 1867 a Georgi Rakovski
Giovanni Pacini
Giovanni Pacini (11. února 1796, Catania - 6. prosince 1867, Pescia) byl italský, převážně operní hudební skladatel.
Vidět 1867 a Giovanni Pacini
Gregoriánský kalendář
Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).
Vidět 1867 a Gregoriánský kalendář
Gutzon Borglum
Gutzon Borglum (25. března 1867, St. Charles, Idaho – 6. března 1941, Kalifornie) byl americký sochař dánského původu, který proslul vytesáním podobizny čtyř velkých amerických prezidentů (Washingtona, Jeffersona, T. Roosevelta a Lincolna) do skály Mount Rushmore.
Vidět 1867 a Gutzon Borglum
Hans Driesch
Hans Adolf Eduard Driesch (28. října 1867 Bad Kreuznach – 16. dubna 1941 Lipsko) byl německý biolog, evolucionista a filosof, zakladatel moderního vitalismu.
Vidět 1867 a Hans Driesch
Harold Mahony
Harold Segerson Mahony (13. února 1867 Edinburgh, Spojené království Velké Británie a Irska – 27. června 1905 Dromore Castle, Kerry, Irsko) byl ve Skotsku narozený tenista, vítěz dvouhry ve Wimbledonu z roku 1896 a trojnásobný olympijský medailista.
Vidět 1867 a Harold Mahony
Heřman Přerhof
Heřman Přerhof (1. června 1831 Žiželice u Kolína – 27. března 1867 Praha) byl český recitátor (deklamátor) a organizátor kulturního života.
Vidět 1867 a Heřman Přerhof
Hector Guimard
Hector Guimard (10. března 1867 v Lyonu – 20. května 1942 v New Yorku) byl francouzský architekt secesního slohu.
Vidět 1867 a Hector Guimard
Hedwiga Courthsová-Mahlerová
Pamětní deska v Berlíně Hedwiga Courthsová-Mahlerová, rozená Ernestine Friederike Elisabeth Mahlerová (18. února 1867, Nebra - 26. listopadu 1950, Tegernsee) byla úspěšná německá spisovatelka, autorka řady konvenčních ženských románů.
Vidět 1867 a Hedwiga Courthsová-Mahlerová
Henry L. Stimson
Henry Lewis Stimson (21. září 1867 – 20. říjen 1950) byl americký státník, právník a politik republikánské strany.
Vidět 1867 a Henry L. Stimson
Hermann Bäcker
Hermann Bäcker, pseudonym H. Ewart (22. února 1867, Barmen – 27. dubna 1928, Kolín nad Rýnem), byl německý spisovatel a evangelický kněz.
Vidět 1867 a Hermann Bäcker
Hieronymus Siegel
Hieronymus Siegel (12. listopadu 1867 Ruprechtice – 18. srpna 1933 Trutnov) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.
Vidět 1867 a Hieronymus Siegel
Hugo Kosterka
Hugo Kosterka (9. dubna 1867 Valašské Meziříčí – 31. května 1956 Praha) byl moravský překladatel a nakladatel.
Vidět 1867 a Hugo Kosterka
Humoristické listy
Humoristické listy (často zkracováno na Humory) byl populární český humoristický a satirický týdeník, jenž vycházel v letech 1858–1941.
Vidět 1867 a Humoristické listy
Ignacy Mościcki
Ignacy Mościcki (1. prosince 1867 v Mierzanówě u Ciechanówa, Polsko – 2. října 1946 ve Versoix u Ženevy, Švýcarsko) byl polský vědec, politik a meziválečný prezident.
Vidět 1867 a Ignacy Mościcki
Irving Fisher
Irving Fisher (27. února 1867 – 29. dubna 1947) byl americký ekonom, statistik, matematik, vynálezce, průkopník v oblasti ekonometrie a jeden z prvních amerických neoklasických ekonomů, ačkoli jeho pozdější práce o dluhové deflaci se staly doménou postkeynesiánské školy.
Vidět 1867 a Irving Fisher
Isabela II. Španělská
Isabela II.
Vidět 1867 a Isabela II. Španělská
Ismail Paša
#PŘESMĚRUJ Ismá'íl Paša.
Vidět 1867 a Ismail Paša
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět 1867 a Itálie
Ivan Žolger
Ivan Žolger uváděn též jako Ivan von Žolger (22. října 1867 Devina – 16. května 1925 Laßnitzhöhe), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, právník a politik slovinského původu, v letech 1917–1918 ministr bez portfeje Předlitavska.
Vidět 1867 a Ivan Žolger
James E. Quibell
James Eduard Quibell (11. listopadu 1867 – června 1935) byl britský egyptolog.
Vidět 1867 a James E. Quibell
James H. Leuba
James Henry Leuba (1867 – 1946) byl americký psycholog, který se nejvíce proslavil díky svým pracím věnovaným psychologii náboženství.
Vidět 1867 a James H. Leuba
James South
Sir James South (říjen 1785 – 19. říjen 1867) byl anglický astronom.
Vidět 1867 a James South
Jan Šoch
Jan Šoch (* 1798, Nuzice nedaleko Bechyně – † 1867) byl zedník a lidový umělec.
Vidět 1867 a Jan Šoch
Jan Michalička
Jan Michalička (1791 – 23. prosince 1867 Kunvald) byl český kantor a hudební skladatel.
Vidět 1867 a Jan Michalička
Jan Soukup (etnograf)
Jan Soukup (15. února 1867 Praha – 23. července 1933 Rakovník) byl ve své době významnou osobností české kulturní lidové historie, které zasvětil celý svůj život.
Vidět 1867 a Jan Soukup (etnograf)
Jan Yi Yun-il
Jan Yi Yun-il (1823, Hondžu – 21. ledna 1867, Tegu) je korejský katolický svatý.
Vidět 1867 a Jan Yi Yun-il
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Vidět 1867 a Japonsko
Jaroslav Mattuš
Jaroslav Mattuš (9. ledna 1867 Mladá Boleslav – 22. prosince 1919 Praha-Podolí) byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Vidět 1867 a Jaroslav Mattuš
Ján Slavoľub Badušek
Ján Slavoľub Badušek (1840 Zemianske Podhradie – 28. května 1867 Oslany) byl římskokatolický kněz a publicista.
Vidět 1867 a Ján Slavoľub Badušek
Józef Dowbor-Muśnicki
Józef Dowbor-Muśnicki (25. října 1867, Stary Garbów – 26. října 1937, Batorowo, Polsko) byl polský generál.
Vidět 1867 a Józef Dowbor-Muśnicki
Józef Leśniewski
Józef Leśniewski (26. září 1867 – 3. října 1921) byl ruský a polský generál a polský ministr obrany.
Vidět 1867 a Józef Leśniewski
Józef Piłsudski
Józef Klemens Piłsudski (5. prosince 1867 Zułów – 12. května 1935 Varšava) byl polský socialistický aktivista, bojovník za nezávislost, politik, státník, náčelník státu v letech 1918–1922, vrchní velitel polských ozbrojených sil od 11.
Vidět 1867 a Józef Piłsudski
Jean Auguste Dominique Ingres
Jean Auguste Dominique Ingres (29. srpna 1780, Montauban, Francie – 14. ledna 1867, Paříž) byl francouzský malíř, vůdčí představitel klasicismu v malbě.
Vidět 1867 a Jean Auguste Dominique Ingres
Jean-Victor Poncelet
Jean-Victor Poncelet (1. červenec 1788, Mety – 22. prosinec 1867, Paříž) byl francouzský matematik, mechanik a geometr.
Vidět 1867 a Jean-Victor Poncelet
Jevgenij Karlovič Miller
Jevgenij Karlovič Miller, (rusky Евгений Карлович Миллер, 25. září 1867, Daugavpils, Rusko – 11. května 1939, Moskva, SSSR), byl ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců během Ruské občanské války.
Vidět 1867 a Jevgenij Karlovič Miller
Jiří I. Řecký
Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko – 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863–1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.
Vidět 1867 a Jiří I. Řecký
Jiří V.
Jiří V., celým jménem Jiří Bedřich Arnošt Albert (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král Spojeného království a britských dominií a indický císař od 6.
Vidět 1867 a Jiří V.
Jindřich Duchoslav Krajíček
Jindřich Duchoslav Krajíček (9. května 1867 Karlín farnosti při kostele sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně – 20. října 1944 Plzeň) byl český malíř a ilustrátor.
Vidět 1867 a Jindřich Duchoslav Krajíček
Jindřich Vodák
Jindřich Vodák (8. listopadu 1867 v Lysé nad Labem – 10. dubna 1940 v Praze), literární a divadelní kritik, překladatel, středoškolský učitel, ministerský úředník.
Vidět 1867 a Jindřich Vodák
Jošinobu Tokugawa
Jošinobu Tokugawa (také známý jako Keiko) byl patnáctým a posledním šógunem šógunátu Tokugawa.
Vidět 1867 a Jošinobu Tokugawa
Johann Nikolaus von Dreyse
Johann Nikolaus von Dreyse (20. listopadu 1787, Sömmerda - 9. prosince 1867 tamtéž) byl německý puškař a podnikatel, který proslul jako konstruktér tzv.
Vidět 1867 a Johann Nikolaus von Dreyse
Johann Schlenz
Johann Evangelista Schlenz (27. prosince 1867 Rádlo farnosti Rychnov u Jablonce nad Nisou u Jablonce nad Nisou – 14. listopadu 1939 Litoměřice) byl katolický kněz litoměřické diecéze, profesor církevního práva, papežský prelát, konzistorní rada v Praze a v Litoměřicích.
Vidět 1867 a Johann Schlenz
Johannes Brahms
Johannes Brahms (7. května 1833, Hamburk – 3. dubna 1897, Vídeň) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Vidět 1867 a Johannes Brahms
John Alexander Macdonald
John Alexander Macdonald (11. ledna 1815 – 6. června 1891) byl kanadský politik skotského původu, jeden ze zakladatelů Kanady, historicky první ministerský předseda Kanady.
Vidět 1867 a John Alexander Macdonald
John Bozeman
John M. Bozeman (1835 – 20. dubna 1867) byl americký podnikatel v hornictví, jehož jméno dnes nese město Bozeman v jihozápadní Montaně.
Vidět 1867 a John Bozeman
John Galsworthy
'''John Galsworthy''' John Galsworthy (14. srpna 1867, Kingston, Surrey – 31. ledna 1933, Londýn) byl anglický prozaik a dramatik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1932.
Vidět 1867 a John Galsworthy
Josef Fischer (československý politik)
Josef Fischer (1. září 1867 Cheb farnost při kostele sv.Mikuláše v Chebu – 7. října 1939 Horní Slavkov) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte, BdL).
Vidět 1867 a Josef Fischer (československý politik)
Josef Funk
Josef Funk (27. prosince 1867 Vroutek farnosti Vroutek – 7. listopadu 1924 Bohosudov farnosti Bohosudov) byl český katolický kněz, sídelní kanovník katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích a kancléřem litoměřické diecéze.
Vidět 1867 a Josef Funk
Josef Karas (politik)
Josef Karas (21. března 1867 Městečko – 1. srpna 1943 Křivoklát)Michal Pehr: Cestami křesťanské politiky -- Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích; Vydavatelství AKROPOLIS, 2007,, str.
Vidět 1867 a Josef Karas (politik)
Josef Martin Nathan
Branicích Josef Martin Nathan (11. listopadu 1867 Stolzmütz (dnes Tlustomosty), Horní Slezsko – 30. ledna 1947 Opava) byl knězem vratislavské diecéze, v letech 1924–1938 generálním vikářem pruské části olomoucké arcidiecéze, během druhé světové války pak generálním vikářem sudetoněmecké části olomoucké arcidiecéze a olomouckým pomocným biskupem.
Vidět 1867 a Josef Martin Nathan
Josef Podlipský
Josef Podlipský (30. listopadu 1816 Michle u Prahy – 20. září 1867 Praha farnosti při kostele sv.Havla na Starém Městě pražském) byl český lékař, novinář a politik.
Vidět 1867 a Josef Podlipský
Josef Pospíšil (architekt)
Hudební pavion v Sarajevu, vybudován v roce 1913 dle projektu Josefa Pospíšila Josef Pospíšil (12. února 1868, Nahošovice – 1918, Sarajevo, Rakousko-Uhersko) byl český architekt.
Vidět 1867 a Josef Pospíšil (architekt)
Josef Vejnar
Josef Vejnar (5. prosince 1867, Víchová nad Jizerou – 19. ledna 1934, Jilemnice) byl český lékař a amatérský fotograf, známý především svými snímky krkonošských hor a života v Jilemnici.
Vidět 1867 a Josef Vejnar
Josef Vlasák
Josef Vlasák O.Cr. (26. dubna 1867 Kardašova Řečice – 17. prosince 1958 Praha) byl český římskokatolický kněz a od 11. listopadu 1915 až do své smrti v roce 1958 generál a velmistr Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou.
Vidět 1867 a Josef Vlasák
Josef Zeman (pedagog)
Josef Zeman (10. října 1867 Smiřice nad Labem – 12. března 1961 Praha) byl zakladatel moderní československé defektologie (speciální pedagogiky).
Vidět 1867 a Josef Zeman (pedagog)
Joseph Maria Olbrich
Josef Maria Olbrich (22. prosince 1867 Opava – 8. srpna 1908 Düsseldorf) byl český architekt německé národnosti, designér a malíř, pracoval s kovem, textiliemi a grafikou.
Vidět 1867 a Joseph Maria Olbrich
Julien Benda
Julien Benda (26. prosince 1867, Paříž – 7. června 1956, Fontenay-aux-Roses) byl francouzský filozof a spisovatel.
Vidět 1867 a Julien Benda
Jurko Lažo
Jurko Lažo (3. května 1867 Vyšný Svidník – 28. května 1929 Vyšný Svidník) byl československý politik rusínské národnosti ze Slovenska a meziválečný senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Vidět 1867 a Jurko Lažo
Kapitál (kniha)
Kapitál (německy) s podtitulem Kritika politické ekonomie je hlavní dílo německého filozofa Karla Marxe.
Vidět 1867 a Kapitál (kniha)
Karel I.
Blahoslavený Karel I. (v Maďarsku označovaný jako Karel IV., IV. Károly) (17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira), z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský, suverén rakouského Řádu zlatého rouna atd.
Vidět 1867 a Karel I.
Karel I. Rumunský
Karel I. Rumunský, (rumunsky Carol I, rodným jménem Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen, 20. dubna 1839 – 10. října 1914) byl původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) následujícím po svržení Alexandra Jana Cuzy, a roku 1881 se stal prvním rumunským králem, jímž pak byl až do své smrti.
Vidět 1867 a Karel I. Rumunský
Karel Mašek
Karel Mašek (29. prosince 1867 Praha-Malá Strana – 12. září 1922 Praha-Hradčany farnost při kostele sv.Víta v Praze na Hradčanech) byl český básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel.
Vidět 1867 a Karel Mašek
Karel Macháň
Karel Macháň (28. března 1867 Holice v okrese Pardubice – 1935 Rusko) byl český hudební skladatel, folklorista, spisovatel a pedagog.
Vidět 1867 a Karel Macháň
Karel Mušek
Karel Mušek (1. ledna 1867 Praha – 12. listopadu 1924, Praha) byl český divadelní herec, režisér, překladatel a publicista.
Vidět 1867 a Karel Mušek
Karel Navrátil
Karel Navrátil (24. dubna 1867 Praha – 23. prosince 1936 tamtéž) byl český novinář a hudební skladatel.
Vidět 1867 a Karel Navrátil
Karel Novák (elektrotechnik)
Karel Novák (31. srpen 1867 Nové Benátky–11. listopad 1941 Kbely) byl profesorem stavby elektrických strojů na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.
Vidět 1867 a Karel Novák (elektrotechnik)
Karel Pospíšil
Karel Pospíšil (6. dubna 1867 Běstvina u Chotěboře – 6. dubna 1929 Praha) byl český klavírista a skladatel.
Vidět 1867 a Karel Pospíšil
Karel Sokol
Pamětní deska v Praze – Opletalově ulici Karel Sokol, v matrice Karel Stanislav Sokol (5. října 1867 Heřmanův MěstecSOA Zámrsk, Matrika narozených v Heřmanově Městci, sign. 3688, ukn 2262, str.281. Dostupné online. – 20. března 1922 Praha-Vinohrady), byl český nacionalistický politik, novinář, publicista a nakladatel, od konce 19.
Vidět 1867 a Karel Sokol
Karel Váňa
Karel Váňa (29. listopadu 1867, Český Brod farnost Český Brod – 21. května 1951, Praha) byl český herec a fotograf, člen činohry Národního divadla v Praze.
Vidět 1867 a Karel Váňa
Karel Weinfurter
Karel Weinfurter (27. května 1867, Jičín – 14. března 1942, Praha) byl překladatel, spisovatel a mystik.
Vidět 1867 a Karel Weinfurter
Karel XV.
Karel XV.
Vidět 1867 a Karel XV.
Karl Hilgenreiner
Karl Hilgenreiner (23. února 1867 Friedberg – 9. května 1948 Vídeň) byl českoněmecký římskokatolický kněz, teolog, politik období první republiky a předák Německé křesťanskosociální strany lidové (DCSVP).
Vidět 1867 a Karl Hilgenreiner
Karl Kreibich (senátor)
Karl Kreibich, též Károly Kreibich nebo Karol Kreibich (21. srpna 1867 Prešpurk – 26. února 1949), byl československý politik německé národnosti ze Slovenska a senátor Národního shromáždění ČSR za alianci, kterou utvořila Zemská křesťansko-socialistická strana, Maďarská národní strana a Spišská německá strana, tedy koalice maďarských a německých menšinových stran z východu republiky.
Vidět 1867 a Karl Kreibich (senátor)
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
Vidět 1867 a Karl Marx
Katarina Beskowová
Katarina Beskowová (2. února 1867, Stockholm – 12. srpna 1939, Salcburk) byla švédská šachová mistryně.
Vidět 1867 a Katarina Beskowová
Käthe Kollwitzová
Käthe Kollwitzová, rozená Schmidt (8. července 1867 v Královci – 22. dubna 1945 v Moritzburgu), byla německá grafička, sochařka a malířka, jedna z nejslavnějších německých umělkyň 20.
Vidět 1867 a Käthe Kollwitzová
Kómei
Kómei (Kómei-tennó) (22. července 1831 – 30. ledna 1867) byl 121.
Vidět 1867 a Kómei
Konstantin Balmont
Konstantin Balmont (1892) Konstantin Dmitrijevič Balmont (Gumnišči (Гумнищи), Šujský újezd, Vladimirská gubernie – 23. prosinec 1942, Noisy-le-Grand, Francie) byl ruský symbolistický básník a překladatel.
Vidět 1867 a Konstantin Balmont
Koupě Aljašky
Dobová mapa Aljašky Koupě Aljašky byla dohoda mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických, která vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km².
Vidět 1867 a Koupě Aljašky
Kristián IX.
Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko – 29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král.
Vidět 1867 a Kristián IX.
Kurt Eisner
Kurt Eisner (14. května 1867, Berlín, Prusko – 21. února 1919, Mnichov, Bavorsko) byl německý levicový politik a žurnalista.
Vidět 1867 a Kurt Eisner
Květy (časopis)
Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834 Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.
Vidět 1867 a Květy (časopis)
Laura Ingalls Wilder
Laura Ingalls Wilder (7. února, 1867 – 10. února 1957) byla americká farmářka, novinářka a spisovatelka, kterou proslavila její dětem určená autobiografická knižní série Domeček na prérii (Little House on the Prairie), založená na životě její rodiny na Středozápadě.
Vidět 1867 a Laura Ingalls Wilder
Laura Secord
Laura Secord (rozená Ingersoll; 13. září 1775, Great Barrington – 17. října 1868, vesnice Chippava, dnes Niagara Falls) byla kanadská národní hrdinka, která se vyznamenala během britsko-americké války.
Vidět 1867 a Laura Secord
Léon Daudet
Léon Daudet (16. listopadu 1867 Paříž – 30. června 1942 Saint-Rémy-de-Provence) byl francouzský spisovatel a politický publicista.
Vidět 1867 a Léon Daudet
Leo Jogiches
Leo Jogiches, známý pod pseudonymem Leon Tyszka (17. července 1867, Vilno, Ruské impérium, dnes Litva – 10. března 1919, Berlín, Německo) byl socialistický politik a spoluzakladatel komunistické strany Německa (KPD).
Vidět 1867 a Leo Jogiches
Leopold II. Belgický
Leopold II.
Vidět 1867 a Leopold II. Belgický
Leopold von Lämmel
Leopold von Lämmel, uváděn též jako Leopold von Laemel nebo Lämel, narozený jako Simon (18. září 1790 Praha pražské židovské náboženské obce – 23. srpna 1867 Praha pražské židovské náboženské obce), byl český podnikatel a průmyslník.
Vidět 1867 a Leopold von Lämmel
Lišejník
Terčovník zední (''Xanthoria parietina''), žlutý lišejník s lupenitou stélkou Lišejníky tvoří někdy i poměrně rozsáhlé porosty, jako na této fotografii (korovité stélky) Mapovník zeměpisný (''Rhizocarpon geographicum''), korovitá stélka Dutohlávka červcová Terčovník zední - apotecia, 4x zvětšení pod binokulárem Lišejník (latinsky Lichen), někdy lichenizovaná houba, je symbiotické společenství houby (mykobionta) a řasy či sinice (tedy fotobionta neboli fykobionta).
Vidět 1867 a Lišejník
Louis Pasteur
Louis Pasteur (27. prosince 1822 Dole – 28. září 1895 zámek Villeneuve-l'Etang, Marnes-la-Coquette, pohřben v Paříži) byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století.
Vidět 1867 a Louis Pasteur
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Vidět 1867 a Lucembursko
Ludvík I. Portugalský
Ludvík I. Portugalský (31. říjen 1838 – 19. říjen 1889, Lisabon; celým jménem Luís Filipe Maria Fernando Pedro de Alcântara António Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis João Augusto Júlio Valfando de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Dobrý nebo Populární byl v letech 1861 až 1889 králem Portugalska.
Vidět 1867 a Ludvík I. Portugalský
Ludvík II. Bavorský
Tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1871 Ludvík II.
Vidět 1867 a Ludvík II. Bavorský
Ludvík Trani
Princ Ludvík Maria Bourbonsko-Sicilský, hrabě z Trani (1. srpna 1838, Neapol – 8. června 1886, Paříž) byl nejstarší syn Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského a jeho druhé ženy arcivévodkyně Marie Terezie Rakouské.
Vidět 1867 a Ludvík Trani
Ludwig Thoma
Hrob Ludwiga Thomy v bavorském Egernu (místní části Rottach-Egern) Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20.
Vidět 1867 a Ludwig Thoma
Ludwig von Flotow
Ludwig von Flotow (17. listopadu 1867 Vídeň – 6. dubna 1948 Gmunden) byl rakousko-uherský diplomat a politik.
Vidět 1867 a Ludwig von Flotow
Luigi Pirandello
Luigi Pirandello (28. června 1867, Agrigento – 10. prosince 1936, Řím) byl italský dramatik, prozaik a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1934.
Vidět 1867 a Luigi Pirandello
Luisa Koburská, vévodkyně z Fife
Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife, (Luisa Viktorie Alexandra Dagmar; 20. února 1867, Marlborough House – 4. ledna 1931, Londýn), byla třetí dítě a nejstarší dcera krále Eduarda VII. a královny Alexandry Britské; byla mladší sestrou krále Jiřího V.
Vidět 1867 a Luisa Koburská, vévodkyně z Fife
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Vidět 1867 a Maďarsko
Marcel Schwob
Mayer-André-Marcel Schwob (23. srpen 1867, Chaville, Hauts-de-Seine – 26. únor 1905, Paříž) byl francouzský symbolistický básník, spisovatel a překladatel.
Vidět 1867 a Marcel Schwob
Marguerite Georges
Marguerite Georges (23. února 1787 – 11. ledna 1867) byla francouzská herečka.
Vidět 1867 a Marguerite Georges
Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.
Vidět 1867 a Marie Curie-Skłodowská
Marie Josefa Saská (1867)
Marie Josefa (31. května 1867, Drážďany – 28. května 1944, Erlangen) byla saská princezna, rakouská arcivévodkyně a matka posledního rakouského císaře Karla I.
Vidět 1867 a Marie Josefa Saská (1867)
Marie Terezie Izabela Rakouská
Marie Terezie Izabela, (Maria Theresia Isabella 31. července 1816, Vídeň – 8. srpna 1867 Albano Laziale, Itálie) byla rakouská arcivévodkyně, po sňatku s Ferdinandem II. královna Obojí Sicílie.
Vidět 1867 a Marie Terezie Izabela Rakouská
Marie Terezie Trani
Marie Terezie Trani (15. ledna 1867 – 1. března 1909) byla neapolsko-sicilská princezna a jediné dítě bavorské vévodkyně Matyldy a Ludvíka Bourbonského, hraběte z Trani.
Vidět 1867 a Marie Terezie Trani
Marie z Tecku
Marie z Tecku (narozená jako Victoria Mary Augusta Louise Olga Pauline Claudine Agnes), nebo též Její Veličenstvo královna Marie (26. května 1867 Londýn – 24. března 1953 Londýn) byla od 6. června 1893 do 20. ledna 1936 manželka britského krále Jiřího V.
Vidět 1867 a Marie z Tecku
Matylda Bavorská
Matylda Ludovika Bavorská (30. září 1843 Pöcking – 18. červen 1925 Mnichov) byla bavorská princezna a provdaná hraběnka z Trani.
Vidět 1867 a Matylda Bavorská
Matylda Marie Rakouská
Matylda Marie Adelgunda Alexandra Rakousko-Těšínská (25. ledna 1849, Vídeň – 6. června 1867, zámek Hetzendorf u Vídně) byla rakouská arcivévodkyně z rakousko-těšínské větve habsbursko-lotrinské dynastie.
Vidět 1867 a Matylda Marie Rakouská
Maurice Fitzhardinge Berkeley
Maurice Fitzhardinge Berkeley, 1.
Vidět 1867 a Maurice Fitzhardinge Berkeley
Maximilian Bircher-Benner
Maximilian Oskar Bircher-Benner (22. srpna 1867, Aarau, Švýcarsko – 24. ledna 1939, Curych, Švýcarsko) byl švýcarský lékař a průkopník ve stravovacím výzkumu.
Vidět 1867 a Maximilian Bircher-Benner
Maxmilián Bádenský
Maxmilián Alexander Friedrich Wilhelm princ a markrabě Badenský (znám také jako Max von Baden) (10. červenec 1867 – 6. listopad 1929) byl posledním kancléřem Německé říše v roce 1918 a posledním následníkem trůnu Bádenského velkovévodství.
Vidět 1867 a Maxmilián Bádenský
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián I. Mexický (španělsky, rozený jako (6. července 1832 Vídeň – 19. června 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko) byl člen rakouské císařské, habsbursko-lotrinské dynastie. Díky podpoře francouzského císaře Napoleona III.
Vidět 1867 a Maxmilián I. Mexický
Mehmed V.
Mehmed V. (Osmansky: محمد خامس.
Vidět 1867 a Mehmed V.
Michael Faraday
Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.
Vidět 1867 a Michael Faraday
Miguel Miramón
Miguel Miramón, celým jménem Miguel Gregorio de la Luz Atenógenes Miramón y Tarelo, (17. listopadu 1831 Ciudad de México – 19. června 1867 Cerro de las Campanas, Mexiko) byl mexický voják a politik.
Vidět 1867 a Miguel Miramón
Mirko Petrović-Njegoš
Mirko Petrović-Njegoš (cyrilicí Мирко Петровић-Његош; 29. srpna 1820 – 20. července 1867) byl černohorský válečník, diplomat a básník.
Vidět 1867 a Mirko Petrović-Njegoš
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět 1867 a Napoleon Bonaparte
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
Vidět 1867 a Napoleon III.
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna České republiky (zkráceně Národní knihovna ČR, NK ČR) je největší knihovnou v Česku a zároveň jednou z nejstarších českých veřejných knihoven.
Vidět 1867 a Národní knihovna České republiky
Národní listy
V tomto dnes již nestojícím domě v Opletalově ulici, několik desítek metrů od Václavského náměstí, byla umístěna Pražská akciová tiskárna i redakce Národních listů Národní listy byly české noviny, vycházející v letech 1861–1941, často jsou zaměňovány za Havlíčkovy Národní noviny.
Vidět 1867 a Národní listy
Nebraska
Nebraska (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se ve střední části Spojených států amerických, v oblasti západních severních států ve středozápadním regionu USA.
Vidět 1867 a Nebraska
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Vidět 1867 a Nizozemsko
Oleksandr Mychajlovyč Kolessa
#PŘESMĚRUJ Oleksandr Kolessa.
Vidět 1867 a Oleksandr Mychajlovyč Kolessa
Opera
Bedřicha Smetany z roku 1919 Opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.
Vidět 1867 a Opera
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět 1867 a Osmanská říše
Ota I. Řecký
Ota I. (plným jménem německy Otto Friedrich Ludwig von Wittelsbach, řecky Όθων, Βασιλεύς της Ελλάδος; 1. června 1815 – 26. července 1867) byl první moderní král Řeckého království, dosazený roku 1832 na řecký trůn na základě rozhodnutí Velké Británie, Francie a Ruska.
Vidět 1867 a Ota I. Řecký
Otakar Kukula
matriční zápis o narození a křtu Otakara Kekuly (matrika N 1857-1871 Jičín (SOA Zámrsk)) Otakar Kukula (2. února 1867, Jičín – 11. srpna 1925, Lázně Jeseník farnost Jeseník) byl český lékař, profesor chirurgie a rektor Univerzity Karlovy.
Vidět 1867 a Otakar Kukula
Ottokar Schubert
Ottokar Schubert, též Ottakar Schubert (22. října 1867 Horšovský Týn farnosti Horšovský Týn – 4. června 1945 Štítary), byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění.
Vidět 1867 a Ottokar Schubert
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět 1867 a Papež
Pasterizace
#PŘESMĚRUJ Pasterace.
Vidět 1867 a Pasterizace
Pavel Blaho (agrárník)
Pavel Blaho, též Pavol Blaho (25. března 1867 Skalica – 29. listopadu 1927 Bratislava), byl slovenský lékař, politik, novinář, poslanec Uherského sněmu a hlasista.
Vidět 1867 a Pavel Blaho (agrárník)
Přemysl Šámal
Přemysl Šámal (4. října 1867 Praha farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 9. března 1941 Berlín) byl český a poté československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje, kancléř prezidenta Tomáše G.
Vidět 1867 a Přemysl Šámal
Peter von Cornelius
Peter von Cornelius (23. září 1783, Düsseldorf – 6. března 1867, Berlín) byl německý malíř nazarén.
Vidět 1867 a Peter von Cornelius
Petr Bezruč
Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl český básník slezské národnosti (15. září 1867 Opava – 17. února 1958 Olomouc).
Vidět 1867 a Petr Bezruč
Pierre Bonnard
Pierre Bonnard (3. října 1867, Fontenay-aux-Roses – 23. ledna 1947, Le Cannet) byl francouzský malíř a grafik, člen postimpresionistické umělecké skupiny Les Nabis.
Vidět 1867 a Pierre Bonnard
Pirie MacDonald
Ian Pirie MacDonald: Albert Lorey Groll, 1906 Ian Pirie MacDonald (27. ledna 1867 Chicago, Illinois – 22. dubna 1942 New York) byl americký portrétní fotograf, občanský vůdce a mírový obhájce.
Vidět 1867 a Pirie MacDonald
Pius IX.
Henri Le Lieure: Portrét papeže Pia IX., 1860 Blahoslavený Pius IX. (13. května 1792 Senigallia – 7. února 1878 Řím), vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255.
Vidět 1867 a Pius IX.
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Vidět 1867 a Portugalsko
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15.
Vidět 1867 a Praha
Prosincová ústava
Prosincová ústava byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů.
Vidět 1867 a Prosincová ústava
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Vidět 1867 a Prusko
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Vidět 1867 a Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Vidět 1867 a Rakousko
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Vidět 1867 a Rakousko-uherské vyrovnání
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.
Vidět 1867 a Rakousko-Uhersko
Reformy Meidži
Reformy Meidži (明治維新, Meidži išin) byla série reforem japonského císaře Meidži (též přepisovaného anglicky jako Meiji), které začaly po roce 1869 měnit zastaralé feudální Japonsko v moderní industrializovaný stát podle evropského vzoru.
Vidět 1867 a Reformy Meidži
Rekviem
forma ordinaria, ad orientem'') Rekviem (lat.: Missa pro defunctis, Missa defunctorum, též Requiem), česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého.
Vidět 1867 a Rekviem
René Boylesve
René Boylesve vlastním jménem René-Marie-Auguste Tardiveu (14. duben 1867, La Haye-Descartes (Indre-et-Loire) – 14. leden 1926, Paříž) byl francouzský spisovatel, esejista a básník.
Vidět 1867 a René Boylesve
Rio de Oro
Rio de Oro (arabsky وادي الذهب) byla španělská kolonie ležící na pobřeží Atlantského oceánu na území dnešního sporného území Západní Sahara.
Vidět 1867 a Rio de Oro
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Vidět 1867 a Rok
Rubén Darío
Rubén Darío, vlastním jménem Félix Rubén García Sarmiento, (18. ledna 1867 Metapa, dnes Ciudad Darío, Nikaragua – 6. února 1916 León, Nikaragua) byl nikaragujský básník, diplomat a novinář; iniciátor a čelný představitel modernismu ve španělskojazyčné literatuře, který ovlivnil především španělskou Generaci 98; autor básnických sbírek Prosas profanas y otros poemas (1901), Cantos de vida y esperanza (1905) a El canto errante (1907).
Vidět 1867 a Rubén Darío
Rudolf Hampel
Rudolf Hampel (4. září 1867 Polubný – 25. února 1935 Frýdlant) byl frýdlantský projektant a stavitel, který tvořil svá díla ve zdejším regionu na severu Libereckého kraje České republiky.
Vidět 1867 a Rudolf Hampel
Rudolf Karel Zahálka
Rudolf Karel Zahálka (26. listopadu 1867 Městečko u Benešova farnost Chotýšany – 14. března 1899 Roztoky u Prahy farnost Roztoky) byl český spisovatel.
Vidět 1867 a Rudolf Karel Zahálka
Rudolf Merta
Rudolf Merta (26. ledna 1867 ČermnáSOA Zámrsk, Matrika narozených 1866-1881 v Dolní Čermné, sign.3116, ukn.1588, str.33. Dostupné online – 23. dubna 1934 Brno) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za Komunistickou stranu Československa.
Vidět 1867 a Rudolf Merta
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Vidět 1867 a Rumunsko
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět 1867 a Ruské impérium
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Vidět 1867 a Rusko
Samuel F. B. Morse
Samuel Finley Breese Morse (27. dubna 1791, Charlestown, Massachusetts, USA – 2. dubna 1872, New York, New York, USA) byl americký sochař, malíř a vynálezce.
Vidět 1867 a Samuel F. B. Morse
Sóseki Nacume
Sóseki Nacume Sóseki Nacume (夏目漱石, 9. února 1867 Edo – 9. prosince 1916 Tokio), vlastním jménem Kinnosuke Nacume, 夏目金之助) je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších japonských spisovatelů období Meidži (1868–1912).
Vidět 1867 a Sóseki Nacume
Sergej Borisov
Sergej Borisov: ''Údolí řeky Katuň'', asi 1911–1914 Sergej Ivanovič Borisov (rusky: Сергей Иванович Борисов; 15. října 1867 Simbirsk – 31. srpna 1931 Altajská republika) byl ruský fotograf známý svou sérií fotografií z pohoří Altaj z období 1907–1914.
Vidět 1867 a Sergej Borisov
Sigismund Bouška
Sigismund Ludvík Bouška (25. srpna 1867, Příbram farnost Příbram – 29. srpna 1942, Náchod) byl literárně i veřejně činný kněz a řeholník řádu benediktinů Břevnovského kláštera.
Vidět 1867 a Sigismund Bouška
Simon Schwendener
Simon Schwendener (10. února 1829, Buchs, Kanton St. Gallen, Švýcarsko – 27. května 1919, Berlín) byl švýcarský botanik.
Vidět 1867 a Simon Schwendener
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Vidět 1867 a Spojené království
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět 1867 a Spojené státy americké
Stanisław Szeptycki
Stanisław Maria Jan Szeptycki (3. listopadu 1867 Przyłbice, Halič – 9. října 1950 Korczyna, Polsko) byl polský generál.
Vidět 1867 a Stanisław Szeptycki
Stanislav Jiránek
Stanislav Jiránek (23. října 1867 Všejany – 19. srpna 1934 Praha) byl český hudební pedagog a skladatel.
Vidět 1867 a Stanislav Jiránek
Stanley Baldwin
Stanley Baldwin, 1.
Vidět 1867 a Stanley Baldwin
Suezský průplav
Suezský průplav (arabsky قناة السويس, hebrejsky תעלת סואץ), zkráceně a nepřesně též Suez, je 193 km dlouhý průplav v Egyptě spojující Středozemní a Rudé moře.
Vidět 1867 a Suezský průplav
Světová výstava 1867
Celkový pohled na výstaviště Světová výstava 1867 byla v pořadí čtvrtá světová výstava a zároveň druhá, která se uskutečnila v Paříži.
Vidět 1867 a Světová výstava 1867
Světozor
Světozor byl český obrázkový časopis, vycházející s přestávkami od roku 1834.
Vidět 1867 a Světozor
Symbióza
sasankou velkolepou (''Heteractis magnifica''). Protože z tohoto vztahu mají výhodu oba druhy, nazýváme tuto symbiózu mutualismus vydavatel.
Vidět 1867 a Symbióza
Théodore Rousseau
Rybář, 1848–9 Théodore Rousseau (15. dubna 1812, Paříž – 22. prosince 1867, Barbizon) byl francouzský malíř, zakladatel a hlavní představitel barbizonské školy, jež sdružovala francouzské malíře, kteří se věnovali krajinomalbě.
Vidět 1867 a Théodore Rousseau
Theobald Scharnagl
Theobald Andreas Scharnagl, O.Cist. (4. února 1867 Chodský Újezd – 9. června 1943 Osek u Duchcova) byl v letech 1912–1943 v pořadí 46. opatem cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova.
Vidět 1867 a Theobald Scharnagl
Thomas Gann
Thomas William Francis Gann (13. května 1867, Murrisk Abbey, hrabství Mayo, Irsko – 24. února 1938 Londýn) byl irský lékař a amatérský archeolog zkoumající mayskou civilizaci.
Vidět 1867 a Thomas Gann
Tomás Mejía
Tomás Mejía (výslovnost mechíja) (17. září 1820 Pinal de Amoles, Sierra Gorda, Querétaro – 19. června 1867 Santiago de Querétaro) byl mexický generál.
Vidět 1867 a Tomás Mejía
Umberto Giordano
Umberto Giordano, 1905 Umberto Menotti Maria Giordano (28. srpna 1867, Foggia – 12. listopadu 1948, Milán) byl italský, převážně operní skladatel, představitel italského verismu v hudbě.
Vidět 1867 a Umberto Giordano
Valeš Lísa
Valentýn Lísa (15. února 1867, Lelekovice – 20. března 1939, Otrokovice) byl český sběratel lidových zpěvů, učitel a hudební skladatel.
Vidět 1867 a Valeš Lísa
Vavro Šrobár
Vavro Šrobár (9. srpna 1867 Lisková – 6. prosince 1950 Olomouc) byl slovenský lékař, politik, ústřední postava meziválečné slovenské politiky v Československu, od roku 1935 profesor Komenského univerzity v Bratislavě v oboru sociálního lékařství.
Vidět 1867 a Vavro Šrobár
Václav Hradecký
Matriční zápis o narození a křtu Václava Hradeckého (matrika N 1850–1870 Světlá nad Sázavou (SOA Zámrsk)) Matriční zápis o úmrtí Václava Hradeckého (kniha úmrtí, svazek IV., ročník 1940, str.
Vidět 1867 a Václav Hradecký
Václav Radimský
Kbel Václav Radimský, křtěný Václav Jan Emanuel (6. října 1867 Kolín nad Labem farnost Kolín – 31. ledna 1946 Kolín) byl představitel českého a francouzského impresionismu přelomu 19.
Vidět 1867 a Václav Radimský
Václav Tille
Tille, Václav. ''Das čechoslavische Märchen''. In: Čechische Revue. 1. Jahrgang (1907), S. 132–139. Václav Tille (16. února 1867 v Táboře – 26. června 1937 v Praze) byl knihovník, učitel, divadelní a literární kritik a český spisovatel.
Vidět 1867 a Václav Tille
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět 1867 a Vídeň
Vicente Blasco Ibáñez
Vicente Blasco Ibáñez (29. ledna 1867, Valencie – 28. ledna 1928, Menton, Francie) byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista.
Vidět 1867 a Vicente Blasco Ibáñez
Victor Cousin
Victor Cousin (28. listopadu 1792, Paříž – 14. ledna 1867, Cannes) byl francouzský filozof, představitel spiritualismu.
Vidět 1867 a Victor Cousin
Viktor Emanuel II.
Alessandro Duroni: Viktor Emanuel II. (před 1870) Viktor Emanuel II., ital. Vittorio Emanuele II Carignano nebo Vittorio Emanuele di Savoia, (14. března 1820, Turín – 9. ledna 1878, Řím) byl v letech 1849 až 1861 král Sardinie a od roku 1861 první král sjednocené Itálie s čestným titulem „Otec vlasti“.
Vidět 1867 a Viktor Emanuel II.
Viktor Foerster
Viktor Foerster (26. srpna 1867 Praha-Nové Město farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském – 9. prosince 1915 Podolí) byl český malíř a mozaikář.
Vidět 1867 a Viktor Foerster
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1.
Vidět 1867 a Viktorie (britská královna)
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Vidět 1867 a Vilém I. Pruský
Vilém III. Nizozemský
Vilém III.
Vidět 1867 a Vilém III. Nizozemský
Vladimir Maj-Majevskij
Vladimir Zenonovič Maj-Majevskij (– 30. listopadu 1920) byl ruský generál a jeden z vůdců bělogvardějců během občanské války.
Vidět 1867 a Vladimir Maj-Majevskij
Vojtěch Bárta
Vojtěch Bárta (16. listopadu 1860 Sidonie – 2. srpna 1916 Čáslav farnosti Čáslav) byl podnikatel-továrník, zakladatel akciové společnosti „Bárta a spol“.
Vidět 1867 a Vojtěch Bárta
Walther Rathenau
Walther Rathenau (29. září 1867, Berlín – 24. června 1922, tamt.) byl německý průmyslník, liberální politik, spisovatel a státník, jeden ze zakladatelů Německé demokratické strany (DDP).
Vidět 1867 a Walther Rathenau
Władysław Reymont
Władysław Stanisław Reymont (7. května 1867, Kobielo Wielkie u Radomi – 5. prosince 1925, Varšava) byl polský prozaik, člen hnutí Mladé Polsko, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1924.
Vidět 1867 a Władysław Reymont
William Henry Seward
#PŘESMĚRUJ William H. Seward.
Vidět 1867 a William Henry Seward
William Parsons
William Parsons (3. hrabě z Rosse) nositel řádu svatého Patrika (17. června 1800 – 31. října 1867) byl irsko-anglický šlechtic a astronom.
Vidět 1867 a William Parsons
Zemské volby v Čechách březen 1867
Zemské volby v Čechách v březnu 1867 byly volby konané v Českém království 20., 22. a 26. – 28. března 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Vidět 1867 a Zemské volby v Čechách březen 1867
Zemské volby v Čechách leden 1867
Zemské volby v Čechách v lednu 1867 byly volby konané v Českém království 24. a 30. ledna a 4. a 5. února 1867, kterými byli zvoleni poslanci Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství.
Vidět 1867 a Zemské volby v Čechách leden 1867
Zlatopramen
točený Zlatopramen Zlatopramen je značka piva, která byla vyráběna společností Drinks Union, později společností Heineken v pivovaru Krásné Březno.
Vidět 1867 a Zlatopramen
1. červen
1.
Vidět 1867 a 1. červen
1. červenec
1.
Vidět 1867 a 1. červenec
1. březen
1.
Vidět 1867 a 1. březen
1. duben
1.
Vidět 1867 a 1. duben
1. leden
1.
Vidět 1867 a 1. leden
1. prosinec
1.
Vidět 1867 a 1. prosinec
1. srpen
1.
Vidět 1867 a 1. srpen
1. září
1.
Vidět 1867 a 1. září
10. červenec
10.
Vidět 1867 a 10. červenec
10. únor
10.
Vidět 1867 a 10. únor
10. říjen
10.
Vidět 1867 a 10. říjen
10. březen
10.
Vidět 1867 a 10. březen
10. duben
10.
Vidět 1867 a 10. duben
10. prosinec
10.
Vidět 1867 a 10. prosinec
10. září
10.
Vidět 1867 a 10. září
11. červen
11.
Vidět 1867 a 11. červen
11. únor
11.
Vidět 1867 a 11. únor
11. říjen
11.
Vidět 1867 a 11. říjen
11. květen
11.
Vidět 1867 a 11. květen
11. leden
11.
Vidět 1867 a 11. leden
11. listopad
11.
Vidět 1867 a 11. listopad
11. prosinec
11.
Vidět 1867 a 11. prosinec
11. srpen
11.
Vidět 1867 a 11. srpen
12. únor
12.
Vidět 1867 a 12. únor
12. březen
12.
Vidět 1867 a 12. březen
12. duben
12.
Vidět 1867 a 12. duben
12. květen
12.
Vidět 1867 a 12. květen
12. listopad
12.
Vidět 1867 a 12. listopad
12. prosinec
12.
Vidět 1867 a 12. prosinec
12. srpen
12.
Vidět 1867 a 12. srpen
13. únor
13.
Vidět 1867 a 13. únor
13. duben
13.
Vidět 1867 a 13. duben
13. květen
13.
Vidět 1867 a 13. květen
13. září
13.
Vidět 1867 a 13. září
14. červen
14.
Vidět 1867 a 14. červen
14. říjen
14.
Vidět 1867 a 14. říjen
14. březen
14.
Vidět 1867 a 14. březen
14. duben
14.
Vidět 1867 a 14. duben
14. květen
14.
Vidět 1867 a 14. květen
14. leden
14.
Vidět 1867 a 14. leden
14. listopad
14.
Vidět 1867 a 14. listopad
14. prosinec
14.
Vidět 1867 a 14. prosinec
14. srpen
14.
Vidět 1867 a 14. srpen
14. září
14.
Vidět 1867 a 14. září
15. červen
15.
Vidět 1867 a 15. červen
15. únor
15.
Vidět 1867 a 15. únor
15. říjen
15.
Vidět 1867 a 15. říjen
15. březen
15.
Vidět 1867 a 15. březen
15. duben
15.
Vidět 1867 a 15. duben
15. leden
15.
Vidět 1867 a 15. leden
15. září
15.
Vidět 1867 a 15. září
16. únor
16.
Vidět 1867 a 16. únor
16. říjen
16.
Vidět 1867 a 16. říjen
16. duben
16.
Vidět 1867 a 16. duben
16. květen
16.
Vidět 1867 a 16. květen
16. leden
16.
Vidět 1867 a 16. leden
16. listopad
16.
Vidět 1867 a 16. listopad
16. září
16.
Vidět 1867 a 16. září
17. červen
17.
Vidět 1867 a 17. červen
17. červenec
17.
Vidět 1867 a 17. červenec
17. únor
17.
Vidět 1867 a 17. únor
17. říjen
17.
Vidět 1867 a 17. říjen
17. leden
17.
Vidět 1867 a 17. leden
17. listopad
17.
Vidět 1867 a 17. listopad
17. prosinec
17.
Vidět 1867 a 17. prosinec
17. září
17.
Vidět 1867 a 17. září
1775
1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1775
1777
1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1777
1780
1780 (MDCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1780
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1783
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1785
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1786
1787
1787 (MDCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1787
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1788
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1790
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1791
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1792
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1794
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1796
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1797
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1798
18. únor
18.
Vidět 1867 a 18. únor
18. říjen
18.
Vidět 1867 a 18. říjen
18. květen
18.
Vidět 1867 a 18. květen
18. leden
18.
Vidět 1867 a 18. leden
18. srpen
18.
Vidět 1867 a 18. srpen
18. září
18.
Vidět 1867 a 18. září
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1800
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1808
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1812
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1815
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1816
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1817
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1819
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1820
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1821
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1823
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1831
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1832
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1835
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1840
1845
1845 (MDCCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1845
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1849
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1899
19. červen
19.
Vidět 1867 a 19. červen
19. červenec
19.
Vidět 1867 a 19. červenec
19. únor
19.
Vidět 1867 a 19. únor
19. říjen
19.
Vidět 1867 a 19. říjen
19. leden
19.
Vidět 1867 a 19. leden
19. srpen
19.
Vidět 1867 a 19. srpen
19. září
19.
Vidět 1867 a 19. září
1903
1903 (MCMIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1903
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1904
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1905
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1908
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1909
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1912
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1915
1916
1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1916
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1918
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1919
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1920
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1921
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1922
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1923
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1924
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1925
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1926
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1927
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1928
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1929
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1931
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1932
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1933
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1934
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1935
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1936
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1937
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1938
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1939
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1940
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1941
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1942
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět 1867 a 1943
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1944
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1945
1946
1946 (MCMXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1946
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1947
1948
1948 (MCMXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1948
1949
1949 (MCMXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět 1867 a 1949
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1950
1951
1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět 1867 a 1951
1952
1952 (MCMLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1952
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1953
1956
1956 (MCMLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1956
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět 1867 a 1957
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět 1867 a 1958
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět 1867 a 1959
1961
1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět 1867 a 1961
2. únor
2.
Vidět 1867 a 2. únor
2. říjen
2.
Vidět 1867 a 2. říjen
2. duben
2.
Vidět 1867 a 2. duben
2. srpen
2.
Vidět 1867 a 2. srpen
20. červenec
20.
Vidět 1867 a 20. červenec
20. únor
20.
Vidět 1867 a 20. únor
20. říjen
20.
Vidět 1867 a 20. říjen
20. březen
20.
Vidět 1867 a 20. březen
20. duben
20.
Vidět 1867 a 20. duben
20. květen
20.
Vidět 1867 a 20. květen
20. leden
20.
Vidět 1867 a 20. leden
20. listopad
20.
Vidět 1867 a 20. listopad
20. září
20.
Vidět 1867 a 20. září
21. červen
21.
Vidět 1867 a 21. červen
21. únor
21.
Vidět 1867 a 21. únor
21. říjen
21.
Vidět 1867 a 21. říjen
21. březen
21.
Vidět 1867 a 21. březen
21. květen
21.
Vidět 1867 a 21. květen
21. leden
21.
Vidět 1867 a 21. leden
21. prosinec
21.
Vidět 1867 a 21. prosinec
21. srpen
21.
Vidět 1867 a 21. srpen
21. září
21.
Vidět 1867 a 21. září
22. červenec
22.
Vidět 1867 a 22. červenec
22. únor
22.
Vidět 1867 a 22. únor
22. říjen
22.
Vidět 1867 a 22. říjen
22. duben
22.
Vidět 1867 a 22. duben
22. leden
22.
Vidět 1867 a 22. leden
22. prosinec
22.
Vidět 1867 a 22. prosinec
22. srpen
22.
Vidět 1867 a 22. srpen
22. září
22.
Vidět 1867 a 22. září
23. červenec
23.
Vidět 1867 a 23. červenec
23. únor
23.
Vidět 1867 a 23. únor
23. říjen
23.
Vidět 1867 a 23. říjen
23. leden
23.
Vidět 1867 a 23. leden
23. prosinec
23.
Vidět 1867 a 23. prosinec
23. srpen
23.
Vidět 1867 a 23. srpen
23. září
23.
Vidět 1867 a 23. září
24. červen
24.
Vidět 1867 a 24. červen
24. únor
24.
Vidět 1867 a 24. únor
24. říjen
24.
Vidět 1867 a 24. říjen
24. březen
24.
Vidět 1867 a 24. březen
24. duben
24.
Vidět 1867 a 24. duben
24. leden
24.
Vidět 1867 a 24. leden
24. září
24.
Vidět 1867 a 24. září
25. únor
25.
Vidět 1867 a 25. únor
25. říjen
25.
Vidět 1867 a 25. říjen
25. březen
25.
Vidět 1867 a 25. březen
25. květen
25.
Vidět 1867 a 25. květen
25. leden
25.
Vidět 1867 a 25. leden
25. srpen
25.
Vidět 1867 a 25. srpen
25. září
25.
Vidět 1867 a 25. září
26. červen
26.
Vidět 1867 a 26. červen
26. červenec
26.
Vidět 1867 a 26. červenec
26. únor
26.
Vidět 1867 a 26. únor
26. říjen
26.
Vidět 1867 a 26. říjen
26. duben
26.
Vidět 1867 a 26. duben
26. květen
26.
Vidět 1867 a 26. květen
26. leden
26.
Vidět 1867 a 26. leden
26. listopad
26.
Vidět 1867 a 26. listopad
26. prosinec
26.
Vidět 1867 a 26. prosinec
26. srpen
26.
Vidět 1867 a 26. srpen
26. září
26.
Vidět 1867 a 26. září
27. červen
27.
Vidět 1867 a 27. červen
27. červenec
27.
Vidět 1867 a 27. červenec
27. únor
27.
Vidět 1867 a 27. únor
27. březen
27.
Vidět 1867 a 27. březen
27. duben
27.
Vidět 1867 a 27. duben
27. květen
27.
Vidět 1867 a 27. květen
27. leden
27.
Vidět 1867 a 27. leden
27. listopad
27.
Vidět 1867 a 27. listopad
27. prosinec
27.
Vidět 1867 a 27. prosinec
27. září
27.
Vidět 1867 a 27. září
28. červen
28.
Vidět 1867 a 28. červen
28. únor
28.
Vidět 1867 a 28. únor
28. říjen
28.
Vidět 1867 a 28. říjen
28. březen
28.
Vidět 1867 a 28. březen
28. duben
28.
Vidět 1867 a 28. duben
28. květen
28.
Vidět 1867 a 28. květen
28. leden
28.
Vidět 1867 a 28. leden
28. listopad
28.
Vidět 1867 a 28. listopad
28. srpen
28.
Vidět 1867 a 28. srpen
28. září
28.
Vidět 1867 a 28. září
29. duben
29.
Vidět 1867 a 29. duben
29. květen
29.
Vidět 1867 a 29. květen
29. leden
29.
Vidět 1867 a 29. leden
29. listopad
29.
Vidět 1867 a 29. listopad
29. prosinec
29.
Vidět 1867 a 29. prosinec
29. srpen
29.
Vidět 1867 a 29. srpen
29. září
29.
Vidět 1867 a 29. září
3. červen
3.
Vidět 1867 a 3. červen
3. únor
3.
Vidět 1867 a 3. únor
3. říjen
3.
Vidět 1867 a 3. říjen
3. duben
3.
Vidět 1867 a 3. duben
3. květen
3.
Vidět 1867 a 3. květen
3. leden
3.
Vidět 1867 a 3. leden
3. listopad
3.
Vidět 1867 a 3. listopad
3. prosinec
3.
Vidět 1867 a 3. prosinec
3. srpen
3.
Vidět 1867 a 3. srpen
30. červen
30.
Vidět 1867 a 30. červen
30. březen
30.
Vidět 1867 a 30. březen
30. květen
30.
Vidět 1867 a 30. květen
30. leden
30.
Vidět 1867 a 30. leden
30. listopad
30.
Vidět 1867 a 30. listopad
30. prosinec
30.
Vidět 1867 a 30. prosinec
30. srpen
30.
Vidět 1867 a 30. srpen
30. září
30.
Vidět 1867 a 30. září
31. červenec
31.
Vidět 1867 a 31. červenec
31. říjen
31.
Vidět 1867 a 31. říjen
31. květen
31.
Vidět 1867 a 31. květen
31. leden
31.
Vidět 1867 a 31. leden
31. prosinec
31.
Vidět 1867 a 31. prosinec
31. srpen
31.
Vidět 1867 a 31. srpen
4. červen
4.
Vidět 1867 a 4. červen
4. červenec
4.
Vidět 1867 a 4. červenec
4. únor
4.
Vidět 1867 a 4. únor
4. říjen
4.
Vidět 1867 a 4. říjen
4. duben
4.
Vidět 1867 a 4. duben
4. leden
4.
Vidět 1867 a 4. leden
4. listopad
4.
Vidět 1867 a 4. listopad
4. září
4.
Vidět 1867 a 4. září
5. červen
5.
Vidět 1867 a 5. červen
5. únor
5.
Vidět 1867 a 5. únor
5. říjen
5.
Vidět 1867 a 5. říjen
5. duben
5.
Vidět 1867 a 5. duben
5. listopad
5.
Vidět 1867 a 5. listopad
5. prosinec
5.
Vidět 1867 a 5. prosinec
6. červen
6.
Vidět 1867 a 6. červen
6. červenec
6.
Vidět 1867 a 6. červenec
6. únor
6.
Vidět 1867 a 6. únor
6. říjen
6.
Vidět 1867 a 6. říjen
6. březen
6.
Vidět 1867 a 6. březen
6. duben
6.
Vidět 1867 a 6. duben
6. listopad
6.
Vidět 1867 a 6. listopad
6. prosinec
6.
Vidět 1867 a 6. prosinec
6. září
6.
Vidět 1867 a 6. září
7. červen
7.
Vidět 1867 a 7. červen
7. únor
7.
Vidět 1867 a 7. únor
7. říjen
7.
Vidět 1867 a 7. říjen
7. květen
7.
Vidět 1867 a 7. květen
7. listopad
7.
Vidět 1867 a 7. listopad
7. srpen
7.
Vidět 1867 a 7. srpen
7. září
7.
Vidět 1867 a 7. září
8. červen
8.
Vidět 1867 a 8. červen
8. červenec
8.
Vidět 1867 a 8. červenec
8. únor
8.
Vidět 1867 a 8. únor
8. říjen
8.
Vidět 1867 a 8. říjen
8. březen
8.
Vidět 1867 a 8. březen
8. květen
8.
Vidět 1867 a 8. květen
8. leden
8.
Vidět 1867 a 8. leden
8. listopad
8.
Vidět 1867 a 8. listopad
8. prosinec
8.
Vidět 1867 a 8. prosinec
8. srpen
8.
Vidět 1867 a 8. srpen
8. září
8.
Vidět 1867 a 8. září
9. červen
9.
Vidět 1867 a 9. červen
9. červenec
9.
Vidět 1867 a 9. červenec
9. únor
9.
Vidět 1867 a 9. únor
9. říjen
9.
Vidět 1867 a 9. říjen
9. březen
9.
Vidět 1867 a 9. březen
9. duben
9.
Vidět 1867 a 9. duben
9. květen
9.
Vidět 1867 a 9. květen
9. leden
9.
Vidět 1867 a 9. leden
9. prosinec
9.
Vidět 1867 a 9. prosinec
9. srpen
9.
Vidět 1867 a 9. srpen
9. září
9.
Vidět 1867 a 9. září
Také známý jako MDCCCLXVII.
, Charles Fabry, Charles Koechlin, Charles Wheatstone, Chediv, Chryzantémový trůn, Cyril František Napp, Dánsko, Dürrüaden Kadınefendi, Děrná páska, Diamant, Dragutin Pokorný, Duchoslav Panýrek, Dynamit, Eduard VII., Edward Bradford Titchener, Elias Howe, Emil Nolde, Emily Greene Balch, Enrique Granados, Ernst Oppler, Ernst Sellin, Eugen Sandow, Eva Watson-Schütze, Evžen Vilém Haugwitz, Evžen Vratislav z Mitrovic, Ferdinand Engelmüller, Ferdinand Hrejsa, Ferdinand II. Sicilský, Ferdinand Rotter starší, Ferdynand Hoesick, Fran Milčinski, Francie, Francisco Bens, Francouzská intervence v Mexiku, Frank Lloyd Wright, Frank Stoker, František Doubravský, František Josef I., František Nušl, František Okleštěk, František Skalík, František Staněk, František Teplý, František Václav Krejčí, František Xaver Šalda, František Xaver Jiřík, Franz Bopp, Franz Taschek, Frýdlant, Friedrich Kick, Friedrich Ris, Gaston de Chasseloup-Laubat, Georgi Rakovski, Giovanni Pacini, Gregoriánský kalendář, Gutzon Borglum, Hans Driesch, Harold Mahony, Heřman Přerhof, Hector Guimard, Hedwiga Courthsová-Mahlerová, Henry L. Stimson, Hermann Bäcker, Hieronymus Siegel, Hugo Kosterka, Humoristické listy, Ignacy Mościcki, Irving Fisher, Isabela II. Španělská, Ismail Paša, Itálie, Ivan Žolger, James E. Quibell, James H. Leuba, James South, Jan Šoch, Jan Michalička, Jan Soukup (etnograf), Jan Yi Yun-il, Japonsko, Jaroslav Mattuš, Ján Slavoľub Badušek, Józef Dowbor-Muśnicki, Józef Leśniewski, Józef Piłsudski, Jean Auguste Dominique Ingres, Jean-Victor Poncelet, Jevgenij Karlovič Miller, Jiří I. Řecký, Jiří V., Jindřich Duchoslav Krajíček, Jindřich Vodák, Jošinobu Tokugawa, Johann Nikolaus von Dreyse, Johann Schlenz, Johannes Brahms, John Alexander Macdonald, John Bozeman, John Galsworthy, Josef Fischer (československý politik), Josef Funk, Josef Karas (politik), Josef Martin Nathan, Josef Podlipský, Josef Pospíšil (architekt), Josef Vejnar, Josef Vlasák, Josef Zeman (pedagog), Joseph Maria Olbrich, Julien Benda, Jurko Lažo, Kapitál (kniha), Karel I., Karel I. Rumunský, Karel Mašek, Karel Macháň, Karel Mušek, Karel Navrátil, Karel Novák (elektrotechnik), Karel Pospíšil, Karel Sokol, Karel Váňa, Karel Weinfurter, Karel XV., Karl Hilgenreiner, Karl Kreibich (senátor), Karl Marx, Katarina Beskowová, Käthe Kollwitzová, Kómei, Konstantin Balmont, Koupě Aljašky, Kristián IX., Kurt Eisner, Květy (časopis), Laura Ingalls Wilder, Laura Secord, Léon Daudet, Leo Jogiches, Leopold II. Belgický, Leopold von Lämmel, Lišejník, Louis Pasteur, Lucembursko, Ludvík I. Portugalský, Ludvík II. Bavorský, Ludvík Trani, Ludwig Thoma, Ludwig von Flotow, Luigi Pirandello, Luisa Koburská, vévodkyně z Fife, Maďarsko, Marcel Schwob, Marguerite Georges, Marie Curie-Skłodowská, Marie Josefa Saská (1867), Marie Terezie Izabela Rakouská, Marie Terezie Trani, Marie z Tecku, Matylda Bavorská, Matylda Marie Rakouská, Maurice Fitzhardinge Berkeley, Maximilian Bircher-Benner, Maxmilián Bádenský, Maxmilián I. Mexický, Mehmed V., Michael Faraday, Miguel Miramón, Mirko Petrović-Njegoš, Napoleon Bonaparte, Napoleon III., Národní knihovna České republiky, Národní listy, Nebraska, Nizozemsko, Oleksandr Mychajlovyč Kolessa, Opera, Osmanská říše, Ota I. Řecký, Otakar Kukula, Ottokar Schubert, Papež, Pasterizace, Pavel Blaho (agrárník), Přemysl Šámal, Peter von Cornelius, Petr Bezruč, Pierre Bonnard, Pirie MacDonald, Pius IX., Portugalsko, Praha, Prosincová ústava, Prusko, Rakouské císařství, Rakousko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Reformy Meidži, Rekviem, René Boylesve, Rio de Oro, Rok, Rubén Darío, Rudolf Hampel, Rudolf Karel Zahálka, Rudolf Merta, Rumunsko, Ruské impérium, Rusko, Samuel F. B. Morse, Sóseki Nacume, Sergej Borisov, Sigismund Bouška, Simon Schwendener, Spojené království, Spojené státy americké, Stanisław Szeptycki, Stanislav Jiránek, Stanley Baldwin, Suezský průplav, Světová výstava 1867, Světozor, Symbióza, Théodore Rousseau, Theobald Scharnagl, Thomas Gann, Tomás Mejía, Umberto Giordano, Valeš Lísa, Vavro Šrobár, Václav Hradecký, Václav Radimský, Václav Tille, Vídeň, Vicente Blasco Ibáñez, Victor Cousin, Viktor Emanuel II., Viktor Foerster, Viktorie (britská královna), Vilém I. Pruský, Vilém III. Nizozemský, Vladimir Maj-Majevskij, Vojtěch Bárta, Walther Rathenau, Władysław Reymont, William Henry Seward, William Parsons, Zemské volby v Čechách březen 1867, Zemské volby v Čechách leden 1867, Zlatopramen, 1. červen, 1. červenec, 1. březen, 1. duben, 1. leden, 1. prosinec, 1. srpen, 1. září, 10. červenec, 10. únor, 10. říjen, 10. březen, 10. duben, 10. prosinec, 10. září, 11. červen, 11. únor, 11. říjen, 11. květen, 11. leden, 11. listopad, 11. prosinec, 11. srpen, 12. únor, 12. březen, 12. duben, 12. květen, 12. listopad, 12. prosinec, 12. srpen, 13. únor, 13. duben, 13. květen, 13. září, 14. červen, 14. říjen, 14. březen, 14. duben, 14. květen, 14. leden, 14. listopad, 14. prosinec, 14. srpen, 14. září, 15. červen, 15. únor, 15. říjen, 15. březen, 15. duben, 15. leden, 15. září, 16. únor, 16. říjen, 16. duben, 16. květen, 16. leden, 16. listopad, 16. září, 17. červen, 17. červenec, 17. únor, 17. říjen, 17. leden, 17. listopad, 17. prosinec, 17. září, 1775, 1777, 1780, 1783, 1785, 1786, 1787, 1788, 1790, 1791, 1792, 1794, 1796, 1797, 1798, 18. únor, 18. říjen, 18. květen, 18. leden, 18. srpen, 18. září, 1800, 1808, 1812, 1815, 1816, 1817, 1819, 1820, 1821, 1823, 1831, 1832, 1835, 1840, 1845, 1849, 1899, 19. červen, 19. červenec, 19. únor, 19. říjen, 19. leden, 19. srpen, 19. září, 1903, 1904, 1905, 1908, 1909, 1912, 1915, 1916, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 1946, 1947, 1948, 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1956, 1957, 1958, 1959, 1961, 2. únor, 2. říjen, 2. duben, 2. srpen, 20. červenec, 20. únor, 20. říjen, 20. březen, 20. duben, 20. květen, 20. leden, 20. listopad, 20. září, 21. červen, 21. únor, 21. říjen, 21. březen, 21. květen, 21. leden, 21. prosinec, 21. srpen, 21. září, 22. červenec, 22. únor, 22. říjen, 22. duben, 22. leden, 22. prosinec, 22. srpen, 22. září, 23. červenec, 23. únor, 23. říjen, 23. leden, 23. prosinec, 23. srpen, 23. září, 24. červen, 24. únor, 24. říjen, 24. březen, 24. duben, 24. leden, 24. září, 25. únor, 25. říjen, 25. březen, 25. květen, 25. leden, 25. srpen, 25. září, 26. červen, 26. červenec, 26. únor, 26. říjen, 26. duben, 26. květen, 26. leden, 26. listopad, 26. prosinec, 26. srpen, 26. září, 27. červen, 27. červenec, 27. únor, 27. březen, 27. duben, 27. květen, 27. leden, 27. listopad, 27. prosinec, 27. září, 28. červen, 28. únor, 28. říjen, 28. březen, 28. duben, 28. květen, 28. leden, 28. listopad, 28. srpen, 28. září, 29. duben, 29. květen, 29. leden, 29. listopad, 29. prosinec, 29. srpen, 29. září, 3. červen, 3. únor, 3. říjen, 3. duben, 3. květen, 3. leden, 3. listopad, 3. prosinec, 3. srpen, 30. červen, 30. březen, 30. květen, 30. leden, 30. listopad, 30. prosinec, 30. srpen, 30. září, 31. červenec, 31. říjen, 31. květen, 31. leden, 31. prosinec, 31. srpen, 4. červen, 4. červenec, 4. únor, 4. říjen, 4. duben, 4. leden, 4. listopad, 4. září, 5. červen, 5. únor, 5. říjen, 5. duben, 5. listopad, 5. prosinec, 6. červen, 6. červenec, 6. únor, 6. říjen, 6. březen, 6. duben, 6. listopad, 6. prosinec, 6. září, 7. červen, 7. únor, 7. říjen, 7. květen, 7. listopad, 7. srpen, 7. září, 8. červen, 8. červenec, 8. únor, 8. říjen, 8. březen, 8. květen, 8. leden, 8. listopad, 8. prosinec, 8. srpen, 8. září, 9. červen, 9. červenec, 9. únor, 9. říjen, 9. březen, 9. duben, 9. květen, 9. leden, 9. prosinec, 9. srpen, 9. září.