Podobnosti mezi 1942 a Edvard Beneš
1942 a Edvard Beneš mají 34 věci společné (v Uniepedie): Švýcarsko, Československo, Berlín, Emil Hácha, Francie, Franklin Delano Roosevelt, Josif Vissarionovič Stalin, Mnichovská dohoda, Nacistické Německo, New York, Slovenská republika (1939–1945), Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Václav Klofáč, Viktor Suvorov, Winston Churchill, 14. říjen, 14. listopad, 16. květen, 18. prosinec, 19. červen, 19. září, 2. duben, 21. červenec, 21. září, 26. září, 28. říjen, 28. květen, ..., 3. září, 7. červen, 7. říjen, 9. září. Rozbalte index (4 více) »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a 1942 · Švýcarsko a Edvard Beneš ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1942 a Československo · Edvard Beneš a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1942 a Berlín · Berlín a Edvard Beneš ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
1942 a Emil Hácha · Edvard Beneš a Emil Hácha ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
1942 a Francie · Edvard Beneš a Francie ·
Franklin Delano Roosevelt
Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945) byl americký politik a státník, 32. prezident USA v letech 1933–1945.
1942 a Franklin Delano Roosevelt · Edvard Beneš a Franklin Delano Roosevelt ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
1942 a Josif Vissarionovič Stalin · Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
1942 a Mnichovská dohoda · Edvard Beneš a Mnichovská dohoda ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
1942 a Nacistické Německo · Edvard Beneš a Nacistické Německo ·
New York
New York, oficiálně City of New York, v běžném užívání i New York City, je nejlidnatější město Spojených států amerických.
1942 a New York · Edvard Beneš a New York ·
Slovenská republika (1939–1945)
Slovenská republika (slovensky), v roce 1939 Slovenský stát (slovensky), známá též jako první Slovenská republika, byl samostatný stát, který se na území dnešního Slovenska rozkládal v letech 1939 až 1945.
1942 a Slovenská republika (1939–1945) · Edvard Beneš a Slovenská republika (1939–1945) ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1942 a Sovětský svaz · Edvard Beneš a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
1942 a Spojené království · Edvard Beneš a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
1942 a Spojené státy americké · Edvard Beneš a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
1942 a Spojenci (druhá světová válka) · Edvard Beneš a Spojenci (druhá světová válka) ·
Václav Klofáč
matrika narozených města Německý (Havlíčkův Brod) – záznam o narození Václava Klofáče Václav Klofáč, též Václav Jaroslav Klofáč (21. září 1868 Německý Brod – 10. července 1942 Dobříkov u Vysokého Mýta), byl český a československý novinář a politik; vůdčí osobnost českých národních socialistů, za Rakouska-Uherska poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války v odboji a vězněn, po vzniku republiky první československý ministr národní obrany, dlouholetý senátor Národního shromáždění ČSR a až do roku 1938 předseda národních socialistů.
1942 a Václav Klofáč · Edvard Beneš a Václav Klofáč ·
Viktor Suvorov
Viktor Suvorov (rusky Виктор Суворов, vlastním jménem Vladimir Bogdanovič Rezun (Владимир Богданович Резун, * 20. dubna 1947) je ruský vojenský historik.
1942 a Viktor Suvorov · Edvard Beneš a Viktor Suvorov ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
1942 a Winston Churchill · Edvard Beneš a Winston Churchill ·
14. říjen
14.
14. říjen a 1942 · 14. říjen a Edvard Beneš ·
14. listopad
14.
14. listopad a 1942 · 14. listopad a Edvard Beneš ·
16. květen
16.
16. květen a 1942 · 16. květen a Edvard Beneš ·
18. prosinec
18.
18. prosinec a 1942 · 18. prosinec a Edvard Beneš ·
19. červen
19.
19. červen a 1942 · 19. červen a Edvard Beneš ·
19. září
19.
19. září a 1942 · 19. září a Edvard Beneš ·
2. duben
2.
1942 a 2. duben · 2. duben a Edvard Beneš ·
21. červenec
21.
1942 a 21. červenec · 21. červenec a Edvard Beneš ·
21. září
21.
1942 a 21. září · 21. září a Edvard Beneš ·
26. září
26.
1942 a 26. září · 26. září a Edvard Beneš ·
28. říjen
28.
1942 a 28. říjen · 28. říjen a Edvard Beneš ·
28. květen
28.
1942 a 28. květen · 28. květen a Edvard Beneš ·
3. září
3.
1942 a 3. září · 3. září a Edvard Beneš ·
7. červen
7.
1942 a 7. červen · 7. červen a Edvard Beneš ·
7. říjen
7.
1942 a 7. říjen · 7. říjen a Edvard Beneš ·
9. září
9.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1942 a Edvard Beneš
- To, co mají společné 1942 a Edvard Beneš
- Podobnosti mezi 1942 a Edvard Beneš
Srovnání mezi 1942 a Edvard Beneš
1942 má 1234 vztahy, zatímco Edvard Beneš má 254. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 2.28% = 34 / (1234 + 254).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1942 a Edvard Beneš. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: