Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1953 a Německá demokratická republika
1953 a Německá demokratická republika mají 20 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Josif Vissarionovič Stalin, Organizace spojených národů, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Východoněmecké povstání, Wilhelm Pieck, Západní Německo, 1. srpen, 11. říjen, 12. září, 2. říjen, 22. červenec, 23. červenec, 24. říjen, 25. červenec, 3. říjen, 6. prosinec, 7. říjen, 7. září.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1953 a Berlín · Berlín a Německá demokratická republika ·
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
1953 a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Německá demokratická republika ·
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
1953 a Organizace spojených národů · Německá demokratická republika a Organizace spojených národů ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1953 a Sovětský svaz · Německá demokratická republika a Sovětský svaz ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
1953 a Spojené státy americké · Německá demokratická republika a Spojené státy americké ·
Východoněmecké povstání
Východoněmecké povstání roku 1953 (německy Aufstand des 17. Juni) bylo povstání východoněmeckého obyvatelstva proti východoněmecké vládě.
1953 a Východoněmecké povstání · Německá demokratická republika a Východoněmecké povstání ·
Wilhelm Pieck
Známka vydaná po úmrtí W. Piecka Friedrich Wilhelm Reinhold Pieck (3. ledna 1876 Guben, dnes polský Gubin – 7. září 1960 Berlín) byl německý komunista a první a jediný prezident Německé demokratické republiky.
1953 a Wilhelm Pieck · Německá demokratická republika a Wilhelm Pieck ·
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
1953 a Západní Německo · Německá demokratická republika a Západní Německo ·
1. srpen
1.
1. srpen a 1953 · 1. srpen a Německá demokratická republika ·
11. říjen
11.
11. říjen a 1953 · 11. říjen a Německá demokratická republika ·
12. září
12.
12. září a 1953 · 12. září a Německá demokratická republika ·
2. říjen
2.
1953 a 2. říjen · 2. říjen a Německá demokratická republika ·
22. červenec
22.
1953 a 22. červenec · 22. červenec a Německá demokratická republika ·
23. červenec
23.
1953 a 23. červenec · 23. červenec a Německá demokratická republika ·
24. říjen
24.
1953 a 24. říjen · 24. říjen a Německá demokratická republika ·
25. červenec
25.
1953 a 25. červenec · 25. červenec a Německá demokratická republika ·
3. říjen
3.
1953 a 3. říjen · 3. říjen a Německá demokratická republika ·
6. prosinec
6.
1953 a 6. prosinec · 6. prosinec a Německá demokratická republika ·
7. říjen
7.
1953 a 7. říjen · 7. říjen a Německá demokratická republika ·
7. září
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1953 a Německá demokratická republika
- To, co mají společné 1953 a Německá demokratická republika
- Podobnosti mezi 1953 a Německá demokratická republika
Srovnání mezi 1953 a Německá demokratická republika
1953 má 1063 vztahy, zatímco Německá demokratická republika má 217. Jak oni mají společné 20, index Jaccard je 1.56% = 20 / (1063 + 217).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1953 a Německá demokratická republika. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
