Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 19. století a Prusko-francouzská válka
19. století a Prusko-francouzská válka mají 19 věci společné (v Uniepedie): Španělsko, Berlín, Bitva u Sedanu (1870), Druhé Francouzské císařství, Francie, Giuseppe Garibaldi, Itálie, Napoleon III., Německé císařství, Otto von Bismarck, Paříž, Prusko, Prusko-rakouská válka, První světová válka, Sjednocení Německa, Vídeňský kongres, Vilém I. Pruský, 18. leden, 19. červenec.
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Španělsko a 19. století · Španělsko a Prusko-francouzská válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
19. století a Berlín · Berlín a Prusko-francouzská válka ·
Bitva u Sedanu (1870)
Bitva u Sedanu představovala součást prusko-francouzské války.
19. století a Bitva u Sedanu (1870) · Bitva u Sedanu (1870) a Prusko-francouzská válka ·
Druhé Francouzské císařství
Druhé Francouzské císařství bylo francouzské císařství, které následovalo po druhé republice v roce 1852.
19. století a Druhé Francouzské císařství · Druhé Francouzské císařství a Prusko-francouzská válka ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
19. století a Francie · Francie a Prusko-francouzská válka ·
Giuseppe Garibaldi
Alessandro Duroni: Giuseppe Garibaldi, portrét Luigi Montabone: Giuseppe Garibaldi Giuseppe Garibaldi (4. července 1807, Nice – 2. června 1882, Caprera) byl vůdce nacionalistů (tzv. Rudých košil) v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848–1849 a 1851 s cílem vytvořit Italský národní stát.
19. století a Giuseppe Garibaldi · Giuseppe Garibaldi a Prusko-francouzská válka ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
19. století a Itálie · Itálie a Prusko-francouzská válka ·
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
19. století a Napoleon III. · Napoleon III. a Prusko-francouzská válka ·
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
19. století a Německé císařství · Německé císařství a Prusko-francouzská válka ·
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
19. století a Otto von Bismarck · Otto von Bismarck a Prusko-francouzská válka ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
19. století a Paříž · Paříž a Prusko-francouzská válka ·
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
19. století a Prusko · Prusko a Prusko-francouzská válka ·
Prusko-rakouská válka
Prusko-rakouská válka (také známá jako německá válka) byla válka vedená v roce 1866 mezi Pruským královstvím, Italským královstvím a jejich spojenci na straně jedné a Rakouským císařstvím a jeho spojenci na straně druhé o převahu v Německém spolku.
19. století a Prusko-rakouská válka · Prusko-francouzská válka a Prusko-rakouská válka ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
19. století a První světová válka · Prusko-francouzská válka a První světová válka ·
Sjednocení Německa
Versailles'' 18. ledna 1871 Sjednocení Německa, kterým došlo k politickému a administrativnímu sjednocení německých států do národního státu, bylo oficiálně oznámeno 18. ledna 1871 v zrcadlové síni paláce Versailles ve Francii, kde německá knížata slavnostně prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem po kapitulaci Francie v prusko-francouzské válce.
19. století a Sjednocení Německa · Prusko-francouzská válka a Sjednocení Německa ·
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
19. století a Vídeňský kongres · Prusko-francouzská válka a Vídeňský kongres ·
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
19. století a Vilém I. Pruský · Prusko-francouzská válka a Vilém I. Pruský ·
18. leden
18.
18. leden a 19. století · 18. leden a Prusko-francouzská válka ·
19. červenec
19.
19. století a 19. červenec · 19. červenec a Prusko-francouzská válka ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 19. století a Prusko-francouzská válka
- To, co mají společné 19. století a Prusko-francouzská válka
- Podobnosti mezi 19. století a Prusko-francouzská válka
Srovnání mezi 19. století a Prusko-francouzská válka
19. století má 330 vztahy, zatímco Prusko-francouzská válka má 76. Jak oni mají společné 19, index Jaccard je 4.68% = 19 / (330 + 76).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 19. století a Prusko-francouzská válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
