Podobnosti mezi 1953 a Josif Vissarionovič Stalin
1953 a Josif Vissarionovič Stalin mají 38 věci společné (v Uniepedie): Čína, Československo, Berlín, Estonsko, Francie, Georgij Maximilianovič Malenkov, Kliment Jefremovič Vorošilov, Komunistická strana Sovětského svazu, Korejská válka, Lavrentij Pavlovič Berija, Maďarsko, Mao Ce-tung, Německá demokratická republika, Nikita Sergejevič Chruščov, Organizace spojených národů, Polsko, Rakousko, Rudé právo, Severní Korea, Sovětský svaz, Státní převrat, Winston Churchill, 1. září, 13. červen, 13. květen, 16. říjen, 17. září, 18. prosinec, 19. červenec, 21. prosinec, ..., 22. červen, 3. březen, 3. duben, 30. listopad, 4. září, 5. březen, 5. září, 6. květen. Rozbalte index (8 více) »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
1953 a Čína · Josif Vissarionovič Stalin a Čína ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1953 a Československo · Josif Vissarionovič Stalin a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1953 a Berlín · Berlín a Josif Vissarionovič Stalin ·
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
1953 a Estonsko · Estonsko a Josif Vissarionovič Stalin ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
1953 a Francie · Francie a Josif Vissarionovič Stalin ·
Georgij Maximilianovič Malenkov
Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).
1953 a Georgij Maximilianovič Malenkov · Georgij Maximilianovič Malenkov a Josif Vissarionovič Stalin ·
Kliment Jefremovič Vorošilov
Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.
1953 a Kliment Jefremovič Vorošilov · Josif Vissarionovič Stalin a Kliment Jefremovič Vorošilov ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
1953 a Komunistická strana Sovětského svazu · Josif Vissarionovič Stalin a Komunistická strana Sovětského svazu ·
Korejská válka
Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou neformálně podporovanou Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.
1953 a Korejská válka · Josif Vissarionovič Stalin a Korejská válka ·
Lavrentij Pavlovič Berija
Lavrentij Pavlovič Berija (Lavrenti Pavles dze Beria;;, Marchaul – 23. prosince 1953, Moskva) byl sovětský politik, maršál Sovětského svazu a náčelník státní bezpečnosti, za Stalina během druhé světové války šéfem sovětské tajné služby NKVD a lidového komisariátu vnitra (ministerstvo vnitra).
1953 a Lavrentij Pavlovič Berija · Josif Vissarionovič Stalin a Lavrentij Pavlovič Berija ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
1953 a Maďarsko · Josif Vissarionovič Stalin a Maďarsko ·
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.
1953 a Mao Ce-tung · Josif Vissarionovič Stalin a Mao Ce-tung ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
1953 a Německá demokratická republika · Josif Vissarionovič Stalin a Německá demokratická republika ·
Nikita Sergejevič Chruščov
Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).
1953 a Nikita Sergejevič Chruščov · Josif Vissarionovič Stalin a Nikita Sergejevič Chruščov ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
1953 a Organizace spojených národů · Josif Vissarionovič Stalin a Organizace spojených národů ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1953 a Polsko · Josif Vissarionovič Stalin a Polsko ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
1953 a Rakousko · Josif Vissarionovič Stalin a Rakousko ·
Rudé právo
Rudé právo byl deník a ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), který hrál důležitou roli v propagandě režimu.
1953 a Rudé právo · Josif Vissarionovič Stalin a Rudé právo ·
Severní Korea
Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.
1953 a Severní Korea · Josif Vissarionovič Stalin a Severní Korea ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1953 a Sovětský svaz · Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz ·
Státní převrat
Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.
1953 a Státní převrat · Josif Vissarionovič Stalin a Státní převrat ·
Winston Churchill
Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (30. listopadu 1874 zámek Blenheim, Woodstock, Oxfordshire – 24. ledna 1965 Londýn) byl britský politik, státník, premiér Spojeného království v letech 1940–1945 a 1951–1955.
1953 a Winston Churchill · Josif Vissarionovič Stalin a Winston Churchill ·
1. září
1.
1. září a 1953 · 1. září a Josif Vissarionovič Stalin ·
13. červen
13.
13. červen a 1953 · 13. červen a Josif Vissarionovič Stalin ·
13. květen
13.
13. květen a 1953 · 13. květen a Josif Vissarionovič Stalin ·
16. říjen
16.
16. říjen a 1953 · 16. říjen a Josif Vissarionovič Stalin ·
17. září
17.
17. září a 1953 · 17. září a Josif Vissarionovič Stalin ·
18. prosinec
18.
18. prosinec a 1953 · 18. prosinec a Josif Vissarionovič Stalin ·
19. červenec
19.
19. červenec a 1953 · 19. červenec a Josif Vissarionovič Stalin ·
21. prosinec
21.
1953 a 21. prosinec · 21. prosinec a Josif Vissarionovič Stalin ·
22. červen
22.
1953 a 22. červen · 22. červen a Josif Vissarionovič Stalin ·
3. březen
3.
1953 a 3. březen · 3. březen a Josif Vissarionovič Stalin ·
3. duben
3.
1953 a 3. duben · 3. duben a Josif Vissarionovič Stalin ·
30. listopad
30.
1953 a 30. listopad · 30. listopad a Josif Vissarionovič Stalin ·
4. září
4.
1953 a 4. září · 4. září a Josif Vissarionovič Stalin ·
5. březen
5.
1953 a 5. březen · 5. březen a Josif Vissarionovič Stalin ·
5. září
5.
1953 a 5. září · 5. září a Josif Vissarionovič Stalin ·
6. květen
6.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1953 a Josif Vissarionovič Stalin
- To, co mají společné 1953 a Josif Vissarionovič Stalin
- Podobnosti mezi 1953 a Josif Vissarionovič Stalin
Srovnání mezi 1953 a Josif Vissarionovič Stalin
1953 má 1063 vztahy, zatímco Josif Vissarionovič Stalin má 272. Jak oni mají společné 38, index Jaccard je 2.85% = 38 / (1063 + 272).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1953 a Josif Vissarionovič Stalin. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: