Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1939 a Protektorát Čechy a Morava
1939 a Protektorát Čechy a Morava mají 52 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Alois Eliáš, Anexe, Židé, Československo, Berlín, Druhá republika, Druhá světová válka, Emil Hácha, Francie, Gestapo, Invaze do Polska (1939), Itálie, Jan Opletal, Josif Vissarionovič Stalin, Karel Hynek Mácha, Kladno, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národní souručenství, Němci, Německá okupace Čech, Moravy a Slezska, Německo, Norimberské zákony, Ostrava, Polsko, Praha, Reinhard Heydrich, Rudá armáda, ..., Rumunsko, Rusko, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Stanné právo, Václav Sedláček, Václavské náměstí, Východní Prusko, 10. červen, 16. březen, 17. listopad, 19. červen, 2. květen, 20. březen, 21. červen, 24. červen, 27. květen, 28. říjen, 29. září, 30. duben, 30. září, 5. květen. Rozbalte index (22 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
1939 a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava ·
Alois Eliáš
Alois Josef Eliáš (29. září 1890 Královské Vinohrady – 19. června 1942 Praha – Kobyliská střelnice) byl český generál, politik, účastník domácího odboje za druhé světové války a předseda protektorátní vlády mezi léty 1939 a 1941.
1939 a Alois Eliáš · Alois Eliáš a Protektorát Čechy a Morava ·
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
1939 a Anexe · Anexe a Protektorát Čechy a Morava ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
1939 a Židé · Protektorát Čechy a Morava a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1939 a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1939 a Berlín · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
1939 a Druhá republika · Druhá republika a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
1939 a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
1939 a Emil Hácha · Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
1939 a Francie · Francie a Protektorát Čechy a Morava ·
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
1939 a Gestapo · Gestapo a Protektorát Čechy a Morava ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
1939 a Invaze do Polska (1939) · Invaze do Polska (1939) a Protektorát Čechy a Morava ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
1939 a Itálie · Itálie a Protektorát Čechy a Morava ·
Jan Opletal
Jan Opletal (1. ledna 1915 Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939 Praha) byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939.
1939 a Jan Opletal · Jan Opletal a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
1939 a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Karel Hynek Mácha
Karel Hynek Mácha, vlastním jménem Ignác Mácha (16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana – 6. listopadu 1836 Litoměřice), byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie.
1939 a Karel Hynek Mácha · Karel Hynek Mácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Kladno
Kladno je statutární město v okrese Kladno ve Středočeském kraji.
1939 a Kladno · Kladno a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
1939 a Nacionalismus · Nacionalismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
1939 a Nacismus · Nacismus a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
1939 a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Národní souručenství
Národní souručenství (zkratka NS), též německy Nationale Gemeinschaft (NG) nebo Volksgemeinschaft, vzniklo bezprostředně po německé okupaci z 15.
1939 a Národní souručenství · Národní souručenství a Protektorát Čechy a Morava ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
1939 a Němci · Němci a Protektorát Čechy a Morava ·
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa, tj.
1939 a Německá okupace Čech, Moravy a Slezska · Německá okupace Čech, Moravy a Slezska a Protektorát Čechy a Morava ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
1939 a Německo · Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Norimberské zákony
Maďarští židé přijíždějící do koncentračního tábora v Osvětimi. Norimberské zákony byl základní prostředek, na jehož základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace v Německu a jím okupovaných zemích před druhou světovou válkou a během ní.
1939 a Norimberské zákony · Norimberské zákony a Protektorát Čechy a Morava ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
1939 a Ostrava · Ostrava a Protektorát Čechy a Morava ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1939 a Polsko · Polsko a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
1939 a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
Reinhard Heydrich
Reinhard Tristan Eugen Heydrich (7. března 1904 Halle an der Saale – 4. června 1942 Praha) byl prominentní nacista, blízký spolupracovník Heinricha Himmlera, SS-Obergruppenführer a generál policie, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a Bezpečnostní služby (SD), prezident Interpolu v letech 1940–1942, v letech 1941–1942 zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava.
1939 a Reinhard Heydrich · Protektorát Čechy a Morava a Reinhard Heydrich ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
1939 a Rudá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
1939 a Rumunsko · Protektorát Čechy a Morava a Rumunsko ·
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
1939 a Rusko · Protektorát Čechy a Morava a Rusko ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
1939 a Slovenská republika (1939–1945) · Protektorát Čechy a Morava a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1939 a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Stanné právo
generální stávku Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje nebo živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají.
1939 a Stanné právo · Protektorát Čechy a Morava a Stanné právo ·
Václav Sedláček
Detail pamětní desky Jana Opletala a Václava Sedláčka v pražské Žitné ulici Václav Sedláček (22. dubna 1917 Recklinghausen – 28. října 1939 Praha) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939 v Praze.
1939 a Václav Sedláček · Protektorát Čechy a Morava a Václav Sedláček ·
Václavské náměstí
Václavské náměstí (hovorově Václavák, německy Wenzelsplatz, dříve Svatováclavské náměstí, původně Koňský trh, německy Rossmarkt) je jedno z hlavních náměstí na Novém Městě v Praze.
1939 a Václavské náměstí · Protektorát Čechy a Morava a Václavské náměstí ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
1939 a Východní Prusko · Protektorát Čechy a Morava a Východní Prusko ·
10. červen
10.
10. červen a 1939 · 10. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
16. březen
16.
16. březen a 1939 · 16. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
17. listopad
17.
17. listopad a 1939 · 17. listopad a Protektorát Čechy a Morava ·
19. červen
19.
19. červen a 1939 · 19. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
2. květen
2.
1939 a 2. květen · 2. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
20. březen
20.
1939 a 20. březen · 20. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
21. červen
21.
1939 a 21. červen · 21. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
24. červen
24.
1939 a 24. červen · 24. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
27. květen
27.
1939 a 27. květen · 27. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
28. říjen
28.
1939 a 28. říjen · 28. říjen a Protektorát Čechy a Morava ·
29. září
29.
1939 a 29. září · 29. září a Protektorát Čechy a Morava ·
30. duben
30.
1939 a 30. duben · 30. duben a Protektorát Čechy a Morava ·
30. září
30.
1939 a 30. září · 30. září a Protektorát Čechy a Morava ·
5. květen
5.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1939 a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné 1939 a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi 1939 a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi 1939 a Protektorát Čechy a Morava
1939 má 1362 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 52, index Jaccard je 3.18% = 52 / (1362 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1939 a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
