Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

1942 a Adolf Hitler

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1942 a Adolf Hitler

1942 vs. Adolf Hitler

1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Podobnosti mezi 1942 a Adolf Hitler

1942 a Adolf Hitler mají 40 věci společné (v Uniepedie): Anton Drexler, Židé, Československo, Berlín, Druhá světová válka, Francie, Fritz Todt, Gestapo, Japonsko, Mnichovská dohoda, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Rudá armáda, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Wehrmacht, 1. srpen, 12. březen, 12. listopad, 16. březen, 17. listopad, 18. leden, 19. prosinec, 2. srpen, 20. červenec, 20. duben, 21. prosinec, ..., 23. srpen, 27. únor, 29. červenec, 29. září, 3. leden, 30. duben, 30. leden, 4. únor, 7. březen, 7. květen. Rozbalte index (10 více) »

Anton Drexler

Anton Drexler (13. června 1884, Mnichov – 24. února 1942, Mnichov) byl německý politik, předseda dělnické (DAP) a později nacistické strany NSDAP.

1942 a Anton Drexler · Adolf Hitler a Anton Drexler · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

1942 a Židé · Adolf Hitler a Židé · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

1942 a Československo · Adolf Hitler a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

1942 a Berlín · Adolf Hitler a Berlín · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

1942 a Druhá světová válka · Adolf Hitler a Druhá světová válka · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

1942 a Francie · Adolf Hitler a Francie · Vidět víc »

Fritz Todt

Fritz Todt (4. září 1891 Pforzheim – 8. února 1942 Wolfsschanze) byl nacistický ministr zbrojního průmyslu a rovněž důstojník Luftwaffe s hodností generálmajora.

1942 a Fritz Todt · Adolf Hitler a Fritz Todt · Vidět víc »

Gestapo

Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.

1942 a Gestapo · Adolf Hitler a Gestapo · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

1942 a Japonsko · Adolf Hitler a Japonsko · Vidět víc »

Mnichovská dohoda

Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.

1942 a Mnichovská dohoda · Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

1942 a Nacismus · Adolf Hitler a Nacismus · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

1942 a Nacistické Německo · Adolf Hitler a Nacistické Německo · Vidět víc »

Národně socialistická německá dělnická strana

Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.

1942 a Národně socialistická německá dělnická strana · Adolf Hitler a Národně socialistická německá dělnická strana · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

1942 a Rudá armáda · Adolf Hitler a Rudá armáda · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

1942 a Sovětský svaz · Adolf Hitler a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

1942 a Spojené království · Adolf Hitler a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

1942 a Spojené státy americké · Adolf Hitler a Spojené státy americké · Vidět víc »

Spojenci (druhá světová válka)

Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.

1942 a Spojenci (druhá světová válka) · Adolf Hitler a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »

Wehrmacht

Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.

1942 a Wehrmacht · Adolf Hitler a Wehrmacht · Vidět víc »

1. srpen

1.

1. srpen a 1942 · 1. srpen a Adolf Hitler · Vidět víc »

12. březen

12.

12. březen a 1942 · 12. březen a Adolf Hitler · Vidět víc »

12. listopad

12.

12. listopad a 1942 · 12. listopad a Adolf Hitler · Vidět víc »

16. březen

16.

16. březen a 1942 · 16. březen a Adolf Hitler · Vidět víc »

17. listopad

17.

17. listopad a 1942 · 17. listopad a Adolf Hitler · Vidět víc »

18. leden

18.

18. leden a 1942 · 18. leden a Adolf Hitler · Vidět víc »

19. prosinec

19.

19. prosinec a 1942 · 19. prosinec a Adolf Hitler · Vidět víc »

2. srpen

2.

1942 a 2. srpen · 2. srpen a Adolf Hitler · Vidět víc »

20. červenec

20.

1942 a 20. červenec · 20. červenec a Adolf Hitler · Vidět víc »

20. duben

20.

1942 a 20. duben · 20. duben a Adolf Hitler · Vidět víc »

21. prosinec

21.

1942 a 21. prosinec · 21. prosinec a Adolf Hitler · Vidět víc »

23. srpen

23.

1942 a 23. srpen · 23. srpen a Adolf Hitler · Vidět víc »

27. únor

27.

1942 a 27. únor · 27. únor a Adolf Hitler · Vidět víc »

29. červenec

29.

1942 a 29. červenec · 29. červenec a Adolf Hitler · Vidět víc »

29. září

29.

1942 a 29. září · 29. září a Adolf Hitler · Vidět víc »

3. leden

3.

1942 a 3. leden · 3. leden a Adolf Hitler · Vidět víc »

30. duben

30.

1942 a 30. duben · 30. duben a Adolf Hitler · Vidět víc »

30. leden

30.

1942 a 30. leden · 30. leden a Adolf Hitler · Vidět víc »

4. únor

4.

1942 a 4. únor · 4. únor a Adolf Hitler · Vidět víc »

7. březen

7.

1942 a 7. březen · 7. březen a Adolf Hitler · Vidět víc »

7. květen

7.

1942 a 7. květen · 7. květen a Adolf Hitler · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi 1942 a Adolf Hitler

1942 má 1234 vztahy, zatímco Adolf Hitler má 289. Jak oni mají společné 40, index Jaccard je 2.63% = 40 / (1234 + 289).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi 1942 a Adolf Hitler. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »