Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi 20. století a Berlínská zeď
20. století a Berlínská zeď mají 14 věci společné (v Uniepedie): Berlín, Berlínská blokáda, John Fitzgerald Kennedy, Moskva, Německá demokratická republika, Německo, Okupační zóny Německa, Studená válka, Varšavská smlouva, Východní blok, Západní blok, 13. srpen, 23. květen, 7. říjen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
20. století a Berlín · Berlín a Berlínská zeď ·
Berlínská blokáda
Letecké koridory ze západních okupačních zón do Západního Berlína. letišti Tempelhof, 1948 Památník leteckého mostu během berlínské blokády před letištěm Tempelhof Berlínská blokáda je první větší krizí studené války, při které Sovětský svaz od 23. června 1948 do 12. května 1949 blokoval pozemní přístup do západní části rozděleného Berlína, který se nacházel uprostřed sovětské okupační zóny.
20. století a Berlínská blokáda · Berlínská blokáda a Berlínská zeď ·
John Fitzgerald Kennedy
John Fitzgerald Kennedy, známý jako Jack Kennedy či JFK, (29. května 1917 – 22. listopadu 1963) byl americký politik za demokratickou stranu, v letech 1961–1963 prezident Spojených států amerických, první římskokatolický.
20. století a John Fitzgerald Kennedy · Berlínská zeď a John Fitzgerald Kennedy ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
20. století a Moskva · Berlínská zeď a Moskva ·
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
20. století a Německá demokratická republika · Berlínská zeď a Německá demokratická republika ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
20. století a Německo · Berlínská zeď a Německo ·
Okupační zóny Německa
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku, resp. Sovětskému svazu) rozděleno do čtyř částí, takzvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií.
20. století a Okupační zóny Německa · Berlínská zeď a Okupační zóny Německa ·
Studená válka
Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov (vpravo) v roce 1985 Studená válka (anglicky Cold War, rusky холодная война) byl stav geopolitického a vojenského napětí zhruba v letech 1947–1991 mezi Sovětským svazem (SSSR) s jeho komunistickými spojenci tvořícími východní blok a Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci nazývanými západní blok.
20. století a Studená válka · Berlínská zeď a Studená válka ·
Varšavská smlouva
Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.
20. století a Varšavská smlouva · Berlínská zeď a Varšavská smlouva ·
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
20. století a Východní blok · Berlínská zeď a Východní blok ·
Západní blok
355x355pixelů Západní blok (zkráceně Západ) bylo během studené války (1947–1991) označení pro státy vedené USA.
20. století a Západní blok · Berlínská zeď a Západní blok ·
13. srpen
13.
13. srpen a 20. století · 13. srpen a Berlínská zeď ·
23. květen
23.
20. století a 23. květen · 23. květen a Berlínská zeď ·
7. říjen
7.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá 20. století a Berlínská zeď
- To, co mají společné 20. století a Berlínská zeď
- Podobnosti mezi 20. století a Berlínská zeď
Srovnání mezi 20. století a Berlínská zeď
20. století má 670 vztahy, zatímco Berlínská zeď má 61. Jak oni mají společné 14, index Jaccard je 1.92% = 14 / (670 + 61).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi 20. století a Berlínská zeď. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
