Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1945 a Protektorát Čechy a Morava
1945 a Protektorát Čechy a Morava mají 41 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Škoda (podnik), Československo, Berlín, Brno, Druhá světová válka, Edvard Beneš, Emil Hácha, Gestapo, Javoříčko (Luká), Josif Vissarionovič Stalin, Květnové povstání českého lidu, Nacistické Německo, Německo, Neronův rozkaz, Ostrava, Partyzán, Plzeň, Pražské povstání, Praha, Rudá armáda, Rudé právo, Sovětský svaz, Terezín, Waffen-SS, Wehrmacht, 10. červen, 16. březen, 17. listopad, ..., 19. červen, 2. květen, 20. březen, 21. červen, 24. červen, 27. květen, 28. říjen, 29. září, 30. duben, 30. září, 5. květen. Rozbalte index (11 více) »
Adolf Hitler
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.
1945 a Adolf Hitler · Adolf Hitler a Protektorát Čechy a Morava ·
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
1945 a Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa · Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa a Protektorát Čechy a Morava ·
Škoda (podnik)
Okřídlený šíp – logo strojírenského podniku Škoda Letecký pohled na Plzeň, Škoda se nachází v levé dolní části obrázku Škoda byl strojírenský podnik založený v Plzni v roce 1866 Emilem Škodou.
Škoda (podnik) a 1945 · Škoda (podnik) a Protektorát Čechy a Morava ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1945 a Československo · Protektorát Čechy a Morava a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1945 a Berlín · Berlín a Protektorát Čechy a Morava ·
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
1945 a Brno · Brno a Protektorát Čechy a Morava ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
1945 a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Protektorát Čechy a Morava ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
1945 a Edvard Beneš · Edvard Beneš a Protektorát Čechy a Morava ·
Emil Hácha
Emil Dominik Josef Hácha (12. července 1872 Trhové Sviny – 27. června 1945 Praha) byl český právník, úředník a politik.
1945 a Emil Hácha · Emil Hácha a Protektorát Čechy a Morava ·
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
1945 a Gestapo · Gestapo a Protektorát Čechy a Morava ·
Javoříčko (Luká)
Javoříčko (něm. Jaworitsch) je část obce Luká na Litovelsku, poblíž Bouzova, asi 1 km od Javoříčských jeskyní.
1945 a Javoříčko (Luká) · Javoříčko (Luká) a Protektorát Čechy a Morava ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
1945 a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Protektorát Čechy a Morava ·
Květnové povstání českého lidu
Květnové povstání českého lidu bylo ozbrojené povstání českého lidu proti německým okupantům během druhé světové války na území Česka, které proběhlo začátkem května 1945.
1945 a Květnové povstání českého lidu · Květnové povstání českého lidu a Protektorát Čechy a Morava ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
1945 a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
1945 a Německo · Německo a Protektorát Čechy a Morava ·
Neronův rozkaz
„Nařízení o demolicích v Říši“ (německy: Befehl betreffend Zerstörungsmaßnahmen im Reichsgebiet), později znám jako „Neronův rozkaz“ (německy: Nerobefehl), byl příkaz vydaný 19.
1945 a Neronův rozkaz · Neronův rozkaz a Protektorát Čechy a Morava ·
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
1945 a Ostrava · Ostrava a Protektorát Čechy a Morava ·
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
1945 a Partyzán · Partyzán a Protektorát Čechy a Morava ·
Plzeň
Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje.
1945 a Plzeň · Plzeň a Protektorát Čechy a Morava ·
Pražské povstání
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.
1945 a Pražské povstání · Pražské povstání a Protektorát Čechy a Morava ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
1945 a Praha · Praha a Protektorát Čechy a Morava ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
1945 a Rudá armáda · Protektorát Čechy a Morava a Rudá armáda ·
Rudé právo
Rudé právo byl deník a ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), který hrál důležitou roli v propagandě režimu.
1945 a Rudé právo · Protektorát Čechy a Morava a Rudé právo ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1945 a Sovětský svaz · Protektorát Čechy a Morava a Sovětský svaz ·
Terezín
Terezín je malé pevnostní město nacházející se v okresu Litoměřice, v Ústeckém kraji, pouze dva kilometry jihovýchodně od Litoměřic.
1945 a Terezín · Protektorát Čechy a Morava a Terezín ·
Waffen-SS
Waffen-SS (česky: Zbraně SS, respektive Ozbrojené SS) byly jednotky SS, určené k běžným vojenským operacím.
1945 a Waffen-SS · Protektorát Čechy a Morava a Waffen-SS ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
1945 a Wehrmacht · Protektorát Čechy a Morava a Wehrmacht ·
10. červen
10.
10. červen a 1945 · 10. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
16. březen
16.
16. březen a 1945 · 16. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
17. listopad
17.
17. listopad a 1945 · 17. listopad a Protektorát Čechy a Morava ·
19. červen
19.
19. červen a 1945 · 19. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
2. květen
2.
1945 a 2. květen · 2. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
20. březen
20.
1945 a 20. březen · 20. březen a Protektorát Čechy a Morava ·
21. červen
21.
1945 a 21. červen · 21. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
24. červen
24.
1945 a 24. červen · 24. červen a Protektorát Čechy a Morava ·
27. květen
27.
1945 a 27. květen · 27. květen a Protektorát Čechy a Morava ·
28. říjen
28.
1945 a 28. říjen · 28. říjen a Protektorát Čechy a Morava ·
29. září
29.
1945 a 29. září · 29. září a Protektorát Čechy a Morava ·
30. duben
30.
1945 a 30. duben · 30. duben a Protektorát Čechy a Morava ·
30. září
30.
1945 a 30. září · 30. září a Protektorát Čechy a Morava ·
5. květen
5.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1945 a Protektorát Čechy a Morava
- To, co mají společné 1945 a Protektorát Čechy a Morava
- Podobnosti mezi 1945 a Protektorát Čechy a Morava
Srovnání mezi 1945 a Protektorát Čechy a Morava
1945 má 1332 vztahy, zatímco Protektorát Čechy a Morava má 272. Jak oni mají společné 41, index Jaccard je 2.56% = 41 / (1332 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1945 a Protektorát Čechy a Morava. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
