Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 1989 a Studená válka
1989 a Studená válka mají 34 věci společné (v Uniepedie): Afghánistán, Andrej Dmitrijevič Sacharov, Íránská islámská revoluce, Železná opona, Čína, Československo, BBC, Berlín, Berlínská zeď, Bulharsko, Generální stávka, George H. W. Bush, Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, Jan Pavel II., Klement Gottwald, Komunismus, Maďarské povstání, Maďarsko, Německá demokratická republika, Nicolae Ceaușescu, Perestrojka, Polsko, Rúholláh Chomejní, Rumunsko, Solidarita (Polsko), Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Svobodná Evropa, Todor Živkov, ..., Turecko, Západní Německo, Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, 11. listopad. Rozbalte index (4 více) »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
1989 a Afghánistán · Afghánistán a Studená válka ·
Andrej Dmitrijevič Sacharov
Andrej Dmitrijevič Sacharov (21. května 1921 Moskva – 14. prosince 1989 Moskva) byl přední sovětský fyzik, disident a obránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru a manžel Jeleny Bonnerové.
1989 a Andrej Dmitrijevič Sacharov · Andrej Dmitrijevič Sacharov a Studená válka ·
Íránská islámská revoluce
Íránská islámská revoluce (Engheláb-e islámí) byla jednou z nejvýznamnějších vnitropolitických událostí íránských dějin ve 20. století.
Íránská islámská revoluce a 1989 · Íránská islámská revoluce a Studená válka ·
Železná opona
Železná opona po ustálení (1955) Železná opona je původně označení pro neprostupnou hranici, která rozdělila poválečnou Evropu na část pod kontrolou západních spojenců a část pod kontrolou Sovětského svazu (SSSR) či jemu politicky nakloněnou.
1989 a Železná opona · Studená válka a Železná opona ·
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
1989 a Čína · Studená válka a Čína ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
1989 a Československo · Studená válka a Československo ·
BBC
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii.
1989 a BBC · BBC a Studená válka ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
1989 a Berlín · Berlín a Studená válka ·
Berlínská zeď
Berlínská zeď s „pásmem smrti“, Bethaniendamm, 1986 (http://sharemap.org/public/West_and_East_Berlin interaktivní mapa) českými ježky a strážní věží, 1977. Berlínská zeď byla betonová zeď s přilehlými střeženými pásmy, od její stavby v roce 1961 až do pádu v listopadu 1989 nejznámější symbol studené války, rozdělení Berlína, Německa a celoevropského dělení na západní a východní blok.
1989 a Berlínská zeď · Berlínská zeď a Studená válka ·
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
1989 a Bulharsko · Bulharsko a Studená válka ·
Generální stávka
Generální stávka je formou všeobecné stávky zahrnující téměř celou danou oblast, např.
1989 a Generální stávka · Generální stávka a Studená válka ·
George H. W. Bush
George Herbert Walker Bush, známý také jako George Bush starší, (12. června 1924 Milton, Massachusetts, USA – 30. listopadu 2018 Houston, Texas, USA) byl americký politik, v letech 1989–1993 41.
1989 a George H. W. Bush · George H. W. Bush a Studená válka ·
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
1989 a Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa · Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a Studená válka ·
Jan Pavel II.
Svatý Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła, (18. května 1920 Wadowice – 2. dubna 2005 Vatikán) byl polský katolický duchovní, jenž se postupně stal pomocným biskupem (1958–1963), arcibiskupem krakovským (1964–1978), kardinálem (1967) a od 16. října 1978 až do své smrti prvním slovanským a po 455 letech prvním neitalským papežem.
1989 a Jan Pavel II. · Jan Pavel II. a Studená válka ·
Klement Gottwald
Stalina Kominterny z roku 1935 Doubici Údajný rodný dům v Dědicích – současnost Pancéřovaný automobil Škoda VOS, používaný prezidentem Gottwaldem Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti Klement Gottwald (23. listopadu 1896, farnost Dědice Dědice nebo Heroltice – 14. března 1953, Praha) byl československý komunistický politik.
1989 a Klement Gottwald · Klement Gottwald a Studená válka ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
1989 a Komunismus · Komunismus a Studená válka ·
Maďarské povstání
Maďarské povstání, nebo také maďarská revoluce, bylo celonárodním povstáním proti sovětské diktatuře a okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956.
1989 a Maďarské povstání · Maďarské povstání a Studená válka ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
1989 a Maďarsko · Maďarsko a Studená válka ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
1989 a Německá demokratická republika · Německá demokratická republika a Studená válka ·
Nicolae Ceaușescu
Nicolae Ceaușescu (26. ledna 1918, Scornicești, Rumunské království – 25. prosince 1989, Târgoviște, Rumunská socialistická republika) byl rumunský politik, v období od 9. prosince 1967 do 22. prosince 1989 prezident Rumunské socialistické republiky, od 22. března 1965 do 22.
1989 a Nicolae Ceaușescu · Nicolae Ceaușescu a Studená válka ·
Perestrojka
Perestrojka (перестройка,, česky: přestavba) byla během 80. let série politických a ekonomických reforem v Sovětském svazu, pod vedením tehdejšího generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova.
1989 a Perestrojka · Perestrojka a Studená válka ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
1989 a Polsko · Polsko a Studená válka ·
Rúholláh Chomejní
Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní (Sayed Rūhollāh Mūsavī Khomeynī; anglicky přepisován jako Khomeini, 17. května 1900 – 3. června 1989) byl íránský šíitský vůdce (ájatolláh), politik a klerik protišáhovské revoluce v Íránu, v 80. letech de facto diktátor Íránu.
1989 a Rúholláh Chomejní · Rúholláh Chomejní a Studená válka ·
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
1989 a Rumunsko · Rumunsko a Studená válka ·
Solidarita (Polsko)
Stávka v loděnicích v srpnu 1980. Nástěnná malba k 30. výročí Solidarity, v popředí kněz Jerzy Popiełuszko Solidarita (polsky Solidarność, Niezależny Samorządny Związek Zawodowy „Solidarność“) vznikla v roce 1980 jako nezávislé samosprávné odbory, ale významu nabyla jako masově podporované společenské hnutí, které se postavilo režimu v tehdy komunistickém Polsku.
1989 a Solidarita (Polsko) · Solidarita (Polsko) a Studená válka ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
1989 a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Studená válka ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
1989 a Spojené království · Spojené království a Studená válka ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
1989 a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Studená válka ·
Svobodná Evropa
Logo stanice na nové budově stanice v Praze Svobodná Evropa (plný anglický název Radio Free Europe/Radio Liberty, RFE/RL) je rozhlasová organizace vysílající zpravodajství do více zemí světa v různých jazycích.
1989 a Svobodná Evropa · Studená válka a Svobodná Evropa ·
Todor Živkov
Todor Christov Živkov (7. září 1911 Pravec – 5. srpna 1998 Sofie) byl bulharský politik, generální tajemník Bulharské komunistické strany a faktický vůdce země po většinu doby existence Bulharské lidové republiky, od roku 1954 až do roku 1989.
1989 a Todor Živkov · Studená válka a Todor Živkov ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
1989 a Turecko · Studená válka a Turecko ·
Západní Německo
Západní Německo je historické a neoficiální označení Spolkové republiky Německo v období studené války, kdy bylo součástí západního bloku, zatímco východní část Německa oddělená železnou oponou byla součástí východního bloku.
1989 a Západní Německo · Studená válka a Západní Německo ·
Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
druhé světové válce Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (anglicky Final Act of the Conference on Security and Cooperation in Europe, rusky Заключительный Акт Совещания по безопасности и сотрудничеству в Европе) je výsledný dokument jednání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE).
1989 a Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě · Studená válka a Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě ·
11. listopad
11.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 1989 a Studená válka
- To, co mají společné 1989 a Studená válka
- Podobnosti mezi 1989 a Studená válka
Srovnání mezi 1989 a Studená válka
1989 má 995 vztahy, zatímco Studená válka má 389. Jak oni mají společné 34, index Jaccard je 2.46% = 34 / (995 + 389).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 1989 a Studená válka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
