Podobnosti mezi 1933 a Druhá světová válka
1933 a Druhá světová válka mají 18 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Československo, Berlín, Ctibor Nečas, Franklin Delano Roosevelt, Hirohito, Irák, Japonsko, Jugoslávie, Koncentrační tábor, Litva, Myanmar, Národně socialistická německá dělnická strana, Německo, Polsko, Rumunsko, Spojené království, Společnost národů.
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
1933 a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Druhá světová válka ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1933 a Československo · Druhá světová válka a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1933 a Berlín · Berlín a Druhá světová válka ·
Ctibor Nečas
Ctibor Nečas (26. července 1933 Rakvice – 19. prosince 2017) byl český historik, specializující se na dějiny Romů v Česku.
1933 a Ctibor Nečas · Ctibor Nečas a Druhá světová válka ·
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
1933 a Franklin Delano Roosevelt · Druhá světová válka a Franklin Delano Roosevelt ·
Hirohito
Hirohito (裕仁; 29. dubna 1901, Tokio – 7. ledna 1989) byl 124.
1933 a Hirohito · Druhá světová válka a Hirohito ·
Irák
Irák, plným názvem Irácká republika, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie.
1933 a Irák · Druhá světová válka a Irák ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
1933 a Japonsko · Druhá světová válka a Japonsko ·
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
1933 a Jugoslávie · Druhá světová válka a Jugoslávie ·
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
1933 a Koncentrační tábor · Druhá světová válka a Koncentrační tábor ·
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
1933 a Litva · Druhá světová válka a Litva ·
Myanmar
Myanmar (česky také Myanma, do roku 1989 Barma, barmsky မြန်မာ, /mjanmá/), plným názvem Republika Myanmarský svaz, je jedna ze zemí jihovýchodní Asie.
1933 a Myanmar · Druhá světová válka a Myanmar ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
1933 a Národně socialistická německá dělnická strana · Druhá světová válka a Národně socialistická německá dělnická strana ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
1933 a Německo · Druhá světová válka a Německo ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1933 a Polsko · Druhá světová válka a Polsko ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
1933 a Rumunsko · Druhá světová válka a Rumunsko ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
1933 a Spojené království · Druhá světová válka a Spojené království ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
1933 a Společnost národů · Druhá světová válka a Společnost národů ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1933 a Druhá světová válka
- To, co mají společné 1933 a Druhá světová válka
- Podobnosti mezi 1933 a Druhá světová válka
Srovnání mezi 1933 a Druhá světová válka
1933 má 1044 vztahy, zatímco Druhá světová válka má 743. Jak oni mají společné 18, index Jaccard je 1.01% = 18 / (1044 + 743).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1933 a Druhá světová válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: