Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

1953 a Sovětský svaz

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi 1953 a Sovětský svaz

1953 vs. Sovětský svaz

1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem. Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Podobnosti mezi 1953 a Sovětský svaz

1953 a Sovětský svaz mají 29 věci společné (v Uniepedie): Írán, Čína, Černobylská havárie, Československo, Berlín, De facto, Estonsko, Francie, Georgij Maximilianovič Malenkov, Japonsko, Josif Vissarionovič Stalin, Kliment Jefremovič Vorošilov, Komunistická strana Sovětského svazu, Kuba, Litevská sovětská socialistická republika, Mao Ce-tung, Německá demokratická republika, Nikita Sergejevič Chruščov, Organizace spojených národů, Polsko, Ropa, Severní Korea, Spojené království, Spojené státy americké, Východoněmecké povstání, Západní Německo, 1. leden, 11. květen, 5. březen.

Írán

Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.

Írán a 1953 · Írán a Sovětský svaz · Vidět víc »

Čína

Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.

1953 a Čína · Sovětský svaz a Čína · Vidět víc »

Černobylská havárie

Černobylská havárie byla havárie Černobylské jaderné elektrárny na severu Ukrajiny (tehdy část Sovětského svazu), ke které došlo 26. dubna 1986.

1953 a Černobylská havárie · Sovětský svaz a Černobylská havárie · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

1953 a Československo · Sovětský svaz a Československo · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

1953 a Berlín · Berlín a Sovětský svaz · Vidět víc »

De facto

Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.

1953 a De facto · De facto a Sovětský svaz · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

1953 a Estonsko · Estonsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

1953 a Francie · Francie a Sovětský svaz · Vidět víc »

Georgij Maximilianovič Malenkov

Georgij Maximilianovič Malenkov (Orenburg – 14. ledna 1988, Moskva) byl sovětský komunistický politik, blízký spolupracovník Josefa Stalina (jeho dlouholetý osobní tajemník) a po Stalinově smrti v letech 1953–1955 předseda rady ministrů SSSR (premiér).

1953 a Georgij Maximilianovič Malenkov · Georgij Maximilianovič Malenkov a Sovětský svaz · Vidět víc »

Japonsko

Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.

1953 a Japonsko · Japonsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

1953 a Josif Vissarionovič Stalin · Josif Vissarionovič Stalin a Sovětský svaz · Vidět víc »

Kliment Jefremovič Vorošilov

Kliment Jefremovič Vorošilov (Verchněje, Jekatěrinoslavská gubernie, Ruské impérium – 2. prosince 1969 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Rudý maršál, byl sovětský státník, politik a maršál SSSR.

1953 a Kliment Jefremovič Vorošilov · Kliment Jefremovič Vorošilov a Sovětský svaz · Vidět víc »

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.

1953 a Komunistická strana Sovětského svazu · Komunistická strana Sovětského svazu a Sovětský svaz · Vidět víc »

Kuba

Kuba, plným názvem Kubánská republika, je země nacházející se na ostrově Kuba, na Ostrově mládeže a dalších několika menších souostrovích.

1953 a Kuba · Kuba a Sovětský svaz · Vidět víc »

Litevská sovětská socialistická republika

Litevská sovětská socialistická republika (Litevská SSR), litevsky: Lietuvos Tarybų Socialistinė Respublika (Lietuvos TSR), byl oficiální název Litvy po její anexi Sovětským svazem ve dnech 15.

1953 a Litevská sovětská socialistická republika · Litevská sovětská socialistická republika a Sovětský svaz · Vidět víc »

Mao Ce-tung

Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝; 26. prosince 1893, Šao-šan – 9. září 1976, Peking) byl čínský diktátor, politik, básník, spisovatel, filosof, učitel, knihovník, stratég, politický teoretik, revolucionář, kaligraf.

1953 a Mao Ce-tung · Mao Ce-tung a Sovětský svaz · Vidět víc »

Německá demokratická republika

Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.

1953 a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Sovětský svaz · Vidět víc »

Nikita Sergejevič Chruščov

Nikita Sergejevič Chruščov (někdy taky špatně Chruščev, anglicky psán Khrushchev, 15. dubna 1894 Kalinovka, Ruské impérium – 11. září 1971 Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu (SSSR).

1953 a Nikita Sergejevič Chruščov · Nikita Sergejevič Chruščov a Sovětský svaz · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

1953 a Organizace spojených národů · Organizace spojených národů a Sovětský svaz · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

1953 a Polsko · Polsko a Sovětský svaz · Vidět víc »

Ropa

Vzorek ropy. Ropa (též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů.

1953 a Ropa · Ropa a Sovětský svaz · Vidět víc »

Severní Korea

Severní Korea (dle ČÚZK však nejde o oficiální zkrácený název státu), plným názvem Korejská lidově demokratická republika (zachovává se původní způsob psaní, ačkoli v souladu se současnými pravopisnými pravidly by se mělo psát Korejská lidovědemokratická republika), zkratkou KLDR, je stát ve východní Asii na severní části Korejského poloostrova.

1953 a Severní Korea · Severní Korea a Sovětský svaz · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

1953 a Spojené království · Sovětský svaz a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

1953 a Spojené státy americké · Sovětský svaz a Spojené státy americké · Vidět víc »

Východoněmecké povstání

Východoněmecké povstání roku 1953 (německy Aufstand des 17. Juni) bylo povstání východoněmeckého obyvatelstva proti východoněmecké vládě.

1953 a Východoněmecké povstání · Sovětský svaz a Východoněmecké povstání · Vidět víc »

Západní Německo

Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.

1953 a Západní Německo · Sovětský svaz a Západní Německo · Vidět víc »

1. leden

1.

1. leden a 1953 · 1. leden a Sovětský svaz · Vidět víc »

11. květen

11.

11. květen a 1953 · 11. květen a Sovětský svaz · Vidět víc »

5. březen

5.

1953 a 5. březen · 5. březen a Sovětský svaz · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi 1953 a Sovětský svaz

1953 má 1063 vztahy, zatímco Sovětský svaz má 493. Jak oni mají společné 29, index Jaccard je 1.86% = 29 / (1063 + 493).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi 1953 a Sovětský svaz. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »